misssicccka komentáře u knih
Zpočátku jsem měla trošku pochyby, jestli se lapnu a začtu, ale teď nad zaklapnutou knihou s dobrým pocitem nepochybuji o kvalitě autorky.
Dobré dílo. Jen příliv vzpomínek z dětství mladé ženy, která si zpětně mapuje celou svou rodiu. Líbilo :)
Hezky propracované, propojené, souvislé, smysluplné a lehce plující...výborná psychologie postav.
Dala bych 4 hvězdičky, ale je fakt, že chvílemi jsem se nudila - některé pasáže mi úplně neseděly. Na druhou stranu, je to debut a na debut je vážně dost slušné...:). Ze začátku jsem měla pocit, že se nezačtu, že mě to nestrhne, ale pak to nějak přišlo samo...pomalu a plíživě..
je to příběh o tom, jak se dá spoustu věcí pomrvit, včetně dlouhého a beznadějného vyšetřování vraždy, kde najednou svitne plamínek naděje a ten jedna chyba bezútěšně uhasí...
autorka po celých 480 stránek udržuje ve čtenáři naději, že to dopadne tak, jak má - skutečný zločinec (ne přímo vrah) si trest odpyká a vyřeší se i dvacet let stará záhada
najednou zjistíte, že to tak nedopadne, i když jste si mysleli, že jste u cíle spolu s autorkou
Autorčin jednolitý styl psaní není nic pro mne...teď už chápu, že na přebalu Vyvrhelů je napsáno, že je to její nejčtivější román...
Moje první setkání s autorkou, možná ne poslední.
Oceňuji nápad, téma, přenos na papír, psycholoigi postav. Neoceňuji styl psaní. Jsem víc na vybroušené dialogy a ne na jednolité psaní. Sice v tomto případě zaručilo jednolité čtení, ale mně to nesedí.
A trošku mě děsí obálka českého vydání - přijde mi, že se nehodí k obsahu knihy, ale to mi asi nepřísluší soudit :)
Pdoobnost se Sněženkami a marchry není čistě náhodná. Předloha pro scénář :).
Četla jsem to v pubertě a moc se mi tolíbilo.
Strašně jsem se na tuhle knížku (po přečtení všech předešlých) těšila. Na autorčinu lehkost a ta právě dlouho nepřišla. Nebo respektive přišla, ale jinak podaná. Zpočátku se mi zdálo, že to není její dílo, ale pak mi to došlo...je to vývoj...je to něco jiného. Byla by nuda psát pořád stejně...koho by to bavilo...žádné překvapení.
Takže překvapení se konalo. A jak jinak, knížka mě vtáhla a nechtěla pustit ven. Na jeden nádech i s doslovem.
A bystrý čtenář v závěru knihy najde moment propojení s románem "Prostě spolu" :). Drobounké lehké naťuknutí ;).
Možná jsem se neměla na tuhle knihu tak moc těšit. Chvílemi mi přišlo, že to strašně vázne, ale v závěru byly některé momenty tak výbroně popsány, že musím říct, že tahle kniha mi nahnala úzkost a dokonce vyvolala pocit bezmoci, strachu a hlavně odporu.
Při popisu strachu psa Ťapky ležícího v kufru auta se zalepeným čumákem izolepou, se mi opravdu udělalo fyzicky špatně. Ten pocit hnusu se opakoval v další pasáži při popisu psího těla pověšeného v koupelně. To jsou ale jen dva odporné momenty. Konec má opravdu i spád. Ale opravdu mi trvalo se začíst nebo spíše vydržet. Teď nelituji.
Jedna z mála knih, která během čtení vyvolává otázky a nutí čtenáře hledat odpovědi na ně. Putování autora mě obracelo k myšlení a přemýšlení o mém životě a mém světě, ve kterém žiji. Donutilo mě přemýšlet nad tím, co říká. Jednoduše řečeno: Smysluplná kniha.
Trošku drhnoucí pokračování perfektních Báječných let pod psa
Chtěl nám vetknout naivitu, že tohle se stát v životě může...Myslela jsem, že je to rozumný muž...
Dávám jednu hvězdičku, protože je pořád ještě věřím tomu, že se zvedne a budeme moci zase dávat hvězdiček více...
Z tohoto románu jsem byla opravdu až nervózní a pak naštvaná, že jsem si ho koupila :(
Některé skutečně stojí za to....zbytek je podprůměrný :(, myslím, že s panem Vieweghem to jde bohužel s kopce a moc dobře nechápu ty pokračující ódy, co na něj čtenáři pějou...:(
Také mi na tom něco nesedlo a nevím co...Příběh super, ale tak nějak nevím, co si s koncem počít...možná si to budeme muset přečíst ještě jednou :)
Skvělá knížka pro sychravé večery. Uvařte si čaj s medem a citrónem a nechte se unést příběhem kocoura a jeho pána-záchrance. Dozvíte se i spoustu jiných věcí než jaké jsou typické kocouří zlozvyky a charakterové prvky :)
Cervena knihovna pokracuje. Od autorky ocekavam neco vice, tak snad se dockam.
Strasne zklamani. To neustale opakovani vseho. Cteni bylo utrpeni, konec vysvobozeni. Mozna to neustale meldovani dokola a predkladani hypotez ma davat kmize osobitost, mě to nudilo a frustrovalo a dohanelo k odkladani. Cetla jsem to nekolik mesicu. Hruza.
Jedine Benji to kompenzoval.