micha-ella
komentáře u knih
Poslední člověk
Mary Wollstonecraft Shelley
Obsáhlý román s pěti sty stránkami, který jsem si půjčila kvůli lákavému názvu a taky proto, že předchozí knížka autorky se mi líbila. Začátek příběhu se mi četl, jako když másla ukrajuje, blahodárný minulý čas! (Kam se hrabou současní autoři se svým stylem přítomného a budoucího času!) Příběh se vleče a houstne, pořád jsem čekala, kdy už v tahanicích lásky, rodinných vztahů, válek, bojů a světového moru začne prosvítat technický rozvoj předchozího století -nic. Názvu plně odpovídaly až poslední dvě kapitoly, není to tedy žádný Malevil.
Nejvyšší karta
Petra Hůlová
Znovu jsem vzala tuhle knížku na milost a tentokrát jí přečetla celou. Rozhodně to není žádné eso, spíš hodně nečtivý text. Autorka píše o autorce, v podstatě o sobě, například - cituji - "V mé nové knize si myslím to, co považuji za správné, protože klíčem ke změně světa je popis, který novou podobu světa napomáhá uskutečnit tím, že jí zahrnuje do způsobu, jakým zaznamenává jeho fungování, a v osobní rovině platí něco podobného." Za takové krkolomné souvětí by paní autorku nepochválil ani učitel slohu na základce. Nejhezčí knížka byla Paměť mojí babičce, pak už to bohužel jde z kopce.
Dlouhý okvětní plátek moře
Isabel Allende
Tahle knížka nebyla pro mne. Historii Španělska a Chile znám matně ze školního dějepisu a ani dneska mě valně nezajímá. Mějte mě za ignoranta, ale už několikrát jsem použila rčení: "historie je mi lhostejná, zajímá mě budoucnost, protože v ní chci strávit zbytek svého života." Z historie se nikdy nikdo nepoučil, protože se stále opakuje a bude opakovat nerovnováha zla a dobra. Hrůzy války, propletené osudy množství lidí a jejich vztahů jsou v této knížce popsány výborně, každopádně je to kvalitní román, u kterého si milovníci takových obsáhlých ság přijdou na své.
Jediný okamžik
Linda Green
Seznam, v čem je Finn divný, by z poloviny vystihoval i mne. Proto jsem si myslela, že se mi knížka bude líbit, ale byla smutná, zdlouhavá a vadil mi roztrhaný děj.
Třetí světlo
Claire Keegan
Stejně jako Takové maličkosti - hezké, plné citů, krátké, s výstižnými větami. U dlouhých tlustých románů někdy ztratíte chuť číst dál, tady to nestihnete.
Jeptiška / Rameauův synovec / Jakub fatalista a jeho pán
Denis Diderot
Přečteno kdysi dávno a teď znovu, krátce a rychle z nedostatku jiného čtiva. Už klasiky neobdivuju jako v mládí, tady mi vadila bigotnost všech lidí i hlavní hrdinky. Jiná doba jiné mravy, ale zlo a dobro pořád stejné.
Jdu
Jean Echenoz
Mně tedy nebavil ani styl ani obsah, do čtení jsem se vyloženě nutila a to u beletrie považuju za ztrátu času. Naštěstí ta knížečka byla malinká. Cenu bych za ní nedala.
V zahradě zášti
Camilla Bruce
Téměř nekonečný román podložený skutečností. Četla jsem ho s přestávkami, protože pro mne se ten příběh dal jen těžko strávit. Literárně výborné, ale ke konci už se mi to nechtělo číst, nezajímalo, nebavilo, nelíbilo.
Rodina z podkroví
Lisa Jewell
Střídání tří příběhů s množstvím postav se začne spojovat až po sté stránce, takže do té doby mi to hodně vadilo, nemám tento styl ráda, i přeskakování v časových linkách mi přijde zbytečné. Propletený děj mě pak už bavil, sic nebyl příliš přesvědčivý.
Neboj se
Lisa Gardner
Nic pro mne. V podstatě jsem tuhle detektivku prolítla a zdálo se, že sem tam vynechaná stránka vůbec nevadí. Divná dvojice sester mi přišla neuvěřitelná, praktiky vraha ještě neuvěřitelnější. Ne.
Jen moje štěstí
Adele Parks
Docela se mi to líbilo, mohlo to být kratší. Přišlo mi divné, že taková solidní žena má za manžela úplného troubu. Po večírku a zmizení dcery už jsem tušila, jak to asi dopadne, konec byl výborný, nemýlila jsem se.
Annin útěk
Mattia Corrente
Tolik chvály! Mně to přišlo jako obyčejný, dost rozvláčný příběh, který mě chvílemi i nudil.
Služebná
Alicja Sinicka
Nemůžu hodnotit, opustila jsem tuhle knížku na straně 100. Prostě mě to nebavilo, přišlo mi, že tajemné narážky jsou průhledné, hrdinka nedovtipná a celé je to takové prvoplánové. Ale třeba se mýlím, když nevím, jak to dopadlo.
Není jako ty
Ellery Lloyd
Hvězdičky skoro čtyři, ale dávám tři, protože první polovina knížky mě nutila k přeskakování opravdu nudných odstavců. Děj z pohledu několika osob začal být napínavý až ke konci, chytře do něho byla přidaná i chůva, proto jsem si nebyla jistá, kdo vlastně vyhrožuje a jestli nejde jen o změnu jmen. I já jsem to srovnávala s knížkou Děti nade vše.
Dvojí život
Flynn Berry
Promíchání minulosti a současnosti a navíc života matky a dcery je zpočátku matoucí, k tomu množství postav a názvů míst, málem jsem knížku odložila. Nakonec jsem se začetla, líbily se mi vsuvky ve výborných popisech a nakonec i styl psaní. Dcera má v tom příběhu silný motiv pro to, co dělá, ale její lhaní a slídění v cizích domech je přehnané, pro mne se stala zápornou postavou a to možná autorka neměla v úmyslu. Je to psychologický román s thrillerovým koncem.
Mlok 2021
* antologie
Docela se mi líbila povídka Město kalných sluncí. Některé další jsem ani nedočetla, nebavily mě. Proti předchozím antologiím mi tato připadala slabší.
Končiny
A. S. Hatch
Zvláštní, tajemné, zajímavé! Konec byl málo uvěřitelný, ale ty postavy byly všechny trochu pošahané, tak to odpovídalo vyvrcholení děje.