mikika
komentáře u knih
Němé oběti
Tim Weaver
Komplikované, depresivní, ale tak strhující, že nemůžete přestat číst. Musím jít na vzduch nějak rozdychat tu beznaděj, co na mě ze stránek padla...
Umění hříchu
Sabrina Jeffries
Podobný námět s malířem a jeho modelem jako u Laurens a její Pravda o lásce, ale Jeffries to napsala líp a čtivěji, i když tu není žádná vražda..
Láska po francouzsku
Fiona Valpy
Autorka skloubila Bridget Jonesovou a Rok v Provence, výsledek je podivný mišmaš, který nepřináší nic originálního, ale do vlaku postačí...
Dům žen bez mužů
Karine Lambert
Bylo to hezký a poetický, kdybych měla dát na názory ostatních, tak by mi tahle zvláštní knížka asi utekla. A že je to moc francouzské? Vždyť je to krucipisek z Paříže!
Farma
Tom Rob Smith
Knihu jsem přečetla za jediné odpoledne, nemohla se odtrhnout a pro mě jedním slovem Super!
V Mitfordu je nejlíp
Jan Karon
úsměvná série pokračuje a hladí po duši. nejlepší je "děsivá hrozba samoopalovacích nástřiků"...
V lese visí anděl
Samuel Bjørk (p)
dost dobrý!! zas jednou severská detektivka, která vás nenechá spát, je čtivá, ukrutně promyšlená a pekelně napínavá...
Půlnoc je nejtemnější hodina
Ashley Winstead
I když mě zprvu neskutečně dráždil fanatismus a autoritářské prostředí, ve kterém hrdinka Ruth žije, postupně mě ale pohltila dusivá atmosféra a stupňované napětí, vycházející hlavně z bezvýchodné situace hlavních postav. v Bottom springs bych vážně žít nechtěla. a s tak zcenzurovanou knihovnou!!!
Žena v knihovně
Gentill Sulari
tohle se mi hodně líbilo, jednak mám ráda spisovatelské prostředí a takový náhled do tvůrčího procesu - hlavní hrdinka Freddie je v Bostonu na literárním stipendiu, jednak je tu skvělý příběh v příběhu, taková hra se čtenáři. Co když je Freddie jen postava v jiné knize, která teprve vzniká?
Zkouška ohněm
Katherine Center
předchozí román Bodyguardka byl docela veselý, tak mě zaskočilo, kolik těžkých témat sem autorka narvala. prostředí hasičů a žen u nich bylo zajímavé, ale romantická linka hodně slabá a divná.
Všechny moje touhy
Alessandra Torre
na začátku bych neřekla, že mi bude hlavní hrdinka sympatická, protože instagramové mrchy a influencerky nejsou moje parketa, ale autorka zase dokázala, že má své čtenáře omotané kolem prstu...
Hrob
Yrsa Sigurðardóttir
i když autorka použila stejný recept jako v prvním díle - střídání dvou časových rovin, dokud se obě nesejdou, přičemž z té první víte, jak ta druhá asi dopadne, přesto je Hrob mnohem lepší. nějak mi nesedl Týr, ale patoložka Idun je frajerka. výtečné, i když šílené.
Když přeskočí jiskra
Donna Ashcroft
i když se autorka snažila nacpat do příběhu nějaká vážnější témata, jako je posttraumatický syndrom nebo zlomené srdce, stejně jde o tak sladký románek, že z toho až trnou zuby. a hlavní hrdinka je tak nejistá, že ji hravě převálcuje její vlastní babička - to babi Agnes a její trable s láskou jsou tady to zajímavé...
Vyhnanci
Jane Harper
moje první seznámení s autorkou, ale určitě ne poslední. nádherná atmosféra, podmanivý styl vyprávění. tempo uspávací, ale tady to záhadně vůbec nevadilo. ruším Krušné Hory, na léto jedu do Austrálie...
Jedovatá stopa
Colleen Cambridge (p)
tohle mě hodně bavilo. první díl byl takový seznamovací, tady už se paní Brightová rozjela ve velkém. líbil se mi literární festival, skuteční autoři jako hosté, nebo jak jdou všichni paní Brightové z cesty, protože má autoritu buldozeru. svou vírou ve vlastní genialitu mi dost připomínala ženskou verzi Poirota. také bylo vtipné, jak se tady vražda řeší zezdola, zapojením personálu v domech všech podezřelých.
Není úniku
Yrsa Sigurðardóttir
příběh mě tentokrát moc nebavil. jednak jsem podobné téma četla nedávno, jednak hlavní hrdina Týr snad už nemůže být nudnější. v druhém díle se snad trochu vyloupne, třeba bude mít i nějakou osobnost. ale vyústění jsem opět nečekala a netipovala ani v nejdivočejším snu.
Jezero
Tadej Golob
pomalé a puntičkářské vyšetřování tady ozvláštňuje prostředí - zimní Lublaň a oblast Bohinjského jezera. a taky sympatické a lidské postavy, které nešustí papírem, ale naopak klidně chybují. bavili mě strejcové Brajc a Osterc, do kterých by nikdo nehádal elitní detektivy...
Když zmizela
Alex Dahl
i když jsem měla trochu obavy, protože některá témata v knize zrovna moc nemusím, a ještě tak v půlce jsem měla silný dojem předvídatelnosti - nakonec z toho autorka vybruslila se ctí a s pořádným zvratem, kterým vlažný průběh dokonale povýšila na znamenitou špičku.
Vaše hospodyně
Alex Hay
tak tohle mě bavilo. pohled na britskou honoraci hezky zezdola, z úhlu těch, co nejsou vidět ani slyšet, ale konečně se rozhodli dát o sobě vědět - a to pořádně zostra.
