MissBlack komentáře u knih

Čtení této knihy bych doporučila jako pití vína - sedmičku do sebe taky hned nenalijete, ale dáváte si po skleničkách a vychutnáváte si to. Osobně si nemyslím, že by to byla kniha na jeden zátah.
Na rozdíl od jiných čtenářů, mě kniha bavila od první stránky. "Dávkovala" jsem si ji nepravidelně a po troškách, taková ta "nutnost číst", nepustit knihu z ruky přišla až skoro v samotném závěru.

S příběhy jsem byla spokojená, ač se přiznám, že některé části mi úplně jasné nebyly, ty informace mezi řádky...
Konec, jak už je tu zmíněno, byl matoucí, ale nakonec perfektně vystihl to, co nás provázelo po celou dobu knihy a mně osobně - i přes přítomnost války - se to zdálo tím nejsmutnějším v celé knize: stáří. Na konci už se moc neorientujete, nevíte, co se děje, co je realita a co ne, jak říkala Bryony o Ettě: "Ztratila sama sebe." A tak je to i s koncem, ztratil sám sebe jako naše hlavní hrdinka.

3 17.09.2015

Taková milá, krásně ilustrovaná jednohubka.
Líbily se mi narážky na Angličany (Bartoloměj skákající pro královnu byl naprosto ukázkový :D), jejich zvyky - co bychom taky mohli čekat od Francouzů, že? :D

17.09.2015

Naprosto souhlasím s komentářem pode mnou. Několik knih jsem na toto téma už četla a opravdu forma se mi u této velmi líbila :) A plná nového elánu do zkoušení jsem také zhruba po 5. kapitole už zkoušela - a povedlo se, jak jinak :)

24.08.2015

Překrásná kniha, skvělý překlad.

Vyvolávala ve mně přesně to, co bych si přála, aby umělo víc knih. Stačilo pár stránek a už jsem nebyla tady u nás, ale ve Francii, cítila vůni jídel, moře, slyšela šplouchat řeky... Kniha velmi "útočí" na vjemy, chuťové, čichové... Má ohromnou atmosféru. A je plná emocí a krásných myšlenek. Přesně tak, jak to mám ráda. Emoce ve slovech mi pomáhají příběhy skutečně prožít, ne si jen o nich přečíst. A když něco prožijete, je to něco úplně jiného, než když si o tom přečtete.
Je to příběh o cestě, o spontánnosti, hledání, o tom, že nikdy není pozdě cokoliv začít dělat, hlavní je začít, je to kniha, která kolébá a konejší, která je laskavá a laskající. Když se potřebujete zastavit, zklidnit rozdivočelou duši nebo se sami vydat na cestu, je ideální :)

4 24.08.2015

Opět velká spokojenost. Už pomalu ani nevím, co do komentářů psát, abych se neopakovala - prostě Sherlock Holmes, to mluví za vše :) Za mě určitě Umírající detektiv, Poslední poklona a špatná nebyla ani Lepenková krabice, taková správně shakespearovsky dramatická :D A vlastně i to Ďáblovo kopyto bylo zajímavé...

1 24.08.2015

Musím přiznat, že jsem čekala o mnoho víc. Některé povídky se mi líbily, jiné mě docela nudily. Bohužel jsem nenašla žádnou, která by mě vyloženě nadchla, aspirantem snad mohla být povídka "Chlap z údolí", ale něco jí chybělo. Zajímavá také byla povídka "Svědek", ale prakticky už pár dní po přečtení nevím, o čem ty ostatní byly.

2 20.07.2015

Prý tak trochu "povinnost", pokud jste na Coelha už narazili :)
Nemám ani moc chuť vypisovat desítkami slov svůj komentář. Má v pořadí 3. jeho kniha a ač jsem si to nemyslela, nečekaně mi velmi dlouho po přečtení zůstala v hlavě. Zkrátka udělala dojem :) Bude jí patřit čestné místo v mé skromné knihovničce.

09.07.2015

To by mohlo být klidně "povinné" čtení. Málokdo z nás asi kdy bude mít možnost se do afrických zemí dostat a vidět popisované na vlastní oči. Proto si myslím, že tento "vhled" by neuškodil nikomu. Těžko uvěřitelná vnitřní rozervanost a ztráta identity těchto lidí, pro které nikde není "doma", nutí to k zamyšlení a hodnocení, co vlastně všechno máme my - a nejen materiálně.

3 09.07.2015

Baby Jane pro mě byla naléhavá. Naléhavá, abych otáčela stránky, abych konečně všechno zjistila. Přesto nemohu říct, že by mě nějak nadchla. Líbila se mi, to ano, bylo zajímavé si přečíst tematicky zase něco jiného, ale takový ten moment, kdy člověka v knize "něco dostane", nepřišel.
Přesto jsem ji ohodnotila nadprůměrně (to kvůli srovnání s knihami, které jsem tou dobou četla souběžně), kdyby to bylo možné, tak 3,5 hvězdičky.

09.07.2015

Nejvíc se mi z této knihy líbila část třetí, Barnesova, která byla cituplná, ale nikoliv přecitlivělá, zoufalá. Přiznám se, že u prvních dvou části jsem byla docela znuděná, ale protože to byla knížečka útlá a Vědomí konce mě nadchlo, rozhodla jsem se překonat a dočíst ji.

09.07.2015

Ta naléhavost, se kterou jsem četla... To už se mi dlouho nestalo. A přesně takové knihy mám ráda. Ty, od kterých se nelze hnout.
Asi nebyl moment, kdy bych se při čtení nacházela někde jinde, než v Opeře. Nepotřebovala jsem nutně její sáhodlouhé popisy, prostě ta atmosféra ve slovech, atmosféra knihy mě tam přenesla :)
Gradovalo to s každou kapitolou, fantom skutečně po celou dobu měl tu roušku tajuplnosti, nadpřirozena, kouzel a to se mi velmi líbilo. Stejně tak jako vysvětlení ke konci, jak to všechno prováděl, i když myslím, že pokud by tam nebylo, nezlobila bych se, zůstal by tak úžasně tajemným.

Přiznám se, že jsem tak trochu posedlá motivem "kráska a zvíře" a proto jsem u této knihy byla ohromně nadšená. Pravda, tady sice byl jiný princ, kterému náležela láska krásky, ale to na tom bylo ještě lepší, bylo to uvěřitelnější :)

Fantoma Opery považuji za jednu z nejlepších knih, které jsem za poslední měsíce přečetla, již poputovala na seznam knih ke koupi.

6 09.07.2015

Dočetla jsem včera a byla jsem zklamaná. Nečekala jsem žádný hluboký román (byť mnohé z jeho povídek mají myšlenku/y), ale na rovinu říkám, že jsem se už skoro ani nezasmála, což je pro mě u tohoto autora standard, řekněme. Tohle bylo slabé. Jsem zvyklá na trošku jinou laťku co se Bukowského týče a tohle... Bylo to o ničem a úplně bez kapky napětí. "Vyplňující" kapitoly o posedu v baru nebo zastavení na dostizích byly úplně zbytečné a v této knize i nudné, V jiných knihách to nepatří do částí, které bych očima jen přelétla, tady bohužel.

2 09.07.2015

Nemohu říct, že bych byla zklamaná. Pokud jde o celek, tak úžasné, i na poslední stránce mě dovedla autorka překvapit. Lecco jsem čekala, ovšem ten epilog... to ne :D

Nicméně, trošičku mne zklamalo, že nebyly "ukončeny" příběhy ostatních. Zajímalo mě, jak to dopadne s Grace a Falkem, co Charlotte a tak vůbec mi chyběla ta "tečka" v tom jejich současném světě a některá dovysvětlení. Nu, co už, domyslím to sama :D

Taky jste po přečtení trilogie zatoužili po neviditelném démonu chrliče jako "domácím mazlíčkovi"? Xemerius prostě a jednoduše vždycky válel!

7 17.05.2015

Skvělé pokračování :)
Jak už tu je zmíněno, člověk se toho nedozvěděl moc, zato se vše jen víc zamotalo, což samozřejmě není chyba. Celý příběh se odehrává v malém časovém úseku a druhý díl stále ještě takové to stupňování napětí, de facto Rudá jako rubín v modré barvě a pokud se člověk tam nenudil, nebude ani tady.

1 17.05.2015

Je to už pár let, co jsem plánovala tuto knihu přečíst, došlo na ni však až teď.

Nebyla jsem zklamaná, naopak. Líbila se mi - ač je asi pro trošku mladší ročníky. Věřím, že kdyby mi bylo tak do těch patnácti, byla bych doslova nadšená a jistě bych dala o hvězdičku víc. Teď už je to sice trošku jinak, ale je to opravdu milé čtení, které dobře plyne a je zajímavé. Udrželo si to mou pozornost, nenudilo a mnoho otázek zůstává nezodpovězených, takže sáhnu i po dalších dvou dílech :)

2 07.05.2015

Příliš KRÁTKÁ swingers party! Dala bych si to delší...

Moje první zkušenost s tímto autorem a rozhodně jsem nebyla zklamaná! Snad bych i řekla, že má očekávání byla menší a proto jsem byla velice překvapená tím, jak mě kniha chytla!

Nebyla ani jedna povídka, která by mě nebavila, nezaujala. Všechny se mi líbily moc a to do té míry, že ani nemám favorita, zkrátka všechny na stejném stupínku.
Kniha měla všechno, co slibuje, pobavila jsem se úžasně, napětí i akce tam taky byly pěkně vyvážené. Postavy mi byly velmi sympatické, Kouda mi nejen dýmkou připomínal trošku Sherlocka, taky jsem měla radost, že autor dal dohromady Tomáše a Dominiku (která mě vážně bavila), u "Příliš dlouhé swingers party" jsem si hned říkala, že ti by se k sobě hodili, navíc ten úžasný kontrast. Propojení povídek se mi líbilo a to, že časově nutně hned nenavazovaly bylo fajn.

Velká spokojenost, přečetla bych si s chutí o více případech Advokátní kanceláře JUDr. Zdeňka Koudy :)

1 29.04.2015

Dočetla jsem ji zhruba už před 14 dny, ale pořád prostě nevím, co napsat. Pořád nemám pevně uchopené myšlenky ohledně knihy, protože... protože prostě mě to naprosto strhlo. Jako by se splašil kůň, já si tu šílenou jízdu užívala a zároveň jej ale nemohla (a chtěla) zkrotit.

Byla to má první kniha od tohoto autora a nemohla jsem ji pustit z ruky. Když už jsem zrovna nemohla číst, myslela jsem na ni, na postavy, na příběh, na Adriana. Autor dokázal upoutat - a především udržet - mou pozornost jako se to podařilo jen málokterým autorům. Jestli u něčeho použít slovní spojení "zažraná do knihy", tak v tomto případě. Nemám nic, co bych vytkla. Naopak. Myšlenky, překlad, leitmotivy, to všechno se mi ohromně líbilo. Postava Adriana, to rozuzlení, Veronika, popis z pohledu Tonyho, při kterém si čtenář taky připadal, že mu "nic nedochází" a samozřejmě proto to nutkání číst a číst a číst. Pořád.

Opravdu skvělá a promyšlená hra se čtenářem! Byla jsem ohromená a nadšená. Kniha putuje na seznam knih ke koupi.

1 29.04.2015

Po přečtení U řeky Piedra... a částečném přečtení Veroniky musím říct, že ač Brida v podstatě "nemá příběh", líbila se mi z těch tří nejvíc. Veroniku jsem nebyla schopna dočíst a U řeky Piedra... se mi líbilo. Brida však prozatím byla nejblíž mému srdci, co se tématu týče, bylo tam mnoho skvělých myšlenek (ne že by snad jinde u Coelha ne) a z toho důvodu má pro mě navrch od druhých dvou, resp. od U řeky Piedra... A tedy i mé nejvyšší hodnocení u Coelha.

Jednou jsem kdesi v nějakém komentáři tady četla něco ve smyslu, že Coelho se nečte pro příběhy, ale pro myšlenky. A naprosto s tím souhlasím.

28.03.2015

Doteď vlastně nevím, co si o tom myslet. Nemohu říct, že by se mi to nelíbilo, ale že by mě to nadchlo, to také ne. Napadá jen slovo zvláštní, v dobrém slova smyslu. To, co se odehrávalo v knihovně, mě zaujalo a byla jsem zvědavá, jak to dopadne. Ale ten konec - nevím. Kladu si podobnou otázku jako Elvien, zda jsem něco nepřehlédla, ale nemohu nic najít. Možná bych byla pro trošku transparentnější konec. Nicméně Podivná knihovna se mi líbilo přeci jen o trochu víc, než Spánek.

2 14.03.2015

Po velmi dlouhé době kniha, kterou jsem nedokázala dočíst. "U řeky Piedra..." byla fajn a Veronika měla na databázi tak velké hodnocení, proto jsem se tolik těšila, ale bohužel. Nedočetla jsem, skončila jsem ani ne před půlkou knihy. Proto také nebudu hodnotit.
Třeba se k ní časem vrátím.