mi-380 komentáře u knih

Nebude to vždycky takové jako teď, říkala si v duchu. Jednoho dne budu mít hrnek s ouškem a na chleba si namažu máslo. A ani svět už nebude stejný, bude lepší, a jestli se nezlepší sám od sebe, postarám se o to já.
...
Čtvrtá Falconerova/Bowlesova kniha, kterou jsem přečetl, a i počtvrté s uspokojením nacházím podobné schéma pro čtenáře, co rádi objevují historické souvislosti - autor umí mezi skutečné dramatické události vložit strhující příběhy účastníků. Tentokrát přesvědčivě dokazuje, že boj za emancipaci a sociální spravedlnost byl před sto lety naprosto pochopitelný a v porovnání s tímto světem začátku dvacátého století musejí soudnému čtenáři snahy dnešních mladých nadšenců o revoluční přeměnu našeho světa připadat směšné, kontraproduktivní, nebezpečné. Ušlechtilé myšlenky po sociální spravedlnosti byly vždy převálcovány závistí neúspěšných a touhou po bezpracném získání cizích majetků.
Poučné, i když občas zdlouhavé a neuvěřitelné, vyprávění o obecném jevu - dozrávání revolucionářů a s tím spojené změně názorů po tvrdých úderech reality osobních zkušeností.
85 % (56 hodnotících s průměrem 75 %).
…
Jak jela do Ruska s tím, že tamní revoluce bude majákem naděje pro zbytek světa, a jak se pak její sen během neuvěřitelně krátké doby proměnil v noční můru.
„Takže to, co se píše v novinách, je pravda?“
„Loni tam zahynuly čtyři miliony lidí, Tome, pomřeli hlady a na tyfus, ale přitom tam jiní žijí v palácích, jenom tam dnes boháči nosí stejnokroje komisařů a ne honosné uniformy s epoletami a kroucenými šňůrami.“

59 22.06.2021

Z Agathy je tu trpělivý detektiv, co spolupracuje s policií, šmejdí a vyptává se nalevo, napravo, a v hlavě se mu pomalu, ale jistě rodí rozuzlení. Z Chandlera ich forma, nostalgická nálada, občasné vtipné hlášky, západní pobřeží a schopnost mobility; od Mexika přes hory, doly, moře až po jezera Kalifornie. Chytře promyšlená směs, příjemná četba, i přes strašidelnou časovou dvougenerační propast od prvního vydání. Vyžaduje ovšem pozorné čtení, napočítal jsem 29 významných postav.
90 % (aktuálně 36 hodnocení s průměrem 83 %).
…
„Byl jsem také v Mexiku a vím, s jakými budižkničemy se tam člověk muže zaplést když si nedá pozor. Není to místo pro svobodné mladé ženy.“
…
Moje bušení nebylo jediným hlukem v sousedství. Kousek odtud naplno vyhrávalo rádio, ozýval se dusot kopyt, v temnotě groteskně zahýkal mezek, zvon na kostelní věži odbil tři čtvrtě — a potom ještě jednou pro nedoslýchavé; zakvičelo prase.

59 19.06.2021

Úžasná kniha, nevím, na co jsem tak dlouho čekal. Těžko pochopitelná společnost, v osudech vypravěče-imigranta skvěle popsaná. Na jedné straně záviděníhodná soudržnost rodin, citovost a nezištná pohostinnost, na druhé netolerance a krutost hledající oporu v Alláhovi. Opravdovost a naléhavost autorovy výpovědi mě přiměla připomenout si všechny ty zdánlivě krásné revoluční myšlenky fanatické víry a agresivních -ismů a porovnat je s krutou praxí při jejich uplatňování: Francie, Německo, Rusko, Čína, Kambodža, Írán, Afghánistán, Sýrie atd., atd., atd..
Talibán letos asi znovu ovládne Afghánistán, západ se může chystat na další milióny uprchlíků. Po přečtení této knihy se jim, hledačům klidu a bezpečí, ani moc nedivím. Jenže se nedivím ani těm, co je tu nechtějí, nekompatibilita muslimské populace s evropskou je evidentní, jako by paradoxně to, před čím utíkají - neklid a nebezpečí, přinášeli s sebou.
100 % (aktuálně 1973 hodnocení s průměrem 92 %).
...
A teď tahle žena, její matka, se na mne usmívá s dojemnou dychtivostí a chabě zastíranou nadějí v očích. Nebylo moc příjemné, že se mi najednou přiznává taková moc, a to jen proto, že jsem měl štěstí v genetické loterii, určující pohlaví dítěte.

90 17.06.2021

O horor se nejedná, žánrové označení bych změnil na „natahovaná akce“. Proč natahovaná? Autor má pedagogickou obsesi - při každém pohybu nebo nápadu hlavní postavy podrobně vysvětluje jak a proč to či ono statečný Cavanaugh provádí. Kdo má rád spoilery, může si přečíst text nahoře v anotaci, dozví se vše podstatné, a knihou se dál nemusí zabývat.
Návštěva odpočinkového žánru se zase jednou nepovedla?
No, to byly mé pocity do poloviny knihy, pak se zápletka naštěstí komplikuje, autor vyprodukuje i několik neotřelých nápadů a souboj dvou silných osobností dotáhne s pomocí mnoha obětí do přiměřeného zakončení.
70 % (aktuálně 90 hodnotících s průměrem 85 %).

48 15.06.2021

Mám vydání z roku 2007, tenkrát jsem ho držel v ruce každý den. Postupně ho ale všelijaké překladače a aplikace vytlačily do pevné police nad pracovním stolem, kde zaujal čestné místo. Je ale tak podrobný (váží 2 kg), že občas po něm přeci jen sáhnu.
100 % (5 hodnotících s průměrem 100 %).

50 08.06.2021

Horko, sucho, prach, mouchy, práce, dřina, galeje - mé dojmy ze soboty v chaloupce po předcích, westernová nálada širých vyprahlých prérií je navozena. Hrabu v bedně s rodokapsy, do ruky mi padá povídka z divokého západu. Dalo se to čekat, jednoduchá a stručná oddechovka, rychlé řemeslo psané ve stylu: „Děti, napište dnes vyprávění o tom, co jste prožily o víkendu. Cože? Nic jste neprožily? Tak si něco vymyslete, třeba o zlých lotrech a hodných kovbojích.“
55 % (jsem první hodnotící!).
...
„Přišel jsi mě zabít, přišel ses mstít?“
„Mstít? Ne, proč? Přišel jsem zjednat spravedlnost a potrestat vraha, když to nedokázaly soudy tohoto státu.“
„Hraješ si na spravedlnost, Johne?“
„Ne, nehraji si na ni. Já jsem spravedlnost, a už brzy spolu zúčtujeme. Ale teď ještě ne, Carpentere. Teď tě ještě nechám odejít, abych...“

46 06.06.2021

Osm* vypravěčů, to by mohla být další z motanic, které rád rozplétám. Autorka z různých úhlů pohledu pozvolna modeluje Oliverovu přitažlivou postavu a vysvětluje formování jeho mnohem méně přitažlivé psychiky. Procentuálním zastoupením žen, nebělochů, postižených osob a sexuálních menšin by kniha mohla být využita jako zdroj pro filmové dílo vyhovující novým, údajně pokrokovým a teď už prý konečně navěky správným pravidlům pro udělení Oscara. Bez problémů se dá v textu najít i několik typických ingrediencí červené knihovny (utajené děti, chlapec sic chudý, avšak poctivý, nebo také laskavý zámecký pán, co se nezištně stará o lid v podzámčí). I s tím vším jde ale o dobře promyšlenou a chytře vypointovanou irsko-francouzskou románovou kroniku ve zkratce, sledující po několik desetiletí čtyři rodiny, pro něž setkání s okouzlujícím Oliverem dopadlo jako… no, když Oliver, pak mě napadl pojem Twister. Možná si někdo na ten film vzpomene.
75 % (aktuálně 188 hodnotících s průměrem 80 %).

P.S. *Oliver, Barney, Michael, Véronique, Stanley, Eugene, Moya, Philip

61 03.06.2021

Tahle četba mě přiváděla k zoufalství ze dvou důvodů. Určitě to není nekvalita, četba je plynulá, přehledná, jednoduchá, poučná. Smutek na mě padal jednak z tragických osudů autorovy rodiny v sevření fanatického režimu, hlavně ale z cesty, kterou, zdá se, aktuálně kráčí naše západní společnost - cesty k bájné absolutní spravedlnosti, tedy v praxi do totality. Krásnými myšlenkami to vždy začíná (příklad Severní Koreje je typický, i my máme své zkušenosti), zoufalou chudobou a umlčením většiny obyvatel to končí, často navíc likvidací nepohodlných. A přežívající zoufalci jen zpoza ostnatého drátu závistivě a se strachem pokukují po společnostech, které svým občanům tolik nelžou a které své bohatství nepromrhaly v utopistických experimentech, pokud se k nim vůbec nějaké relevantní informace dostanou. Těch příkladů by mohli Evropané i Američané vidět ve dvacátém století desítky, jenomže tahle naše sebestředná civilizace, kde skoro polovina mladých si dnes myslí, že Země přece musí být placatá*, protože jim to říkají jejich hudební a basketbalové hvězdy a ty to přeci musí vědět nejlépe, když vydělávají milióny, si snad ani jiný osud nezaslouží.
Musím si teď přečíst něco pozitivního, abych tady přestal strašit.
95 % (aktuálně 65 hodnocení s průměrem 90 %).
...
„Chodím teď do práce jenom dva dny v týdnu, jenom na povinnou sebekritiku a na stranické schůze,“ řekl otec znenáhla, zrovna když jsem chtěl říct, že je pozdě a že půjdu spát. Zastavil jsem se jako ochromený a pomalu se k němu otočil. Otec upřeně hleděl do ohně. Musel vědět, že se na něj dívám, protože hned pokračoval.
„Stejně tady nedostáváme žádné příděly. Chodit do práce denně by bylo jen mrhání časem.“...

P.S. * https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/stale-vice-lidi-veri-ze-zeme-je-placata-40308174

62 03.06.2021

Pravé čtení pro ty, kteří volají spolu se mnou a s kap66: já chci detektivku, ale ať to není detektivka! Krátká, ale hutná retrospektivní šaráda, kde několik vypravěčů dokonale zamotá příběh i hlavu čtenáře. Na Japrisota (Rossiho) a jeho antidetektivky nedám dopustit. Po titulech Dáma v autě s brýlemi a puškou a Vražedné léto i potřetí velká spokojenost.
90 % (aktuálně 116 hodnocení s průměrem 83 %).

Pomocí krátkých příběhů, z nichž jen málokterý je všeobecně známý, nás autor provází světem, o kterém se sice hodně mluví, ale moc se o něm neví.
Na začátku stručně vysvětlí základní pojmy a pak už se pouští do vyprávění, z kterého plyne, že je sice mnoho věcí, které bychom na Dark Webu očekávali, ale velké procento z nich tam překvapivě nenajdeme. Co tam tedy najdeme v maximální míře? Velmi, velmi často narazíme na podvody a úplně nejčastěji na… (to druhé neprozradím, spoiler).
Autor má vše pečlivě ozdrojováno, odkazy za každou kapitolou zaujímají značný prostor. V Dark Webu vidí jako pravý libertarián i pozitiva.
Poučná, většinou zábavná, občas ale v některých kapitolách i nechutná četba.
90 % (zatím 68 hodnotících s průměrem 87 %).
...
Odhaduje se, že celých 96 procent obsahu na internetu se skrývá vyhledávačům...
...
Gareth Owen, mladý vědec z britského Portsmouthu, v roce 2007 získal doktorát z počítačových věd a pochopitelně to netrvalo dlouho, než si všiml Dark Webu. „Něž jsme udělali tuhle studii, měl jsem pocit, že Dark Web je dobrá věc,“ řekl v roce 2014 časopisu Wired. Svůj názor změnil poté, co zjistil, že víc než 80 procent návštěv na Dark Webu míří na stránky...

61 29.05.2021

Bosch v roce 2009, skládanka tří rozdílných částí:
1. L.A. - policejní rutina dodávající případu mrtvého čínského obchodníka na věrohodnosti. Bosch neustále naráží na spoustu protokolů, povolení, nedůvěryhodných kolegů, advokátů a soudců a z toho vyplývajících zdržení a podrazů.
2. Hong Kong - zběsilá akční jízda ve stylu Jacka Reachera. Dolary ani náboji se nešetří.
3. L.A. - dramatické závěrečné dějové kotrmelce. Očekávaná několikanásobná pointa.
Bavilo mě to, ale padl na mě při čtrnácté části pocit mírné „přeboschovanosti“ - tak jen 80 % (zatím 151 hodnotících s průměrem 88 %).
…
Natáhl ruku a narovnal šikmo visící rámeček s diplomem z Jihokalifornské univerzity. Přitom si všiml, že Li absolvoval studium s vyznamenáním. Chvíli přemýšlel o tom, že zatímco Robert Li vystudoval univerzitu a dostal příležitost převzít otcovu firmu a proměnit ji v něco většího a lepšího, jeho starší sestra musela školy zanechat, vrátit se domů a stlát postele.

54 28.05.2021

Překvapivě drsný náhled do české komunity v Chicagu osmdesátých let. Sex, chlast, chudoba, slang, cynismus. Autor v několika propojených povídkách popisuje vzdálený americký sen, který ale vypadá spíš jako průlet černošským ghettem let sedmdesátých. Starou vlast připomíná jen čeština a škodolibý humor.
85 % (aktuálně 14 hodnocení s průměrem 77 %).
...
„Představte si, jak sou ty Američani blbý. Tři votázky se mě ptali na imigračáku: Kdo že byl první impresario tohodle cirkusu. To byla ta nejtěžší. Kdo prej je prezidentem letos a kolik nakradli států. A já se vůl šprtám ústavu? Na co, prosím vás? Dyk tady se může stát vobčanem každej debil.“

56 25.05.2021

Dají se propojit palčivá témata eutanázie, coming outu, rozpadlé rodiny a soudního souboje s naturalistickým náhledem do života vlčích smeček? Autorka přesně zaostřila pohledy sedmi vypravěčů* a s nimi tohle originální drama zvládla na výbornou.
95 % (zatím 721 hodnotících s průměrem 86 %).
...
PODĚKOVÁNÍ
Mám štěstí, protože mě obklopují lidé, díky nimž vypadám daleko chytřejší, než doopravdy jsem.

* Luke, Edward, Cara, Georgie, Joe, Helen, Barney

66 23.05.2021

Není to horor, je to zručně prokombinovaný a vypointovaný thriller s katastrofickým nádechem a varovně zdviženým ukazovákem. Divoké zvraty v sněhem zapadaném vánočním rodinném sídle s nedosažitelnými telefony občas působily až parodicky, ale oceňuji svižný děj. Tak svižný, až je v několika bodech nedotažený.
Rychlá četba, příjemná oddechovka.
80 % (aktuálně 160 hodnocení s průměrem 80 %).

67 21.05.2021

Právě jsem s Marlowem podruhé dokončil Tour de L.A. pod dohledem Raymonda Chandlera. Ten napsal sedm románů s jeho detektivem číslo jedna, až The Long Goodbye mě vyvedl z jednoho omylu. Totiž, měl jsem vždy Philla Marlowa za těžkého individualistu, Terry Lenox a Roger Wade mě ale přesvědčili o opaku. I autorův styl se od úvodních románů proměnil. Strohé a vtipné hláškování Chandler omezil na minimum, zato přidal blues vydatného smutku osamělých srdcí, ozvěny jeho vlastních zkušeností z války, z Anglie, z Kanady a celým příběhem prosakuje jeho velký, zoufalý, nekonečný boj proti těžko porazitelnému tekutému soupeři. Druhé přečtení potvrzuje pět hvězd.
95 % (aktuálně 127 hodnocení s průměrem 88 %).
…
„Vlastním noviny, ale nemám je rád. Pokládám je za neustálou hrozbu tomu zbytku soukromí, který ještě máme. To jejich ustavičné štěkání o svobodě tisku neznamená nic jiného — až na několik čestných výjimek — než svobodu roztrubovat senzační skandály, vraždy, sexuální aféry, nenávist, osočování a propagandu politických a finančních skupin. Noviny jsou obchod, v kterém se dá vydělat na příjmech z inzerátů.“

87. revír v dvanácté epizodě nestíhá. Může za to „Hluchý“, autorem přesvědčivě popsaná záporná postava, která když promluví, připomíná Brouka Pytlíka, Fredericka Forsytha nebo Jardu S. z vedlejší ulice. Je tu ale rozdíl, „Hluchý“ je mnohem nebezpečnější, takhle velkolepou aprílovou party, kterou naplánoval a se svou partou provedl, 87. revír ještě nezažil.
80 % (zatím 98 hodnocení s průměrem 88 %).

56 16.05.2021

Začátek devadesátých let, přichází Gorbačov, zdá se, že zásadní problémy planety končí. Krásná naděje, jenže: „Kujme pikle, pikle kujme, spekulujme, intrikujme,“ notují si generálové. Američané i Rusové. A jak hezky zaznělo jinde: „Oč tady někomu běží? Naftových věží se ptám.“ Jenže nebyl by to Forsyth, aby mu stačily jen dva základní prameny děje. Znovu s ním létáme přes naši Zemi z místa na místo. Druhé, třetí, desáté, autor nás provádí jako dokonalý společník, který všude byl, všechno viděl a se vším nás rád seznamuje: jména, data, systémy, postupy… A během jeho vyprávění napětí stoupá jako tlak páry v kotli nekompromisně zrychlující, dobře promazané, spolehlivé lokomotivy.
90 % (zatím 342 hodnotících s průměrem 89 %).

61 15.05.2021

A je tu zpátky v plné síle - ten obrovský skautík s dobrým srdcem a svérázným smyslem pro spravedlnost. Jako vždy se okamžitě bezhlavě vrhá do sebevražedné mise, ale my, kteří už se s Reacherem dobře známe, tušíme, že strachovat bychom se měli spíš o všechny gangstery ve městě. Albánské i Ukrajinské. Četba splňuje základní očekávané předpoklady: minimální pravděpodobnost zápletky, bezkonkurenční spád děje, příjemné pocity zadostiučinění.
85 % (zatím je nás jen 88 hodnotících s průměrem 82 %).

61 10.05.2021

Sci-fi jen příjemně rámuje tuhle chytře promyšlenou a svižně ubíhající historku o velkém podrazu a následném dlouhém hledání. Dokonalá oslava činorodosti a podnikavosti, tentokrát s mírným humorem a drzým kocourem místo jindy autorem preferované vojenské akademie. Milá, občas až dojemná četba.
90 % (zatím 506 hodnotících generuje průměr 86 %).

89 09.05.2021

S Phillem Marlowem po Západním pobřeží - další etapa mé nostalgické čtenářské výpravy. Případ se zmizelým dublonem ani podruhé nezklamal, starou sbírku z knihovny vyhazovat nebudu. Naopak, i tentokrát musím potvrdit spokojenost s autorovým originálním stylem. Nějakou tu zvláštnost a nesrovnalost však nacházím. Marlowe má (stejně jako další podobné typy hrdinů) tu a tam po různých úřadech rozmístěny docela dobré přátele, přičemž žije samotářsky a žádné přátelské vztahy neudržuje, na to si opravdu potrpí (asi jde o staré kámoše z mateřské školy). Nebo (jeho i policistů) dlouhé vykecávání a prozrazování podrobností vyšetřování (chápu, že to je určeno hlavně čtenáři, aby lépe pochopil krkolomnou konstrukci děje). Ale to mi ubírá jen málo na celkové spokojenosti, ta se udržela někde těsně pod maximem. Moc rád z Chandlerových knih cituji, posílám dál pár perliček.
85 % (aktuálně 187 hodnocení, 84 %).
…
„Ty, Dele, ten chlápek tady říká, abys to přivřel! Chceš mu dát přes hubu?" Zavrzala židle, rádio přestalo, jako když utne, a tlustý muž s pichlavýma očima se objevil za blondýnkou, odhodil ji jednou rukou z cesty a vystrčil na nás obličej. Potřeboval oholit. … Rozkročil se pevně ve dveřích, vtáhl nosem hvízdavě trochu vzduchu a řekl: „Koukejte vymáznout. Zrovna sem přišel vod voběda. Voběd stál za pendrek. Nikomu nedoporučuju, aby se na mě vytahoval." Měl opici, ale takovou, jaká se získá jen tvrdým tréninkem.
…
„Jedna věc se mi na tomhle podniku zamlouvá," řekl jsem, „totiž že tu je všechno přesně jako v knize. Polda u vrat, černá huba u vchodu, šatnářky a prodavačky cigaret, tlustý, olezlý, smyslný žid s vysokou, urostlou znuděnou sboristkou, dobře oblečený, zkárovaný a strašně sprostý bafuňář, který nadává číšníkovi, mlčenlivý chlapík s bouchačkou, majitel podniku s hebkými šedivými vlasy a manýrami z kýčařských filmů a teď vy - vysoká tmavovlasá zpěvačka s přezíravým úsměškem na límci, chraplavým hlasem a jadrnou mluvou."
Řekla: „Vážně?", sevřela cigaretu mezi rty a pomalu vdechla kouř. „A co ten fórista čmuchal, který hýří loňskými frky a poťouchlými úsměvy?"
…
Nějaká dáma, zřejmě docela pěkně napařená, pěla z plných plic píseň o Frankiem a Johnnym hlasem, jemuž ani všechna ta whisky na půvabu nepřidala. Hluboký mužský hlas na ni zařval, aby držela hubu, ale dáma zpívala dál a pak bylo slyšet rychlé a rázné kroky, plesknutí a zakvičení, a posléze zpěv zmlkl a baseballový zápas pokračoval.

P.S.
Na aukci v USA se 22.1.2021 prodal vzácný zlatý dublon z roku 1787 za 9,36 milionu dolarů (200 milionů Kč), což je podle aukční síně Heritage Auctions nejvyšší cena, jaká kdy byla v dražbě za minci zaplacena. Informovala o tom agentura AP. Takzvaný Brasherův dublon patří mezi numismatiky k nejvíce ceněným sběratelským kouskům, existuje totiž jen sedm kusů.
"Brasherovy dublony jsou pro sběratele mincí a znalce něco jako svatý grál… Jde o nejslavnější minci, po níž všichni touží," uvedl viceprezident texaské aukční síně Todd Imhof.
(zpráva ČTK)