Mirka2778 komentáře u knih
Dneska máme záběry z několika kamer z každého metru tohoto legendárního dostihu. V roce 1987 tomu tak nebylo. I proto jsme touto knížkou dokázali donekonečna listovat a listovat. A z povídání jak to vidí jezdec, divák či startér čiší taková opravdovost, že chápete proč se každým rokem vracejí.
Navzdory dálkám jsem četla před pětadvaceti lety a byla nadšená, tak jako skoro všemi zanegreyovkami. Teď jsem ale narazila na vydání z roku 1946. No neodolala jsem a začetla se. Většinou nemám problém číst knížky staršího vydání, nicméně tohle byl zážitek! Ještě teď nevycházím z údivu jak moc se náš jazyk za tři čtvrtiny století proměnil. Hlavními hrdiny jsou tři kovbojové a jeden zelenáč přibližně ve věku dvacet až třicet let. Ale mluví mezi sebou šroubovaně jak (prosím zapojit představivost) v našich filmech pro pamětníky uředník, který si upraví kravatu a pokloní se, když mu telefonuje nadřízený. (Vidíte herce Marvana, jak cválá na koni a žene stádo dobytka přes rozvodněnou řeku?) A takové asociace se mi děly po celou knížku! Četla jsem to dvojnásobek času než jsem čekala, ale jsem spokojená, bylo to zvláštní.
Je mi záhadou, jak se do takhle svěžího dílka mohou vejít tak zajímavé i hluboké myšlenky. (Citovat bych mohla téměř z každé stránky.) Úžasný autor!
K Valčíku se jistě někdy vrátím.
Není to špatné, ale dokonalé taky ne. Spíš lepší průměr. Mám vydání z roku 1947 a přesto se mi text četl úplně lehce, jen některé pasáže byly zbytečně zdlouhavé, ale to je dáno časem vzniku knížky.
Hned na začátku se vraždy a pokusu o vraždu dvou sester z rodiny Greenových ujímají: seržant a dva detektivové oddělení vražd, vedoucí úředník detektivního oddělení, vrchní inspektor policie a okresní návladní. Připojí se Philo Vance, jehož povoláním je nejspíš " znuděný mladý muž" a jemu v patách se plouží náš vypravěč, který se tváří jako Vanceův zaměstnanec, nicméně v ději je úplně k ničemu. A přes takhle silný tým vrah opravdu dokáže téměř vyvraždit celou rodinu. Tak to je to, co mi na tom vůbec nesedí.
Mám ráda historické romány. Pan Přibský si umí vybírat zajímavá témata z našich dějin, nicméně píše poněkud těžkopádně. K dobru mu přičítám, že mi zpřehlednil který je Hanka, který Borč, Sklenčka, Linda a který Horčička. A pokud bude připsáno pokračování tohoto skandálu, přečtu si ho také.
Takhle knížečka vás přímo táhne ven. Zhluboka se nadýchnout čistého vzduchu, vonícího loukou, řekou, nebo lesem.
Knížka mi v knihovně padla do oka, když jsem si nějak nemohla vybrat. Byl mi povědomý název a já měla pocit, že patří k těm příběhům, které musí mít přečtené každý.
Jsem ale asi moc holka, nebo už příliš dlouho nejsem dítě, ale mě se to opravdu nelíbilo. Ti kluci tam " válčí" jen pro to aby se poprali, ponadávali si a poutrhali knoflíky. To by mi nejspíš nedávalo smysl ani ve dvanácti letech.
Slovácký kmen je zřejmě dosti temperamentní a i drobné neshody končí v soudní síni. Ještě že se na přelíčení nečeká nijak dlouho a tak poškození, pachatelé i sousedé mají vše v živé paměti. Půvab téhle knížky je především v nářečí, kterým je napsána. Tolik krásných, jadrných výrazů a slovních spojení! Knížka patří k těm které spolehlivě zahánějí chmury z obličeje.
Knížka se mi četla moc dobře a Hardy se stává mým oblíbencem. Je to mistr popisu. Jeho popisy krajiny, prostředí i práce jsou okouzlující a zároveň tam kde se dotýká pohnutek a citů je až civilně věcný.
Jsem si téměř jistá, že Tess je nejsilnější románová hrdinka se kterou jsem se zatím setkala. Žije v době, kdy žena (hlavně ta venkovská) má pouze povinnosti a téměř žádná práva. Veškerá rozhodnutí dělá především pod tlakem svého okolí, ale je zároveň za ně odsuzována a trestána často i svými nejbližšími.
Když si tak nějak představím sebe, asi bych takový život přibližně ve třetí části vzdala.
Určitě doporučuji!
Tyto čtyři téměř rodokapsové příběhy mi vystačily tak akorát na dvě odpoledne. Po všech překombinovaných detektivkách, konečně jednoduché, odpočinkové povídky, kde kriminalisté nejsou zároveň akčními hrdiny, ale naopak, řeší své případy pěkně "po staru".
Neratov je zázrak podle definice které rozumím a se kterou souzním. Zázrak není to, co se stane z ničeho nic, ale platí babiččino: "pomoz si sám a pánbůh ti pomůže". Rozhovor s Josefem Suchárem, který dal impuls k obrovskému projektu kterým je obnova kostela, poutního místa, pomoc a práce s hendikepovanými lidmi ( a to všechno najednou), je velmi milým připomenutím, že mezi námi jsou stále lidé, kteří pomáhají nesobecky a ze všech svých sil.
Knížka je hezká.
Komu bych jí ale určitě nedoporučila, je ten, kdo má právě v sobě zmatek a není si jistý kudy dál. Z tohoto čtení by mohl lehce sklouznout do iluze, že narazí na kouzelný dům a tím se jeho problémy zmenší, nebo vyřeší snáz. Na mě totiž nejvíc zapůsobila ta možnost, že se můžu na sto dní schovat, někdo mi nezištně pomáhá a dokonce mě nutí, ať se dám do pořádku. To je dost lákavá představa kterou by leckdo bral. Přestože je tak nebezpečná.
Byla jsem zvědavá na chváleného autora. Chtěla jsem si půjčit Skálu, ale nebyla k mání, tak jsem sáhla po náhradě.
Řemeslo autor opravdu ovládá velmi dobře a přesto nejsem knihou nadšena. Hlavní hrdina není zajímavý. Jeho pomocníky autor nechává mimo hlavní děj svému osudu. Vrah byl odhalen hlavně díky pátrání po internetu. A "dramatické vyvrcholení" =jedno velké klišé. V sérii tedy pokračovat nebudu.
Došla jsem k děsivému zjištění, že mé okolí zná ze současných autorů, vesměs autory detektivek. To už nikdo nechce číst o něčem hezkém?
Klasická detektivka starého typu.
Nero Wolf detektiv s intuicí a intelektem. Má své mouchy a vrtochy. Má chytré a pilné pomocníky. A když je to nutné, spolupracuje i s policií. Protože tady jde především o odhalení a usvědčení vraha.
Detektivka není můj oblíbený žánr, ale pro změnu, tahle nebyla vůbec špatná!
Matěj Pekař dokáže uplést housku, studuje na Univerzitě, je učedníkem mistra Parléře, přítelem mladého krále Václava a ještě se zamiloval do dcery nejbohatšího pražského měšťana.
Moc hezky napsaná a taky dobrodružná pověst. Přesně takovéhle knížky dokáží udělat dějepis zajímavý.
Přestože je to kniha především pro děti, mě se líbila moc a zkusím od autorky i další.
Panímáma Boučková je prototyp tchýně. Vojta Kaliba je hodný, poctivý dobrák, dříví by bylo možné na něm štípat. Osud je svede pod jednu střechu. Jedno ukvapené rozhodnutí, kdy se Vojta svým švagrem nechá vmanipulovat do svatby a zároveň ve své dobrotě dlouho nevidí, že je utlačován, okrádán a zneužíván. Až nakonec pohár přeteče.
Román je napsaný opravdu čtivě. Jen z dnešního pohledu se celý příběh děje úplně zbytečně.
Tak tahle kniha opravdu stála za to! Po celou dobu čtení mi hlavou probíhaly myšlenky, jak zhodnotit chování, situace, pohnutky, myšlení jednotlivých postav, ....jak se rozepíšu. A pak příběh skončil. Autor přidal doslov. A tam píše přesně to, co bych chtěla vyjádřit já, kdybych to uměla.
Ano, je to tlustá bychle a místy až zdlouhavá. Já jsem si však za ta léta na styl paní Vaňkové zvykla a mám ji ráda. Opět mě zavedla do společnosti mnoha historických postav, které oživila natolik, že mě jejich osudy opravdu zajímají. V tomto románu můžeme porovnat dva velké krále. U mě mnohem víc sympatií získal Václav, přestože historicky je opěvovanější jeho syn Přemysl.
Zase můžu zopakovat, že romány paní Vaňkové mám ráda. Bez ní bych netušila, že Přemysl byl druhorozený syn. Že získat území znamenalo získat na svou stranu i místní šlechtu a udržovat tam také pořádek. Ani že byly dvě bitvy na moravském poli. Její knihy mě vždy inspirují abych si prohloubila znalosti.
Příběhy z doby husitské mě příliš neoslovují a ani tato knížka mě k nim nezláká. Autor použil příliš mnoho vypravěčů a tím pádem příběh postrádá hrdinu, který by nás dějem provedl. Ani střídání stylů a tempa celku neprospívá. V knize je zmíněno mnoho výrazných a významných historických osobností, ale autor se k velké škodě mnohem více zabývá postavami smyšlenými, anonymními.
Jediným objevem a překvapenim je pro mě Jakub Vlk.