Mi--LADA komentáře u knih

S chutí a zvědavostí jsem nahlédla do kousku života našeho známého českého spisovatele, do té části, kterou nám byl ochotný odtajnit. Zajímavé, zase něco jiného, než co běžně čtu. Proč si k tomu ještě nepřečíst i Zrušený rok !?

4 25.06.2021

Ke čtení mi nalákala fantastická obálka, která přímo vybízí, aby si jí vzal člověk na dovolenou a relaxoval. Námět byl slibný. Obsah mi nakonec úplně neoslovil, je to psané úsporně, stereotypně, bez hloubky. Nicméně věřím, že své spokojené čtenářky si knížka najde, každému sedne něco jiného a jak se říká, tak to má být.

2 30.05.2021

Podtitul je „zkušenosti a tipy z 45 000 km po svých“. Svérázná německá turistka, která už má za sebou mnoho dálkových pochodů, předává zkušenosti a několik praktických rad ostatním lidem. Popisuje, co to zhruba obnáší, rozhodně ne pohodlný komfort, zato dálková turistika pozitivně ovlivňuje duši a Christinu přinutila přehodnotit priority. Naučila se být skromnější a radovat se z krásy zdolávání něčeho, objevování: cest, krajin… Překvapilo mi, že chodí i v noci, mě osobně by to asi nenapadlo, nicméně pátrat s čelovkou na hlavě po cestě jen za pomoci svitu baterky a měsíce má určitě taky svoje kouzlo. :D Pro toho, kdo si jen někdy dá pěší výlet nebo se motá po okolí své chaty, to asi přínosné bude, aby si udělal představu. Úplně extra počtení to ovšem taky není, i když za nějaké to prolistování knížka stojí.
Myslím, že já bych sparťanské podmínky plné krásy i nepohodlí dlouhodobě nedala. Jak ovšem píše autorka: “stupeň obtížnosti si stanoví každý podle svých schopností a zdatnosti při výběru trasy nebo plánování etap.“ Takže, když se zasním, tak co já vím… Jednou se možná přece jen odhodlám a místo běžného výletu dám něco mnohem delšího.

5 30.05.2021

Prudence, Abigail a Sophie. Milá trojdílná série o slečnách, které hledaly toho pravého. Jako ostatní historické romance to sice nemá obzvláštní hloubku, ale toto má srdce.
Postava pasivní a upjaté Sophie se mi líbila tím, že to nebyla žádná supermanka, ale obyčejná (pravda, výše postavená) ženská, která jen chtěla být v životě šťastná. I když o ní nebyl obecně obzvláštní zájem, na konci třetí společenské sezóny měla na výběr ze tří nápadníků. Rodiče upřednostňovali toho nejméně sympatického, zato s největší prestiží. Ještě že se při hledání manžela mohla spolehnout na své přátele, které jí pomáhali najít v životě štěstí a překonávat různé nesnáze.
Tahle série byla pohlazením po duši. Nejvíce se mi líbil 1.díl, který řadím do svých oblíbenějších oddechovek a nejméně mi sedl 2.díl, který mi zároveň přišel i nejméně věrohodný.

2 30.05.2021

Na upírské romány nejsem, gotické romány, tajemné příběhy a viktoriánskou dobu mám ovšem ráda. Nemůžu se rozhodnout, jestli mě Drákula víc fascinuje nebo zneklidňuje, děsí, odpuzuje. Správný horor by měl ovšem podobné pocity vyvolávat, ne?
Viděla jsem několik filmových zpracování, poslouchala namluvené s Vladimírem Dlouhým v roli Drákuly (i všichni ostatní herci jsou zde úžasní) a znám už různě upravovaný příběh skoro zpaměti, takže na mě četba účinkovala méně, než kdybych o příběhu předem nic nevěděla.
Romantická vsuvka je super a knížka má sugestivní, smutné kouzlo. Pro nejednoznačné, každopádně silné a nelhostejné pocity, které ve mě kniha vyvolává ani nevím, jak tohle pro mě kontroverzní dílo ohodnotit.

Přišlo mi to docela odborné, což asi není úplně na škodu, ale mě by stačilo něco stručnějšího. Louky jsou úžasná věc, máme jednu v ovocném sadu na světlejším místě a je to pastva pro oči plná drobného života, jeden kamarád žasnul, že tam máme v noci dokonce světlušky, prý už docela vzácnej hmyz. Je plná krásných, přirozeně kvetoucích rostlin, největší koberec je plný kopretin, občas s nějakou tou lesní jahůdkou. Chtěla jsem si o nich také něco přečíst. Bohužel luk na svých toulkách přírodou vídám čím dál tím míň a tu naší vlastní louku musím hájit před příbuznými, které by místo ní vysázeli raději nějaké uniformní pivoňky a růže, které má na zahradě každý.
Knížka má obrazovou přílohu, ne moc velkou ani zvlášť krásnou, ale tohle není knížka na efekt. Obsahově to bude možná kvalitativní nadprůměr, ale já jí četla jen namátkou. Jsem za tenhle počin ráda. Uvítala bych však ještě něco dalšího, jinak zpracovaného, co jde obyčejným lidem, které nechtějí nic moc studovat, víc na ruku a třeba jim vsadila do hlavy myšlenku, že mít kousek louky na svém pozemku je nádherná věc, která se snadno udržuje.

3 22.05.2021

Pěkná a dobře napsaná romantika, psaná takovým tím pomalejším tempem, které nikam nespěchá. Už svojí obálkou navozuje pocit pohody, kdy se těším na léto k vodě a relaxovat tam ve stínu šumících stromů, třeba s podobnou oddechovkou. Je to obstojný románek, nic extra, ale ani žádný průšvih, jen na to musí být ta správná nálada. A já se do toho správného romantického rozpoložení trefila. Někdy potřebuju něco víc dynamického, ale jak říkám, zklamaná rozhodně nejsem, autorčin styl patří k tomu lepšímu v knihovničce odpočinkové literatury a četlo se to příjemně.

4 22.05.2021

Při čtení jsem usínala. Nápad s tajemnou Prašinou je dobrý, jakkoli pro hloubavce trochu neuvěřitelný. Není to ovšem trochu málo?
Děti pořád před někým utíkají nebo se někde ukrývají, cosi hledají (nechci spoilerovat), někdo jim to cosi chce vzít a pronásleduje je skupina dospělých, takže akční to je. Jenom pořádný děj schází a scény se téměř monotónně opakují, uspávají, splývají, měla jsem problém udržet pozornost, na mě se tam toho dělo trochu málo. Spíš popisné než příběhové, o prokreslenosti postav ani nemluvě. Dětská knížka, která nemůže oslovit většinu dospělých čtenářů, teda alespoň u mě to nevyšlo, i když pár jedinců si jí pochvaluje bez ohledu na věk. Pustila jsem se do čtení kvůli nominaci na Cenu Jiřího Ortena, velké reklamě a popularitě.
Chyba lávky, je to moje nepozornost, myslela jsem si původně, že se bude jednat o komiks (dala jsem si rezervaci na sérii v knihovně přes internet a anotaci moc nezkoumala) a myslela jsem, že je určený trochu starším dětem, spíš YA. Kresby to má krásné, grafické zpracování se mi moc líbilo a kdyby to skutečně komiks byl, možná bych dala i další díly. Tam zjednodušenost děje nevadí a další krásné obrázky by se šikly. Jako román ne.
Zbylé díly vracím s díky zpátky do městské knihovny, snad příběh víc potěší čtenáře, kterým je primárně určený.

11 07.05.2021

Mám ráda historické romány, ovšem několikadílové bichle, kde každý díl ze série má skoro tisíc stran mě odrazují. Nakonec jsem po Pilířích země sáhla a dobře jsem udělala. Jsou tu pěkně popsané osudy lidí z anglického středověkého městečka, nemajetných i šlechticů s různými osudy, politika, náboženské tahanice i tehdejší řemesla a práce, hlavně výstavba mohutné katedrály.
Jsem ráda, že kromě lásky, idyly a jiných kladných vlastností tu na své přijdou i intriky, příkoří, hlad některých chudých, útrapy a různé nesnáze, protože si myslím, že středověký svět byl hodně drsný a toto je pořád ještě slabší odvar toho, jak to v tehdejší společnosti vypadalo.
Ráda sáhnu i po červené knihovně, ale pořád se nechat balamutit růžovými brýlemi nemusím.
Sérii bych trochu zkrátila v počtu stran, jinak se mi zamlouvala. Rozhodně víc než TV seriál, kde se mi upřímně ani nezamlouvalo herecké obsazení některých rolí, postavy jsem si představovala jinak a ani to nemělo takovou šťávu jako literární zpracování. Knižní série je rozhodně lepší a zůstane mi v paměti.

6 07.05.2021

Prostě pěkné.

4 06.05.2021

Půvabné fantasy! Svoje téma si tam najde snad každý.

7 06.05.2021

Tohle je na mě až moc dětské. Asi třikrát jsem zkoušela shlédnout i film a nevydržela víc než pár minut. Povrchnost, prázdnota a velká nuda, nenašla jsem nic, čeho se tam chytnout, ani nějaké atmosferické romantiky.
Svůj postoj už zjevně nezměním, nicméně kdybych musela srovnávat, u knížky se mi alespoň podařilo vydržet (tedy, poslouchat jako audio) déle.
Možná by se mi to líbilo před patnácti lety, těžko říct, teď jde příběh už zkrátka mimo mě. To i Selekci hodnotím líp. Hunger Games nad tím vším ční jako Mount Everest, ten jako YA beru všemi deseti.

Třetí díl jsem ještě nečetla, už teď je však jistý, že se nám díky Vinařství urodila slušná rodinná sága a na úrodu z posledního dílu se už teď těším. Vzdychat jenom nad Ireniným osudem, která umí pobláznit i s dítětem kde koho (nejdřív majitele panství, pak vedoucího), to není žádné drama, když je jasný, že nějaký ústrky budou, v továrně osudy strašný, ale čtenářka milostného románu tak nějak tuší, že z té nuzoty a těch podmínek nakonec určitě Iren vyvázne se zdravou kůží.
Matka Pauline tomu dává trochu grády, já jsem za ty vsuvky z blázince náhodou ráda, že se tam kromě škubání vína a dělnických problémů řeší i vážný potíže.
Takže tu máme mateřství pro matky, lásku pro romantičky, peripetie při pěstování vína pro milovníky chutného moku, drobné intriky a občasný výlet do ústavu choromyslných pro drsnější povahy. Já jsem z tohohle literárního počinu poměrně spokojená, pěkný to bylo, no, docela zábavné. Co chtít víc?

6 02.05.2021

L.Helena mi mluví z duše. Skoro všichni tomu dávají nejvyšší ocenění, tak jsem čekala pořádnej špek.
Chválím postavu Evie nebo-li Andělskou tvář. Je charismatická a má skvělé průpovídky, tahle tajemná postava se záhadnou minulostí se povedla. Zklamalo mě, že k odtajnění její záhadné minulosti a původu tak úplně nedošlo, snad na ní dojde v pokračování? Nebo to jako mělo být všechno? Nevím, čím si knížka ten humbuk zasloužila, já se držím průměrného hodnocení a ještě jednou chválím Evie a i sympaťáka psychologa, který si svou pacientku pouští akorát trochu až moc k tělu (je to tak správně?), pohádkově hodného pečovatele Cyruse.
Těšila jsem se, že se dozvím něco ze zázemí sportovního prostředí, když byla oběť v parku krasobruslařka, ale nic moc jsem se nedozvěděla, zrovna tak mohla být čímkoli jiným. Některé věci mi neseděly, třeba popis bytu krasobruslařky. Tohle je profese pro holky z vyšší vrstvy, náklady na trenéry, oblečení atd. jsou astronomické a autor popisuje, že se detektiv posadil do omšelého křesla v nic moc domě.
Nebylo to vyloženě špatné ani extra dobré. Těm 94% taky úplně nerozumím. Dvě tři hvězdy musí stačit.

5 02.05.2021

Těžko uvěřit, že je tahle nenáročná romantika o zvelebování ruiny a budování úspěšného vinařství napsaná podle skutečných událostí. Někdo se teda má, čte se o tom hezky, takové milé počtení o drobných trampotách a hodně radosti při vytváření něčeho moc chutného... Hned jsem dostala chuť na víno pod Toskánským sluncem.

Hana a Tiché roky se mi líbily rozhodně víc.

7 02.05.2021

Jediná knížka od M.V., na kterou se v současnosti hromadně nenadává a nekritizuje. Dostala se i do čítanek. Snad právem. Co já vím? Já byla spokojená a na kritika si hrát nebudu.

8 02.05.2021

Já jsem se bavila! Líbil se mi i film. Je zajímavé, že před lety se na Viewegha stály fronty, autorská čtení a autogramiády praskaly ve švech a najednou je to synonymum braku. Podle mého jsou horší knížky a Viewegh chtěl prostě jenom být přístupný, bavit a když se to tehdy tak líbilo, i si přitom vydělat na složenky (no, spíš na ten luxusní barák). S tímhle dovolenkovým románem problém nemám, jak jsem podotkla, píšou a stávají se horší věci.

6 02.05.2021

Poslední knížka, kterou jsem od autorky (zatím) četla. Pohoda i překonané nesnáze, nedokonalá postava, se kterou nemám problém se ztotožnit a konec jak má u podobné pohádky být.
Jenom nemám tu potřebu nějakému chlápku něco dokazovat, mstít se mu za něco nebo mu něco ukázat, aby si uvědomil, že přece já... Důležité je, že jsem v pohodě sama a nepovedený vztah a nepříjemnosti z něho že jsou už za mnou. Důležité je užívat si života teď, umět si vychutnat svojí proměnu a postavení se na vlastní nohy a na staré křivdy a staré uplakané já zapomenout.
Hodit všechno bývalé za hlavu a jenom si užívat nové začátky, to bohatě stačí.

Vynikající oddechovka!