Miro67 komentáře u knih
Štěstí je víc o očekávání než o získání.
Romantický příběh se spoustou námětů k zastavení, vychutnání si přítomné chvilky, k přemýšlení o našich dalších krocích a hlavně k vděčnosti za to, co máme.
Anotace nás vůbec nepřipraví,na to, co přijde. Příběh se odehrává během pouhých čtyř dnů. Úterý a středa dává tušit, co nás čeká. Ale ve čtvrtek vybuchne bomba, která děj vrhne úplně jiným směrem. Dobrá zápletka, napínavě zpracovaná.
Politika versus svědomí. Řada nespravedlivě odsouzených jen po potřebu rychlého vyřešení a hlavně zastření skutečnosti, že dokonalá socialistická země má i nedokonalé občany. Neuvěřitelně kruté výslechy zatčených a vynucená přiznání.Množství obětí nutných pro uznání, že se jedná o jednoho seriového vraha. To vše nabízí příběh, částečně podložený skutečným případem bestie vraždící ve velkém.
Lidé svěří svá nejhlubší tajemství knězi či psychologovi. Oběma profesím závidím sílu a vyrovnanost tato tajemství sdílet a k tomu dotyčným pomoci a poradit.
Napínavé, čtivé. Jen se nemohu zbavit dojmu, že náhoda má ve vyřešení případu úlohu větší než píle, postup a nadání vyšetřovatelů.
Originální zápletka, napínavé až do konce. Příběh je fikce, nápadem autora. Ale opravdu se někde neděje něco podobného? Neskýtá darknet možnost komunikace a snadné vyhledáváni lidí s podobnými zvrhlými choutkami?
Kam paní spisovatelka na ty nápady chodí? Díl od dílu lepší a lepší.
Tichá modlitba je noční můrou rodičů. Což teprve těch, kteří nejsou schopni vyhovět požadavkům únosce. A na druhé straně únosce, jemuž nestačí jen peníze. Chce si užít i ''zábavu" při představě hrůz způsobených rodičům i obětem. Dětem!!!
Mají ženy i jiné použití než to jedno? Nejsem feministka, ale rozumím důvodům, proč ženy musely bojovat za své místo na slunci.
Kniha je místy levicově utopistická až pohádková. Ale asi je to nutné k obroušení hran nesmírné krutosti majitelů bordelů a sicilských mafiánů, která určitě nebude tak daleko od reality, možná je v knize i zlehčena. Rocco i Rosetta si jistě získali srdce všech čtenářů. Ale je to Rachel, která navzdory své křehkosti, je velikánkou, schopnou vést boj za spravedlnost. Jediné, co mohu knize vytknout je jakási absence jazykové bariery mezi hrdiny. Ale hvězdičku to neubírá.
Po několika stránkách jsem zjistila, že kniha je celá psaná pouze formou dopisů. To nedám. Chtěla jsem odložit. Naštěstí jsem to neudělala a o totéž prosím i vás. Protože se jedná o nádherný příběh, co duši pohladí. Postupně zjistíte, že jste se kouzlem přenesli na ostrov Guernsey a stali se členem spolku. Někteří jeho členové jsou prachobyčejní lidé, jiní vyjimeční, mají své lidské chyby. Ale všechny je spojuje to, co nás všechny tady na databázi. Knihy.
Někteří lidé jsou horší než štětina v …. Hned na začátku tu máme zločin, vcelku brzo máme i pachatele, ale čí je to tělo? No a závěr to všechno ještě rozmíchá. Napínavé až do konce.Vřele doporučuji.
Skvělý příběh na téma:Bližší košile než kabát. V tomto případě ještě komplikován i tím, že hlavní hrdinky jsou nejen dávné a nerozlučné přítelkyně, ale obě děti jsou i "dětmi" té druhé. Komu věřit? Koho podpořit a koho naopak odepsat? Těžké a velmi nezáviděníhodné dilema.
Celé vyšetřování mi přišlo poněkud nelogické, nesouvislé a tomu odpovídalo i odhalení pachatele.
Když je cvokař cvok.
Napínavé a plné překvapivých zvratů.Kim tentokrát souběžně řeší případy dva, jeden horší než druhý, a přitom se snaží nepropadnout svým vlastním démonům. Ale už učinila pozitivní krok a pustila do svého života prvního kámoše, i když čtyřnohého. Snad budou další přibývat v následujících dílech.
Lázeňská kúra je terapií i pro čtenáře. Vtipné dialogy, hrdinka je schopna se zasmát situacím kolem sebe i sama sobě. A ano, třítýdenní párečky zkrátka vždy patřily k lázeňským městům, či spíše cukrárnám, parkům a lesním zákoutím.
Kniha si nehraje na veledílo, jen chce pohladit duši kočičkářů. Miluji psy, ale okolnosti způsobily, že mám 3 kočky. A na každé druhé stránce jako bych četla i o nich.
Knihy P.G.Wodehouse jsou takovou dovolenou v četbě. Bavíte se a odpočinete si.
Tkaničky na obálce knihy jasně vystihují celý děj. V jednom svazku spoután nabubřelý sobecký otec, matka sebeobětující se a později celoživotně ukřivděná. Děti vyrůstajíci v této zhoubné atmosféře, neschopné vytvořit funkční vztah k rodičům, sourozenci či později k novému partnerovi. A přesto každý z nás se v určitých pasážích sám najde, což nás donutí se zamyslet i sám nad sebou.
Zpočátku se děj trochu vlekl, ale později nabral spád a závěr překvápko. Hvězdičku ubírám za zbyetčné přehánění situace a počtu obětí z válečných zón, kde je situace i bez toho dostatečně zlá.
Šla nalevo. Přežila. Ale přesto neměla vyhráno. Tíživé vzpomínky i pocity viny, že ona byla příčinou smrti blízkých udělaly z Hany šestadvacetiletou stařenu, tu černou vránu v poválečném městečku. Snad jen láska sestry a později neteře je schopna jí dát alespoň občas zapomenout.
Peklo, kterým si přeživší prošli, není možno nikdy zapomenout a ani my bychom neměli.