Miro67 komentáře u knih
" Naskytla se mi příležitost a já ji využila. Musela jsem ji zabít, nebo zemřít".
Život není procházka růžovým sadem a jeho start - dětství - se na něm podepíše měrou větší, než si uvědomujeme. Měly Kit s Jossie smůlu na nevšímavé rodiče nebo štěstí na přítele Dylana? Asi od všeho trochu. Že si každá pak našla tu svojí cestu ven je díky tomu, že i osud dává druhou šanci.
" Myslíš ty bláboly o teorii simulace? To je jen výmluva. Má rád moc , nic jiného v tom není."
Šéfinspektor Jack je můj oblíbený vyšetřovatel, i při složitém vyšetřování zůstává člověkem z masa a kostí, jeho jemný humor je odlehčující.
Přesto tento díl mi tak úplně nesedl a to především kvůli motivu zločinů. Proto o hvězdičku méně.
Na první stránce zjistíme, že někoho odstřelí. Na několika posledních zjistíme, kdo je tou mrtvolkou. Ale těch 350 stránek mezi tím je skvělý čtenářský požitek - žádné překvapení, knihu přece psala Joy.
Já osobně měla svého favorita na odstřel už od 20. stránky. Ale neprozradím, zda mi autorka přání splnila. Navíc kandidátů by se po dalších kapitolách našlo více a bouchačka byla pod každou střechou. Většina obyvatel uličky byla jak vaši sousedé, takoví běžní lidé. Skrývají svá tajemství, mlží, lžou rodině, lidem z okolí a často i sami sobě. Ale .." vždycky existuje riziko, že se něco zvrtne"
"Pro vítězství zla stačí, aby dobří lidé nic nedělali."
Lidé jsou nepoučitelní, své náboženství a idee pokládají za jediné správné a jsou ochotni pro ně i zabíjet. A v této knize, kdy dospělí ztrácejí rozum, se najde malý Lorenzo. Doma i ve škole mu vtloukali do hlavy fašistické bludy. On se ale rozhlíží a nechápe tu všudypřítomnou nenávist. Svým dětským pohledem
vidí tu nespravedlnost a chce pomoci. Postupně zjistí, že si ukousl moc velké sousto, jeho tajemství ho tíží, ale přesto vytrvá a sám, zcela sám, po mnoho měsíců chrání svého přítele Daniela. Dokonce i fašistický synek Franco povýší přátelství nad povinnost a neprozradí to, co nemohl nevidět.
Proč děti dospějí, ztratí tu svou víru v dobro těch "jiných" lidí a rozpoutávají další válené konflikty?
Jedna noc před 24 lety, spolu u zakázaného táboráku se sejde mladež včetně outsiderky Leeny a vyvolených ze střední. Do zemské atmosféry sestoupila ruská družice, ale to není důvod, proč se tato noc zažrala do vzpomínek celého městečka. Městečka, kde jsou všichni tak provázáni, že vyšetřování vraždy je jak rodinné setkání. Přesto, že případ je vcelku rychle vyřešen, pod povrchem to stále bublá. A výbuch je způsoben krimi podcastem, který chce starý případ zpřístupnit široké veřejnosti. Jeho posluchači si začínají vzpomínat, jeho účastníci se začínají obávat odhalení dávných tajemství. I samotná autorka podcastu jedno skrývá.
Z těchto ingrediencí prostě musí vzniknout skvělý thiller. A pokud si čtenář myslí, že už na to přišel, nemůže se více mýlit.
" To co udělali, udělali oba pro tebe". Pro mne má příběh ještě jedno plus. Už mnohokrát jsem myslela na druhotné oběti zločinů, rodinu vraha. Jak oni se cítí a co by udělali pro odhalení či utajení důkazů.
Nenechte se odradit počtem stránek, budete otáčet jednu za druhou se zatajeným dechem.
Lovkyně, ač je titulní postavou, není tou hlavní. Je ale cílem tří hrdinů, které spojila v jeden tým, jenž po ní pátrá. A vkročí do života i vnímavé a velmi sympatické slečně Jordan.
Nejvíce prostoru ve vyprávění dostala Nina, velmi houževnatá Ruska, která se díky lásce k výškám stala členkou ženského 587. bombardovacího pluku. Zde autorka čerpala ze skutečnosti ( jak to dělá i v jiných knihách, což je jejich přidaná hodnota).
Dopadne ruka spravedlnosti uprchlou nacistku?
Jak těžká volba musela být pro rodiče poslat své dítě samotné samotinké do vzdálené ciziny? A o kolik většímu pocitu viny pak při transportech čelili ti, kteří tu odvahu neměli?
V knize jsem ocenila absenci popisu násilí v Terezíně, jako by si autorka řekla: "Však vy už víte, jaké to bylo". Při čtení se mi zprvu zdálo, že těch náhod je na jednu knihu trochu moc. Díky doslovu, který poukázal na skutečný základ některých pasáží, jsem ale tento nedostatek odpustila. Asi byl nutný pro propojení nitek příběhu.
Podle názvu předem můžeme předpokládat, jakým směrem se bude děj ubírat. Přesto autorka je zárukou, že určitě budeme hltat stránku za stránkou. Postavy jsou každá jiná, ale musí tvořit fungující jednotku. A to je prostor, kdy Joy rozehraje svoji hru s charakterem hrdinů i antihrdinů, na povrch vyplynou i stará tajemství a křivdy. A nakonec se i překvápka dočkáme.
Jak říká naše přísloví: Hřála si na prsou hada.
Za mě spokojenost. Velmi čtivá kniha. Sice se překvapení na konci nekonalo, ale i naše čtenářské ego potřebuje občas pohladit nějakým tím "YES, já to věděla". A kámošky typu Eve nepřeji ani svému nepříteli.
Na hrubý pytel hrubá záplata.
Krátké kapitoly, u kterých si řeknete "jen dočtu tuhle a půjdu umýt nádobí, vyvenčit pejska,.. No tak ještě jednu,..". Nedá se odložit. Když máte pocit, že už jste na to kápli, děj se překlopí do úplně jiné roviny. A protože se (alespoň na těchto stránkách) jedná o fikci, netlačí mě svědomí, že závěr knihy mne uspokojil. Podle mě bylo spravedlnosti učiněno za dost.
A což teprve, když padne otázka "Mohla by jste mi pomoct, Millie?"
Napínavá kniha má ještě jedno plus a tím je obálka, která rovněž skrývá malé tajemství.
Tak tentokrát nevím. Zpracování pokulhávalo za slibným tématem. Celé mi to spíš připadalo jak letní pokec nad jedním oroseným. Filozofické vsuvky, i když jim neupírám hloubku, ten dojem ještě umocňovaly.
Kniha je takové pohlazení. Při čtení jsem cítila ten předoucí kožíšek pod rukami. Jsem pejskař, co byl 25 let "nucen" vyměnit štěkání za mňoukání. Koťátka od tchyně, kamarádky, z ulice i doma narozené. Každý(á -abych neupřednostňovala jen kocourky) je jiný, ale všichni si našli cestu do srdíčka a do vzpomínek.
"Jak jednou člověk udeří do míče, nemá smysl dumat nad tím, kam letí. Dráhu jeho letu už nezmění"
Po delší odmlce se Moriarty vrací s další peckou. Děj knihy by zaplnil tak pět stránek, přesto těch 488 stran obracíte jednu za druhou. Jak ona všem vidí do hlavy, jak dokáže rozpitvat vnitřní pohnutky a přesto nepíše žádné klišé. Vše se zdánlivě točí kolem tenisu, ale ten je spíš použit k vysvětlení drobných zápletek i složitostí zákrut myšlenkových pochodů rodičů i všech pěti dětí. Ano pěti, protože i Savannu tenisová škola Delanyových značně ovlivnila. Děj se tříští, rozvětvuje, aby nakonec vše zapadlo do jedné jamky. Nebudete mít svého oblíbence, ale nikoho ani zcela nezavrhnete. Zkrátka, všichni hrdinové jsou lidé z masa a kostí tak jako my - chybují, milují, nenávidí.
Velmi silný příběh z americké soudní mašinérie, která se asi se spravedlností moc často nepotkává. Fikce pro zvýšení čtivosti knihy nebo skutečnost? Autorovo povolání ukazuje spíš na odpověď za a). Přesto politikaření, sledování vlastních cílů a absence empatie soudce a žalobců bledne ve srovnání s... (nechci prozradit šok, který mi způsobila osmnáctá kapitola). Zaplať pánbůh, že stále žijí obhájci jako Dani, kteří jsou schopni pro své klienty nasadit krk i strávit pár dnů ve vazbě
Četla jsem až druhý díl, ale určitě se poohlédnu po prvním. Lochneska může zůstat nadále neviděna v hlubinách.
Kromě nálezu zohavené mrtvoly se příběh obejde bez potoků krve a přesto je napínavý. Vtipné hlášky a dialogy kriminalistů jej skvěle okoření. A vcelku rutinní vyšetřování se zcela obrátí naruby v 39. kapitole. Jednu hvězdičku ubírám za dokončení, chyběla mi tam nějaká rekonstrukce činu s "jak a proč" a úlohou "spolupachatele".
Jsou obyčejní lidé vinni za skutky vládnoucích, protože je sami zvolili? Jsou nepřáteli i ti, kdož ze strachu o své blízké mlčí a tím schvalují zlo?? Je morální upřednostnit život blízkých za cenu smrti cizích lidí???
To jsou otázky, které Vám naskočí při čtení příběhu putování klanu Martelových. Příběhu nezdolné touhy dojít na místo, kde budou moci svobodně žít. Příběhu bezedné lásky, která hory přenáší. Víry v lepší budoucnost, která pomáhá překonat dny, týdny a měsíce hladu a utrpení. Nebýt doslovu, jednalo by se až o červenou knihovnu. Ale kniha je psána dle skutečného příběhu rodiny, která ke své nezměrné vůli svobodně žít ještě navíc určitě měla ochranu nejednoho strážného anděla.
Válka není jen řinčení zbraní a krev, je to i milion lidských příběhů. Válka nekončí posledním výstřelem, ale stává se trvalou součástí života lidí, kteří jí prošli. Vzdát se dítěte pro jeho dobro je kruté. Riskovat život a vzdát se rodiny a domova pro záchranu dítěte jiných rodičů je hrdinství. Rozhodovat mezi "rodiči" a rodiči je pro dítě obrovské trauma. To vše spolu s pěti hrdiny příběhu prožijete na stránkách této úžasné knihy.
Tři ženy. Jen jedna z nich je ta zlá. Autorka nás s nimi seznamuje polehoučku, udržuje v nás napětí. A od poloviny knihy jsme, stejně jako druhé dvě hrdinky, zcela lapeni ve spárech děsivé manipulátorky. Nepustí nás až do poslední stránky.
Já bych se možná místo zběsilého pátrání pokusila utrhnout Isabelle jeden vlásek pro zkoušku DNA, ale to bychom se zase nemohli těšit ze skvělého thilleru.
Vyrobené zbraně je třeba se ziskem prodat a tak je nutno vyvolat kdekoliv ve světě konflikt. Výsledkem je válka, která vyžene spoustu lidí z domova. Ti ve snaze dostat se na lepší, vyšlou na cestu dítě, které jim má později zajistit vstup za účelem sloučení rodin. Dítě se na lodi, mezi pytli uhlí či dokonce pěšky dostane do země zaslíbené, kde na něj čeká nedokonalý systém, ale především překupníci drog, kteří v nich vidí nové klienty. Díky drogám se časem toto dítě dostane na ulici a je slibným zdrojem pro obchodniky s bílým masem či náhradních dílů pro transplantace boháčů, co nechtějí čekat, až se na ně dostane v pořadníku. Takže prachy, prachy a zase prachy. A v tomhle rozjetém soukolí je dítě. Samotné, vystrašené a předem odsouzené k záhubě. Kolika z nich může Vanessa pomoci?
Čtyři jména, jedna žena. Ale zvládla toho více než celá malá armáda. Křehká ženskost, zbraň v boji s nepřítelem, skloubená s tvrdostí velitele, který vede své oddíly vstříc vítězství. A není to vymyšlená hrdinka, ale taková žena opravdu chodila po zemi a přispěla svým dílem k záchraně mnoha lidí i k porážce fašistického Německa. Krom medailí zasluhuje především obrovský obdiv. Poklonu skládám i paní spisovatelce, která nám tuto hrdinku představila knihou, jež nás nutí otáčet stránku za stránkou, zadržet dech ve chvíli střetu s nepřítelem i doufat ve šťastné shledání s Henrim a Piconem.