Mindy komentáře u knih
Docela se mi to líbilo, ale myslela jsem, že to bude víc strašidelné. Asi proto, že hlavní hrdinka byla hodně nebojácná, jsem se nebála taky. Ale jako oddechovka to nebylo špatné.
Knížka se mi líbila. Závěr mě překvapil, vraha jsem tipovala špatně (už zase). Překvapivě dobré čtení. Chápu i ty negativní reakce čtenářů, kteří se cítili podvedeni, mně "podvod" autorky nevadil.
Přišlo mi to strašně zdlouhavé. Mám ráda tlusté knížky, ale tato mohla být klidně smrsknutá na polovinu. Knížka mě nedokázala vtáhnout do děje, nevím proč, přitom nemůžu říct, že by byla špatná. Celé se to prostě nějak moc táhne.
Hezké dva příběhy, které určitě mohou oslovit i dnešní mladé čtenáře.
Hodně dlouho jsem tuto knihu odkládala, vůbec se mi do ní nechtělo a asi jsem věděla proč. Téma mě nezaujalo, hlavní hrdinka nesympatická. Nebavilo mě to, do čtení jsem se musela nutit a konec to úplně dorazil. Knihy Jodi Picoult mají u mě sestupnou kvalitu - po vynikající Vypravěčce průměrný Čas odejít a teď totální propadák. Ještě mám doma Nejsem jako vy, tak dám autorce šanci.
Bohužel se nemůžu přidat k ostatním chvalozpěvům. Musel to být překladatelský oříšek, o tom není pochyb. Ale celou dobu to bylo vlastně pořád to samé - zábavné, ale to samé. Knihu jsem četla dlouho a průběžně - Prokládala jsem jí čtení ostatních knih.
Dobrá knížka. Dobře napsaná. Příběh se odehrává ve Francii v 60.letech minulého století, tudíž bez technických vymožeností současnosti.
Postava fotografa je moc zajímavá. Celou dobu jsem tipovala, jestli ten svůj plán dotáhne až do úplného konce se vším všudy. Tipovala jsem špatně.
Tak jsem dočetla jeden restík z dětství. Je to zvláštní knížka, nevím, jestli by mě jako dítě bavila. Rozhodně ale v dnešní uspěchané době je hodně aktuální.
Takové příjemné, úsměvné čtení.
Trochu mi vadila přímá řeč bez uvozovek, ale dá se na to zvyknout.
Krátké kriminální příběhy ze středověku, příjemné odpočinkové čtení.
Velice poutavě napsané osudy našich sportovců,o některých jsem vůbec netušila, jak byli výjimeční, v jakých podmínkách trénovali, cestovali. Moc hezké příběhy, bohužel se smutným koncem.
Tak tohle mě teda nepohltilo, zdlouhavé, nezáživné, na konci mě vlastně ani nezajímalo,kdo je pachatel. V rozhovorech skoro každá věta začínala oslovením, to mi hodně vadilo.
Našla jsem tuto knihu mezi manželovými knížkami z dětství, tak jsem se do ní pustila. Je patrný starší způsob psaní, ale je to hezký příběh.
Jde poznat, že to psal někdo jiný, není to tak dobré, jako předcházející díly.
Po Zmizelé a Temných koutech nejslabší, všechny ženské postavy mi něčím šly na nervy, s touto autorkou jsem skončila
Čekala jsem víc humorných situací, všechno moc idylické, uprostřed jsem musela přestat a přečetla jsem druhou knížku a pak jsem to dočetla
Od knihy jsem dostala přesně to, co jsem od ní očekávala. Krátké příběhy vyřešené díky chytrosti a důvtipu Sherlocka Holmese.
Tak tohle mi nesedlo. Připadalo mi, že se celou dobu nic nedělo. Dočetla jsem jenom z úcty ke knihám. I když druhá polovina mi přišla trochu záživnější než ta první. Zajímavé jsou ty recepty.
Kniha mě zklamala,zvrtlo se to v červenou knihovnu, nejdříve se nesnáší, nakonec se milují, čekala jsem víc dobrodružství a ne takový slaďák.