Milka73 komentáře u knih

Vážně. Přemýšlím, kdy naposledy jsem četla takhle dobrou fantasy. Teda jedna odpověď by mě napadala, ale Krysy apokalypsy jsou dost odlišného ražení. Zbystřete svou pozornost, jste-li fanoušky knih J.R.R.Tolkiena nebo série Zaklínač či Devět princů Amberu, protože právě vám věřím, že se má Pán nočních můr největší šanci dostat se pod kůži tak jako mně.
Velká rodina bohů. Každý vládne svému světu - nebo má svou roli světy napříč. To je příběh Annuvie Cestovatelky, která může procházet mezi světy a pomáhá udržovat rovnováhu mezi živými a mrtvými. Nebo spíš pomáhala. Do uvěznění ve světě bohů ji uvrhl ten nejhorší hřích. Zamilovala se. Do smrtelníka. Co na tom sešlo, že pomohli uvěznit největší hrozbu jednoho ze světů, Pána nočních můr. Až na to, že se mu po staletích v nejpřísnějším vězení podařilo utéct. A zabít boha. Což z něj dělá ještě silnějšího protivníka. Jediný, kdo ho může díky svým schopnostem zastavit, je Via, která se vrací zpět do světa svého milého: až na to, že se ho nemůže ani dotknout.
Ne, nebojte se toho: láska a hluboký cit, který zatemňuje rozum, se táhne celou knihou, hluboce zakořeněný v postavách, ale romantická linie je zároveň potlačena do pozadí natolik, že v knize vlastně téměř není. Do popředí v knize ve velkém vystupuje příběh, systém světů a bohů. Že se to může zdát komplikované? Není. Když při čtení budete dávat pozor - Pán nočních můr není z knih, které by byly nenáročné a na vypnutí, je tu třeba se soustředit a přemýšlet - vše vám bude bez problémů dávat smysl a bude se před vámi rozvíjet nemalá mapa světů, světel a temnot, schopností a omezení. Možná by knize pomohl seznam postav nebo alespoň bohů a jejich schopností, ale to je jen drobnost.
Když nad tím přemýšlím, v knize se toho vlastně tolik neděje, není z těch, kde by každá strana, každý odstavec byly nadupané akcí, ale zároveň nemá žádná hluchá místa a vy ten pocit, že se pořád něco děje, rozhodně máte, protože ač to není akce za akcí, tak každé slovo a každý čin tahá za nitky většího příběhu, takže ano, ono se pořád něco děje. Ať už se to odehrává na myšlenkové nebo fyzické úrovni. Ovšem i na boje, krvavé a nemilosrdné, se těšit můžete. Autorka se rozhodně nebojí vrhnout své postavy do nebezpečí, které je může zabít fyzicky, ale i jim pomalu po kouscích rozsypat vůli a duši. Ve světě vykresleném barvitě, mnohavrstevně, uvěřitelně. S postavami, z nichž si každá v duši nese kruté rány, démony, zároveň žádná není dokonalá, mají své charakterové vady a nedostatky, pročež je někdy chcete nenávidět, ale nemůžete, protože i bohové tím získávají na lidskosti.
Pán nočních můr je jednou z těch knih, které jsem prakticky od první strany až do té poslední četla s otevřenou pusou, ohromením a zatajeným dechem. Předvádí úžasnou práci se světy, postavami a jejich systémy, ale také s jazykem, který je čtivý, ale zároveň i hutnější, což příběhu také jako by dodávalo na hloubce, protože drží pozornost a o to víc čtenáře nutí nad textem přemýšlet. Tato kniha je prvním dílem série, u mě zafungovala jako obrovské lákadlo a háček, na který jsem se ochotně chytila. Protože tohle je naprostá pecka.

2 05.11.2023

Recenze pro @humbook #humbookblogeri
.
Slova mají moc. Poté, co za údajnou zradu popravili Amáliina otce, nejvyššího slovoděje, se projevilo, že zdědila jeho schopnosti. Protože je však v nemilosti a nemá kdo ji naučit s novými schopnosti a funkcí s tím spjatou zacházet, pod bedlivým dohledem musí dokázat, že jí její místo náleží.
Uzavřené město v meziválečné době bez jediného kontaktu s vnějším světem, v němž je každodenní součástí života magie, přesně tam vás Slovodějky zavedou. Právě slovodějové jsou ti nejdůležitější, hledají nová slova, „kouzla“ pro usnadnění všeho, zastávají v podstatě technologický vývoj, a právě mezi nimi se ocitá Amálie. Má to ale jeden háček: doteď moc patřila výhradně mužům. Teď však přešla do rukou žen.
Feminismus, ten je hodně velkou součástí této knihy, řešení otázky moci a vlivu žen, odmítající postoj mužů, řeší tuto otázku vlastně celá kniha. Místy možná až trochu moc agresivně.
Velmi důležitou roli v knize hraje knihovna, magie, slovodějství a jak to spolu souvisí. A to je věc, kterou jsem si na knize naprosto zamilovala. Ona v podstatě cca polovina knihy je spíš o poznávání tohoto systému, jeho ukázání, včetně komplikací, které může přinést, a to jsem si nesmírně užívala. Autorka knihovnu pojala osobitě a po svém a naprosto kouzelně a úchvatně, až jsem si říkala, že je škoda, že kniha není delší, aby tam knihovny mohlo být více. Pak se kniha víc stočila k příběhu, opět se zabývajícímu feminismem hodně, a v této oblasti by mi možná nevadilo trochu víc akce.
Postavy jsou v knize taky naprosto kouzelné. Amálie možná nebyla vyloženě charakterově výrazná, ale o to byla pro mě příjemnější vypravěčkou, se kterou jsem se mohla pěkně ztotožnit. Postav je tu nemálo a ne všechny dostaly takový prostor, jaký by mohly, ale přitom si každá zachovává svůj charakter a většina z postav velmi sympatický. Hugo, Bedřich a babička, tahle trojka je naprosto topová. Jak naznačuje i anotace, knize se nevyhne romantická linka...
Autorka ukazuje, že rozhodně ví, jak pracovat s textem, píše velmi čtivě a poutavě, a i když pár výtek mám, kniha u mě zanechala dobrý dojem.

03.11.2023

Podle mě největší kouzlo poesie spočívá v tom, že každý na ni hledí jinak, každému dá něco jiného. A to nejen v závislosti na člověku, ale i na době, okamžiku, kdy danou poesii čte. Proto čtu poesii moc ráda, ale proto se mi také špatně hodnotí.
Všechno, co jsem zapomněla je sbírka moderní poesie rozdělená do pěti částí, v nichž jsou k sobě přiřazeny básně tématicky si bližší, a zároveň názvy jednotlivých částí trochu korigují směr, kterým se může porozumění sbírce ubírat. Já v tom vidím příběh, příběh i naději, zklamání, pádu, bolesti, ale i sbírání síly a opětovného povstání. To je právě to kouzlo, že každý a kdykoli v poesii vidí něco jiného, proto toto své vnímání a rozumění nebudu rozepisovat víc.
I zásluhou svého studia se na poesii také dívám z technického hlediska. Tato sbírka je poesie moderní, volný rým a volný verš, v případě některých básní zajímavá práce s grafikou (odsazování, tučné písmo, kurzíva atp.). Čímž kniha zvyšuje svůj potenciál zaujmout nečtenáře poesie, kterým se tato kniha bude číst mnohem lépe než díla, v nichž je přísně dodržována časomíra a další nepsaná pravidla poesie.
Každá jedna báseň v této sbírce má svou váhu, svůj význam a své sdělení. Možná tam od autorky vložené je, možná není - jako u každé jiné poesie, i tady jde o rozumění čtenářů. Některé básně mě zasáhly méně, jiné opravdu hodně. A s jistotou mohu říct, že i tato sbírka patří k těm, ke kterým se budu vracet.

02.05.2023

Lovci monster, americká splatterpunk akční urban fantasy série o nestvůrách a monstrech z pera autora srovnatelného s mistrem Kulhánkem. A jak sám autor nejednou ukázal, monstra nejsou jen výsadou USA, ale celého světa, a ČR je nadpřirozenými legendami opředená. Skupina českých autorů, která se podívala na zoubek české monsterlovecké skupině Fantom ne nepodobné zaštiťujícímu nakladatelství, na které v textech najdete i pár odkazů, patří v žánrových vodách mezi známá jména - a po přečtení je třeba říct, že jsou do sbírky všichni zasazeni oprávněně.
Ač u antologií zpravidla narážím na aspoň jeden text, který těžce nesedne, tady se nic takového nestalo: ano, našlo se sem tam něco, k čemu jsem měla výhradu, ale žádná nebyla dost velká, aby jakkoli snížila mé nadšené hodnocení.
Sbírku otevírá svou povídkou zasazenou do Prahy sám Larry Correia, chronologicky se odehrává po Ochránci, pak následují čeští autoři. Je radost sledovat, jak si poradili s universem někoho jiného: povídky se vyznačují čtivostí ne nepodobnou textům Larryho Correii, přirozeně v nich promlouvá i známý styl humoru a odlehčování situací až bizarními scénami střídajícími se s vážnějšími momenty. Tyto spojující stylové rysy jsou plynulé, přirozené, nikde nepůsobí na sílu nebo uměle vtlačené. I s tímto si ovšem jednotliví autoři v textech ponechávají své osobité styly známé z jejich sólo děl, přetrvávají jejich charakteristické prvky v souladu s prvky monsterloveckými. Můžete se těšit na easter eggy a narážky spojující jednotlivé povídky nejen dohromady k sobě do celku, ale také odkazy na autorská sólo díla, která přístup FLM dělají komplexnější nejen v LM, ale i v dalších (českých) knižních universech.
A protože jsme u české jednotky, nesmíme zapomínat na český přístup postav, český přístup policie, český přístup "obyčejných lidí", český přístup monster - a česká monstra. Vodníci, můry, jezinky, bludičky, to je jen stručný příklad toho, na co se můžete těšit. Pokud vás baví LM, tohle je povinnost.

3 26.04.2023

Epické fantasy, obzvláště s tématem putování, výpravy, mám načtené opravdu hodně. V prvé řadě je třeba říct, že kniha přinesla něco trochu jiného, než by čtenář v žánru čekal. Už kvůli tomu, že svět, až na dva bojující draky a jeden prvek k tomu, působí dosti mírumilovně, smířeně, velký důraz je v něm kladen na přírodu a vztah k ní, což je zároveň i nenásilný apel pronikající do reality. Svět je prodchnutý atmosférou lehce duchovní, ale ne ve smyslu víry, spíš nadhledu, odstupu.
Příběhem provází hned několik postav, nejen ti zmínění v anotaci, ale i další. Každý charakter je jiný, vynikají v jiných schopnostech. Z jejich strany se do knihy dostává humor, emoce, ovšem vzhledem k celkové výstavbě je to občas trochu na sílu. Ocenila bych větší rozpis jejich charakterů než jak vypadají a co mají na sobě, ale věřím, že na jejich rozvoj dojde v dalších dílech.
Celkově je příběh jednodušší, myslím v tom smyslu, že je vcelku přímočarý, bez napěchování mnohých dějových odboček: několik se jich objeví, ale putování za cílem výpravy si ponechává hlavní slovo.
Kniha ke psaná čtivě, příjemně, ovšem možná až trochu honosně; to se dostává do kontrastu s hovorovými promluvami postav (v nichž není nouze o hovorové koncovky): postavy mluví všechny vesměs stejně, způsob jejich vyjadřování je necharakterizuje.
Svět příběhu přináší velký potenciál: při čtení této knihy je určitě třeba pamatovat na to, že se jedná o první knihu vícedílné série, tudíž svět a příběh spíše otevírá a připravuje na to, co teprve přijde.

26.02.2023

Po dočtení Haky jsem se na Jackův příběh vskutku velmi těšila a můžu říct jediné - autorka opět nezklamala. Ba naopak.
Návrat mezi All Blacks je přesně tou správnou směskou nostalgie (spíš takový návrat "domů"), očekávání, nadšení a širokých úsměvů na tváři.
Nové prostředí, známé postavy, které jsem si jistá, že jsem si z Haky oblíbila nejen já, myslím opravdu vesměs všechny, ale také postavy nové, příběh nejen nový, ale zároveň i pokračování toho z Haky, na to všechno se v Tanci za odpuštění můžete těšit. A stejně jako u Haky velmi oceňuji hru s názvem knihy, který po/během čtení nabere nový význam.
Jak už js naznačila výše, hlavními vypravěči jsou tentokrát sympatický a oblíbený člen All Blacks Jack a trochu šílená, drzá, ale zároveň silná a odhodlaná Riley: oba si vás však rychle a snadno získají (i když Jack už to dokázal v předchozím díle) a i přes všechny útrapy, jimiž si musí projít, nebo možná právě díky nim jim budete fandit občas nad nimi kroutit hlavou, protože dělají lidské a pochopitelné chyby a přešlapy, fandit a jednoduše doufat, že konec jejich příběhu bude dobrý, správný. Příběh Lilly a Alexe vedle nich pokračuje také a ani o ostatní členy All Blacks nebudete ošizeni (v tom už se možná opakuji, ale moc se mi líbí, že příběh není JEN o Jackovi a Riley).
I v tomto díle se můžete těšit na tajemství a skrývání pravdy, která mohou mnohé věci zkomplikovat. I pokud vás při čtení hlavní problém napadne, zavrhnete ho s tím, že takhle to určitě nebude, takže na překvapení se rozhodně můžete těšit, a to na nejedno. Ale jak jsem naznačila výše, co hrdinové dělají za chyby a přešlapy, dělají z lidských důvodů a leč občas bolestivých, však pochopitelných pohnutek, a to z nich dělá více lidi, a to se mi opravdu hodně líbí.
Autorka má svůj osobitý styl psaní, příjemný, svižný, protkaný humorem a příjemným odlehčením, které však nijak nesnižuje vážná témata; to vše nese i tento titul a dělá tak z knihy jednoduše skvělé čtení.
Ať už jste Haku četli nebo ne, přijde mi, že Tanec se dá číst samostatně, i když by pak pár detailů mohlo unikat, Tanec za odpuštění je kniha, která si vás opět snadno získá.

3 08.02.2023

Lovecká sezóna přináší 14 povídek napříč autorovou tvorbou , v antologii najdete nejen příběhy právě z výše zmíněných světů, ale i různých herních univers nebo z úplně nových prostředí. Sbírka nabízí rozmanité množství příběhů a ukazuje, že autor se umí skvěle pohybovat i mimo své vlastní světy. Každou povídku doplňuje kratší či delší zmínka o tom, kdy a proč jednotlivé texty vznikly, ve kterých se objevily antologiích, často k tomu autor připsal i další autorské poznámky, jak vznikla jeho rozhodnuto daný text dopsat či jak na ně reagovali čtenáři, což povídkám dodává zajímavé pozadí.
Co Lovecká sezóna přináší? Můžete se těšit na příběhy humorné i vážné až mrazivé, při čtení se budete smát, ale bude vám až špatně. Příběhy mají jednoduché nijako složité zápletky, což je pro povídky příznačné, ale zároveň při čtení máte pocit, že se jedná o komplexní rozsáhlý příběh. S povídkami z herních či cizích světů autor pracuje způsobem, že nemusíte danou hru nebo svět znát, ale vše potřebné a důležité je v povídkách řečeno a fungují skvěle i samy o sobě.
Lovci monster, Grimnoirské kroniky, epická fantasy, příběh z války, sci-fi, děsivá noční můra, westernová městská fantasy, interdimenzionální pojišťovna, na to vše se v této sbírce můžete těšit. Každý příběh je originální, svůj, každý má skvělou atmosféru, a i když je nějaký text z oblasti, které čtenářsky zrovna neholdujete, každá má svou myšlenku a poselství a všechny stojí za to si přečíst - a že se vskutku dobře čtou.
Lovecká sezóna je skvělé rozšíření nejen pro nás známých a dostupných příběhů, které přináší do univers mnoho nového, a seznámení s autorovou tvorbou celkově - ale poslouží i jako poutavé seznámení s autorovou tvorbou pro čtenáře nové. V takovém případě se čtenář samozřejmě nevyhne pár spoilerům v případě světů Lovců monster a Grimnoirských kronik, ale to je jen malá zanedbatelná dlaň za seznámeni s tvorbou tohoto skvělého autora a spoilery jsou v universech vlastně tak malé, že čtenářský zážitek nijak nezkrátí.
No a závěrečná povídka o interdimenzionálním pojištění? Připravte si bránice, u té se hodně nasmějete.

3 27.12.2022

Autorka se v NA contemporary představila už třemi tituly a touto knihou jen upevňuje svou pozici a potvrzuje, co už o ní víme. I do této knihy přenesla svůj talent pro přirozené nevyumělkované vyprávění, které působí krásně realisticky, ale zároveň to není žádné náhodné vyprávění, ale zachovává si příjemnou úroveň románu, v němž kombinuje vážná témata s feel good atmosférou a originálním prostředím. Které tu zvládla na výbornou. All Blacks, masérství, fyzioterapie? All Blacks? Chci říct, ať už jste fanoušky (echrm, fanynkami) rugby nebo ne - kdo by nechtěl? Za co smekám, je i fakt, že jedno z vážnějších témat této knihy se týká problému zdravotního, který nebudu z důvodu spoileru jmenovat, u nějž si sice dokážu představit jít trochu víc do detailů a moje vlastní zkušenost se s tím, co je tady, maličko rozchází, ale je to nádherná ukázka toho, že i to, co se může zdát omezující, vlastně omezujícím vůbec být nemusí. Autorka v knize skloubila vesměs všechno, co je v dobré žánrové knize potřeba: originální prostředí, uvěřitelná slow burn, sympatičtí hrdinové, kteří mají i své špatné vlastnosti (i když je možná musíme někde trochu hledat) a působí lidsky, k tomu nějaký ten problém, časovka a skvělá práce s názvem. Autorka odvedla jednoduše řečeno skvělou práci a jsem si jistá, že o ní neslyšíme naposledy.

12 12.09.2022

Zpočátku jsem měla trochu obavy, aby se Bohemian Royals příliš nepodobalo Princezniným deníkům od Meg Cabotové, monarchie a královská rodina v současné době. Což se ovšem ani v nejmenším nestalo a za to, jak autorka příběh uchopila, můžu jen a pouze smeknout. Příběh sám na první pohled vypadá, že je přímý a jasný, ale tím se nenechte zmást. Rodinné intriky, náhledy do politiky zevnitř, služba národu, k níž modrá krev zavazuje, veřejný život, to jsou jen střípky toho, s čím se hrdinové Bohemian Royals musí potýkat. Prostředí, autorka má až neuvěřitelný talent pro obrazné popisy. Stačí jí jen pár slov, aby si čtenář vytvořil konkrétní představu místa, což jen napomáhá tomu, aby příběh sledoval skoro jako film. Navíc samotné to prostředí, Praha a Pražský hrad? Úchvatná práce s fakty a skutečnostmi, můžete se těšit i na přiložený plánek. Postavy, každý z hrdinů v podstatě představuje jiný postoj, který lidé v jejich situaci mohou zaujímat, ať už je to nucenost do postavení, obětování všeho pro monarchii, vězení či prostá touha po moci: s postavami je tu rozehraná napínavá hra, a to nejen s jejich charaktery, ale autorka bravurně pracuje i se jmény: i postavy mají v knize svůj rejstřík, budete se v nichž však vyznat i bez něj. Krev je víc než rodina. Narážky na bohemisty jsou vtipnými vsuvkami. Bohemian Royals bych označila spíš za heavy contemporary než feel good: příběhem se prolíná nejedno vážné téma, a to nejen ta týkající se monarchie, ale i obyčejného života. A vše je umě zapracované do fantastického příběhu plného intrik, napětí a tajemství, který je čtivě a příjemně psaný, tohle budete chtít přečíst na jeden zátah, protože do příběhu vpadnete a on vás pustí až na konci: teda vlastně nepustí, budete honem toužit po dalším dílu.

Tento příběh je plný vážných témat. Takových, s jakými se potýkáme dnes a denně a leckdy už na ně vůbec nemáme sílu. A to je hned první důvod, proč si Hudbu přečíst. Ukazuje skutečnost takovou, jaká je. A kde všude se dá síla a odhodlání znovu vstát hledat.
Postavy si s sebou nesou své démony, kteří je nejen formují, ale hází jim klacky pod nohy. Mají své dobré, ale i špatné vlastnosti (postavy, ne démony), a to z nich dělá reálně působící lidi. Ruku na srdce, čtenářky, která by někdy nechtěla svého Daniela v realitě potkat?
Emčiny knížky se vyznačují originálním prostředím, v němž se děj odehrává, a ani Hudba tomu není výjimkou. Vlak - skutečný opravdový vlak na kolejích, koho by napadlo, co vše se v něm dá zažít? Stejně tak modeling, skutečně je být modelkou skvělé? Není to spíše naopak?
Emka se Hudbou pustila hned do několika vážných témat, a všechna se jí podařila zpracovat nejenže skvěle, ale i vyváženě vůči celému příběhu. Styl vyprávění má stále pro sebe specifický, a přesto není tak odlehčený, jak jej známe z ostatních jejích knih. Celý příběh je navíc provázený písněmi, a to takovými, že si mezi nimi alespoň jednu najde snad každý z nás.
Emka s Hudbou z vedlejšího kupé odvedla úžasnou práci. Tato kniha se vám zapíše do srdcí.

5 12.03.2022

Milion hvězd je příběh napsaný poté, co svět zasáhla tragická zpráva ohledně kapely Linkin Park, i když nejste jejich fanoušky, určitě se to k vám tehdy doneslo. A já musím říct, že jsem moc ráda, že se autorka do zpracovaní tohoto tématu pustila. O depresích je třeba mluvit. Přesto však nečekejte, že by Milion hvězd byla snad fan fikce - kromě tohoto jednoho motivu nemají LP a MS nic společného.
Za tuto knížku si autorka zaslouží velký potlesk. Píše čtivě, jednoduše, zároveň je její text prodchnutý jakousi podprahovou temnotou, nenechá vás na pochybách, že to, co píše, není jen tak. Postavy, moc se mi líbí, že její postavy nejsou dokonalé, že mají své nejen démony, ale i špatné vlastnosti, za které je chcete sice občas vzít pánvičkou po hlavě, ale také jen tak přiměřeně - jednoduše řečeno, postavy jsou zpracované nádherně lidsky a je velmi snadné se v nich zhlédnout. Hudební prostředí, ve kterém je příběh zasazený, je příjemně nenásilné a na mě působilo i krásně vizuálně zpracované. Možná jen, když se Chloe sama s depresemi potýkala, bych čekala trochu větší náhled do tohoto problému... Ale i přesto je tu práce s psychikou skvělá. To, jak člověku dokáží ublížit ti, na kom mu nejvíc záleží, to je až neuvěřitelně realistické.
Milion hvězd je velmi silný příběh. Dokážu si představit, že nejeden čtenář jím bude postupovat se slzami v očích, protože tenhle příběh je opravdu silný. Svým prostředím možná trochu moc knižní, ale sám o sobě velmi skutečný. Navíc si pro vás autorka v knížce schovala pár parádních easter eggs.
Tuto knížku můžu bez zaváhání doporučit.

4 26.01.2022

Egyptská mytologie, a jak ukazuje nejen hned několikero filmů z tohoto prostředí, zle ji zpracovat mnoha způsoby - a Jal se pouští do obrazu vpravdě zajímavého a poutavého. Děj se odehrává v současnosti, což poskytuje zajímavě protnutí právě mytologie a dnešního světa. Styl psaní, jimž je knížka vyprávěná, je příjemně odlehčený, přesně takové to co na srdci (v hlavě), to na jazyku, jak to mám ráda, a zároveň si zachovává svou osobitost.
Postavy, které příběhem provází, přiznávám, sama jsem si k nim vztah nevytvořila, ale to se mi stává dosti často. Nejrozvinutější charakter nabízí hlavní dvojice hrdinek, ale i ostatní si nesou své specifické rysy, ačkoli maličko věští hloubka by jim neuškodila - nicméně mějme na paměti, že máme v rukou pouze první díl chystané série.
To, co pro vás autorka v této knížce přichystala, vás nejenže strhne, zároveň vás bude nutit přemýšlet a vymýšlet mnoho různých teorií. Co se stalo, že to vedlo zrovna k tomuhle? Jaký tohle bude mít dopad? Co je tahle postava skutečně zač? Můžete se těšit jak na scény drsné, drzé, uvolněné, scény z alkoholového opojení, převrácených rodinných vztahů - a že tohle vás donutí otevřít pusu - tajemství, nebezpečí, a spousty dalšího.
Zároveň s tím se autorce podařilo svět vykreslit způsobem, že začnete toužit po jeho zfilmování. Vizuálně je velmi vyvedený a budete si přát vidět Jal zfilmovaný, protože by to vypadalo sakra poutavě.
Tuhle knížku si jednoduše zamilujete a budete co nejdříve chtít další díl.

1 18.01.2022

Jste fanoušky Zaklínače? Baví vás Hra o trůny? Pak je tato knížka přesně pro vás. A víte, v čem je lepší než výše zmíněné série? Píše ji český autor.
Věčné mlhy přináší velký příběh, jehož je Zloděj osudů teprve začátkem - a to začátkem poutavým předjímajícím, že se bude jednat o vskutku epickou sérii. Čím větší série, tím větší také potřebuje seznámení se světem, a že tento svět je rozsáhlý, má mnoho vrstev a podob, které jedna knížka nedokáže a ani nemůže odhalit a předvést všechny. Každá je ale dalším dílem skládačky. Tím, že se jedná o úvodní díl, zatím nečekejte velkou nálož akce, ostatně, řadím se k zastáncům názoru, že ne každá fantasy musí být nadupaná akcí - jako mladší jsem tedy právě po akcích ve fantasy prahla, ale čím jsem starší, tím víc mě zajímá i způsob a komplexnost vystavení světa, postavy, jejich rozmanitost, backstory, charaktery a to, co je jak formovalo - a v posledních letech právě i politika ve fantastice (a že jinak mě politika zrovna nebere ). Navíc fantasy vůbec nemusí být o akci, obzvláště ta epická - ale právě o těch světech, o tom, jak v nich funguje magie. Jasné, akční příběh přiláká pozornost - ale akční příběh se může odehrávat i bez krve, i bez neustálého řinčení meče, právě na poli politiky... To je možná ještě větší boj než ten na pláních se zbraněmi v rukách. A tady, ve Zloději, má svět tolik aspektů, hodně mě baví objevovat všechna tato zákoutí. Když se do knížky začtete, bude vás to bavit úplně stejně.
Příběh, který pohltí a budete toužit dozvědět se o něm více. Postavy, mezi nimiž je nejen díky rejstříku snadné se orientovat, neb je každá jiná a každá svá. Postupné gradování zvyšující napětí a touhu po pokračování. Držím palce jeho vydání! Takhle dobrou fantastickou sérii jen tak nenajdete.

5 13.01.2022

Různé školy, akademie, univerzity, to je něco, co mám ve fantasy hodně ráda. V prvním díle své série autorka vykreslila epický svět, který ještě podpoří mapa v knize, s nenucenou lehkostí umí jednoduchým popisem obsáhnout prostředí svého příběhu: ulice, městské čtvrti, putyky, i samotná Univerzita, při čtení se přede mnou prostředí příběhu odvíjelo nádherně jako film. Hlavní hrdinky Karmína a Elenis se navzájem nijak neupozaďují, ač jedna má dějovou linii poněkud akčnější, jsou si vypravěčkami vyrovnanými a dostáváme od obou osobitý pohled na svět a příběh, který jej v mnohém dotváří ještě mnohem více. Autorka píše příjemným svižným jazykem, postavy si drží své charaktery, některé se drží při zdi, jiné jsou drzé až běda, ale v příběhu to krásně funguje a charaktery se vyvíjí. Že vám to nepřijde jako steampunk (slibovaný v anotaci) okopírovaný z Londýna 19. století? Je to epická fantasy, ne historický román - a za mě autorka steampunkovými prvky okořenila na výbornou. Stejným kořením je i drzé Rianetino chování nebo jedna z podstat fakulty lovců - protože když lovit, tak se vším všudy. Magická stvoření, fungování světa a společnosti, Padouši? Ti si zaslouží svou vlastní herní sadu! A ten konec? Klade mnoho otázek, rozvíjí nové příběhy, a já jsem zatraceně zvědavá, kam hrdin(k)y další díly této trilogie zavedou.

5 01.11.2021

Od autorky jsem měla tu čest přečíst si několik příběhů ještě v době, kdy probíhala předprodejová kampaň za Knihomolku, takže když kampaň byla úspěšná a Knihomolka vyšla, byla jsem nejen nadšená, ale po zkušenostech s jejími jinými texty jsem měla i vysoká očekávání.
Knihomolka je feel good contemporary, kterou je snadné si zamilovat a oblíbit. Každý z nás, kdo má rád knížky, se dokážeme do Nikol snadno vcítit, a já si s ní jakožto s knižní postavou rozuměla vskutku výborně. Luke je přesně tím tajemstvím, tou pohnutkou, která dokáže otřást i světem vystaveným z písmen a papírů. Další postavy příběh krásně doplňují, ty, které si máte oblíbit, ty si oblíbíte, ty "špatné" byste rádi seznámili s pánvičkou.
Příběh je v podstatě vcelku jednoduchý, ale má všechno, co dobrý příběh potřebuje. Ale i když je Knihomolka feel good, dotýká se hodně i vážných témat, která jsou pro mnohé denní součástí života. Nejeden rozhovor postav je postavený na (knihomolském) klišé, která známe z internetu - mně osobně až překvapilo, jak moc mi do příběhu pasovala. Byla takovým příjemným oživením.
Knížka je psaná příjemně, lehce, odlehčeně a zábavně, ani se nenadějete, budete se nahlas smát a budete mít dočteno. A budete hrdinům přát, aby jejich cesty byly jen ty nejlepší.
Možná bych malinko vytkla, že jsem doufala, že by v knížce mohl být větší náhled do Lukova tajemství. Detailnějším popis jeho velké "záliby".
Shrnutě je Knihomolka parádní odpočinková feel good, kterou si zamilujete, budete na ni s láskou vzpomínat a těšit se, až se do jejího příběhu ponoříte znova.

4 27.10.2021

Příjemné oddechové romantické čtení nejen na léto je něco, co mi mezi českými autory dosud chybělo, a jsem moc ráda, že se toho tato nadaná autorka ujala. Její styl psaní je snadné si zamilovat, zachovává si odlehčené vyprávění, které se čte samo, a zároveň píše dosti specificky, takže už po jedné knížce ji poznáte jen podle toho, jak píše. Její příběhy se vyznačují originálním prostředím, vysoká sportovní škola a lázně, na to jsem v žádné knížce ještě nenarazila. A prostředí má autorka zpracované výborně, jednoduše a přesto snadno představitelně, rozvíjí se popisem před očima jako skutečný obraz. Nečekejte ani žádné Mary Sue, každá postava má své špatné vlastnosti, a to je rozhodně super. Každá má svůj originální neopakující se charakter. Ne každý si všechny postavy zamiluje, ale rozhodně si je budete pamatovat! A i přes to, že se jedná o feel good čtení, se můžete těšit na vážné problémy, na tajemství táhnoucí se celou knížkou a jeho odhalení stojí za to! Hacker je velmi povedená knížka a věřím, že o této autorce ještě uslyšíme.

6 13.08.2021

Z prvního dílu této série o cestování časem s názvem Střípky času jsem byla více než nadšená, a tento druhý to jen umocňuje. Autorka má velký talent na vyprávění příběhů, které se zachytí v duši a srdci. Zasazení na skutečné místo jen umocňuje realističnost této knížky, tím spíš, že vymyslela dechberoucí systém magie proudící naším světem. Možnost nahlédnout na celý svět knížky díky střídání vypravěčů očima nejen Jany, ale i Petra, bylo nejen velkým oživením textu, ale celému příběhu dodalo nové roviny, z nichž až běhá mráz po zádech. Příběhu, který ukazuje, že ani smrtí nic končit nemusí. Že láska může být tou největší obětí. Že ani magie není všemocná. Postavy nejsou černobílé, ale každá jedna je šedá, ať už míň či víc. Nejsou jen dobří a jen špatní, ale mají v sobě něco i ze druhé strany. Nad Janiným chováním by se možná dalo protočit očima, ale o to působí skutečněji. Petr mé srdce dobyl už prvním dílem, a zde své místo jedině potvrdil: nejenže je to přesně ten charakter, po němž čtenářky touží, ale i on navzdory proměnným je až neuvěřitelně lidský a jednoduše řečeno, prostě úžasný. Celý příběh krásně doplňují i ostatní postavy, některé nové a jiné již známé, některé sympatické a jiné by jsou na vzetí pánvičkou po hlavě, ale i to je další kvalitou díla. Knížkou se táhnou emoce podporující celkovou atmosféru, během pár vět dokáže autorka čtenáře rozesmát, vyděsit, překvapit či napnout. Což jen umocňuje i autorčin poutavý styl psaní, který vrhne čtenáře do děje a vůbec není snadné se od něj odpoutat.

4 27.10.2020

Ač anotace na mě byla vcelku nekonkrétní, měla jsem od knížky veliká očekávání. A zklamání se rozhodně nekonalo, ba přímo naopak.
Knížka sleduje dystopický svět cca sto let do budoucnosti. Krutý a nemilosrdný, a od začátku do konce s kulhánkovskou atmosférou . A že svět je to vpravdě dechberoucně zpracovaný. Jako by vypadnul z filmů natočených podle příběhů Philipa K. Dicka, ale ještě o nějakou tu úroveň výš. Obě strany světa možná na první pohled působí, že vedle sebe snad ani nemohou existovat, ale opak je pravdou, jak jsou až příliš pevně, pro čtenáře však téměř nepostřehnutelně propojené. To vše v pohlcujícím vyprávění a barvitých popisech, že zatímco koukáte do knížky, máte pocit, jako by se zde vyprávěný příběh odehrával přímo kolem vás. Hra se slovy je něco, co autor už od první stránky ukazuje, že vskutku umí. Žádné odlehčené vyprávění, žádná smršť cizích slov - příběh je vyprávěný dokonale vyváženým stylem, kde se za slovy skrývá mnohem víc, kde se stanete součástí příběhu, který vás spoutá pod svou hladinou, a všechno (včetně technologií) funguje tak bezvadně, že z toho zkrátka a jednoduše běhá mráz po zádech. A vypravěči? Jsou dva, ale tím se nenechte odradit. Každý představuje jinou tvář světa, každý je úžasně lidský. Každá postava je jiná, je sama sebou, má své vize štěstí i noční můry, své cíle, kterým se snaží dojít. A zasazené do tohoto světa pod nachovou Oponou je to něco neuvěřitelného.

1 16.10.2020

Anotace knížky příjemně navnadila a měla jsem od ní vysoká očekávání. Která nebyla zklamaná - naopak se autorovi podařilo je ještě předčít. S prvními řádky sice byla trochu skeptická, protože vskutku nepatřím mezi fanoušky X-Menů, k nimž je Řád z Pragocalypsy přirovnaný, to se nicméně vůbec neukázalo být na překážku.
Knížka má úplně boží atmosféru. Už od začátku je napěchovaná akcí a přináší vyvážený mix městské současnosti s fantasy, který je prostě super. Navíc si do toho přimotejte gotiky, metalisty a (za mě) známé metalové kapely, prostě bomba. Navzdory názvu jednoznačně směřujícímu děj do hlavního města naší malé republiky se děj odehrává i na jiných místech státu - což jakožto člověk, který Prahu zas tak dobře nezná, můžu říct, že bylo naprosto boží, když se hrdinové dostali do míst, která, no, znám.
Hrdinové jsou další velké dobré. Každý má svou specifickou schopnost, takže nikdo nezanikne v davu. Každý má svou špatnou stránku, za které byste je nejradši přetáhli pánvičkou po hlavě. Hlavní tahouny příběhu si však nejde neoblíbit a prostě jim musíte fandit, aby to dotáhli do konce.
Nechybí sakrasmus snad na každé stránce a spousta spousta odkazů, u kterých se jenom zubíte, protože s nimi celý příběh působí o to realističtěji.
Zpočátku mi jen trochu naháněl strach styl psaní, jak na mě působil až trochu moc bez filtru, na plnou pusu, když to tak řeknu. Ale po pár stránkách se na něj snadno zvykne a i jeho svižností stránky v knížce ubíhají neuvěřitelně svižně.
Jestli máte rádi knížky Jiřího Kulhánka, Františka Kotlety, Oskara Fuchse atp., Pragocalypsa rozhodně nebude krokem vedle.

3 24.09.2020

Bouře v téhle knížce nemilosrdně semele. Jednoznačně a nezvratitelně. S prvními řádky nemilosrdně pohltí a nedovolí se odtrhnout. Všechny dějově linie se krásně a plynule prolínají, každá jedna postava je nádherně propracovaná a má svůj vlastní osobitý charakter. Knížka je plná emocí, překvapivých odhalení a důmyslných nepatrných narážek, které čtenáře přinutí si některé věci domýšlet, aniž by si toho byl vědomý - a celé to pozvedá knížku ještě výš. I ty sebenepatrnější střípky tvoří velkou skládačku. Před bouří je dechberoucím uvedením do světa Krys apokalypsy, který čtenáře nechá dobrovolně přísahat svou věrnost. A stejně tak důkazem, že čeští autoři jsou nejen rovní těm světovým, ale dokáží je i předčít.

2 22.09.2020