micha-ella komentáře u knih
Vypůjčím si autorovo hodnocení této knížky: ...Zoufalství nemá být žádnou společenskou analýzou, nemá v zubech přinášet žádné poselství. Nepozvedá duchovní rozměr člověka, ani neukazuje lidstvu správnou cestu. Obsahuje mnohem méně ,,ideí" než ony košaté, vulgární romány, které jsou tak hystericky pozdravovány na krátkých cestách ozvěny mezi driáčnickou reklamou a vypískáním...
A já bych dodala, taky jeho slovy, ačkoliv se vztahují k něčemu jinému : ,,Omáčka á la Dostojevskij".
Vadily mi tři dějové linky, které se začaly spojovat až od strany 130. Strana 100 je můj limit, než knížku odložím, když mě nebaví. Tentokrát jsem vydržela, ale ke konci už jsem litovala, že s tím ztrácím čas. Přehnané, moc mrtvol, nelíbilo se mi to.
Odpočinkové čtení psané tak trochu novinářským stylem, První část mě moc nebavila, podrobné vyšetřování a výslechy bych nejradši přeskočila, ale abych si nezkazila napínavost děje, "vydržela" jsem je. Druhá část už se mi líbila, i když nevím, nevím, jestli by to takto mohlo probíhat.
Ta knížka mě bavila, až na divně protahovaný konec, který měl čtenáře překvapit množstvím kotrmelců v ději, ale mně opět vadil. To jsou nějaká povinná pravidla tvůrčího psaní? Proč? Taky mi vadilo, že hlavní postava byla v podstatě alkoholička, ačkoliv jí za alkoholičku nikdo nepovažoval - tak to asi v Americe chodí. Bez toho přehnaného závěru by to byl dobrý detektivní příběh.
Tak nevím. Tato kniha je dobře vymyšlená fikce, která využila román mistra slova Nabokova. Lolita mě kdysi uchvátila svým úžasným slohem a svou kontroverzností. Autor Deníku L. u mne stejný efekt nevyvolal. Přiznávám, že některá místa jsem vynechávala, kdo tu knížku četl, bude vědět která.
Stejně jako Dokonalý cizinec - nebyla jsem úplně nadšená, ale četlo se mi to fajn. Nahlídla jsem do praktik podnikatelů, co patří mezi horních deset tisíc i do života jejich podřízených, kteří jim tvoří zázemí. Zajímavé. A hlavní postava, většinou zde v komentářích nesympatická? Když je někdo pracovitý, pečlivý, vytrvalý a spolehlivý - je to mnoha lidem protivné. Hlavně těm, kteří takoví nejsou. Línému jde pilný vždycky na nervy.
Až ten úplný konec byl nepravděpodobný, pomsta tímto způsobem k té povaze neseděla, vlastně se nechala definitivně ponížit.
Čtivé za čtyři hvězdičky, ale pravděpodobné stěží za dvě. Už dlouho jsem nečetla něco s tak přehnaně vykonstruovaným dějem! Některá místa v něm jsou naprosto nereálná, zvlášť zlom na konci a psychologie postav skřípe, až to bolí. Víc v diskuzi.
Nutit se do čtení, který mě nebaví - tak to už dávno ne! A ještě ubližování dětem! Odhodila jsem to.
Dvě první kapitoly mi stačily. Rozstřílená matka, krví postříkané dcery, jedna zaživa pohřbená, masakr ve škole... No pěkně děkuju.
Moc odboček a moc řečí - ten vymyšlený jazyk jsem přeskakovala a pak knížku definitivně opustila. Asi nesprávná nálada na něco takového.
Nemám ráda, když je v ději knihy jeden jediný agent, to když vidím v anotaci, okamžitě knížku odkládám. Tady jsem naštěstí předem žádnou poznámku, stručný obsah natož komentáře nečetla a knížka se mi líbila. Není to žádný špionážní román plný krve, je to příběh pro ženy napsaný příjemným stylem a je hodně napínavý.
Děj knihy začíná na několika místech - dá se očekávat, že se někde spojí - ale pro mne to ztratilo náboj. Netrefilo se mi to do času, škoda.
V poslední době mě skoro každá knížka na konci už nebaví. Pomalý nadějný rozjezd, dobrý prostředek a konec jako podivně vysvětlená slátanina.
Psycho!! Skvěle sestavené. To všechno by se mohlo stát, až na ten konec. (Diskuze o knize.) Přečetla jse to na jeden zátah. Doporučuju!
Je to taková pohádka pro dospělé o zahradníkovi, který miluje svojí ženu, o zlých rodičích a krutých zločincích. Rychlé, napínavé, ale děj má mnoho nedořešených situací. Oddechovka.
Mám ráda záhady, tajemství i psychologii - a tuto knížku napsali dva vážení psychologové. Ale bohužel - tajemství paranormálních jevů mi neobjasnili. Většina popsaných experimentů vyznívá do ztracena a důkazů je ,,paramálo". A zbytek je duchařina a fantasmagorie. Ale něčemu z toho všeho se mi přece jen chce trochu věřit.
Mám ráda poetický jazyk, snové výjevy i metafory, ale co je moc, to je moc. Autorčina sestra v knize prohlašuje -,,vždycky jsi byla divná", já bych spíš řekla blábolivá. A psychiatr by to jistě pojmenoval ještě přesněji.
Těšila jsem se, pak se do toho nutila téměř do poloviny a nakonec to vzdala. Asi je to knížka spíš pro mládež.
Hezká knížka, ale bestseller? Vlastně nevím, kolik výtisků se musí prodat, aby se knížka dala nazvat bestsellerem. Je to takové poklidné vyprávění, které mě osobně chvílemi nudilo, ačkoliv jsem s hlavní postavou mohla být kvůli věku na jedné vlně. Knížka pro pohodu.
Váhala jsem mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami. Něco mi v tom příběhu vadilo, určitě bych se obešla bez erotických scén, ty mi připadají zbytečné a trapné, kapitoly o soudní porotě měly dost hluchých míst a zvrat v jejím postupu mi přišel hodně nepravděpodobný. Ale bylo to čtivé.