milan3144 komentáře u knih

Klasická zápletka v podání tohoto autora. Komplikované vztahy, kdy se postavy "chtějí" a pak zase ne. Kdy se sejdou na jednom místě, ne všichni se vzájemně znají, ale zase alespoň znají nějakou společnou, přítomnou, nebo nepřítomnou osobu. Vzniká z toho všeho komický propletenec s omyly a nedorozuměními.
Čtyři hvězdy a dám si na nějaký čas od autora pauzu.

16 02.10.2020

České pohraničí v době čím dál tím více se stupňujícího se napětí mezi českým a německým obyvatelstvem. Hrocené vztahy a vyprovokovávané střety německou, zfanatizovanou stranou, podporovanou z poza hranice. Předvečer mnichovských událostí, kdy se v horečném tempu Československo snaží vystavět linie bunkrů a opevnění, mající za cíl poskytnout možnost alespoň na nějaký čas účinnou obranu. Na obou stranách se ale vyskytují lidé, kteří nesmýšlí tak jako většina. Jsou Němci, kteří nesouhlasí a mají odpor k vývoji v Německu a jsou i Češi, kteří naopak v tom vidí pro sebe příležitost.
To jsou kulisy v jejichž prostředí se odehrává tento příběh. V celku se dá říct, že kniha je sérií akcí a protiakcí obou stran, které se vlastně nepovedly. Buď byly zpackané, nebo v jejich neúspěchu hrála roli určitá naivita, neopatrnost či nezkušenost, ale i náhoda. Ani poslední akci se nepodaří dokončit, ale zde nefiguruje ani jedna z výše jmenovaných příčin ale úmysl, který se vzpírá úřednímu rozhodnutí.
Kniha se mi četla velmi dobře a i přes ten vlastně permanentní sled neúspěchů, přičemž ty které měly za cíl jen zvyšovat napětí a vytvářet nátlak na české a neříšsky smýšlející německé obyvatelstvo, mi samozřejmě nevadily, se knize vůbec nezdráhám dát plný počet hvězd.

12 28.09.2020

Příběhy Čenž a Smrt komára. Velinského sérii s Otou Finkem čtu především pro ten specifický, barvitý, lidový a hlavně vtipný jazyk, a tak jsem ochoten ledacos odpustit a přehlédnout, ze třeba slabší zápletky. Tady jsem ovšem oko nemusel přivírat vůbec. Mělo to vtip, mělo to přiměřenou dávku napětí a zamotanosti, mělo to spád. Některé hlášky a přirovnání jsou prostě geniální.
Pět hvězd jak vyšitých.

29 24.09.2020

Silný motiv. Kniha v rámci rozhovoru a vzpomínek dvou osob odhaluje tragédie války a pokusy se s nimi vyrovnat. Autor až šťouravým způsobem dokáže proniknout do samého nitra vědomí a klade otázky a možné odpovědi, které nejsou příjemné pro obě strany rozhovoru. Mistrně také dokázal navodit atmosféru doby a odhaluje skutečnosti a jednání, které se postavy snaží podvědomě si nepřipouštět a vymazat a zároveň i paradoxně hledat bezútěšně vysvětlení.
Pět hvězd, ale nečekejte pobavení. Kniha vás bude nutit se zamyslet nad mnoha věcmi z minulosti a dost možná i v současnosti. A to především ve smyslu nahlížení z dnešní doby na události II. světové války a těsně po ní, kdy v zájmu maximální "korektnosti" se vypichují některé tragické události se snad i úmyslným vytržením z historického kontextu. Válka není korektní totiž nikdy a i souzení viníků vítězi, muselo probíhat za určitých zvláštních podmínek, aby sami se nedostali do rolí obžalovaných. Ovšem je třeba si neustále připomínat, i přes všechnu tu snahu o korektnost, kdo začal a co bylo jeho cílem. Otázka viny či neviny je tak ústředním motivem této skvěle napsané knihy a čtenáři může pomoci v osvětlení kořenů některých historických, krutých, válečných a poválečných reálií.

18 21.09.2020

Třetí kniha od tohoto autora a opět si vysloužila z mé strany pětihvězdí. Po poměrně krátkém úvodu se začne tempo děje zvyšovat a nabere velice příjemnou rychlost, kdy to není žádný zběsilý úprk, ale v celku svižný klus, nebo lépe řečeno, děj se odehrává především na ostrovech, tak spíše svižná plavba. Mimo napínavého čtení jsem bohatší i o novou zeměpisnou vědomost. Do této doby jsem měl Bahamy zafiksovány v povědomí především jako útočiště jednoho českého kupónového zbohatlíka a co se týče velikosti, domníval jsem se, že to bude jen pár ostrovů mezi Kubou a Floridou. To že ale Bahamy není jen pár ostrůvků, ale rozsáhlé souostroví, čítající dle knihy asi sedm set ostrovů a dva tisíce skalisek, tak to vím až díky knize.
Není to úplné TOP, ale pět hvězd tomu dávám.

10 19.09.2020

V tuto chvíli asi pro mne nejlepší kniha o osazenstvu Blandingsu, ať už tam trvale žijícím, nebo se tam vyskytujícím jen dočasně a o komických dobrodružstvích, které toto seskupení dokáže vyprodukovat.
Pět humorných anglických hvězd.

19 17.09.2020

Po dlouhé době se mi opět zastesklo po zámku Blandings s jeho svéráznými obyvateli v čele s, mírně řečeno, lehce potrhlým lordem Emsworthem a jeho sourozenci. Mimo již tradiční vepřové zápletky se zde opět rozehrává děj plný absurdních a komických situací, ohlášených a zase rušených zasnoubení a různých nedorozumění a zvratů. Přiznám se, že kniha ve mě už nevyvolává tu bezbřehou rozjařenost, jako když jsem četl před mnoha lety poprvé Letní bouřku, ale na druhou stranu jsem věděl do čeho jdu a svoji roli splnila.
Čtyři hvězdy.

32 13.09.2020

Tak tohle je velmi hutné čtení nabité informacemi a vyžadující při četbě plné soustředění. Na druhou stranu jsem se do toho soustředění nemusel nutit. to vše díky fascinují šíři záběru a opravdu velmi komplexnímu popisu období 1918 - 1929. Netvrdím, že jsem dokázal vytěžit z knihy vše co poskytuje, to ani náhodou, ale i tak dávám plnou výši hodnocení.
Obdivných a poučných pět hvězd.

14 11.09.2020

Slibný začátek, ale pak to začne ztrácet švih a stane se z toho místy komorní konverzační drama s retrospektivními odbočkami v rámci vzpomínek jednotlivých postav. To sice má pomoci navodit atmosféru a ozřejmit kořeny jednání aktérů, ale pro spád děje se to, z mého pohledu, stalo spíš brzdou.
Lepší tři hvězdy.
Dodatek: Odkud a kam měli namířeno jsem na mapách našel, ale místo, kde se odehrává ta nejpodstatnější část děje, se mi lokalizovat nepodařilo.

8 05.09.2020

Rozhodně to není špatné. Autorův styl odkrytí vnitřního uvažování postav se mi líbí a leckdy se v něm člověk i částečně překvapivě pozná a nemusí to být zrovna lichotivé. Předchozí kniha od tohoto autora se mi ale líbila víc. Byla v ní ironie, sarkasmus a postava, o které výše zmíněné platilo víc, než u hlavního hrdiny této knihy. Zde jsem s ním nesympatizoval vůbec a humoru povážlivě ubylo. Sobectví, vypočítavost, prospěchářství, nespolehlivost, být kritický k cizím chybám, ale vlastní nevidět, nebo je velkoryse tolerovat, to jsou namátkou vlastnosti charakterizující hlavního hrdinu, který v padesáti letech začne řešit nejedno pracovní, ale i osobní dilema a opíše v obou pomyslný kruh, kdy končí tam, kde začal.
Dobré tři hvězdy.

8 03.09.2020

Nedávno jsem se "plavil" s ruským spisovatelem po Jeniseji a nyní se mi naskytla možnost splout jiný sibiřský veletok a to Lenu. "Kormidelníkem" mi byl tentokrát český autor. Dá se říct, že obě knihy jsou koncipovány dost podobně. Čtenář se dozví něco z historie, něco o přírodě, něco o lidech a jejich kultuře a to vše je zarámováno současností (vydáno v roce 1987). O Leně je ale jen část knihy a to ta zajímavější. Pak se přesouváme asi snad do všech tehdejších svazových republik a jeho koutů. Takže navštívíme Kamčatku a pak svazové republiky v okolí Kaspického moře a Aralského jezera. Je vidět, že kniha vznikla v době takzvané "glasnosti", kdy si autor mohl dovolit odhalit i kritické dopady na životní prostředí. Je zde tedy už zmiňována klesající hladina vody v obou výše jmenovaných vodních plochách, vlivem odvedení jejich přirozených přítoků k zavlažování bavlníkových polí. Pak se přesuneme na Kavkaz a opět zazní kritika, tentokrát za ošizený a dá se říct i rozkradený, skrz horský masív ražený vodní přivaděč. Tady ale tak nějak ta zajímavější a na čtyři hvězdy dosahující část končí. Další navštívená místa a republiky se dají shrnout do šablony: příroda, kultura, skvělí lidé, skvělé úspěchy kam se podíváš. Seznámíme se se Stachanovem (i když ne osobně) a nebo třeba znovu připomeneme bitvu u Kurska. Když si ale přečteme co je v současnosti o těchto věcech známo třeba na internetu, tak se v lecčem rozcházejí a v některých údajích i diametrálně. Dále se přesouváme na Ukrajinu, pak k Moskvě, do pobaltských republik a končíme v tehdejším Leningradě. A tato část už čtyři hvězdy neudržela. Prostě se z knihy vytratil onen cestovatelskoobjevitelský nádech z Leny, kdy jsou popisovány lidé a končiny vzdálené a pro nás exotické s nádechem dobrodružství. Nezaznívají ani žádná kritická slova, tak jako tomu bylo v prostřední části, kde se autor do ní pouští v otázkách ekologických. Stává se z toho agitačně propagandistická reportáž, bez něčeho navíc co by tento nedostatek dokázalo, alespoň částečně zastřít.
Závěrem:
Především ta část plavební byla lepší než ona jenisejská, ale ta druhá půle to poněkud kazí.
Lepší tři hvězdy.

9 31.08.2020

Při čtení jsem se neubránil vzpomínkám na své dětství, kdy myš byla pouze malým zvířátkem a ničím jiným a slova monitor a klávesnice přítomna jen snad ve sci-fi. Sice jsem ho prožíval mnohem později ale i tak. Kniha je o partě kluků prožívající svá pařížská dobrodružství díky tomu, že trávili svůj volný čas venku a měli svou vlastní fantasii, která jim dokázala zprostředkovat mnoho úžasných zážitků. Trochu mi to připomínalo Kaplického Banditu, Paťaru a spol.
Pěkných a nezakrývám že i nostalgických pět hvězd.

13 25.08.2020

Zajímavá kniha, která čtenáře seznámí s tímto hojným živočišným zastoupením na naší planetě. Na úvod nám představí řád brouků a charakteristiku jejich zástupců, stavbu těla, názvy a systém. V dalších kapitolách se už kniha zabývá různými druhy, většinou dle jejich biotopu, a uvádí leckteré zajímavosti a složité a rafinované postupy v jejich vývoji a životních strategií. V závěru kniha seznámí čtenáře se základy entomologického vybavení a způsobu získávání, preparace a následného zafixování brouků do sbírky, včetně jejího správného popisu a péče.
Musím jen napsat, že kdyby kniha byla koncipována dnešním moderním způsobem, kde jsou fotografie, kresby a ilustrace vkládány přímo do stran, kde se o zobrazeném píše, a kdyby byla právě o tyto prvky bohatší, tak by byla jednou z těch knih, ke kterým bych se velice často vracel, abych se pokusil zjisti informace o nějakém pozorovaném jedinci či skupině brouků.
Jinak bezesporu zajímavé na informace. Snad jen zaměňování významu slov pěstovat/chovat mi přišlo trochu podivné.
Pěkné čtyři hvězdy.

8 23.08.2020

Oproti prvnímu dílu jednu hvězdu ubírám, ale i tak stále pěkné a napínavé čtyři hvězdy.

8 20.08.2020

Napínavé, svižné, velmi dobré. Sice pár much bych šťouravě našel, ale jsou to spíš z mého pohledu jen mušky. Seriál mě v mládí zcela minul. Jen jsem věděl že byl, ale neshlédl ani jeden díl. Nyní si to vynahrazuji a jsem spokojený. Jdu hned na další díl.
Pět hvězd.

12 17.08.2020

Obraz krátkého a neklidného období v historii Československa. Obraz doby, kdy došlo v národě k několika diametrálně odlišným náladám. K rozhořčení, vzepětí a soudržnosti a následně ke zlomení spojené s rozčarováním a zahanbením. Obraz doby, podané prostřednictvím zpravodajských hlášení a popisů událostí v hraničních oblastech, kdy můžeme bez nadsázky říct, že kdyby tehdejší naše politická reprezentace zvolila jinou cestu, změnil by se velice pravděpodobně celý běh dějin do takové míry, že by pozdější, ani dnešní uspořádání Evropy neplatilo. Zda by to bylo dobře či špatně, to je otázka na kterou se nikdy odpovědi nedočkáme, jen o ní můžeme vést spory. Sám k onomu uskutečněnému rozhodnutí nezastávám nějaký kritický postoj. Lépe řečeno dokážu pochopit před jakým dilematem stáli. Československo bylo v podstatě spojenci opuštěno (mimo Rumunska) a v této chvíli se musela jevit, ze strategického pohledu, situace velice nepříznivá. Zvláště když se do nás nezahlodli jen Němci, ale i další sousedé. Na druhou stranu národ měl velkou vůli se bránit a jít se zbraní v ruce proti nespravedlnosti, které bylo na našem státě pácháno.
Pět hvězd.

14 16.08.2020

Nebudu si nic nalhávat, tohle jsem prostě protrpěl. Nevím, snad jsem byl v nějakém špatném rozpoložení, nebo z očekávání něčeho úplně jiného. Těžko říct. Paradoxně jsem čtení této knihy odkládal, jako jakýsi bonbónek na nějakou vhodnou dobu. Prostě že si ji vychutnám. Jenže dostalo se mi soust, ne snad odporných, to jistě ne, ale naprosto bezchutných. Při čtení jsem často vůbec nedokázal udržet pozornost, oči sice čtou, ale myšlenky se toulají bůhví kde. Byla jen jedna pasáž, o které mohu prohlásit, že mě opravdu zaujala. Jenže ta nebyla delší jak padesát stran a pak jsem se z té čtecí letargie probíral vždy jen na pár stánek a opět upadal do stereotypního přejíždění řádků očima, aniž by to ve mně zanechávalo nějaký pozitivní dojem. Ani jedna postava si mě nijak nezískala. Nevybudoval jsem si, samozřejmě na těch dějových troskách co jsem byl schopen zachytit, k ani jedné postavě nějaký kladný vztah. Možná mi chyběl i alespoň nějaký druh humoru či ironie. Opravdu nevím, ale víc jak dvě hvězdy nedám. Docela mi je to líto, jelikož je to moje čtvrtá kniha od autora a moje hodnocení začalo u první na pěti a pak co kniha, tak jedna hvězda dolů. Ještě mám v plánu Skleněnou dámu a tak doufám, že jsem se dostal už opravdu nejníže.
Rozmrzelé a zklamané dvě hvězdy.

11 13.08.2020

Tato kniha má několik, vzájemně se prolínajících rovin. A to zeměpisnou a přírodovědnou, dále historickou a v neposlední řadě i propagandisticky agitační.
Z Krasnojarsku se s autorem přesuneme do města Kyzyl, kde Jenisej vzniká soutokem Malého a Velkého Jeniseje, a odtud se budeme pohybovat po jeho proudu na sever. Tato rovina mě vcelku bavila, ač nemohu si pomoct, autor rozhodně není nějakým strhujícím vypravěčem. Díky internetovým mapám a v nich vloženým fotografiím, se jedná o zajímavou "čtenářskou" plavbu. Rozhodně zajímavé byly i cesty proti proudům přítoků Jeniseje jakož jsou Angara a obě Tunguzky. Při té příležitosti, když jsem byl kousek odtud, jsme se mrknul i jak to dnes vypadá na místě dopadu Tunguzského meteoritu.
Rovina historická, byla pro mne přece jen méně záživná, ale cením si toho, že autor se snažil o komplexní záběr informací o této řece.
Bylo by asi naivní, aby člověk od knihy vydané v této době, nenašel žádné agitační a propagandistické informace a myšlenky. Čekal jsem je a taky tu jsou. Je to obraz té doby a společnosti a pronikají do všech rovin. Od srovnání dob za cara a dnes (v době této knihy), tak v popisů přírodního "nevyčerpatelného" bohatství, které se bude těžit ještě lépe a intenzivněji pro blaho všech. I z toho se dají udělat závěry, ale většinou ne ty ke kterým nás autor směruje. Na Jeniseji byli ve vyhnanství jak Lenin, tak Stalin a tak si užijeme i notnou dávku kultovního opěvování obou jmenovaných. V případě Lenina to má nádech až cimrmanovského humoru, kdy ať dělal co dělal, vždy v tom vynikal. U Stalina je to podobné, ale s tím rozdílem, že je znát, že Lenin je nedotknutelně nejvýš, ale Stalin je s takovým náskokem druhý před dalšími, že se tito dva vznáší nad celou společností v nábožných a úctu si vynucujících výšinách.
Za ten prostor a způsob agitace dávám bod dolů, ačkoliv jsem ho očekával a druhý za ten podle mě, poněkud suchopárný způsob psaní. Jinak ale v celku dobré.
Tři hvězdy.

10 02.08.2020

Ještě jsem se rozhodl doplnit, sice už tak dost dlouhý můj příspěvek, ale nedalo mi to. Přišel jsem na to v průběhu čtení knihy a do předchozího komentáře zapomněl napsat. V knize se píše o zamlčování, pokřivování a zatajování informací, o zavírání očí před realitou. V rámci čtení jsem se dozvěděl o uprchlických táborech na ostrově Lesbos. Otevřel jsem tedy Google Earth, abych se podíval, jak to tam vypadá. Neudělal jsem to poprvé. Naopak. V případě skutečných míst, které různé knihy popisují, to dělám pravidelně a pomáhají mi dotvářet si určitý obraz (Google Earth, Mapy cz). Uprchlické tábory se nacházejí v okolí města Myliténa. No a světe div se. V oblasti se nachází rozmazané fleky. Jistě, není dobré si dělat z utrpení lidí, žijící v těchto místech v dosti těžkých podmínkách, exkurzní místo a brát, v rámci pasení po senzacích, neštěstí druhých jako turistické virtuální místo. Dejme tomu. To se dá pochopit. Jenže proč je tomu tak na ostrově Lesbos, ale uprchlické tábory v Keni nebo Jordánsku, jsou zobrazovány normálně? Napadá mě několik vysvětlení, ale jedno se mi zdá, po přečtení knihy, jako velmi pravděpodobné...

25 28.07.2020

V poslední době jsem přečetl několik knih, se kterými jsem souznil v otázce další budoucnosti lidstva, jakožto živočišného druhu, a to v tom smyslu, že to nevypadá vůbec dobře. Zároveň ve skrytu duše ovšem doufám, že se pletu a ono to tak nebude.
Při zachování onoho nadhledu, kdy se dívám na lidstvo jako na celek, by mě zánik nějaké civilizace a kultury, respektive nahrazení jinou, mohl nechávat v celku chladným, protože se podobné scénáře již mnohokrát v minulosti staly a lidský druh existuje dál. Tudíž je to záležitost epizodní a zřejmě nedůležitá...
Nooo....samozřejmě mě to chladným nenechává a plní značnými emocemi. Autor v knize popisuje co se ve skutečnosti děje a co je naopak veřejnosti předkládáno. Jak dokáže politická reprezentace doslova zradit vlastní lid, kterým byla zvolena a na kritiky pořádat, ruku v ruce s médii, štvanice hodné středověkých náboženských procesů s reformátory. Zamlčování trestných činů, falšování a úprava údajů, zastrašování a sankce pro nepohodlné, co nechtějí přijmout oficiální ideologii. Ne, to se nepouštím do popisu nějakého totalitní režimu, ale států EU. Států, které se považují za bašty demokracie. Státy většinou s velkým vlivem na celou EU. Státy, jejichž představitelé se pustili do experimentu, který zřejmě ukončí kulturní prostředí, ze kterého vzešly.
Autor velmi burcujícím a šokujícím způsobem, předkládá informace, události a reakce na ně a ukazuje, jak se dokáže za maskou solidarity, korektnosti, empatie a tolerance, rozvíjet naprosto sebezničující a nefungující projekt multikulturalismu, který jako své dítko zplodí nový systém, který ovšem žádnou z těchto hodnot ctít nebude.
Za to bych dal i víc než pět hvězd.
Kde u mne kniha ztratila, byl způsob řešení, nebo spíš lék, jak společnost ozdravit. Autor vše připisuje chybějící víře a tak vlastně nabádá k tomu, abychom nebezpečí islamizace čelili křesťanstvím. Vyměnit nebezpečí jednoho náboženství, jiným náboženstvím, byť tu má hluboké historické a společenské kořeny, jakožto lékem na současnou situaci, je pro mne řešení nepřijatelné. Autor se snaží předkládat filozofické argumenty, že tam je zakopán onen příslovečný pes, totiž opření se o víru, která člověka opět nasměruje a dá smysl života se skutečným žebříčkem hodnot. Dochází k podsouvání, že víra dělá z člověka vždy lepšího člověka. Naprostý nesouhlas. O co lepší je vrah, který se ze svého činu vyzpovídá oproti tomu, co tak neučiní? A je lepší ten, co to udělá dvakrát, ale vyzpovídá se a učiní upřímné pokání oproti tomu, co jen jednou? To že křesťanství se jeví jako spojující náboženství s velkým porozuměním pro všechny, neznamená, že to tak bylo vždy. Každé náboženství slibující posmrtný věčný život je potenciálním zdrojem fanatizmu. Ano vím. Je to filozofická debata a filozofie a všechny disciplíny z ní těžící se dají přirovnat ke hře v karty, kde všichni mají pouze trumfy. Samotný argument/karta sice nemá žádnou hmatnou/počítatelnou hodnotu, ale přebíjí vše předchozí. Tak tady bych dal za to knize jen jednu, možná dvě hvězdy. Tato část ale nebyla nijak rozsáhlá a proto z celkového hodnocení odečítám jen jednu hvězdu. Vyhledal jsem si tedy co je autor vlastně zač abych snad pochopil, proč toto uvádí. Otevřeně se hlásí k homosexualitě. Tak s tím problém nemám, jen to spíš může poodkrýt naléhavost jím skvěle zpracovaných událostí. Islám totiž tuto sexuální orientaci považuje za hrdelní zločin. Sám sebe prohlašuje za ateistu, nicméně do svých dvaceti let, byl praktikující anglikán. Pak přišel zřejmě obrat o 180°, ale v této knize to vypadá, že tuto otočku dokončil zase do původního směru.
Závěrem snad nás může do jisté míry trochu uklidnit, že kniha se věnuje a popisuje situaci v západní a jižní Evropě. Kdy ta západní má od zemí Visegrádské čtyřky na věc diametrálně odlišný náhled. Nezbývá než věřit, že ať už v čele těchto zemí bude stát jakákoliv politická reprezentace, budou v těchto otázkách postupovat společně a nekompromisně. Že nezabřednou do tohoto nebezpečného a v určité fázi už nezvladatelného experimentu a nedají svým voličům dát možnost poznat stav, kdy budou pronásledovanou menšinou v rodném státě, tak jak se to již velmi brzo může stát v zemích západní Evropy.
Na druhou stranu jsem někde četl, nebo slyšel, že při takovémto střetu, kdy jedni jsou pro svojí, ať už sebezvrácenější ideologii, ochotni zemřít zatímco druzí pro svojí záchranu nejsou schopni ani hlasovat, je výsledek jasný.
Velmi burcujících a snad i oči otevírajících pět hvězd za všechno, mimo oné výše zmíněné pasáže. Tudíž za čtyři hvězdy.

28 27.07.2020