Mikako komentáře u knih

Bohužel jsem se nedokázala začíst. Ještě se mi nestalo, abych knihu nedočetla, ale ten počet stran mě děsí. Prala bych se s tím moc dlouho. Odkládám jí na neurčito.

Nikdy jsem nečetla lepší knihu od českého autora.
Celkově české autory nevyhledávám, většinou mě knihy od nich nenadchnou.
To ale rozhodně není příklad Hany.
Kdyby se o ní kdosi nezmínil v komentáři u jiné knihy, tak bych byla ochuzená o silný a dojemný příběh jedné nešťastné ženy.
Strašně mě to dostalo. Po dočtení jsem se zmohla jen na zírání před sebe. A bulela jsem. Tak moc mě ten příběh dostal.
Bože, pět hvězd je strašně málo!
Děkuji...

19 22.02.2018

Ze začátku se mi kniha líbila moc, nemohla jsem se odtrhnout. Ale postupně jsem si říkala, že je to vlastně hrozná blbost.

Menší spoilery
Neslyšící, co hraje na kytaru? No dobře, je pár takových, kteří hrají na nějaký nástroj..
Neslyšící, co skládá sám hudbu? No to teda nevím...
Od narození neslyšící, který bezchybně čte a píše, včetně čárek ve větách? Jako fakt?
Během knihy se několikrát stalo, že autorka zapomněla na to, že je Ridge neslyšící a nemluví. Ridge potom něco řekl a samotného ho šokoval důraz v jeho hlase? Aha...
A hlavně! Hlavně se tam pořád koulejí slzy po tvářích! Tohle spojení, spolu s tlačením se slz z očí, je tam tak často, že vás to začne opravdu prudit. Přemýšlela jsem, že si to věčné bulení začnu čárkovat.

Kdyby Ridge byl reálnější postava, kdyby Sydney pořád nebulela a kdyby ten konec nebyl taaak dlouhý a sladký, tak by se mi kniha líbila moc.

Jo! A já měla radši Meggie ;-)

5 16.02.2018

Tahle kniha vypadá opravdu krásně.
Obálka, růžové okraje listů, zaoblené rohy - nádhera.
Děj plynul velmi svižně, nestihla jsem se začít nudit a knihu jsem měla dočtenou.
Podstatně víc se mi ale líbily kapitoly s Jonathanem. Byl to takový správný suchar :-)
Jednu hvězdu ale ubrat musím. Vadí mi už totiž, že se emotivní zápletky zase muselo dosáhnout vážnou nemocí. O tom už mě číst nebaví. Mnohem zajímavější by pro mě bylo zůstat u psychických problémů.

05.02.2018

Po dočtení ve mně něco zůstalo. Neumím to něco popsat. Kniha je dočtená a já nemám slova.
Rozhodně jí zařadím mezi ty, které doporučuji.
A Jodi za to něco moc děkuji.

4 28.01.2018

Četla jsem každou volnou chvilku. Vůbec jsem se nemohla odtrhnout. A to mi přitom skončila v nákupním košíku vcelku náhodou. Nelituji.
Prostředí psychiatrické kliniky bylo originální a svým způsobem na mě působylo stísněným pocitem.
A jedno velké plus: až do úplného konce jsem netušila! To se moc často nestává :-)

2 18.01.2018

Prvních 140 stran pro mě bylo obtížných. Nemohla jsem se začíst, ale vlastně nedokážu říct proč, protože kniha je napsaná výborně. Naštěstí se to potom zlomilo a už jsem knihu neodložila.
Důvod výčitek mě překvapil. Celou dobu jsem čekala něco úplně jiného, ale zklamaná jsem rozhodne nebyla.
Zajímavé jsou postavy. Od začátku jsem fandila Clementine, kdežto Erika byla silně nesympatická sucharka. Clementine se mi líbila celou dobu, nějak jsem jí dokázala pochopit. Eriku jsem sice chápala taky, ale na 'chuť' jsem jí přišla až ke konci. Závěr knihy je celkově povedený, po dlouhé době se mi líbilo jak kniha končí.

Takže až na těžší rozjezd je to moc povedené :-)

3 06.01.2018

Myslíte, že už víte, ale ve skutečnosti nevíte nic. Nebo alespoň do 3/4 knihy.
Potom přijde zvrat a ten sedne jako zadek na hrnec. Všechno do sebe zapadne a vy jste spokojení. Já jsem aspoň byla...
Potom přišel další zvrat a já jsem si řekla: Ne, cože? Já tyhle stránky ve své knížce mít nechci.
Za to ubírám jednu hvězdičku.
I když, musím uznat, celou dobu to k něčemu takovému asi směřuje.
Jinak kniha se čte výborně. Nenarazila jsem na hluché místo, kdy by mě nebavila. Ale prostě ten konec :-(

3 06.12.2017

Je jasné, že v reálu by se to takhle stát nemohlo. Že bylo dost situací, kdy by se dalo něco udělat...
Ale víte co? Mě je to fuk!
Ta kniha je skvělá! Celou dobu jsem se snažila vymyslet, co by měla Grace udělat, jak dát někomu zprávu. Prožívala jsem to s ní. A potom přišla poslední strana a ta to za mě perfektně zakončila.

Nikdo z nás nevidí druhým za zavřené dveře. Nikdo neví, jestli se něco podobného neděje ve vedlejším domě. O to víc je kniha děsivá
Já teď děkuji náhodě, že mi přišla do ruky při nákupu jiné, aniž bych o ní před tím věděla.
Nákupu rozhodně nelituji - naopak, doporučuji i dalším. :-)

6 27.11.2017

Přečetla jsem to. Nevím, jak podle této knihy mohl vzniknout tak skvělý film. A ten konec? :-(
Vlastně bych ani neřekla, že film byl natočen podle této předlohy, spíš se jí nechal hodně, opravdu jen hodně vzdáleně inspirovat...
Nestává se mi to často, ale tady na sto procent stavím film před knihu.

4 20.11.2017

Po roce jsem znovu začala číst tuto sérii, Harryho zbožňuju, je to moje srdcovka a neomrzí mě asi nikdy. První díl jsem dočetla a bylo to opět jako poprvé :-)

Nemám víc slov než jedno: Perfektní!
Jedna z nejlepších knih v tomto žánru, co jsem kdy četla. Napínavá od začátku do konce, sympatická hlavní postava a vůbec celý tým. Ke konci jsem i slzu pustila.
Zbožňuju knihy této autorky.

7 26.10.2017

Do třetího dílu mi se vůbec nechce. Ale jen proto, že je zatím poslední. Angela Marsons si mě svými knihami naprosto získala a já se děsím toho, že dočtu třetí díl a budu muset čekat na další a tak pořád dokola.
Ďábelské hry jsou napínavé, velmi čtivé a mají skvělou zápletku. Hlavní postava Kim je mi strašně sympatická.
Když jsem tuto sérii v knihkupectví kupovala, tak mi paní prodavačka říkala, že nebudu litovat. A měla pravdu :-)

5 13.10.2017

Za mě jednoznačně perfektní. Napínavé, některé popisování až trochu nechutné, zvlášť pro člověka s bujnou představivostí. Na rozdíl od spousty komentářů podemnou, mě Kim sympatická byla.
Dokonce jsem tentokrát ani netušila pachatele. Každou chvíli jsem hádala někoho jiného a pořád mimo.
Velké plus za mě jsou krátké kapitoly, které na sebe navazují, takže když jedna napínavě skončí, tak druhá tak začne.
Tady koupě rozhodně nelituji a doporučuji!

2 23.09.2017

Skvěle napsaná kniha, četla se sama. Do závěrečného rozuzlení jsem vůbec netušila a když už, tak špatně. Moc mě to bavilo a tak po dlouhé době přidávám knihu do doporučených :-)

6 07.09.2017

Upravuji komentář. Nevydržela jsem to a knihu jsem s vypětím sil dočetla. Ale st jně se na mém hodnocení nic nezměnilo. Ukradla mi hodně dnů, kdy bych bývala četla něco jiného...

V polovině jsem se rozhodla knihu odložit. Marně přemýšlím, jestli jsem někdy nějakou nedočetla. Je velmi pravděpodobné, že Lolita je první. Asi nedokážu ocenit tu kvalitu psaného textu. Četlo se mi to hodně těžce. A po celou dobu jsem nedokázala knihu přestat vnímat jinak, než jen jako zpověď pedofila. Nebylo mi u toho dobře. Možná jsem moc velký puritán, možná nejsem takový znalec knih, abych tuto konkrétní docenila. Každopádně jsem si po odložení pustila film a pokud je děj shodný s knihou, tak jsem ráda, že jsem si ušetřila pár týdnů nucení se do čtení. Za mě fakt ne :-/

5 31.08.2017

Knihu jsem začala číst proto, že se mi hodila do čtenářské výzvy. Viděla jsem film a tak jsem očekávala, že se jedná v podstatě o totéž.
Omyl!
Jediné co se s filmem shoduje, jsou jména postav a pár drobností. Nic víc. Film je jen taková šťávička oproti tomu, co se skrývá uvnitř této knihy.
Díky tomu udržela po celou dobu mou pozornost, napětí a chvílemi odpor nad popisovanými detaily .
Jo. Za mě fakt jo!

6 21.08.2017

Rozhodovala jsem se, jestli dát tři, nebo čtyři hvězdy. Musím říct, že kniha se mi líbila, dobře se četla a od druhé poloviny mě vyloženě chytla. Když jsem jí dočetla, byla jsem vlastně i docela nadšená. Ale pak jsem o tom ději začala více přemýšlet. Vždyť vlastně nebylo vysvětleno tohle, a tamto taky ne. Jedna dějová linka, která se táhla celou knihou - kde byl nějaký závěr?
Co měl pastor nakonec v plánu?
Dále mi vadily prapodivné myšlenkové pochody Mii - cože? Nechápala jsem, ale tak to asi mělo být. Mia je jiná. Divná. Případ pro psychiatra. Ale na druhou stranu, to bylo napsané čtivě a bavilo mě to. Když porovnám s knihami, kterým jsem dala tři hvězdy, tak zde musím dát spíše čtyři. No dobře, spíše tři a půl. Tech nejasností tam bylo přece jen dost a ta nedokončená část s pastorem, a vlastně i s novináři, mi vyloženě vadí.

11 28.07.2017

Kniha se mi asi líbila, nebo spíše - šlo to.
Řadím ji k těm slabším od této autorky. Je to na můj vkus tentokrát až moc šmrncnuté červenou knihovnou. Já mám v detektivkách raději přece jen více napětí než romantiky. Jakmile se případ vyřešil, začala jsem v textu přeskakovat a konec jsem vyloženě odbyla, nebavil mě.
Knihy této autorky jsou pro mě spíše oddechovou záležitostí, než napínavým zážitkem.
Stejně jako v předchozích dílech se tu ve velkém jedí skořicoví šneci a občas se jakoby náhodou na něco přijde.
Vyšetřovatelé tuší, že něco vědí, ale neví co...
A ta reality show - co to jako bylo?
Nicméně uznávám, že rozuzlení bylo překvapivé. Myslela jsem, že vím a věděla jsem jen z poloviny.
Příběh Eriky a Patrika se mi líbí, ale je ho tam moc a stejně tak i zbytečně moc soukromí ostatních postav.

2 15.07.2017

Nejsem tak úplně fanoušek českých autorů. Ale čtenářská výzva je daná a já musela zvolit.
Volba padla na Bábovky. Je to celkem propagovaná a vychvalovaná kniha a tím pádem jsem moc neočekávala.
Překvapivě se mi ale kniha opravdu líbila. Je originálně pojatá. Příběhy vyprávěné dvanácti postavami byly super. Střídání minulosti s přítomností. Celé to dávalo smysl, neztrácela jsem se.
Ale je tu ale. Ale kde je ten humor? Spíše bych to nazvala psychologickým dramatem. Dvanáct hořkých osudů. Kdo nakonec byl šťastný? A co vůbec v knize šťastně skončilo? Celé je to spíš smutné...

2 28.06.2017