mi-380 komentáře u knih

Rok 1991, další díl historického seriálu od Dominika Dána.
Témata: přípravné akce směřující k rozdělení Československa, následky amnestie, aktivity tajných služeb, cesta Mečiara k moci.
Děj probíhá současně s dějem v Bestii. My známe vraha, policisté ho znají, problém je v důkazech a na jejich hledání je založeno napětí. Stejně jako v Bestii, i zde je vše podle skutečných událostí, i jméno vraha je jen lehce pozměněno.
Kdy a jak se přilepí? Držíme detektivům palce, čekáme a doufáme, že brzy a navždy.
85 % (doposud 260 hodnotících s průměrem 87 %).
...
„Dobre. Kedy ho chytíte?
„To nevie nikto.
„Chcem počuť termín.
„Ja chcem plat ministra a zodpovednosť vrátnika.
Jediný Burger si mohol dovoliť takto hovoriť s riaditeľom.

PS: Chronologicky sedmý díl, vydaný jako jedenáctý
PS2: Pozor spoiler:
http://kriminalistika.eu/muzeumzla/slovak/slovak.html

39 08.01.2019

Čtu postupně od začátku a když se podívám na své hodnocení, vidím (a samotného mě to překvapuje), že tato série patří mezi mé nejoblíbenější detektivky. 4x jsem dal plný počet, 1x to bylo za 4 hvězdy (Zabijáci) a jen jednou jsem klesl na 3. To bylo po přečtení minulého, pátého, pokračování (Marco), kdy už mi připadalo, že autorovi dochází šťáva. V Nesmírném se naštěstí ukazuje, že nápady a invence jsou zpět. Poměrně složité pátrání s naprosto překvapivým koncem, občas vtipné, dokonce i s posunem záhady z první části, jsem si tak pěkně (poslechem při úklidu garáže) užil.
90 % (789 hodnotících s průměrem 84 %).

39 04.10.2018

Román je zvláštní tím, že tentokrát nejde o obvyklé čekání supů na dědictví po bohatém předkovi. Výjimečná (i když u Agathy ne jedinečná) je i ich forma z pohledu muže a vzácný je i milostný příběh. A konec - naprosto nečekaný. 85 %.

39 03.01.2011

Výjimečně přidávám druhý komentář, nemohu si odpustit zveřejnění Burroughsova příspěvku ke kampani Me Too:

Diana zašla do jeskyně. Vrazil jsem okamžitě za ní dovnitř. Ležela na lůžku z travin, které jsem pro ni upravil a zakrývala si tváře rukama. Sotvaže zpozorovala, že jsem vešel, vyskočila jako tygřice.
„ Nenávidím vás!“ zvolala.
Poněvadž jsem přišel z plného slunečního jasu do vnitra temné jeskyně, nemohl jsem v prvé chvíli rozeznati výraz její tváře a byl jsem tomu rád, poněvadž nerad bych byl viděl její sličné tahy zborcené nenávistí.
Vstoupil jsem a neřekl jsem ani slovo. Pokročil jsem až k ní a uchopil jsem ji za obě zápěstí; když se mně snažila vymknouti, objal jsem ji tak, že nemohla mne rukama odstrčiti. Bránila se jako tygřice; strhl jsem jí hlavu nazpět; uvědomuji si, že jsem v onom okamžiku zhrubnul, že jsem se vrátil o tisíce milionů roků nazpět, že se ze mne opět stal skutečný skalní muž, který se zmocňuje své družky násilím — a vášnivě jsem líbal její nádherná ústa.
„ Diano,“ zvolal jsem, cloumaje s ní hrubě, „mám vás rád. Dovedete pochopiti, že vás mám rád? Dovedete pochopiti, že vás miluji vroucněji než kohokoliv jiného z mého světa? Chápete, že budete mojí? Že se nedovedete vzepříti mé lásce?“
Zpozoroval jsem, že Diana spočívala v mém náručí zcela tiše a když moje oči si zvykly na temnotu jeskyně, viděl jsem, že se usmívá — že se usmívá spokojeným, šťastným smíchem. Nevěděl jsem, co si mám mysliti. Pak jsem si všiml, že chce lehounce vyprostiti své ruce z mého objetí; a tu jsem cítil, jak její něžné ručky se šinou po mé šíji vzhůru, ovinují se kolem mé hlavy a v tom jsem již ucítil hebké její rty na svých. Byl to nesmírně dlouhý polibek. A pak teprve promluvila.
„ Proč jste to neučinil ihned, Davide? Čekala jsem na to tak dlouho!“

38 13.12.2020

Permanentně stupňované napětí, chytře a úspěšně. Škoda, že výsledný dojem tu a tam shodí infantilita nebo nelogičnost. Přesto je kniha i tentokrát o něco lepší než film.
70 % (2025 hodnotících s průměrem 85 %).

P.S.
Jak jsem v roce 2015 na čsfd hodnotil film:
Velmi volně převyprávěná kniha. Celkové vyznění se s knihou shoduje, cesta k němu se většinou ubírá jinými směry. Nejvíc mi vadilo nahrazení permanentního napětí, které najdeme v knize, tradičními (dnes už snad jen děti do deseti let udivujícími) akčními scénami. Mírně nadprůměrná SF: *** 65 % (14791 hodnotících, 66 %).

38 06.10.2020

Více než důstojné pokračování starověké bitvy o Skotsko. Autor se zdánlivou lehkostí popisuje další osudy postav známých z románu Meč v bouři a přidává k nim další generaci mladých nezkrotných Keltů.
90 % (aktuálně 62 hodnotících s průměrem 90 %).

38 04.09.2020

Oko zahleděné do světa doby předinternetové, svazek 71. Místo fotografií příjemné ilustrace Ivany Lomové. Místo Záhřebu, Lublaně, Sarajeva, Podgorice, Skopje, Prištiny a Bělehradu jen Bělehrad. A také chybí Bratislava, Vilnius, Riga, Tallin, Minsk, Kyjev, Kišiněv. Rozpad východního impéria je sice na dohled, ale zatím se ještě stále jede podle mapy roku 1989.
Trpaslíci jako San Marino, Vatikán, Valletta, Monako, Západní Berlín ovšem nemohou chybět.
80 % (aktuálně 11 hodnotících s průměrem 78 %).
…
Podle staré legendy město založil dalmatský kameník Marinus, pocházející z ostrova Rabu. V době pronásledování křesťanů za císaře Diokleciána prchl z Rimini (301), kde pracoval při obnově přístavu, a uchýlil se do jeskyně na hoře Monte Titano. Tam založil poustevnu…
(San Marino)

38 29.07.2020

Tak tohle mě bude vždycky fascinovat. Co všechno už lidé po celém světě uměli a kde to skončilo. Znalosti, dovednosti, zápisky už po tisíciletí končí v troskách přírodní katastrofou, pod kopyty nájezdníků, pochodněmi náboženských fanatiků. Sopka, tsunami, doba ledová, epidemie, nenávistní barbaři, křesťané, muslimové. Co máme čekat dnes? Kdy začneme zase od nuly?
Kniha, vlastně celá série Ilustrované dějiny světa, je jako velký naučný komiks. Kvalitní ilustrace překonávají text. Ten je stručný, občas místy mírně chaotický, protože ne vždy srozumitelně vystihuje zobrazované.
85 % (zatím 9 hodnotících s průměrem 89 %).
…
V roce 1398 vyplenili Mongolové Dillí a zanechali za sebou zcela zpustošenou zemi. Všechny muslimské vpády byly provázeny ničením tradičních středisek hinduistického náboženství v Indii.
…
V roce 1492 zakotvila v přístavu Kalikat na malabárském pobřeží portugalská výprava Vasco da Gamy. Zprvu byli Portugalci dobře přijati místním rádžou, ale když se jim nepodařilo prodat evropské zboží, které nemělo pro bohatou indickou šlechtu žádnou cenu, zmasakrovali několik set rybářů na pobřeží a vrátili se zpět do Lisabonu.

38 23.04.2020

Nikdy jsem na tenhle koníček neměl dost času. Tak teď ho mám. K polozapomenuté publikaci z naší rodinné knihovny jsem se vrátil a s chutí oprašuji malířské styly a směry, cestuji s autorem časem i prostorem po celé západní Evropě, připomínám si obrovský vliv křesťanství a antiky a vzpomínám na návštěvy galerií, muzeí a chrámů, kde jsem leccos z knihy viděl na vlastní oči. Publikace je skoro 50 let stará a je to znát hlavně na kvalitě reprodukcí (na dnešní poměry přímo příšerné), kvalita informační části je těžko zpochybnitelná.
95 % (aktuálně 3 hodnotící s průměrem 100 %).
…
Na Rembradtových celkom posledních portrétoch badať vyslovene shakespearovské ponímanie života, ako napríklad na Rodinnom portréte, ktorý je priam útokom na city. Obraz je namaľovaný odvážne a s veľkou nehou, hustota farby sa mení tak, ako si to Rembrandt želá, vytvára štruktúru a tón tým, ako sa zjasňuje, čistí alebo zráža, znázorňujúc kus jantárovočerveného rukáva, záhyb kože, uzol výšivky alebo drahokam.

38 01.04.2020

Malá kniha, velké varování. Profesor Bárta s podporou Tomáše Turečka přesvědčivě předpovídá další vývoj naší civilizace. Nedávno jsem se zúčastnil vyprávění cestovatele a filmaře Petra Horkého, přítele Miroslava Bárty, o jejich připravovaném společném projektu s názvem „Civilizace“, který zobecňuje zákonitosti vzniku, vývoje a nevyhnutelného kolapsu všech civilizací. Ta naše není výjimkou. Kniha „Kolaps…“ je jedním z kamínků mozaiky tohoto názorového proudu, který je založen na poznatcích mnoha vědních oborů, a krůčkem k projektu Civilizace. Většina lidí a politiků strká hlavu do písku; nechci vidět, nechci slyšet.
Závěr: kolaps neznamená konec, ale…
90 % (bohužel jen 26 hodnotících, aktuálně na shodném průměru).
…
Víme, jaké faktory byly ty, které přivedly minulé společnosti ke kolapsu, přesto když vidíme tytéž faktory v našem světě, přivíráme před nimi oči, místo abychom si to přiznali.
…
Takže máš pro chování tamější armády pochopení?

Svým způsobem je zde egyptská armáda modelem, na kterém se může stavět i v jiných částech světa v případě, kdy by v té či oné zemi světa mohla z různých důvodů začít dominovat jakási extrémní síla popírající občanské svobody či volnost projevu. Měli bychom si konečně uvědomit, že armáda je v případě nouze jedním ze dvou stabilizačních prvků, který má na to tuto roli na území vlastního státu naplnit. Samozřejmě, že za určitých předpokladů. No, a tím druhým předpokladem je ta má neustále omílaná úroveň vzdělanosti a soudržnosti dané populace.

P.S. Kniha je někdy až moc stručná, cca polovinu zabírají fotografie.
P.S.2 Podrobnější informace: https://www.databazeknih.cz/knihy/kolapsy-slozitych-spolecnosti-155139

38 14.01.2020

V divočině s psychopatem, jak tohle dopadne? Nejde o horor, není to ani thriller, ani detektivka. Jde o důsledný ponor do psychiky otce a syna, orámovaný rychle ubíhajícím (skoro až) dobrodružným dějem uprostřed aljašské přírody. Ostrov Sukkwan opravdu existuje, stejně jako všechna ostatní místa z knihy, a díky doslovu o autorovi a jeho životě jsem si udělal konečný obraz celého příběhu. Ono se to tak nějak stalo, jen osudy hlavních postav David Vann pozměnil. Novela je velice čtivá, i když některé části jsou dost nepříjemné a šokující.
85 % (171 hodnotících je na průměru 83 %).
…
Dokážem se vůbec s někým spojit? zeptal se Roy.
Makám na tom, odvětil otec netrpělivě. Drž to chvilku takhle níž.
Mně se zdá, že je to furt stejný, dodal Roy po několika minutách, kdy na ně vysílačka jenom hvízdala.
Otec se k Royovi otočil a zahleděl se na něj se semknutými rty. Běž chvilku dělat něco jinýho, jo?

38 18.12.2019

Právě jsem dokoukal fascinující dokument Rolling Thunder Revue: A Bob Dylan Story by Martin Scorsese, když tu mi na internetovém antikvariátu bliklo, že požadovaná kniha je za rozumnou cenu k dostání. Je to poblíž, osobně přebírám a už listuji a užívám si kouzla dokonalé práce: velký formát, originální texty/básně, přesný překlad, kvalitní fotografie, kompletní noty i akordy a ke každému songu komentář od kolegů muzikantů nebo přímo od Dylana, 620 stran.
Ve zmiňovaném (tak trochu pseudo-) dokumentu jsou na počátku celé akce dvě osobnosti. Vedle Boba Dylana Alan Ginsberg. Doplňují se, ale časem začne na jevišti dominovat Dylan. Mladé publikum to tak chce: BD zpívá, vyzařuje z něj charizma, má vedle sebe z jedné strany Joan, z druhé Scarlet a jeho zhudebněné básně jsou v porovnání s AG stravitelnější.
Jedna z mála Nobelových cen za literaturu, které dobře rozumím.
100 % (zatím 8 hodnotících s průměrem 95 %).
…
Byl jsem v Londýně, byl jsem v rozpustilé Paříži,
Plul jsem po řece až jsem dorazil do moře,
Byl jsem až na dně prolhaného světa,
Někdy mi připadá, že mé břemeno je těžší, než unesu,
Ještě není tma, ale už se stmívá.
(Not Dark Yet, 1997)
https://www.youtube.com/watch?v=5fGYWAVw2zg
https://www.youtube.com/watch?v=T_5XXjTM2_4

38 14.11.2019

Moc ústřední postavy stoupá, množství mrtvol přibývá, současně se ale také celosvětově snižuje stav nadpřirozených bytostí, jejichž boj o pozice je nekonečný. Chytře vymyšlená zápletka a vtipné hlášky mě udržují v napětí a zahání mé pochybnosti, které se mi občas mihnou v hlavě: stojí tenhle kolotoč násilí a fantazie za těch několik hodin četby? Ale jo, je to dobrá oddychovka, kde nechybí fantastický hlavní hrdina, zajímavý svět, kvalitní suchý humor a logické zarámování začátku a konce.
75 % (1651 většinou nadšených čtenářů generuje nadprůměr 93 %).
…
Chytil jsem rotující čepel kopí (zaplať všichni svatí za kroužkové rukavice) a přesným (dost náhodným) švihem ji zabodl bližší z upírek přesně mezi ňadra. – Jasně jsem slyšel, jak křupla guma spojující košíčky podprsenky. Upírka vztekle vykřikla, bez námahy čepel vytrhla a hodila ji pro změnu po mně. Něco prostě není v pořádku...

38 12.10.2019

Semaforský svět Jiřího Suchého jsem objevil mnohem později než skuteční pamětníci té československé doby tání, která koresponduje se vznikem písniček v téhle sbírce (od konce padesátých let až do osudného roku 1968).
Objevil jsem je později, viděl hry, sehnal desky, pak cédéčka, některé se naučil hrát a chytré a vtipné texty se staly součástí mého života.
A myslím, že objevovat je budou i další a další generace. Stojí to za to.
Kniha je malá, tlustá, s pěknými ilustracemi, v mém případě plná poznámek, akordů a záložek.
100 % (zatím 9 hodnotitelů s průměrem 100 %).

… Potkal potkan potkana, pod kamenem, pod kamenem…
… Tiše a ochotně purpura na plotně voní, stále voní…
… Měla vlasy samou loknu, jé, jeje…
… Naraž si bouřku ještě více do čela…
… Včera neděle byla, včera byl hezký čas…
... Přišel mi k svátku gratulovat Olda a přinesl mi žlutý tulipán...
... Krajina posedlá tmou, vzpomínky do sedla zvou...
… Pramínek vlasů jí ustřihnu potají, já blázen pod polštář chci si ho dát…
... Zčervená, zčervená, když jí hladím ramena...
... Tereza, jedině Tereza...
… Dítě školou povinné dovede to, co my ne…
… Život je pro mne obnošená vesta, vše co se dalo dávno už jsem prožil…

38 10.10.2019

Zjemnělí intelektuálové versus pragmatický kruťas. Paralela na zoufalý boj o přežití, v kterém degenerující vyspělá civilizace čelí nekompromisním a nemilosrdným dobyvatelům. Kniha z roku 1977 vyniká jednoduchým razantním stylem i věšteckou předvídavostí. Obojí působí naprosto aktuálně. Přečteno po letech podruhé se stejným úspěchem jako poprvé.
85 % (167 hodnotících je na průměru 89 %).
…
„Jsem starší než oni — o dobrých dvanáct nebo třináct let starší než Shirley, propána — to oni by se měli starat o mně a ne já o ně. Jenže oni kapitulovali. Propadli zoufalství — to bylo to první, co je napadlo. Beznaděj. Vzdej se a zemři. On byl jediný, kdo chtěl bojovat, a to z něho udělalo vůdce. V dobrém nebo zlém, dokud nás smrt nerozdělí.
Ale co teď sakra budem dělat?“

38 16.09.2019

1992, další díl porevoluční bratislavské policejní historie.
Témata: církev, zbytky sítě ŠtB, oddělení vražd.
Šachová partie, kde dva hrají, figurkami ale tahá ten třetí. Ale kdo je kdo? Díl asi nejznámější a nejobsáhlejší, zatím jediný zfilmovaný, nechal jsem si číst a využil při tom dokonalý přednes Jozefa Vajdy.
Na Dánových knihách oceňuji jejich uvěřitelnost, tentokrát to ale tak úplně neplatí. Může za to jednak Krauzovo přehnaně nezodpovědné jednání a za druhé mnohokrát už jinými autory použitá středověká záhada.
75 % (aktuálně 500 hodnotících s průměrem 84 %).

PS: Chronologicky osmý díl, vydaný jako šestý, děj se prolíná s Bestií, která popisuje pátrání v letech 1990 – 1992.
Naše Mesto chronologicky:
https://www.databazeknih.cz/autori/dominik-dan-5210

38 19.01.2019

Případ se táhne časem i prostorem. Amnestovaného magora známe tentokrát už od začátku, putujeme s ním v letech 1990 až 1992 Evropou a sledujeme jeho nechutné řádění a zoufalé únavné a unavující policejní pátrání. Jak už název napovídá, tento příběh má opravdu hororový nádech, což (pokud kombinujeme četbu s poslechem) umocňuje dramatická slovenština Jozefa Vajdy.
75 % (zatím 448 hodnotících s průměrem 88 %).

PS: Máme tu i poučný popis porevolučního obchodování s „průkazy“:
... Zo socialistického kriminalistu sa stal kapitalistický detektív, ani nevedel ako. Odovzdal stranícku knižku a preukaz SZM a povedali mu, že teraz môže pokojne pokračovať v práci a služobný preukaz mu nechajú. Vymenil dve knižky za jednu. Dobrý kauf…

PS2: Chronologicky šestý díl, vydaný jako třetí.
PS3: Pozor, spoiler - http://kriminalistika.eu/muzeumzla/rigo/rigo.html

38 04.01.2019

Tohle ani není detektivka, to je drama. Tíživé drama o československé realitě druhé poloviny osmdesátých let s detailním popisem estébáckých postupů.
100 % (aktuálně 311 hodnotících s průměrem 87 %).

PS: chronologicky první díl, vydaný jako šestnáctý.

38 20.12.2018

Pro autorku údajně jeden z nejoblíbenějších románů, pro mě jeden z nejlepších. Bezkonkurenčně spolu s Deseti malými černoušky nejpromyšlenější z těch, kde chybí velký Hercule Poirot nebo mazaná slečna Marplová. 85 %.

38 07.12.2010

Zase jedna heinleinovská mladá hvězdná pěchota, ovšem s telepatií místo smrtících zbraní. Z výpravy ke hvězdám sálá (jako obvykle u tohoto autora) optimismus z technického a celkově úžasného vědeckého pokroku, které lidstvo jistojistě v dohledné budoucnosti (napsáno v padesátých letech dvacátého století) prodělá. No, v neděli jsem v koši horkovzdušného balónu nad Konopištěm trochu zapochyboval. Ale i tak: pěkně popsané vztahy v rodině i v komunitě na kosmické lodi, do extrému dotažené nápady s telepatií a časovým paradoxem. I na drama na cizí planetě dojde, i když víc soubojů se tentokrát odehrává ve vztazích než s pomocí zbraní.
85 % (zatím 42 hodnocení s průměrem 82 %).
…
„Na světě je moc lidí. Proč podporovat nové kolonie? Matematik by přelidnění dokázal vyřešit v okamžiku. Stačí zastřelit každého druhého.“
Pan OToole se ozval, aniž by zvedl oči od terminálu. „Nejvíc se mi na vás líbí, Babcocku, že máte takové vřelé srdce.“

37 22.10.2024