mgeisselreiter komentáře u knih

Kniha přináší zajímavý obraz doby, čtenář sleduje Orwellovy úvahy a názory a získává tak velmi široký pohled na tohoto spisovatele. Pravdou je, že hodně textů kromě výše zmíněného v dnešní době již dost zastarala a nebýt seřazeny v takovémto výboru, samostatně by nemělo příliš smysl se jim věnovat. Občas se však najde i v těchto spisech něco zajímavějšího. Pak ovšem výbor obsahuje i pár opravdu cenných úvah a myšlenek.
Samostatně bych mnoho esejů nehodnotil víc než 50-60%, některé ale klidně i 80% a jako celek se nebojím dát 75%. 25. 7. 2024.

25.07.2024

V ediční poznámce na závěr knihy se dovídáme některé informace, které mi objasnily nevyváženost a nedotaženost jednotlivých povídek. Dvě nebyly nikdy publikovány a tři nikdy knižně. Blankenship byla napsána 1953 a otištěna 1987. Mariňák Marriott a Až na samotný pokraj vznikly na poč. 70. let 20. stol. jako součást odloženého románu The Way of the Warrior. Otcovský dům (dosud nepublikováno) je úvod nedokončeného románu započatého v roce 1985. Též dosud neuveřejněná miniatura Elobey – Annobón – Corisco vnikla v roce 1995.
Celá kniha je prodchnuta vzpomínkami na boje z 2. světové války o Japonsko a na dospívání mladíka v jižanské části USA. Není to špatné čtení, ale dalo se čekat víc. 60-70%, 6. 7. 2024.

07.07.2024

Byl jsem na knihu asi moc natěšen, takže zpočátku byl hodně zklamán. Přišlo mi to jako vyprávění kriminálníka, ani ne jako román, ale spíš jako dokument. Postupně jsem se ale začetl a asi tak poslední čtvrtina byla fakt dobrá, dobře a velmi čtivě a poutavě napsaná. Od slabých 60% až k 80%, celkově za 4*, 28. 6. 2024.

28.06.2024

Bryson může psát o čemkoliv, mám rád jeho styl a humor, při četbě se prostě bavím. V této knize jsem se navíc dozvěděl i něco o "malém ostrově". 75-80%, 18. 6. 2024.

18.06.2024

Léčba šokem (1959) - klasický Chase. Četba mě prostě baví. Zápletka sice nic super, závěr nijak extra překvapující, ale prostě to je pohodová detektivka. 75%, 9. 6. 2024.

S ženami je vždycky kříž (1949) - opět pro mě kvalitní četba. Z počátku mě to moc nenadchlo, ale pak se vyprávění pěkně rozjelo a autor vložil do příběhu pár pěkných perliček ve stylu staré dobré drsné školy. Pravda je, že konec byl až dost překombinovaný, ale na úplný závěr nechyběla typická autorova "závěrka". Celkově poutavé čtení 70-80%, 11. 6. 2024.

10.06.2024

Greene píše dobře, čtivě i zajímavě, ale v tomto románu mám pocit dal dohromady moc věcí, takže je to takové o všem a o ničem. Sem tam jsem se i trochu bavil, ale celkově to u mě je tak 65%, 27. 5. 2024.

27.05.2024

Hammett uměl psát výborné povídky, viz sbírka Dívka se stříbrnýma očima. Tento román mě ovšem zklamal - je to spoustu keců a keců a navíc Sam Spade je takovej ne zrovna nesympatickej, ale prostě spíš gauner než slušný detektiv. Ano, to je asi právě ta drsná škola, ale Spade mi prostě moc nesedl. Když to řeknu jinak - slušná detektivka může být v rozsahu povídky na 20 - 30 stran, jako román stačí kolem 100 - 120 stran, jinak je to zbytečná vata. Je mi líto, Dashielle, ale při 70% ti tentokrát 4* nedám. 8. 4. 2024.

08.04.2024

(SPOILER) Tak, jak mě kniha Hledání štěstí nadchla, tak mě Rukopis zklamal. V mnohém se podobá Hledání štěstí (vypravěč se snaží publikovat v Rakousku a nedaří se mu to, problémy emigrantů apod.), ale přesto je jiná. Vypravěč je tentokrát černoch pocházející z Pobřeží slonoviny a v tom byl u mě kámen úrazu - pod vypravěčem jsem cítil Čecha (autora) a vůbec mě nepřesvědčil, že to tak není. V závěrečné části se vypravěčem stává mladá rakouská dívka a v tomto případě Struharovi už věřím, že to vypráví tato žena a ne on sám. Pokud se nepletu, jde o autorovu prvotinu a možná proto cítím, že je slabší. 60-65%, 17. 2. 2024.

17.02.2024

Emmanuel Todd, historik a politolog, zabývající se demografií, židovského původu, Francouz. Vznik knihy - rok 2002. To jsou fakta, která jsou důležitá. Todd se na základě své profese snaží analyzovat rozložení světové moci a předvídat další vývoj. Snaží se být objektivní, resp. jeho esej působí tak, že je nestranný a píše, co si myslí, co se domnívá. Četba to není vůbec záživná, spíš těžká. Dost jeho myšlenek jsem nepobral. Problém je v tom, že očekává od čtenáře hlubší znalosti celé problematiky, především historie a politologie a spoustu myšlenek a úvah nerozebírá tak, jak by si někdy zasloužily. Mnoho jeho předpovědí nevyšlo, některé myšlenky mi přišly až fantasmagorické. Na druhou stranu mě kniha otevřela oči v mnoha věcech, které člověku jen tak na mysl nepřijdou, v médiích se s nimi nesetkává. I po 22 letech od vzniku knihy se dívám na různé věci trochu jinak, víc chápu světovou roli USA a víc chápu to, jak se USA chovají. Jen mi přišlo, že Todd není ekonom (což v určitém pohledu profesní nezaslepenosti může být i výhoda) a možná se na některé věci nedívá úplně správně. Ale opět to naráží na mé slabší znalosti z tohoto oboru.
Kniha má dost nedostatků, přesto přináší několik neotřelých pohledů na svět a z toho důvodu ji s klidem doporučím běžnému čtenáři. Nevím ovšem, zda by zaujala i odbornou či odbornější veřejnost. 60-65%, 11. 2. 2024.

11.02.2024

Novela Černoch z lodě Narcissus je plná vzletných keců o ničem, celé je to hodně nepřesvědčivé líčení.
Tajfun jsem četl dříve a po dočtení Černocha jsem opravdu už neměl chuť s Tajfunem opakovaně pokračovat, i když dříve se mi celkem líbil.
Došel jsem k tomu, že Conrad umí psát pěkně, ale o ničem. Nejde do hloubky a celé jeho psaní je o hraní si se slovy a metaforami. K jeho dalším knihám už asi delší dobu nepřičichnu. Obě novely dají dohromady kolem 50%, dávám proto 2*. 7. 2. 2024.

07.02.2024

Jak už jsem napsal u jiného autorova románu, Styron není pro každého. Jeho styl psaní vyžaduje pozornost, soustředěnou četbu, děj nespěchá. Někdy to sedne, někdy ne. A v případě této knihy mi to úplně nesedlo. Pasáží čtivých, záživných zde moc není, převládají hloubavější části s mnoha citacemi z bible. Cílem jistě nebylo napsat strhující dramatický román, ale výsledek až na to, že přináší obraz soužití bělochů s černochy ve Virgínii na počátku 19. století, je spíš průměrný. 50-75%, 14. 1. 2024.

14.01.2024

(SPOILER) Kniha, která se nedá jen tak "zhltnout", je třeba ji číst a přemýšlet u ní. Děj je něco na způsob, jak se několik různých příběhů postupně spojí a prolnou, ale jaksi jsem tušil (a nemýlil se), že bude chybět nějaké jasné, čitelné vyvrcholení a rozuzlení. Z tohoto důvodu jsem trochu zklamaný. Ostatně v doslovu Hany Ulmanové se píše: "Třebaže se v průběhu vyprávění odlupují vrstvy lží a předsudků a částečně se odhaluje pravda, autorka nám odmítá sdělit podstatné informace o postavách a příčinách jejich trápení."
Jedná se rozhodně o zajímavý a nevšední román, ale mně prostě úplně nesedlo rozuzlení, zakončení. 70-75%, 7. 1. 2024.

07.01.2024

Nezáživná, místy dost těžko čitelná kniha ženy, která se snaží být spisovatelkou (absolvovala kurzy tvůrčího psaní a také je vyučuje), ale dle mého názoru jí to moc nejde. Děj by mohl být snad i zajímavější, kdyby byl podán "normálnější, stravitelnější" formou. Navíc mi přijde, že je to takové žena ženám, román pro ženy, trochu i růžová knihovna. Prokousal jsem se tím, nevzdal to ale se zatnutými zuby. 40-50%, 27. 12. 2023.

28.12.2023

Nedávno jsem se poprvé setkal s autorem nad knihou Sophiina volba a Styron mi tak trochu učaroval. Ulehni v temnotách je jeho první román, který ukazuje, že autor má dar od Boha, jak psát. Četba není obyčejné vstřebávání textu, ale cítím zároveň tu vůni přírody, šelest listí apod. Přesto Styron řeší závažná témata, ale nikam nespěchá. Vše má svůj čas. Ke konci románu přichází výrazná stylistická změna, kdy v jednom souvislém odstavci na asi 60 stranách líčí pocity a myšlení hlavní hrdinky. Zde místo příjemného vánku šustí peří ukrytých ptáků, ale toto šustění už není vůbec příjemné. Velmi dramatické zakončení, které následuje ještě jakýmsi odlehčením - náboženským obřadem černochů.
Styron asi není pro každého, někomu se bude zdát rozvláčný, nudný apod. Možná to chce do něj dozrát, nikam nespěchat. Rozhodně půjdu po dalších jeho knihách. 75-85%, 11. 12. 2023.

12.12.2023

Kdo čeká krimi či thriller, bude nesmírně zklamán. Zápletka je slabá a chatrná a slouží jen účelově, aby se Wiesel vykecal. A je snad někdo, kdo čekal něco jiného než thriller? Pro mě nesmyslné filozofování, kecy kecy kecy. Autor ani nedokázal charakterizovat jednotlivé postavy. A pokud je snad čtenář ortodoxní (nebo méně ortodoxní) žid, pochybuji, že ta slátanina bude pro něho zajímavá nebo přínosná. Snad jediné pozitivum této knihy je její délka - naštěstí jen 160 stran. Od odpadu nemá moc daleko, dávám 1*, 18. 11. 2023.

18.11.2023

Obě novely jsou pěkným pohledem do historie, což se mi líbilo, i když to jistě nebyl účel psaní. Autorka (nejen) v těchto dílech píše o sobě a své rodině, ale to vůbec nepůsobí nepatřičně. Jednoduché a prosté vyprávění má své kouzlo, Ernaux to prostě umí podat. 75%, 11. 11. 2023.

11.11.2023

Druhé vydání z roku 1964 obsahuje mimo hru samotnou mnoho dalšího materiálu - recenze, kritiky, rozbory, fotky, komentáře a hra samotná tak zabírá sotva polovinu knihy. Hra mě vůbec neoslovila a to další tomu nepomohlo. Příliš intelektuálské. Ještěže jsem na to nešel do divadla, to by bylo ještě horší než četba. 40%, 6. 11. 2023.

06.11.2023

(SPOILER) Pro mě (a možná nejen pro mě) jde o rozporuplnou knihu. Občas se čte velmi dobře a je poutavá (pasáže vyprávěné z mládí), občas je to nudné a těžší čtení (úvahy starého vypravěče). Na jednu stranu kýčovité tuctové vyprávění z prostředí bohaté anglické aristokracie, na druhou stranu chvílemi moc pěkný romantický příběh. Bohužel samotná kriminální zápletka, která sice nehraje hlavní roli, je dost ubohá. Zkrátka je to román, který je spíš oddechový, ale ne úplně, protože čtenáře tlačí taky trochu přemýšlet a vnímat myšlenkové úvahy vypravěče. Na mladého autora jistě povedené, ale v historii času to není nic zvláštního. Kniha je opatřená nezkreslujícími informacemi o románu a autorovi na záložce (ne jak bývá nyní ve zvyku citovat různé kritiky a jejich "fantastické" hodnocení) a dobrým doslovem (což v poslední době u většiny knih chybí a někdy i citelně). 65%, 5. 11. 2023.

05.11.2023

Děj je zajímavý, ale literární podání mi moc nesedlo. Kniha je ovšem cenná v doslovu, kde se dozvídáme něco víc než z románu. 60-70%, 29. 10. 2023.
Souhlas s komentáři puml a Jakubisko.

29.10.2023

Nesympatická kniha - nesympatický autor i hrdinové. Navíc zbytečně sprosté a vulgární. První a poslední setkání s tímto autorem. 50-60%, 23. 10. 2023.

23.10.2023