michaela2338 komentáře u knih

Čtivé, barvité. Ocení spíš ženská duše. Škoda, že byla miniaturistka tak nepolapitelná. Chtěla bych o ní vědět víc. Jsem zvědavá, jak se Burtonová zhostila své Múzy.

2 01.06.2018

Díky více než kladným recenzím na této straně jsem se s chutí pustila do čtení. Pasáže mimo deník mi přišly strašně rozvláčné, ale recenze slibovaly skvělé rozuzlení. Možná právě kvůli tomuto očekávání nakonec tak skvěle nevyznělo.

2 22.05.2018

Téma v zásadě zajímavé, avšak podáno poněkud rozvláčně. Pasáže, které děj posouvaly, byly fajn, ale už méně kapitoly, kde se postavy pitvaly ve svých pocitech.

1 26.07.2024

Všechny recenze, které tvrdí, že je to svižné, vtipné, nápadité a veskrze originální, mají pravdu. Ubírám ovšem hvězdičku za překombinované rozuzlení, že se dalo brzy tušit, kdo je padouch, a také za motiv dosti přitažený za vlasy.

1 17.07.2024

Meditativni text v paralelách luku, šípu a terče. Hezké ilustrace.

1 13.03.2024

Ač mám Fabera v oblibě, tento soubor povídek mi úplně nesedl. Zřejmě kvůli jejich poměrně depresivnímu vyznění.

1 06.06.2022

Gounelle je především psycholog a kouč a není tedy na místě hodnotit jeho literární kvality. Mohl by psát příručky pro osobnostní růst, ale skrze románovou formu osloví větší počet čtenářů. Přiznávám, že některé jeho předchozí knihy mají poutavější děj, a taky se mi příliš nezamlouvala představa, že lze lidstvo vtěsnat do pár škatulek. Navíc se mnou rezonovaly některé aspekty chování u více osobností. Ovšem do chvíle, než jsem narazila na jednu z nich, která mě až příliš zrcadlila. Takže jsem si musela položit otázku, stejně jako hlavní postava, kde je v tom vlastně svobodná vůle, když už jsme s příchodem na svět nějak naprogramováni. I na to má Gounelle odpověď.

1 07.04.2022

Neschopnost čelit životu, únik z jednoho vězení do druhého. Vítěze nečekejte. Tíživá sonda do nelehkého údělu lidí postižených demencí, kterou naštěstí odlehčuje cynismus hlavní postavy, která to vše jen předstírá. Tak hořké, tak smutné.

1 28.12.2021

Kniha se četla těžce. Pokaždé, když jsem ji odložila, byla menší a menší motivace po ní opětovně sáhnou. Snažila jsem se vytrvat povzbuzována více než pozitivními komentáři na databázi. Když se začaly konečně věci skládat, objevily se podivné milostné linky plné patosu, který jsem stěží dokázala unést. Zpověď pronásledované tetičky mě nakonec přiměla knihu definitivně zavřít.

1 24.10.2021

Myslím, že by to měla být povinná četba pro ženy každého věku a v každé fázi jejich života.

1 30.08.2021

Po knize jsem sáhla po přečtení prvního dílu. Těšila jsem se ze stylu vyprávění i z faktu, že se zrodil Watson, kterému to také obstojně myslí. Jen se mi úplně nezamlouvá, když je z tohoto staříka hrdina akční.

1 14.02.2021

Do téhle knížky jsem se zamilovala.

1 11.12.2019

Není to žádný hodnotný literární počin. Když se ale dny krátí, prší a vás láká pohodlné křeslo, deka a teplý čaj, může to být to pravé. Přesto protestuji, aby byla čtyřicátnice charakterizována coby postarší dáma.

1 09.10.2019

Byla to báseň "o lásce. O odpuštění. O srdcích, zlomených a tlukoucích."

1 30.09.2019

Nějak moc překombinované.

1 01.07.2019

Zdá se, že se tam toho zrovna moc neděje. Ale nějak vás to chytí a nepustí. Uběhne zdánlivá chvíle a už jste v polovině knihy. Výstižné podobenství o lidské nátuře. Trochu kafkovské.

1 17.05.2019

Chytrá, zábavná, něžná. To nemohla být náhoda, že na mě z police v knihovně vykoukla.

1 04.04.2019

Tento příběh mě pohladil po duši.

1 18.03.2019

Čtivé, sympatická hrdinka.

1 04.03.2019

Stejně šílené jako jeho povídky. Přesto, čas od času, v běhu vlastního života se mi některé vybavují, znovu a znovu. Rezonují a splývají s vlastními prožitky. Proto jsem sáhla po Mrtvém Otci. Nakolik se ve mě usadil, ukáže čas. Snad.

1 27.02.2019