MikasaKubickov
komentáře u knih
Tentokrát je to doopravdy
Ann Liang
Občas mám prostě ráda tyhle roztomilé blbůstky, obzvláště pokud jsou z asijského prostředí. Fake dating je přesně něco co dram patří a já jen doufám, že bude vycházet více takových knih.
Okouzlená
Gita Trelease
Určitě nejvíc originální fantasy kniha, co jsem v posledních měsících četla. Je mi celkem líto, že takhle zapadla. Líbilo se mi prostředí i období, i když jsem očekávala trochu více z revoluce. Rozhodně jsem se nenudila a posledních sto stran jsem přečetla prakticky s otevřenou pusou, i když záporák byl celkem odhadnutelný, ale to jsem ochotná odpustit
Hvězdy nad Berlínem
Sarah Matthias
Původně jsem si myslela, že čtu knihu určenou pro věkovou kategorii okolo 13 let, nemohla jsem se více mýlit. Cítím se traumatizována, (obzvláště osudem Lily) i přes to že si myslím, že toho v zvládnu celkem hodně a prakticky jsem trochu očekávala do čeho jdu. Příběh si budu určitě ještě dlouho pamatovat.
Královna ničeho
Holly Black
(SPOILER) Velmi dobré zakončení mé oblíbené série, zklamal mě konec a vyřešení celé zápletky s Cardanovou věštbou (prokletím) mi přišlo až moc „pohádkové" a nesedlo mi to, klasické YA vyřešení, kdy se téměř nemusíme strachovat o osudy postav, protože se vše stejně nějak vyřeší ve prospěch našich hrdinů.
Cardan změnil a už jsem z něj necítila jeho krutost jako dřív, naopak Jude je pro mě hrdinka jak se patří a je u ní vidět obrovský posud oproti prvnímu dílu.
Hodnotím 4-4,5*/5*.
I když je za mě třetí díl o něco málo horší než předešlé, stále se jedná o moji oblíbenou sérii ke které se ještě na stoprocent v budoucnosti vrátím
Kouzla rodu Thornů
Margaret Rogerson
Za mě trošku zklamání, ale bylo to spíše moc velkým očekáváním a i tím, že se jedná o samostatnou fantasy. Říkala jsem si, že nebude prostor na žádné slepá místa, ale stalo se. Rozuzlení zápletky jsem odhadla tak nějak v polovině a i ten konec byl takový "zvlášťní" a dlouhou dobu jsem si nebyla jistá, co si o ní myslet.
S většinou postav jsem si sedla, ale vysvětlení moci hrdinky mi moc nestačilo.
Za to jsem ale byla spokojená s romantickou linkou i navzdory tomu, že normálně na romantiku nejsem.
Hodnotím 3,5-4*, za mě je ideální pro někoho, kdo teprve s fantasy začíná, ale kdo má už načteno moc nepřekvapí.
Hodná holka, zlá krev
Holly Jackson
Hned po prvním díle jsem se vrhla na pokračování a ze začátku měla smíšené pocity, ty byly ale naprosto zbytečné, protože brzy jsem opět byla vtažena do strhujícího příběhu, který byl stejně ne-li lepší než předchozí kniha.
Moc se mi líbil osobní rozvoj "Hodné holky", který pro mě byl uvěřitelnější než v řadě jiných knih. Doplněné fotkami, zprávami a mapkami a všemi možnými ilustracemi jsem se nemohla odtrhnout, a přečetla prakticky na dva dechy. Autorka psát rozhodně umí a myslím, že mám žhavého kadeta na knihu roku.
Červená, bílá a královsky modrá
Casey McQuiston
Pamatuju si, jak loni, kdy tahle kniha vyšla, existovala skupina lidí, co tvrdila, že kdyby se nejednalo o dva chlapce, ale o heterosexuální pár, rozhodně by kniha neměla taková čísla, které má. I já jsem mezi ně patřila a stále mám takový názor, ale zároveň si myslím, že se stále jedná o poměrně nové téma v knihách, zvláště pro mladé (ano, vím že v nějakých starších fantasy se někdy našly ne úplně straight postavy, ty ale většinou byly vedlejší a nijak moc se to dál neprobíralo). Titul by podle mě neměl takový úspěch, prakticky se jedná o scénář obyčejná holka se zamiluje do prince a on do ní a nakonci se nějak prostě dají dohromady, což tady už bylo tolikrát, že se z toho stalo klišé samo o sobě, pokud tedy máme přijmout lásku stejnopohlavních párů za „normální“ je potřeba mít takové knihy, které jsou ve své podstatě průměrné.
Chápu proč se někomu kniha nemusela líbit, ani mě se nelíbila četnost sprostých slov, které používal každý, jakože každý. Ale jednalo se detail, který naznačoval, že navzdory, jejich postavení se jedná pouze o obyčejné lidi, kteří si prostě zanadávají, protože to všichni děláme, akorát toho občas bylo příliš. Počet sexuálních scén tu bylo taky dost, ale s tím se do tý knihy po přečtení pár recenzí už tak nějak šla.
Politika se mi líbila, i když se jednalo spíše o utopickou představu, ale i tak. Vedlejší postavy byly báječné, obzvláště Nora, Zahra, Bea a vlastě snad všechny.
Po prvních sto stranách jsem se začetla a druhou polovinu přečetla prakticky za jeden den, jak jsem se nemohla odtrhnout. K závěru kniha se mi líbila a jedná se o takové moje guilty pleasure. Hodnotím silnými 4,5/5*, ale chápu, že je to tím, že mi kniha prostě sedla.
Solitaire
Alice Oseman
Shrnu to tak že, hned na začátku roku mi přivodila čtecí krizi. Jediná postava, co mě možná donutila to dočíst, byl Michael. Měla jsem ale silné nutkání knihu odložit a už se k ní nevracet.
Smrtka
Neal Shusterman
Tak tohle je ta jedna kniha, kterou budu lidem vnucovat na potkání. Bohužel si, ale stále musím nechat rezervu aspoň, té jedné půlhvězdičky. Nymbus už na mě čeká a moc se na něj těším.
Světlo a stíny
Leigh Bardugo
Četla jsem už podruhé, hlavně kvůli hypu z nadcházejícího seriálu. Poprvé jsem četla asi před dvěma lety a tehdy mě moc nebavila. Hlavní hrdinka tak trochu naivka a celkově se tu odehrává jedno námi všemi známé klišé za druhým, ani by mě nepřekvapilo, kdyby se na koci z Aliny stala ztracená princezna :), ale i tak mě magický systém a celkově příběh nutil číst dál. Dobrá, s postavami jsem si moc nesedla, až na Žeňu a pár dalších grišů, které bych spočítala na prstech jedné ruky, ale líbí se mi zasazení do Ruského prostředí, které prostě zbožňuju.
Rozhodně hodlám pokračovat dál, ale tohle nebyl úplně nejlepší start.
Šepotání
A.G. Howard (p)
Už od prvních stran jsem věděla, že se jedná o fantasy, které není jako to, se kterým jsem se v posledních měsících setkávala. Konečně něco originálního.
Poprvé jsem se setkala s Alenkou v jiném pojetí. Celý příběh byl děsivě krásný. Při čtení v noci mi mrazilo, a to je, myslím, dostatečným znakem, jak je kniha dobrá. Barevné písmo mi nijak nevadilo, přišlo mi, že k podivnosti knihy sedí a líbilo se mi, jsem zvědavá jestli bude i v dalších dílech.
Dávám 4/5 prakticky jenom z důvodu, že si chci nechat nějakou rezervu na další díly, do kterých se snad pustím co nejdříve.
Hvězdy nám nepřály
John Green
Přibližně první polovina mi přišla fajn a bavila mě, a to hodně, ale jakmile přišlo na Amsterdam najednou to bylo jiný. Přišlo mi, že ten romantický vztah tam byl trošku, násilně. Podle mě by stačilo, kdyby byli jenom kamarádi. A ano bylo to smutný, to rozhodně, ale nebrečela jsem... Film jsem ještě neviděla, ale možná se výjimečně jedná o knihu, která má lepší filmovou adaptaci.
Popmusic z Vittuly
Mikael Niemi
Kniha mi pomohla ze čtení krize, půjčil mi ji táta s tím, že by se mi mohla líbit. Nevěděla jsem o ní vůbec nic a jsem za to vděčná. Prostředí snad nemohlo být lepší, miluju severní země. Na styl humoru jsem si musela ze začátku zvyknout, ale potom už jsem se smála nahlas. Pří čtení jsem ale furt cítila přítomnost mračna melancholie. Konec jsem hodně oplakala, ale na příběh dvou obyčejných kamarádů jen tak nezapomenu. Hodnotím 5*
Tamařino souhvězdí
Anna Musilová
Četla jsem v rámci společného čtení a jsem za to ráda, protože jinak by mi pravděpodobně trvalo ještě dlouho než bych se k ní dostala. O knize jsem nevěděla nic kromě toho, že se jedná o LGBT knihu a částečně se odehrává v Praze. Ostatní od ní podle mě měli až moc vysoký očekávání, a proto se velké části z nich nelíbila.
Kniha se mi líbila, pravděpodobně kvůli tomu, že jsem na ni narazila ve správný čas a nevím jak bych ji hodnotila kdybych ji přečetla třeba za rok. Líbily se mi myšlenkové rozpory hlavní hrdinky. Nejedná se ale o nic velkolepého, je to spíše kniha na odpočinek a tuhle roli podle mě splňuje s přehledem.
Celkově hodnotím 4,5/5 * nemám co vytknout, ale právě kvůli jednoduchosti nechci dávat všech 5*.
Anna ze Zeleného domu
Lucy Maud Montgomery
Prostě krása, jinak to říct nejde, celý to má své kouzlo. Jsem moc ráda, že jsem měla možnost si ji přečíst, i když jsem konec hodně obrečela.
Bouře a vzdor
Leigh Bardugo
Vůbec nevím co říct, na začátku a na konci boží, akce, super. Alina už není taková naivka jako prvním díle, ale stále mi k srdci nepřirostla, obzvláště poté co se jim podařilo získat druhý umocňovač.
Ale ten prostředek? Byl strašně moc dlouhý a nudil mě. Celou knihu se na něco chystáme a čekáme a na konci posledních padesát stran před koncem se všechno zvrhne a je úplně jinak. Darklinga a Nikolaje jsem si naprosto zamilovala a bylo to pro mě prakticky motivací proč to číst dál. Zbožňuju Nikolajův sarkasmus a smysl pro humor a to tak moc, že jsem se smála nahlas, ale ten milostný trojúhelník, pětiúhelník, nebo co to mělo sakra být, mě štval.
Doopravdy nevím jak ji zhodnotit, některé části byly lepší než v prvním díle a jiné horší, ale nakonec za mě 3/5, je to fajn ale nic moc výjimečného, co jsem četla už mnohokrát, jsem zvědavá jestli mě poslední díl přesvědčí o tom na ni změnit svůj názor.
Královna stínů
Sarah J. Maas
(SPOILER) S touto autorkou mám takový problém, že nejsem schopna její knihy přečíst najednou, tento díl jsem začala číst na konci října a nebyla schopna se do ní začíst. Dala jsem si od ní asi po měsíci a půl pauzu (tou dobou jsem byla někde kolem 200 strany) a dočetla ji prakticky za jeden víkend.
Jako plusy bych zmínila nádherný ale krutý svět a skvěle propracovanou magii. A dále samozřejmě Manon, Elide a všechny čarodějnice. A teď už ty věci, které mi vadily. Zásadním problémem pro mě stále je naše hlavní hrdinka, která mi už ale na konci knihy nevadila tolik jako v předešlých dílech, ale stále mi vadí jak je považovaná za ideál ženské krásy a že je téměř nedotknutelná. Co mi dále vadilo byla samotná délka knihy, nemám problém s čtením tlustých knih, pokud obsah v nich je na tak dlouhou knihu, tady to na mě sálalo natahováním a pořádná akce přišla až v poslední třetině a do té doby se na můj vkus dělo hrozně málo.
Konec mi přišel napsaný překrásně a nemohla jsem se od knihy odtrhnout, samotný plán, chrám Požírače hříchů v podzemí a na úplný závěr zhroucení hradu, vše to bylo skvělý, ale na můj vkus až moc sluníčkový, prostě jaká je pravděpodobnost že se takhle malá skupina postaví, vyhraje proti tomuto všemu a ještě neutržila by jediné ztráty na životech? Ne že bych se v tom nějak vyžívala, ale jsem realista.
Nakonec knihu hodnotím 4*/5* a oproti minulému dílu pociťuji zlepšení. ale stále si chci nechat nějaké hvězdičky do zásoby.
Falešný polibek
Mary E. Pearson
Jak se zde někdo již zmiňoval, ani mě tato mnoho nevyrazila dech, hlavní hrdinka mi přišla otravná a možná i naivní, což se dle mého naštěstí v druhé polovině změnilo a snad to není jen tím, že jsem si na ni jenom zvykla, ale ani tak jsem si ji moc neoblíbila, prostě už jsem ji neměla tolik nerada. To však neplatilo u vedlejších postav a zejména Pauline, kterou jsem si zamilovala hned při první zmínce o ní.
Co se týká milostného trojúhelníku mezi princeznou, princem a zabijákem, byla jsem nadšená už ze začátku a musím se přiznat, že jsem je odhadla špatně.
Svět byl krásně vybudovaný a krásně popsaný a z nějakého neznámého důvodu jsem jej měla spojený se slovanskými bájemi, ikdyž opice ani tygr k nim nespadá.
Ale kvůli hlavní hrdince nejsem schopna dát čtyři *. V dalších dílech se určitě chystám pokračovat, protože mě zajímá jak se bude příběh dál ubíhat a už se těším na Zlodějský tanec.
Nikdynoc
Jay Kristoff
Snad jako všem mi trvalo nějakou dobu než jsem se začetla, hlavně to teda přisuzuju poznámkám pod čarou, které, jak už někdo dříve zmiňoval, byly kolikrát opravdu zbytečné a dle mého obsahovaly i takové nepodstatné informace, že jsem se u nich nudila a myšlenkami odbíhala někam pryč a následně se musela k textu zase vracet, nepomáhal tomu ani fakt, že poznámka zabírala pomalu i větší část strany než obyčejný text, popřípadě pokračovaly na další stranu. Byl vůbec někdo, komu ty poznámky nevadily? K tomu mi občas přišlo že jsou zbytečné,a autor se prakticky směje svým vtipům, jo a taky oslovení milý příteli mi chvílemi lezlo na nervy
Do knihy jsem šla už s tím že ze začátku to bude těžké, ale že až takhle moc.. to jsem doopravdy nečekala.
Tohle všechno mi ale následně bohatě vynahradil příběh jakmile jsem se nějak trochu z orientovala. Jednu hvězdu strhávám pouze za grafické rozdělení textu a ty poznámky pod čarou, protože jinak je to přísně super příběh se skvostně propracovaným světem.
Bitva o labyrint
Rick Riordan
Vím že se jedná o knihu hlavně pro mladší čtenáře a tím je mi ještě více líto, že jsem se k této sérii dostala tak pozdě, protože před pár lety bych si to užila více a ani bych se nedivila kdyby se série stala jednou z mých nejoblíbenějších spolu s HP a podobnými. Nápad s poloboha mě zaujal hned protože mě řecká mytologie zajímala odjakživa.
Příběh byl napínavý od začátku až do konce, v čemž možná právě ten promblém kvůli, kterému jsem strhla jednu hvězdu, v téměř každé kapitole se strhla bitva s nestvůrami a už to po těch pár prvních kapitolách nebylo tak nečekané, protože pokaždé když se hrdina s někým setkal, tak bylo téměř stoprocentně šance, že se jedná o nestvůru a strhne se boj na život a na smrt, kdy hlavní hrdina nečekaně zvítězí. A takhle to bylo v každé kapitole, kvůli čemuž jsem byla tyto pasáže nucena přeskočit, protože jsem ani o nic zásadního nepřišla. Na to jsem si už ale od posledního dílu zvykla. Ale chápu autora, že pokud píše pro mladší čtenáře tak si musí udržet pozornost.
Tysona jsem si ale oblíbila a je nyní asi mojí oblíbenou postavou, protože je možná až tak moc milý na všechny okolo a má v sobě takovou tu dětskou nedotčenost a čistotu což celkem k jeho původu i paradox.
Každopádně už se nemohu dočkat až si přečtu zakončení celé této pentalogie.
