mgeisselreiter komentáře u knih
Třetí v řadě a stále lepší. Místy jsem si to krásně vychutnával a od knihy ani nechtěl odejít. Pak ale přišla trochu nudnější zdlouhavější pasáž. Nakonec závěr pěkně vygradoval, a tak dám nakonec při 90% 5*. 20. 11. 2020.
Neodpustím si jeden úryvek, takových perliček je tam víc:
"Irsko v odstínech černé a zelené pod rozšklebeným couvajícím měsícem. Irsko pod baldachýnem šedivých mračen, pod křídly vran a lopatkami vrtulníků." (úvod kapitoly 7).
Taková tradiční netradiční detektivka. Thriller má na obálce, ale to platí snad jen pro pár stran v závěru, které jsou ale dobré, ostatně jako celá kniha. Tradiční proto, že jde prostě o vyšetřování zločinu ve stylu starých klasických detektivek. Netradiční proto, že je časově a prostorově zasazena do bouřlivého Irska roku 1981. Autor velmi detailně začleňuje děj a reálné události do příběhu, celkem přirozeně, jen občas se mi zdálo, že až moc tam tlačí ty reálie, především vše okolo hudby, co se hraje v rádiu, co poslouchá hrdina na kazetě či na desce... 80%, 17. 8. 2020.
Po hodně letech jsem sáhl po Kingovi a byl zklamán. Hodně detailní popis všeho kolem je sice dobré pro celkovou představu, ale románu ubírá na spádu. Vyvrcholení tak pro mě nebylo vyvrcholením, ale vysvobozením z této dlouhé četby. Za mě 65%, 20. 2. 2020.
Kubrickovo filmové zpracování naproti tomu je prakticky bezchybné a geniální. Doporučuji.
Alexej Tolstoj je rozhodně dobrý spisovatel, ale je třeba na něj i na jeho dílo nahlížet i z pohledu jeho charakteru: patřil mezi přední komunistické autory (a aparátčíky), pro své pohodlí dával přednost pochlebování Stalinovi a v jeho románech, na rozdíl od jiných velkých ruských spisovatelů, se nedostává morální a sociální odpovědnosti. Na zadní straně prvního dílu (z roku 1968) si můžeme mimo jiné přečíst: "...Práce na Petrovi znamenala především vstupovat do historie skrze současnost chápanou marxisticky. Především přepracování vlastního uměleckého světového názoru..." To jsou slova autora.
Nechť výše uvedené neodradí čtenáře od četby výborného historického románu, který začíná dětstvím cara Petra I. a končí v období budování Petrohradu. Čtivou formou Tolstoj předkládá čtenáři velmi podrobně život v Rusku od prostých mužiků po nejvyšší společenské vrstvy, vše zasazuje do konkrétních historických souvislostí, líčí charakter Petra I. nejen z jeho kladné stránky, ale nebojí se popsat i jeho negativní vlastnosti. Množství postav je skutečných, jen některé jsou smyšlené, mnoho osvětlují velmi podrobné vysvětlivky. I když vzhledem k charakteru Tolstého lze mít jisté pochybnosti o maximální objektivnosti díla, protože se jedná o poměrně vzdálenou historii, kterou snad nebylo třeba upravovat v rámci marxismu-leninismu, dovolím si říct, že autor nejspíš historii nepřekrucoval a dílo lze chápat jako pravdivé dle dostupných informací v době vzniku románu. Ten byl psán v letech 1929 až 1945, kdy Tolstoj zemřel. Přestože ke konci knihy mi přišla četba již celkem zdlouhavá a některé pasáže zbytečně podrobné, na druhou stranu jsem byl zklamán, že autor knihu nestihl dokončit (možná tak třetina, ne-li víc, ještě z bohatého života cara chybí) a nedozvěděl jsem se další zajímavé historické souvislosti a události nejen ze života cara a ruského národa, ale i z dalších evropských a také asijských zemí. 80%, 18.3.2017.
Komentář platí pro oba díly knihy z roku 1968, jde o jeden román rozdělený pro svou délku do dvou knih.
Kniha mě zklamala. Přestože se čte velmi lehce a dobře, obsahově je prázdná. Je to jen takové tlachání, co zrovna autora napadlo, spojené tak nějak do knihy, ale jako celek to moc nepůsobí. Asi 2x jsem se začal i bavit ,ale to trvalo jen velmi málo (snad pár stran celkem). Jinak čtenář mého typu pořád čeká, kdy se tedy něco začne dít, po čase pochopí, že se vlastně nic dít nebude.
Zajímavý je dodatek (ve vydání z roku 1961) Josefa Čermáka, který tak vychvalovaný překlad Jaroslava Zaorálka podle originálu zrevidoval a doplnil. Vyplývá z něho, že Zaorálek mnohdy při překladu vynechal celé věty i odstavce, často bez příčiny, také přenesení do českého prostředí bylo až moc důsledné (takže nebyla ani zmíněna Paříž či Lyon apod.), zkrátka o dopracování překladu se velkou měrou k lepší kvalitě zasloužil nejen Zaorálek, ale i Čermák. 60%, 18.9.2016.
Kniha i přes svou délku vůbec nenudí (jen je třeba překousnout trochu komplikovanější první kapitolu), je nabitá dějem a událostmi a čtenář je neustále "nucen" číst dál. Autorův styl psaní je čtivý, nic náročného. Velká přidaná hodnota románu je to, že přináší reálný historický pohled nejen na vznik Hongkongu, ale vůbec na celé období kolem roku 1841. Clavell je samozřejmě nucen události zjednodušovat, přesto se dovídáme mnoho o mořeplavbách a cestování mezi Evropou a Čínou, o tehdejších zvycích (špatná hygiena, oblékání, západní vs východní kultura), nemocech (malárie a její léčení, cholera), o anglické obchodní politice (a také Ruské) a mnoho dalšího. Snad jediným nedostatkem je poměrně velké množství chyb v textu a nepřesné informace o autorovi na přebalu (vydání z roku 1994). 85%, 14.5.2016.
Na jednu stranu román nastiňuje opravdu nadčasová témata, která se skutečně po tak dlouhé době od vzniku v roce 1932 velmi přesně naplňují, na druhou stranu jde autor hodně po povrchu. Chtělo by to více se do toho zavrtat. Dále z jedné strany Huxley je dost odborný, z druhé strany se pak pouští do skoro milostného románu. Ovšem zase ta romantizující část se čte mnohem lépe než vědecká.
Zajímavé jsou některé autorovy vize: používání vrtulníků a raket k rychlému cestování se mu velmi povedlo, na druhou stranu si neuměl představit dnešní komunikační technologie, které jsou pro každé dítě běžné.
Celkově velmi hodnotný román, který dle mého měl být více podrobný a lépe propacován. 75%, 7.7.2013
(SPOILER) Zajímavá detektivka. Je zpracována tak, jako by šlo o skutečný příběh. Působí tak hodně věrohodně. Je napsaná zajímavým stylem, který je celkem poutavý. Ani mi moc nevadilo, jak se tam nic moc neděje. Vlastně z pohledu vyšetřování se nedělo prakticky nic, přesto autor dokázal čtenáře zaujmout a držet jeho pozornost. Určitě kniha nepatří mezi špatné detektivky, špičková sice není, ale nadprůměrná ano. Dalo se čekat, že v úplném závěru bude vše zcela neočekávané, ale konec mě asi trochu zklamal. 75%, 21. 11 2024.
Dobrodružné, poučné, zajímavé. Zážitky z Ruska - nádherný cestopis s příchutí stalinismu, kdy Maclean ještě jako mladík ukazuje, co v něm je. Je to všestranně nadaný nadčlověk, což dokazuje i v dalších částech knihy. Vyprávění z Afriky je skoro veselé válečné dobrodružství. Nejdelší a nejpodrobnější poslední část dává čtenáři pochopit, jaká byla historie Jugoslávie a jejích národů, jak probíhala 2. světová válka v této zemi, proč Tito se svými partyzány měl takový vliv atd. I když kniha vznikla v roce 1949, je stále zajímavá a aktuální a to nejen jako historický dokument. Plný počet hvězd si u mě zaslouží, 20. 1. 2024.
Dlouho jsem chtěl zkusit nějakou knihu Fitzgeralda a nakonec sáhl po Gatsbym (snad že jsem již viděl zfilmované). Obával jsem se, že to bude buď moc umělecké a těžko čitelné, nebo prostě nějaké neobvyklé. A on je to celkem normální příběh, navíc dost krátký. Je to poměrně čtivé, ale nijak mě to neoslnilo. Ono ani to prostředí není zrovna to, co vyhledávám. Čekal jsem možná větší propracovanost (a větší délku). 70% a 4*, 16. 12. 2023.
První kniha Haileyho a hned povedená. I když namísto detailně propracovaného příběhu jde "jen" o velmi jednoduchý děj, čte se výborně, má to spád a je to prostě taková ochutnávka toho, co autor umí. 75%, 13. 12. 2023.
Kniha se čte téměř jedním dechem, vypravěčský um Lemmyho je bezva, s ničím se nemazlí, nemá daleko od neslušných slov (ale v knize nepůsobí nevhodně či vulgárně), nechybí humor. Nejen pro jeho fanoušky a fanoušky Motörhead, ale obecně užitečné i zajímavé pro všechny fandy dobré muziky. Dávám plný počet hvězd, 13. 11. 2023.
Výprava to byla převratná a nesmírně zajímavá, ale Heyerdahl jako spisovatel ještě není tak vyzrálý jako v dalších svých knihách. Čtení je to i tak poutavé, ale ještě tomu něco chybí. Přesto i po tolika letech kniha nezastarává, i když mnohé vědecké poznatky již pokročily mnohem dál. Je třeba ji brát jako historický dokument. 75%, 29. 4. 2023.
Krásně napsané, úplně jsem žil v té kouzelné anglické krajině, cítil to počasí a dokonce začal přemýšlet, že by nebylo špatné chovat si krávu na mléko a na máslo. Plný počet 5*, 21. 10. 2022.
Moc pěkně napsané, čtenář si dokáže udělat dost dobrou představu, jak to bylo s útlakem, diskriminací a likvidací indiánů v období 1860-1890. Mnoho skutečných citátů, autor se snaží držet nestranný pohled, i když všechny příběhy jsou postaveny především z pohledu indiánů a na běloších zde není téměř nic pozitivního. Kniha na mě dost zapůsobila, nebude sice patřit mezi mé úplně top knihy, ale kdybych dal jen 4*, nebylo by to dostatečné. 29. 7. 2022.
Doporučuji ovšem přečíst výborný komentář uživatele jave - opravdu to chce se na knihu podívat s odstupem a více kriticky.
(SPOILER) Valachi jako první uceleně odhaluje mafii Cosa nostru v USA, o které do té doby kolovaly jen zvěsti. Byl to vlastně první práskač, který nedodržel slib a mluvil. Vzhledem k rozsahu a věrohodnosti informací bylo Valachimu povoleno vše sepsat a výsledkem bylo 1180 stránek strojopisu, které představitelé spravedlnosti USA výjimečně (vzhledem k zákonům USA) povolily zveřejnit. Nejspíš díky dalším tlakům mafie bylo toto povolení zrušeno, ale Peter Maas, který u toho byl a Valachiho zpovídal, mohl s jistými potížemi vydat tuto výpověď. Jde tedy o skutečný, literárně nijak nepřikrášlený příběh, podaný jako dokument, reportáž. Je nabitý informacemi o mnoha mafiánech, rodinách apod., není to tedy úplně čtení na dobrou noc. Dle knihy byl natočen slušný stejnojmenný film v roce 1972, který byl ale zastíněn Kmotrem. Mario Puzo zcela jistě taktéž vycházel k Valachiho písemné zpovědi nebo z Maasova románu, podařilo se mu ale informace lépe pro čtenáře zpracovat a podat.
Tato kniha rozhodně stojí za přečtení, je zároveň historickým dokladem a sahá až do začátku 20. století. 75-80%, 12. 4. 2022.
Pohled do zákulisí jedné velké americké banky se Haileymu nepovedl tak dobře jako do zákulisí výroby aut či do zákulisí letiště. Čekal jsem hlubší, detailnější informace. Přesto jde o velmi dobré, zajímavé a občas i poutavé čtení. Navíc je to zajímavá exkurze do historie roku 1975, jak v té době (bez internetu) bankovnictví v USA fungovalo. 75%, 19. 2. 2022.
Tarantino jako režisér (a scénárista) je výborný, ovšem tato kniha působí na mě hodně rozpačitě. Čte se sice náramně dobře, ale obsah je jaksi nezajímavý, nezáživný, vlastně to dost často ani nepůsobí jako román, jako spíš tak trochu dokument, tak trochu klábosení o historii Hollywoodu. Jaksi tomu chybí zápletka, nějaká dějová linie. Kniha je spíš určená vážným zájemcům o film a jeho historii. Přináší opravdu velkou nálož různých informací o spoustě herců, filmů a seriálů, o kterých, troufám si říct, neslyšel skoro žádný Čech.
Přidám citace z předsádky: "Z příběhu čiší jeho [Tarantina] nostalgický vztah ke starému Hollywoodu, láska k filmařině a nakažlivá radost z vyprávění... Čtenářům, kteří film neznají, nabízí plnohodnotný literární zážitek z Hollywoodu divokých šedesátých let, a filmovým fanouškům zase spoustu doplňujících informací, nečekaných odhalení a odchylek od scénáře." Berte prosím tyto citace s jistou rezervou. Ač jsem film zatím neviděl, jiné Tarantinovy filmy znám a dovedu vycítit, jak výrazně jiný zážitek bude z filmu na rozdíl od knihy. Také ovšem cítím, že ani film nebude nic extra, přes jeho mnohapočetné nominace na Oskary a jiné ceny. To není pro mě měřítkem kvality, více spíš vypovídá relativně nízké hodnocení fanoušků na ČSFD - aktuálně 77%. U mě kniha za 65%, 11. 12. 2021.
Shlédnutí filmu 9. 4. 2023: Dlouhá velká nuda, která může bavit jen opravdu zaryté fanoušky filmu. Pouze závěr je ten pravý tarantinovský a u mě díky němu 3*.
(SPOILER) Velmi šikovně a zajímavě vystavěný román, kde se hned v úvodu dovídáme prakticky pointu, ale vůbec to nevadí. Autor jde hodně do detailů, často odbočuje a vrací se, což mi zpočátku trochu vadilo, ale nakonec se ukázalo, že to je jen správně. Kniha přináší možná až nečekaný pohled na německou společnost konce 60. let, kdy se do popředí politiky dostávají zase nacionalisté a dá se říct, že i neofašisté. Zajímavý je i pohled do podsvětí, kde hledaní váleční zločinci si žijí jako páni, každý na každého něco ví, něco má, každý je držen v šachu (ostatně tak to funguje po věky věků i v současnosti). Celá společnost včetně policie je prolezlá zrádci. I když se jedná jen o Simmelův (nejspíš dost levicový) pohled, určitě na tom něco je. Rád bych si přečetl nějaký takovýto obdobný román, ale ze současného Německa.
Samotný děj se sice dost dobře vymyšlený, přesto sem tam mě autor nepřesvědčil o věrohodnosti. Není to ovšem pravdivý dokument, ale hodně pravdivý román dle skutečných událostí. Výborné čtení. 85%, 31. 10. 2021.
Zajímavě podaný život Němců žijících na počátku 20. století v povodí Volhy. Pěkně se čte a zároveň čtenáři odkrývá některé reálie kruté doby stalinismu. To poodkrývání je ale jen takové nesmělé, čekal jsem trochu víc. 75%, 23. 10. 2021.