Modrina komentáře u knih
Trochu ponuré, ale co by člověk od středověku asi tak čekal, že. Předchozí díly mě bavily trochu víc, ale přečetla jsem si to ráda.
Po Kavárně v Kodani jsem asi čekala trochu víc, tedy na tenhle typ literatury. Ale jako totální oddech dobré. :)
Chcete-li si přečíst tuhle knížku, snažte se nevnímat žádné aktuální zprávy. Dva tři byť jen titulky v jakémkoli periodiku stačí na to, abyste měli chuť si to hodit.
Ve spoustě věcí s panem Vondruškou nesouhlasím, takže velmi doufám, že se mýlí.
Skvělá kniha.
Ufff... Kniha byla - ostatně jako všechny předchozí díly - opět naprosto skvělá. Ke konci už jsem ani nedýchala. :) A musím přiznat, že mě poměrně šokoval autorčin doslov, budu si to muset trochu nastudovat.
Další z páně Vondruškových klasik, milá, mysl nepříliš zatěžující knížka, přesně vhodná pro tuto podivnou dobu.
Už dlouho se mi nestalo, že by mi četba dala takovou práci. Ale možná je to tou podivnou současnou atmosférou. Nemohla jsem se začíst, ale současně jsem knížku nechtěla odložit. Takže nadšení se moc nekoná, ale ztráta času to určitě nebyla. :)
Kdybych se podívala na místní ohlasy, nejspíš bych si knihu nepřečetla. Ale dostala jsem ji, tak aspoň nahlédnout do ní byla slušnost. No... Sladké nejím, deskové hry nesnáším, krb do paneláku prostě nenacpu, představa dopravy do práce na kole by mi taky mohla způsobit zauzlení střev a skoro se bojím přiznat, že nemám ráda vánoce - ale přesto si troufnu říct, že žiju hygge. :) Hygge bych si troufla přeložit jako pohlazení po duši, a ať pro ono pohlazení uděláte cokoli, je to správně. Někdo si obklopen dřevem, keramikou a květinami užívá ticho, někdo si v zaprášené garáži pouští metal. Pokud to oběma přinese pocit štěstí, je to hygge. :)
Knížka se mi moc líbila. Je to taková jednohubka, za dvě hodiny ji vdechnete, ani při tom nemusíte mít kafe se šlehačkou a teplé fusekle. :) Doporučuji si ji přečíst, ale víc doporučuji navštívit Dánsko. Možná pak všechen ten humbuk kolem hygge pochopíte spíš. :)
Jak píše Ditules - Taková ,,hodně odlehčená Erskinová". :) A bylo dost znát, že příběh psala žena. Prostě taková příjemná oddechovka. :)
Pan Goffa se mi Mikovým prostřednictvím dostal hodně pod kůži. Z příběhu mi ještě teď běhá mráz po zádech, tím spíš, že se asi nejedná o fikci. Zkrátka za mě je to opět plný počet.
Havlíčka jsem měla vždy zafixovaného jako autora Petrolejových lamp, a i ty jsem pohříchu jen viděla, ale nečetla. Když jsem narazila na tento příběh, anotace mě zaujala a já do knihy nahlédla. Omráčila mě naprosto dokonalá čeština, pro mě to byly vyloženě jazykové orgie. :) Popis jednotlivých postav, zvlášť pak popis jednotlivých "dnů" mě hodně bavil. Konec mě přiznám se překvapil, nicméně jak jinak by to asi mělo skončit. Tuhle češtinskou lahůdku v mých očích asi chvíli jen tak něco nepřekoná.
Tuhle knížku jsem četla před lety a dost jsem se u ní pobavila. Když jsem pak poslouchala svého rozvádějícího se kamaráda, jen jsem zírala - některé věci, pro něž se ti dva rozvedli, byly snad doslova uvedené v téhle knize. John Gray by měl přijít do čítanek a Peasovými by to študenti mohli ošulit. :)
Tak nevím. Byla to sága jedné rodiny, ale už nějak po polovině knihy mě vyprávění začalo nudit. A naprosto jsem nepochopila Anežčinu akci, která nemohla nespustit, co spustila. Závěr je velmi pohádkový. No, možná jsem čekala něco jiného.
Julo na Hrad! :) :) A jako mluvčí samozřejmě Zuzanka. Když jsem tohle četla v autobusu, málem mě vyloučili z přepravy. :) Ale taky mi chvílemi běhal mráz po zádech. Holt realita. Víceméně. Skvělé, fakt skvělé!
Vondruškovské vyprávění je prostě klasika, moc dobře se mi četlo. Jen jsem si musela doplnit vzdělání ohledně výroby skla. :) Pěkné, na další díl se moc těším.
Nebylo to špatné, ale asi jsem čekala víc. Vyprávění mi připadalo tak nějak nemastné neslané, myslím, že polovina by stačila. Nicméně rozhodně musím navštívit nějakou parfumérii a onen slavný parfém vyzkoušet. :)
Chvíli mi trvalo, než jsem se začetla, ale pak už to byla docela jízda. Neutopí-li se pan komisař v moři petit caffé, moc ráda si jeho další dobrodružství přečtu. :)
Nikdy by mě nenapadlo, že kniha vonící Skandinávií bude taková pohoda! Příběh evokuje Jane Austenovou, což mu rozhodně na čtivosti neubírá. V Kodani jsem před pár lety byla, vyloženě mám chuť se tam zase podívat. :) Velmi příjemné čtení, pohladilo mě po duši. :)
Chvíli mi trvalo, než jsem se začetla, ale pak příběh dostal spád. Ano, bylo to kapku zamotané, ale já jsem byla vcelku spokojená. Realistický popis scén u pece mi vůbec nedělal dobře a jejich hlavní aktér je trochu superman, ale proč ne. Podle mého poměrně podařená knížka, pan Larsson by myslím souhlasně pokýval hlavou. :)
Taková vondruškovská klasika - nic objevného, ale četla se poměrně splavně. Takže já jsem vcelku spokojená. :)