mi-380 komentáře u knih

Něco z černé Afriky, autorka z černé Afriky. Pokleknout? Ne, ani tentokrát ne, nebyl jsem vychován jako rasista a nerad bych to pod tlakem měnil. Ale tohle mě nebaví, nebaví, stále nebaví. S tím zvláštním stylem vyprávění jsem nedokázal srovnat krok. Předčasně přerušeno, přes atraktivní název i námět a dobře udělanou audioknihu.
x % (zatím 101 hodnotících generuje modrý průměr 62 %).

Přečteno podruhé. Původní dojem z prvního setkání s těžkou planetou Pyrrus musím poopravit, chyba paměti. Čekal jsem nepřetržitou záplavu humoru a akce, místo toho našel většinou celkem klidnou vesmírnou pohádku, kde hlavní postava – přemýšlivý dobrodruh Jason (zřejmě podle bájného řeckého cestovatele) kličkuje mezi svalnatými ostrostřelci a je rozhodnut dokázat jim, že síla myšlení (a telepatie) je nad sílu fyzickou.
75 % (zatím 212 hodnotících je na průměru 83 %).

52 17.04.2021

Sisyfovská práce. Angličtinu se učím stále, mám dojem. Výsledky neodpovídají snaze. Stále čtu i tuhle knížtičku, ale s lepším výsledným pocitem. Má totiž krátké kapitoly a je vtipná. Mám i druhý díl, kdypak na něj dojde?
100 % (aktuálně 173 hodnotících s průměrem 91 %).
…
Vidíte, že váš přítel nese kbelík s vodou a zeptáte se k čemu. On vám odpoví „I´ll wash my car“. Což znamená, že asi potřebuje naléhavou psychiatrickou pomoc. Znamená to, že si vzal kbelík, naplnil ho vodou a vůbec nevěděl, proč to dělá. Umýt auto se rozhodl až ve chvíli, kdy jste se ho zeptali, na co má ten kbelík.
Normální by totiž bylo odpovědět „I´m going to wash my car“.

54 16.04.2021

Jaro 1811, bitva ve vesnici Fuentes de Oñoro na španělsko-portugalské hranici, kde čtyřicet tisíc Angličanů a Portugalců stálo proti padesáti tisícům Francouzů. Cornwellova cesta po stopách bojů armád generála Wellingtona pokračuje a Sharpe u toho nemůže chybět, stejně jako nový vynález - koule poručíka Shrapnela. Francouzi se chovají jako čím dál větší hovada a šlechetná jekillovská Sharpova polovina má co dělat při věčných konfliktech s tou druhou, krutou hydovskou. Ta tentokrát (mimo jiné podrazy), vymyslí originální způsob, jak zabránit nespokojeným Irům v dezerci. K dalšímu autorovu zpestření děje můžeme připočítat, že na scéně se snad poprvé objevuje kráska, která se k našemu hrdinovi chová s odporem, a také že Sharpe se dostává do, teď snad už opravdu neřešitelných, existenčních problémů.
90 % (aktuálně 81 hodnotících s průměrem 91 %).
…
A znovu francouzské bubny ztichly a opět zaznělo hromové Vive l’Empereur!, tentokrát však s protaženou poslední slabikou, jež přešla v dlouhý řev, který jim vydržel do chvíle, kdy je velitelé poslali do útoku.
„Bůh nás chraň,“ řekl Harper při pohledu na tmavou vlnu, která zaplavila vzdálený břeh.
…
Její rozcuchané vlasy ho šimraly v obličeji. Cítil, že voní po růžové vodě. Snažila se ho kopnout a udeřit loktem, ale držel ji pevně a proti jeho síle nemohla nic zmoct. První ze psů se k nim už blížil.

47 15.04.2021

Četl jsem s dětmi a o něco větší radost jsem měl z jejich nadšení než ze samotné knihy. Určité uspokojení jsem měl i ze skutečnosti, že autorka dokázala vrátit děti k četbě. Jedna dcera byla absolutně nadšená, dodnes si hýčká potterovskou sbírku všeho možného: knihy, filmy, lego, figurky a nevím co ještě (ta druhá je podobně ujetá z Pána prstenů). Pro mě byl největší potterovský zážitek, když jsem při jedné návštěvě Anglie dorazil do Oxfordu a prohlédl si tu slavnou jídelnu v Christ Church College.
70 % (aktuálně 13 150 hodnotících s průměrem 93 %, deváté místo v pořadí nejlépe hodnocených, nejčtenější kniha - 23 601 čtenářů).

83 13.04.2021

Ota Fink bájí víc než obvykle, v tom roce 1959, což mi občas vadilo, ale k správnému amatérskému vyšetřovateli to nejspíš patří. Je mu už 27, bydlí u rodičů, vypadá na dvacet, chová se jako dvacetiletý, pěkné slečny a dámy se k němu stále slétají ze všech stran, on ale tentokrát nejvíc vzpomíná na dobu, kdy mu bylo patnáct a půl a jeho velká láska z brigády v roce 1947 se někam vypařila.
Jo, když nám bylo patnáct a půl…
Krásnou Lucii hledáme s ním a samozřejmě u toho nesmí chybět moudrý major SNB Moldánek. Objeví se pár obětí i náhod, ale i tak je to příjemné hledání, spojené s exkurzí do konce let padesátých a výstižnými chandlerovskými hláškami.
Brzy znovu na shledanou, ty ukecaný Oto.
85 % (zatím 39 hodnotících s průměrem hodným obdivovatelů Oty i Kapitána Kida – 94 %).
…
„Tak pojďte dál, nebudem se přece bavit mezi dveřma. Jestli vám teda nevadí, že zrovna nemám uklizíno.”
Já na to, že je mi to fuk, a nejspíš jsem si ji tím získal, protože jí to taky bylo fuk. Přinejmenším už pár let.
…
„A co bys řek jahodovýmu závinu?”
„Co bych mu tak asi řek? Ke mně, kamaráde.”
„A co k němu, kafe nebo čaj?”
„Kafe, slečno. Tři cukry.”
„Tak si ještě chviličku polež, jo? Já musím napřed do koupelny. Nebo tam chceš jít se mnou?”
…
„Napiš si moje číslo sem, kdybych zapomněl; to víš, mám toho pořád spoustu a bejvaj to kvaltovky…”
Nevypadal na to, že by něco dokázal zmáknout rychlejc než škeble se zlomenou nohou.

54 13.04.2021

Bosch 11 mi snad zregeneruje čtenářské buňky, několika nevhodně zvolenými knihami v poslední době zle postižené. Zatím jsem v téhle Connellyho sérii skákal z pěti hvězd na čtyři a rychle zpět na pět.
Bosch je znovu po třech letech u policie a jako nejstarší nováček se stává členem oddělení Q. Tak by to alespoň nazval Jussi Adler-Olsen, který možná právě zde našel inspiraci (Ženu v kleci vydal až v roce 2007). Šéf mu hodí na krk starý a nevyřešený případ mrtvé studentky Rebeccy. Proč se před lety odfláklo vyšetřování? Bosch a parťačka Kiz Riderová jdou jako buldoci po vyhaslé stopě, Bosch je ve svém živlu, jenže jeho svérázný způsob práce přináší nejen výsledky, ale i neklid, konflikty, a malé katastrofy, zvlášť, když se na scéně nečekaně objeví starý známý velitel Irving.
Tahle nejednoznačnost, tvrdost a paličatost hlavní postavy mi, spolu s přesvědčivostí a nesporným spisovatelským umem, Connellyho detektivky zvedá vysoko nad průměr, což mohu potvrdit i tentokrát, zvlášť když si autor znovu nevystačil jen s jednou pointou. K regeneraci čtenářských buněk došlo - na 85 % (aktuálně 102 hodnotících s průměrem 89 %).

55 11.04.2021

Nijak zvlášť objevné pátrání kouzelníka, který, místo aby pořádně využíval své schopnosti a možnosti, raději vypráví, vysvětluje, poučuje a pozoruje, čemuž je věnována převážná většina textu.
65 % (zatím 253 hodnotících generuje modrý průměr 79 %).
…
Čaroděj – chudáček (výstižná charakteristika uživatelky „zazvorka“).

47 08.04.2021

Taková malá jednohubka skoro bez chuti, nechci napsat přímo slátaninka. Reacherovo střetnutí se slavným Willem Trentem se nese ve správném duchu spolupráce dvou silných osobností, ale příběh je slabý, Reachera nedůstojný, občas nutící čtenáře k pousmání. Tahle akce by se daleko víc hodila do bondovské série, však naši dva hrdinové si při tom přendávání cihliček na slavného padoucha Goldfingera vzpomněli.
50 % (doposud 38 hodnotících s průměrem 61 %).

49 08.04.2021

Je tu plno odporných a zvrácených postav, vlastně, jiné tu snad ani nejsou, a také se podle toho chovají. Až na ně budu mít náladu, vím, kde je najdu a pak to snad celé pochopím. Zatím po první čtvrtině odkládám na neurčito.
X % (684 hodnotících se dostalo na docela vysoký průměr 82 %).
…
„Nu, vždyť ti říkám vždycky, že jsi má malá pitomá sviňka!” zabručel a převaloval si ji sem tam, zkoumavě, jako když lev překlopuje svou tlapou uloveného člověka nevěda, je-li ještě živ či mrtev. A moje roztomilá panička nechala sebou válet jako váleček na nudle a pološeptala dál, ovazujíc si podle možnosti rány zbytkem svého šatu.
„To jsem! Sviňka, čubka, žížala — ženská! Hnojiště...“

Mám v ruce nového Reachera, nejdřív jsem si ale zopakoval jednoho starého, pětihvězdičkového. V roce 2013 jsem viděl film, byl jsem nadšen, knihu jsem neznal. V lednu 2015 jsem přečetl knihu, byl jsem také nadšen. Okamžitě jsem si znovu pustil film a, jak už to tak většinou bývá, byl jsem zklamán. Trochu postavou hlavního hrdiny, ale hlavně zbytečnou hrou na efekty (automobilové honičky, rádobyatraktivní souboj muž proti muži v blátě…). Tvůrci filmu nepochopili, že podstatou Reachera nejsou efekty, ale efektivita. Přečetl jsem podruhé knihu a znovu potvrzuji 90 %, jen mi vadil malý nesoulad s informacemi, které najdeme ve třetím a čtvrtém románu: Reacher měl dům a měl auto, což se ve Výstřelu popírá! No, těším se na Spravedlnost a na nový seriál od Amazonu.
90 % (276 hodnocení, průměr 92 %).

52 07.04.2021

Pociťuji nedostatek veselé četby, opakuji si tedy dávno přečtený román, na který mám pozitivní, ale jen matnou vzpomínku. Někdo tvrdí, že Goodbody je anglický Švejk, vidím jeden hlavní rozdíl: ten náš ze sebe blba dělá, ten anglický blb je, sociální blb přesně ve stylu plukovníka Nicholsona, který nechal stavět ten zatracený most přes - všichni víme kterou řeku. Výsledek jejich působení a smysl těch knih je ovšem velmi podobný: vtipné zesměšnění velitelů i celé armádní mašinérie, a navíc skrz humor přesvědčivá kritika války. Po druhém přečtení musím tu pátou, dosud schovanou, hvězdu přidat, chytře vypointovaných příběhů a bystrých myšlenek s dlouhodobou platností jsem tu našel nečekané množství.
90 % (zatím 1037 hodnotících dává průměr 87 %).
…
Veliký dojem na mne udělal sbor instruktorů. Byli to samí zakalení válečníci, kteří strávili na vojně celý život. Mnozí byli jako instruktoři tak cenní, že pro svou nepostradatelnost nikdy nemohli být uvolněni pro skutečný boj na frontě a zasvětili celou svou vojenskou dráhu přednášení o něm.

96 06.04.2021

Volné pokračování Mstitele, Cal Dexter se vrací. Tentokrát jako muž číslo 2 v grandiózní operaci proti pašerákům kokainu, přičemž nás autor v ději širokém jako celá Země znovu přenáší mezi desítkami figurek ve hře z kontinentu na kontinent, přes hory a oceány, a to doslova. Styl je dokumentární víc než obvykle, autor předvádí své znalosti a zkušenosti v maximální míře. Občas to vypadá, že na této planetě zná úplně všechno a všechny (neustále chrlí přesné údaje: jména, organizace, lokality, události, firemní značky, kilometry, uzly, výrobní postupy, hodiny, tuny, dolary…) a že raději exceluje při vysvětlování pozadí akce a mazlí se s detaily, než aby postupoval v ději. I ten má ale znovu důmyslně promyšlený, včetně nečekaného finále.
85 % (aktuálně 236 hodnotících s průměrem 78 %).

58 05.04.2021

Do podobné akce se, ani se svým stále trvajícím cestovatelským nadšením, už asi nepustím. Bohužel. Chybí mi k tomu Ládíkovo mládí, elán a bezstarostnost. Teď tak mohu jen zavzpomínat, jak jsem dnes ráno tajně překročil hranice okresu a nakoupil potraviny, nebo jak jsem v jeho věku dojel vlakem do Varny a prošel a projel stopem bulharské pobřeží Černého moře až k turecké hranici a zpět, spal na plážích a živil se ovocem a zeleninou, mlékem, chalvou, bílým pečivem a šiškou dovezeného kvalitně vyškoleného českého turistického salámu. A byli jsme tam dva plus dvě.
Ládíkovy cestovní příhody mám ale moc rád. Jeho pohled na lidi a země (zvlášť na tyto: Nepál a Čínu, tak vzdálené a odlišné) je znovu originální, vtipný, optimistický, zábavný a poučný, i když se některé situace občas opakují. Jo, určitá monotónnost k tomuto druhu cestování prostě nerozlučně patří.
90 % (zatím 1789 hodnotících dává průměr 85 %).

76 03.04.2021

Po dlouhé době jsem otevřel relativně novou detektivní sérii. Začátek mě vystrašil – myšlenky a jednání šíleného a brutálního vraha. Kdyby to zabralo souvisle víc než první kapitolu, asi bych četbu vzdal. Jenže pak jsem se seznámil se skotskými policisty a jejich novým svérázným inspektorem, a popisy charakterů a vztahů i poutavě postupující děj mě u případu přidržely. Do šílencovy zvrácené mysli se ale vracíme poměrně často, což nejsou moc příjemné vstupy. Byla doba, kdy jsem si myslel, že jsem cynik, ale mám dojem, že to už je pryč, sledování detailních postupů mučení mě nebaví, ale naopak odpuzuje. Trochu mi nesedí inspektorovo trauma – to je víc ženské než mužské, podobně nechápu pokračování v dávno vybojované bitvě kdysi utlačovaných LGBT. To vše a miliónkrát omleté téma sériového vraha, podobně jako střídání kapitol vrah/policie, vrah/policie, přiměřeně vyvažuje dovedně vykoumaná zápletka a (tak trochu severská) kvalita vyprávění.
75 % (aktuálně 821 hodnotících s průměrem 86 %).

80 03.04.2021

Možná to někdy dočtu a ocením, nejdřív ale budu muset buď hodně omládnout, nebo zestárnout tak dokonale, abych se dostal do stavu zvaného dětinštění.
20 % za snahu a 5 % za (mnou neobjevené) kouzlo, jímž dokázala mladičká autorka zaujmout davy (3257! hodnotících se dostalo na pozoruhodný průměr 87 %).

P.S.
Nejvíc jsem si tentokrát užil komentáře čtenářů, jejichž hodnocení se nedostalo nad dvě hvězdy.

53 01.04.2021

Nedovedu si představit, že bych měl (kromě miliónu mých aktivit a pasivit) čas na čtení a při tom i na hry. Paní Uršula od sousedů mi to svým Erebosem výjimečně umožnila zvládnout.
75 % (zatím 965 hodnotících dává průměr 84 %).

51 01.04.2021

Další příjemná detektivní jednohubka, zaplněná kouzelnou slovní ekvilibristikou made in Kapitán Kid.
85 % (zatím 42 hodnocení s průměrem 90 %).
…
Lokálem se posunovala servírka, která vypadala, že včera pohřbila celou rodinu. Měla ucouraný bezbarvý vlasy, pohled vyhaslej jak Milešovku a třískala pivama o stoly, jako když je nenávidí...
…
„Nejdřív jsem zralej na tuplovaný kafe,“ řekl jsem. „Celou noc jsem toho mizeru honil po republice. Mám v nohou Tatru, Matru, Fatru, Brdy a Českosaský Švýcarsko.“
…
Měla vytahaný tepláky neurčitý barvy, do kterejch bych se vešel třikrát. Na hlavě natáčky. K tomu si přimyslete obličej jako vdolek, očička pod vyholeným obočím beznadějně utopený v sádle a jistej počet brad, kterej začínal těsně pod přemalovanou pusou, měnil se podle toho, jak hejbala hlavou, a končil neznámo kde...

52 31.03.2021

To byla zvláštní doba. Trabanta 601 combi jsem brzy po získání řidičáku před revolucí koupil ojetého za 15 tisíc a po pár letech užívání (byl jsem s ním dokonce až u Baltu) ho prodal - za 15 tisíc. Trvalá hodnota, něco jako dnes pozemky. Škoda, že jsem si ho nenechal a vyměnil za Škodu, už to mohl být veterán. Tuhle podrobnou a praktickou příručku si tenkrát pořídil snad každý majitel dvouválcového a dvoutaktního zázraku z NDR, opravovat bylo totiž stále co a dalo se to většinou zvládnout s pomocí sousedů a téhle knihy přímo na ulici. Nechal jsem si ji na památku, ale kdo ví, třeba si ještě Trabanta někdy pořídím, nevzpomínám na něj ve zlém.
100 % (aktuálně jsme dva hodnotící s průměrem 100 %).

46 30.03.2021

Chvíli jsem měl pocit, že jsem se ocitl znovu mezi hvězdnou pěchotou. Autor vychovává a mentoruje. Tentokrát ale poměrně brzy nastupují kadeti do akce, která, zdá se, jen tak neskončí. Nakonec tedy asi opravdu ano: hvězdná pěchota, nedostudovaná, ocitne se bez účinných zbraní na cizí planetě a řeší problémy spolupráce, komunikace, i samotné holé existence, s tikající bombou časového paradoxu na pozadí.
85 % (aktuálně 72 hodnotících s průměrem 83 %).

49 29.03.2021