midloch
komentáře u knih

Tak nadšení z předchozích dílů pomalu upadá. Jak píší již čtenáři pode mnou, vztahy v týmu jsou přehnané a to tak, až mě začala tato linka knihy ke konci vadit. Nejde ale upříst čtivost. Uvidím, dočtu celou sérii do konce, ale už tomu nedávám plný počet hvězd.


O trochu lepší než první díl. Na Bergmana jsem si zvyknul už v prvním díle a tak mě příběh rychle vtáhnul a knihu jsem tak přelousknul za pár dní. Po přečtení jsem se rozhodl, že dám šanci celé sérii.


Zajímavé postapo - spíše o psychologii jednotlivých postav a o tom jak se vypořádává s nastalou situací vláda a společnost jako taková. Na závěr trochu hektické a uspěchané (mezi kapitolami například skok několik měsíců). Celkově ale vcelku dobrá knížka.


Fajn pokračování série o českých zemích v alternativní historii. Kratičký příběh, ale velmi čtivý - opět se setkáváme s Pavlem a Taťánou, kteří tentokrát vyšetřují sabotáže v Drážďanech. Určitě doporučuji těm, kteří četli první dva díly. Pro neznalé postav a příběhu to může být trochu zmatené.


Ještě lepší než DNA. Výborně se to čte s kompletním rozuzlením na závěr. Už se těším na třetí díl.


Klasický Hetešův cyberpunk. Čte se rychle, děj ubíhá svižným tempem, hrdin(k)a hláškuje. Příznivce Hetešovy tvorby kniha určitě potěší.


Jo, dobrá detektivka. Čte se to velmi dobře a rychle. Postavy jsou fajn a prostředí Islandu taktéž. Určitě si rád přečtu další knihy série a asi dám šanci i jiným knihám autorky


Tak tohle nebyla teda vůbec žádná sláva. Kdyby to nebylo z walking dead světa, tak by to bylo tak na jednu hvězdu, takhle to zachraňuje námět a hlavní postava. Každopádně styl, jakým je kniha napsaná/přeložená, je opravdu úděsný. Postavy se chovají naprostí idioti (např. i když už vědí, že zvuk zombíky přitahuje, tak jdou čistit brák pomocí pistolí). Vrcholem jsou pak věty jako "Někdy kolem 10:22 ...", nebo "ve vzduchu byl cítit oxid uhelnatý ..." Sakra to je opravdu tak těžké napsat třeba "Někdy před polednem..."? Vždyť 10:22 je hodně přesný časový údaj, navíc ve světě, který se v prdel obrátil... Jo a kdyby už někdo dokázal cítit oxid uhelnatý ve vzduchu, tak by na daném místě asi žít nechtěl, pokud by se teda nechtěl dobrovolně přeměnit na zombie...
A takovýhle hovadin včetně časových nelogičností je kniha plná. Ani nevím jestli chci číst druhý díl.


Gerharda jsem si oblíbil už v trilogii, takže absence Jana Bezzemka mě nijak netrápila. Knížka je to super a popisuje události, které byly v trilogii jen nastíněné. Přečteno za chvilku a jediné co bych knize vytknul je rozsah, protože by určitě šlo knihu rozepsat víc. Každopádně už se těším na letošní Stalingrad.


Od Pecinovského mám za sebou celou plástevní sérii a ta mě dost bavila. V knohovně jsem tedy sáhl po Arestonu a musím říct, že oproti prvním dílům plástve jde o o značně slabší kousek. Námět by byl skvělý, o tom žádná, ale provedení je už horší. Občas bylo vyprávění zamtené tak, že jsem listoval zpět, abych se ujistil, že mi něco neuniklo. V některých pasážích si šla logika příběhu vyloženě odpočinout. Každopádně sršeň je vcelku sympatický hrdina a tak si přečtu i pokračování.


Knihu mi doporučil knihovník a osobně jsem rád, že jsem si ji nekoupil, ale pouze vypůjčil. Jak už to v mém případě bývá, označení bestseller je označením spíše, pro mě, průměrné knihy. Prvních sto stran bylo doslova utrpením a už jsem byl odhodlaný knihu nedočíst, ale co dělat na dovolené, kde jsem měl s sebou pouze toto dílko... Každopádně mi nevyhovovalo jak je kniha psaná, rozvleklé místopisy města působily silně nevěrohodně. Pasáže s androidem byly jak přes kopírák a zachraňoval to jen hlavní hrdina. V druhé polovině už se kniha stala čitelnější, nicméně závěr byl zase dost urychlený. Prostě je to napsané nevyváženě, asi jako kdybyste v sexu hodinu věnovali předehře (s pauzami na dokumenty o architektuře) a deset sekund samotnému koitu. Srovnání s Tarantinem a Weirovým Marťanem je naprosto zcestné. Dávám dvě hvězdy za celkový příběh a nápad.


Thle je naprosto unikátní počin, který musí mít doma každý, kdo má rád Morgensternovy básně. Spousta různých překladů, u kterých si čtenář může vybrat ten, který je mu zrovna nemilešjí, provnávat je mezi sebou apod.


Se sérií Oddělení Q to je jak na horské dráze - lepší díla jsou střídána slabšími. Selfies je sedmý případ a musím říct, že kniha patří mezi ty slabší kousky série. Nicméně stále si uchovává svou čtivost a jde o dobrou detektivku, takže dávám 4 hvězdy a doufám, že osmý díl bude zase o chlup lepší.
Mimo jiné, jedné věci ale nerozumím. V prvních dílech série byl v českém překladu mnohokrát použit výraz "čert aby to spral" a to v takovém množství, že to bylo až rozčilující. V Selfies začal autor vkládat anglické výrazy do myšlenek postav a to opravdu opět ve velké míře (teda předpokládám, že tam ty anglické výrazy byly i v originálu). A já se ptám, proboha proč? Proč si autor vždy vybere nějakou frázi, nebo stylistický tvar a opakuje to napříš knihou do umření?


Po menším zaváhání v Marcovi se jedná opět o bezchybnou knihu. Vyšetřování 17 let staré vraždy se točí kolem kultu dánské verze Óm nadsamce guru Járy a vede postupně k překvapivému závěru. Kniha se velmi dobře čte a nemá skoro žádná tupá místa, která by nudila. Prostě klasický Olsen.


Mám rád severské detektivní filmy a tak jsem Ženu v kleci i Zabijáky dřiv viděl než četl. Konečně jsem se ale dostal i k prvním čtyřem částem knižní série o oddělení Q. Druhý díl mi přijde z prvních čtyř jako nejslabší. Není tak čtivý jako ostatní díly a oproti prvnímu dílu, kde mě kniha bavila víc než film, zde musím napsat přesný opak. Film byl lepší, tedy krom postav Carla a Asada, ty mi v knižní sérii přijdou lépe napsané. Buď jak buď, i přes to, že nedosahuje kvalit ostatních třech knih si zaslouží čtyři hvězdy - stále jde o nadprůměrnou detektivku.


Tak tohle byla zase Welshovská paráda. Po heroinové trilogii Trainspotting, Porno a Heráci jsem v knihovně sáhnul po téhle knize. Prvních pár stránek jsem se musel trochu do čtení nutit, ale pak se příběh rozjede a nabere na tempu. Jeden ani neví jak a už se blíží do finále. Na rozdíl od Trainspottingu a Porna už Welsh píše svým vypsaným stylem, který je pro mě daleko víc čitelnější než ten stylisticko-interpunkční freestyle z prvních knih. Každopádně si od něj zase něco dalšího půjčím až na to narazím v knihovně.


Jako první jsem viděl před pár lety film a i když nebyl úplně špatný, nebylo to něco, co by mě nadchlo. Ale věděl jsem že kniha se bude od filmu lišit, a tak jsem tomu dal šanci. Jo byla to jízda i přes pomalejší start, při kterém jsem měl i několikadenní pauzy při čtení a říkal si jestli to vůbec budu dočítat. Nakonec se to ale rozhejbalo a skvěle šlapalo k finále.
Styl psaní, větná skladba (resp. větný chaos), je velmi podobný Trainspottingu, naproti tomu Heráci (mladší kniha než Porno) jsou napsaní již trochu organizovaněji a čtou se líp. Tohle freestylový psaní je pro mě náročnější a vždy mi trvá než se v něm rozečtu... Tak doufám, že další díly série, které jsou mladší než Heráci budou už psané podobně uhlazaněji.


Dobré finále celé série. Stejně jako u předchozích dílů, tak i tady byla místy patrná inspirace druhoválečnými námořními střetnutími a to mě hodně bavilo. Snad se ještě nějakých příběhů z této alternativy dočkáme.


Druhý díl za mě na stejné úrovni jako první díl. Nechci spoilovat, takže snad jen drobné výtky: Start mě moc nebavil - byl pomalý a do čtení jsem se nutil. Na druhou stranu, konec byl zase překotně rychlý. Trochu vybalancovat a bylo by to OK :-)


Skoro po dvou letech od přečtení předcházejícího dílu jsem se dostal k tomuto pokračování. Stejně jako v předchozích případech se kniha pomaleji rozjíždí, ale postupně nabírá na tempu a čtenáře ke konci skoro nepustí. Jsem zvědavý, zda bude další díl. Kniha je na konci stále otevřená s možností navázat na příběh a podle mě by byla škoda nevyužít potenciálu, v podstatě dokonale vytvořeného, alternativního světa. Určitě doporučuji číst postupně v pořadí, jinak mohou některé souvislosti neznalému čtenáři chybět.
