MilenaD.
komentáře u knih
Neklidná krev
Robert Galbraith (p)
Dobrou knihu poznám podle toho, že na začátku hltám, jak mě baví a ke konci brzdím, protože nechci, aby to skončilo. A přesně tohle je nový příběh Corma a Robnin. Není to úplně klasická detektivka, kromě vyšetřování se vyvíjí vztahy mezi hlavními postavami a zdá se, ze to je to nejdůležitější. Rowlingová si i mnohokrát rýpne do nerovnovazneho postavení žen a na frak dostanou i aktivisté (večeře u Maxe). Kniha je rozsáhlá, vhodná do čtečky, protože jako super dovolenkove čtení vám nezabere půlku kufru.
Skříň plná Diora
Natasha Lester
Kniha zpracovává zajimavé a trochu opomijene téma ženských pilotek za druhe svetove valky. A nejen jich, zase se dostavame k tematu mody a haute couture. Je napsana velmi čtivě a já ji mohu doporučit pro odpočinkové čtení na dovolenou, i když jsou v příběhu velmi drsné momenty. Knize nemohu dat plny počet hvězdiček, protože můj celkový dojem kazí nádech a la červená knihovna. Škoda, kdyby autorka nesklouzavala ke žhavým pohledum, vrelym polibkum a podobnym nesmyslum, hodnotila bych lepe. Jinak je zajimave přečíst si i autorcin doslov, kniha je z velke části založená na skutečných udalostech. Některé byly pro mě překvapivé, ale nechci vyzrazovat detaily.
O Pavlovi
Daňa Horáková (p)
Kninu jsem měla půjčenou z knihovny a čekala jsem na ni více než rok. Jestli to stálo za to, těžko říct. Určitě bylo zajímavé dozvedet se o Pavlu Jurackovi, který podle všeho prochlastal svůj talent a dneska po něm nestekne pes, což se o jeho spolužácích (Forman, Chytilová) říct nedá. Z knihy je citit, že Horáková ho stale miluje, i po těch letech a dlouho po jeho předčasné smrti. Popis jejich soužití na 36 metrech ctverecnich v bytě v Mnichove je syrový, říkala jsem si opakovaně, proč s ním vlastně byla. V knize se snaží vysvětlit a obhájit, proč byl jaký byl. Myslím, že jsem to pochopila, ale mé sympatie si neziskal. Horakova taky knihu vyuzila k popisu příběhů ostatnich disidentů a servitky si nebere. Nejhůř z toho vychází Vaculik, který ji podrazil a tady ji fandim, nikdy mi tenhle arcidědek a proutník (sic!) nebyl sympatický. Ano, kdo nezažil dobu komunismu, ať si knihu přečte. A taky je to příběh toxické lásky, vztahu s budizknicemu. I kdyz pani Horakova by se mnou nesouhladila, ja to tak citim. Juracek promarnil spoustu šancí, dnad z lenosti, snad z furianství. Každopádně by bylo zajímavé přečíst si jeho deníky. Knihu doporučuji l, ale veselé čtení to není.
Svůj vůz i pluh veď přes kosti mrtvých
Olga Tokarczuk
Svět viděný očima jiného člověka, který staví zvířata na úroveň lidí. A zároveň tak trochu detektivka a astrologická příručka. Mné samotné se kniha moc líbila, doporučuji.
Kundera: Český život a doba
Jan Novák
Těžká, přetěžká kniha, ktera vzbudila mnoho kontroverze. Osobně mam Kunderu jako spisovatele ráda a můj pozitivni vztah k jeho dílu nijak neutrpěl, ale přesto si říkám, ze jestli je na pribehu jen kousek pravdy (jako že ano...), pak to příliš sympatická persona není. Hlavně začátky této monumentální knihy jsou náročné, musíme se prodírat budovatelskym balastem. Pak uz je to lepší, vzala jsem Kunderu jako osobnost alespoň částečně na milost. I když souhlasím s autorem, že Kunderovým alter ego je Jaromil z románu Život je jinde. Rozmazlený, sebestředný... Ale může být spisovatel, potažmo muž a ještě žijící v tak hnusné době jiný? Kniha stoji za přečtení, urcite doporučuji.
Věci, na které nastal čas
Petra Soukupová
Tuhle knihu mohu jen doporučit. Reálný život, reálné problémy a situace. Úsporný jazyk, příběh popisovaný různýma očima dává knize nádech objektivity. Pro mě byla kniha velmi čtivá, těžko se mi od ní odcházelo. Myslim, že autorce se povedlo pěkně vystihnout dnešní svět a to, jak se mohou priority lidí, kteří spolu žijí, tak značně lišit, až je to nebetyčně vzdaluje.
Agnessa: Zpověď ženy stalinského čekisty
Agnessa Mironovová
Doporučuji každému, kdo by snad jeste choval jakekoliv sympatie k ruske, potažmo sovětské politice. Jak se pise v zaveru knihy, jak je mozne, ze jeden neprilis sympatický, malý a ošklivý muž zavinil smrt statisíců až milionů lidi? I nas ovlivnil, priznejme si to! A pani Agnesa vypráví velmi otevrene o svém životě, o neuvěřitelných veletočích, nespravedlnostech, strachu, lágrech, ale i luxusu a příjemných chvilkách. Neni to snadné čtení, ale tahle kniha by měla být povinnou četbou pro vsechny, kdo obdivuji Putina a nejen pro ně! Viďte, pane prezidente...
Na smrt
Jozef Karika
Moje první kniha od Jozefa K. A myslím, že jsem vybrala dobře. Dobrodružný román se vším všudy, zbraně, drogy, láska, přátelství, a to vse na pozadí druhé světové války. Dobře se to četlo, navíc jsem vlastně zatím moc knížek od slovenského autora nečetla, takže i jeho pohled hlavně na Ružomberok byl pro mě zajímavý. Občas jsem narazila na drobnou nesrovnalost v překladu, koneckonců mně osobně by nevadilo číst knihu v originále, ale asi jsem v menšině. Ne, není to žádný literární skvost a na seznam povinné cetby určitě nepatří, ale je to poctivé řemeslo, a i to se dnes cení.
Tři kapitoly
Daniel Hradecký
Dana znám od gymplu, takze mé hodnocení asi nebude uplne nestranne. Sleduji tohoto rozervance, mimochodem i skveleho zpevaka, a jsem rada, ze se dockal oceneni. K samotne knize - autor popisuje myslenkove pochody a zivotni peripetie sveho alter ego Gustava. Neni to jednoduche cteni, ale stoji za to se do nej ponorit. Hrdina stoji mimo krysi zavod dnesni spolecnosti, presto mu neni co zavidet. Existencni potize, sklony k sebevrazde, nutkani k piti... Nejlepsi je urcite prvni povídka, ta me skutecne pobavila. Dekuji Danovi i za to, jak sugestivne lici krajinu mého detstvi a mladi, hluboke lesy a v nich krasne vzrostle buky, presne tak si to pamatuji. Urcite stoji za precteni!
Piknik na Hanging Rock
Joan Lindsay
Zajimavé a poutavé čtení. Kniha poprvé vyšla v roce 1967, může se proto některým čtenářům jevit trochu nudná. Není zkrátka tak akční, jak jsme dnes zvyklí. Za svou trpělivost budete odměněni podmanivým příběhem s jemným humorem a budete si moci vychutnat autorčinu schopnost navodit starosvětskou atmosféru roku 1900. Doporučuji nepřeskakovat překladatelskou poznámku na konci, je zde mnohé dovysvětleno.
Sára
Dominik Dán
Moje první a asi i poslední kniha od Dominika Dána. Asi jsme si nebyli souzeni... Četla jsem i horsi veci, tady jsem alespoň vydržela až do velmi předvídatelného konce. A to mi vadilo. Od půlky knihy totiž bylo jasné, co se vlastně stalo. Děj mě od začátku moc nebavil, vydržela jsem, ale další Dánovky už číst nebudu. Plus dávám za skvělý jazyk, četla jsem ve slovenštině, protože z mé zkušenosti překlady stojí za prd a tady to doporučuji všem, kdo ještě slovensky rozumí.
