Mirka2778 komentáře u knih

Jedna z těch naprosto zbytečných knížek. Tolik stokrát použitých příčin a následků, tolik zbytečných frází a dialogů, tak špatně odhalovaná tajemství. Kdyby autorka rozepsala svůj námět na padesát stran, mohl mít příběh alespoň spád a já bych mohla přivřít při hodnocení oko. Takhle považuji celé dílo za plýtvání časem i papírem.

9 12.10.2019

Vzpomínky, jak je zachytila žena která prožila dětství na zámku, dospívání v protektorátní Praze, pro dobu komunismu byla kádrově nevhodná a k hraběcímu původu se mohla hrdě hlásit až v důchodovém věku.
Vlastně by měla nárok si ve svých pamětech stěžovat, nebo dokonce naříkat na osud a jeho nespravedlnost. Jenže její vzpomínky vyznívají pozitivně, smířlivě, laskavě. Asi nejvíce oceňuji, jak přiznává svou nejistotu ať už při výchově dětí, nebo při jiných rozhodováních.
Tato knížka rozhodně stojí za přečtení.

15 08.10.2019

Čechovova dramata nejsou optimistická, jejich společným jmenovatelem je marná touha. Postavy touží žít jinde než žijí. Milují toho, kdo nemiluje je. Dělají práci, která je nenaplňuje, nebo vůbec žádnou. Předstírají blahobyt a žijí na dluh. Svými životy se jen tak potácejí.

Tři sestry: Za dvě stě, tři sta let nastane nový, šťastný život. My ho žít nebudeme, ale žijeme pro něj už teď, pracujeme a trpíme, tvoříme ho. A jenom v tom spočívá smysl naší existence, a chcete-li, i naše štěstí.

Spolu s Čechovem zůstanu pesimista. I dnes by mnozí dokázali najít v některé z her svůj předobraz.

10 07.10.2019

Hříčka o svatební hostině, kde pro vyprávění zmateného hosta nedošlo ani na blahopřání novomanželům.

5 03.10.2019

Líbí se mi televizní série a byla jsem zvědavá na předlohu.
Záhadologický námět se opravdu povedl. A proto autorovi odpouštím i nějaké ty otřepané fráze a neoriginální floskule.
Do hodnocení nebudu počítat naprosto nevhodný výběr fotografií, které nám odhalí vraha jen při zběžném prolistování, aniž bysme museli příběh číst.

11 03.10.2019

Špatné počasí zažene do hostince u hlavní silnice rozmanitou skvadru postav.
Jednoaktovka, jakých je dvanáct do tuctu.

4 27.09.2019

Mám pocit, že tato hra je nejspíš to nejodvážnější co Čechov napsal. (Usuzuji z volby titulní postavy.) Hlavním hrdinou je Platonov, který si zahrává s ženami kolem sebe, z přátel si tropí legraci a ostatní neomaleně uráží. Přesto je většinou obdivován a milován. Postavy se ve hře nijak nevyvíjely a tím mě dost zklamaly.

5 26.09.2019

Kraťoučká a velmi smutná komedie o nenaplněných touhách a láskách. Díky Rackovi se pustím do dalších Čechovových her.

8 22.09.2019

Teď mám před sebou jedno z nejrozporuplnějších hodnocení a je to díky mé neznalosti skotských, potažmo britských dějin. Autor počítá s tím, že alespoň hrubý přehled o událostech "před šedesáti lety" máte a tak v dosti obsažných poznámkách a vysvětlivkách jen zpřesňuje detaily. Bohužel mě tím víc znepřehledňoval děj i postavy. Pokud by se kniha tohoto formátu zaobírala českými dějinami, byla bych nadšená a ještě více bych pátrala po detailech a hledala souvislosti.
Scott chtěl knihou přiblížit své krajany Angličanům a já doufám, že se mu to tehdy opravdu povedlo! Já jsem se celých třista stran s příběhem v podstatě prala, nicméně nelituju že jsem knihu četla.

8 19.08.2019

S budoucím králem Bohemie se seznamujeme už v jeho dětství. Po mnoha peripetiích se dostává do prominentní římské školy a dokonce i do blízkosti Augusta a jeho rodiny. Kniha je plná postav známých z mnohých románů odehrávajících se v Římě na přelomu letopočtu a tak její první dvě třetiny mnoho překvapení ani přinést nemohou. Naštěstí včas je Marobodovo vzdělávání ukončeno a ten se vydává na sever do zemí, kde se má ujmout vlády.
Kniha je psána čtivě. Je snadné se orientovat v postavách i když není starověký Řím mojí silnou stránkou a hlavně jsem zvědavá, jakže se to budování, zvelebování a vláda v zemi Bójů Marobodovi v další knize zdaří.

4 12.07.2019

Je to zvláštní kniha.
Naprosto souhlasím s ostatními, že čtenář má úplně stejné pocity, jako divák onoho podivného stad-upu. I po dočtení ve mně rezonují nezodpovězené otázky. Například: chtěl Dovík opravdu vědět co z něj vyzařuje a jak působí na publikum, nebo se potřeboval vypovídat někomu, kdo ho snad pochopí, ale přitom už nedokáže komunikovat s nikým jiným, než s publikem své show?

Je to moje první kniha tohoto autora a rozhodně mě zaujal a další jeho knize se nebudu bránit. Jen doufám, že bude o něco veselejší. Od téhle jsem se nemohla odtrhnout, ale přesto mám pocit, jako bych ji snad četla proti své vůli!

14 06.07.2019

Dempsey a Makepeaceová jsou sympatická dvojice londýnských detektivů která odhalí zločince ať už je jeho motivem hamižnost, nebo šílená láska. Výborné čtení z osmdesátých let.

6 02.07.2019

Román opravdu vypadá jako přepis Prvního muže království. Pan Hanibal trochu upravil a pozměnil charaktery a pohnutky postav. Asi bych řekla, že je spíše zdrsnil, nebo rozpoltil, snad aby byly bližší mužskému čtenáři. Bohužel pak je často jejich konání poněkud nelogické. Jistě, je těžké s odstupem sedmiset let vyprávět o tom jak šlechta intrikovala a bojovala za krále, proti králi, za královnu, proti královně a s kým a proč a za kolik.... ale je nutné špatně papouškovat to, co někdo jiný dokázal napsat lépe?

4 29.06.2019

Dvanáctiletý zaostalý Lemek se ze všech nejvíc bojí své matky, která se provdala do staré šlechtické rodiny. V chátrajícím zámku sebou všichni opovrhují, nebo se nenávidí. Velkou bouři vyvolá učitel, který nejdříve odmítá Lemka učit, ale po zásahu jeho matky přece jen souhlasí.
Z textu úplně čišel Lemkův strach i jeho opuštěnost. Dost depresivní čtení, ale zajímavé.

5 23.06.2019

Dva okouzlující, bohatí šlechtici a dvě nezkušené mladé dámy. Jak to asi může, přes všechny peripetie, dopadnout?
Příjemná oddychovka na dovolenou, ideální pro letní zasnění se.

1 23.06.2019

Protože v "mojí" knize je věnování: Za Tvůj úspěch v soutěži uhelných brigád, předpokládám, že ji můj táta dostal v období, kdy byl donucen si svůj kádrový profil vylepšit prací horníka.

Historické mapy nestárnou. Dokonce si troufám tvrdit, kam se hrabou mnohá novější, modernější vydání!

2 22.06.2019

Věřím, že touto knihou chtěli dva lidé pouze vzkázat: "Žijeme spolu čtyřicet let, jsme spokojení. Proč? je stále tolik lidí, kteří to nechápou, nebo jim to dokonce vadí!"

4 16.06.2019

Právě jsem obrátila na stranu 236 a tím s touto knihou končím. Na postavách mi ani drobet nezáleží, co s nimi bude, nebo bylo, mi je úplně jedno. Pořád mi v hlavě zní: "Proč dobrý spisovatel sepisuje takovou neskutečnou nudu?"
Zřejmě nejlépe to popisuje sám Irving. Možná se k tomu dokonce přiznává?

Když byl zdroj jeho literární tvorby autobiografický, uměl Eddie psát s autoritou a autenticitou. Ale když se snažil si něco představit, vymýšlet, tvořit, prostě se mu to nedařilo tak dobře, jako když vzpomínal. To je u autora beletrie vážné omezení!

5 15.06.2019

Kdybych byla mladým nadšencem polárních dobrodružství, zřejmě bych příští zimu trénovala se psem na běžkách, nocovala na zahradě ve sněhovém záhrabu a další rok bych kupovala letenku na Ural.
Kdybych se zajímala o kmeny žijící v souladu s přírodou, začala bych pátrat po tom, jak je to dnes s těmi Něnci, jejichž postupné rozmělnění v ostatní populaci Petr Hanzlík naznačuje.
Taky bych mohla zapátrat, kolik vědců, dobrodruhů a objevitelů naše země zrodila a za pár let na ně zapomněla,. Tak jako na Václava Vojtěcha, (seznámíme se s ním v doslovu), který zřejmě jako první zatoužil vyšlechtit psa pro české hory. To se povedlo až o mnoho let později partě nadšenců. Ti, na začátku roku 1989 sebrali psy, saně, zásoby, odvahu a vydali se na testovací trail a kam jinam v té době? Na Ural. O tom, že největší překážkou může být chamtivý byrokrat a největším pomocníkem člověk kterého ani neznáte se ve svém životě přesvědčil téměř každý.
Nejsem dobrodruh, ale vlastním českého horského psa, proto jsou a budou dvounozí i čtyřnozí aktéři této knížky mými hrdiny.

11 10.06.2019