Monika1717 komentáře u knih
(SPOILER) Při čtení jsem tak trochu tápala v čase, stejně jako u Pandy. Panda se mi líbila víc. Tady jsem se někdy tak trochu ztrácela, nevěděla jsem, co je zrovna za rok. Ekologické téma - problémy s vodou - se prolínají s multikulti - adopce chlapce snad ze Sýrie / vybral si ho z katalogu, no nevím /. Na druhou stranu, smrtelně nemocná žena se uzdraví a začne zase chodit do práce, i když její dcera všechen její majetek prodala. Spoolečně vychovávají miminko, o malého Syřana přijdou, najednou se najde matka. Tak trošku slátanina, od všeho kousek. Ani nevím, jestli mám chuť se pustit do lososa / ale asi ano, chci se tak trochu prokousat současnou českou knižní tvorbou/.
(SPOILER) Kniha se mi docela líbila, dvě časové roviny mi nevadily. Hvězdičku jsem strhla, protože se tak nějak nemůžu zorientovat v čase - utekli v 50 letech, bylo jim kolem 35, najednou se tam objeví pravnučka, už také skoro dospělá. Druhou hvězdičku jsem strhla za způsob, jakým je psaná diplomová práce. Jednu takovou - z historie - mám za sebou. Týdny jsem proseděla v archívech, přečetla stovky stran kronik, dobových materiálů, vzpomínek pamětníků, hospodářských zápisů, atd. Aby někdo napsal diplomku na základě deníků, byť podrobných - to asi ne. I když si hrdinka něco začala s vedoucím diplomky. A jak se teda vlastně jmenoval? Chvíli Tomáš, chvíli Jan.
Kniha není špatná, pěkně se čte, je zde patrná i velká snaha autorky o vykreslení povahových rysů postav. Nakonec to končí jako pohádka.
(SPOILER) Kniha o manželství, kde láska zapadla do stereotypu a nudy. Rozmazlené děti, náročná manželka, manžel pořád v práci. Starší syn věčně na mobilu nebo u počítače, dcera dostane, co chce. Takových rodin dnes je. Ale nejsou nefunkční, vydělávají, utrácejí, nakupují, žijí, jezdí na dovolenou. A když to některou figurku přestane bavit, šup, někam jinam - manžel k milence, kluk do party, manželka k luxusním dárkům. Až se to provalí, tak je chvíli klid nebo se to rozpadne úplně a vznikne něco jiného. A zase jsou všichni nebo jen někteří šťastní a ti druzí nešťastní. Vy si myslíte, že Richard u Natálie vydrží? Ale kdepak, neuklízí, nevaří, hned na začátku ji srovnává s manželkou. A pak jsou tu děti, hlavně Lolinka. Richard se asi vrátí, chvíli to bude jakž takž ok a pak se to za se začne sypat. Každý druhý to má za sebou.
Kniha se mi líbila, nic moc jsem nečekala a byla jsem příjemně překvapená. Je to opravdu ze života. Strhla jsem hvězdičku za jméno Lola, to mě teda opravdu lezlo krkem.
Knihu doporučuju všem zamilovaným, aby viděli, jak to taky může dopadnout.
Kniha mi padla do oka tady na databázi a jsem ráda, že jsem si ji koupila. Je to taková jednohubka s hořkou příchutí. Knížečka mě oslovila, i když jsem na druhé straně barikády a celý život jsem se snažila, abych těhotná už nebyla, neboť dva raubíři mi úplně stačili. Člověk vždycky nejvíc touží po tom, co nemá nebo mít nemůže.
Kniha se mi moc líbila. Anna je rozmazlená, sebestředná a líná. Po rozchodu s Radimem se dostane na anglický venkov a nic není tak, jak si představovala. Její příběh by byl na 4 hvězdičky, jednu přidávám za úžasný popis krajiny a charakteristiku lidí. Jen jsem si myslela, že tam vydrží déle. Nakonec se ukázalo, že česká žena si dovede poradit s jakoukoliv prací.
Knihu jsem přečetla před mnoha lety jako povinnou četbu. Moc mě neoslovila a vrátila jsem se k ní díky čtenářské výzvě. Ale názor jsem nezměnila, kniha se mi zdá tak trochu o ničem. Nechci napsat, že ji nedoporučuji, určitě si čtenáře najde. Já jsem tím čtenářem ale nebyla. Bohužel. (Monika1717)
Knihu jsem přečetla před mnoha lety jako povinnou četbu. Moc mě neoslovila a vrátila jsem se k ní díky čtenářské výzvě. Ale názor jsem nezměnila, kniha se mi zdá tak trochu o ničem. Nechci napsat, že ji nedoporučuji, určitě si čtenáře najde. Já jsem tím čtenářem ale nebyla. Bohužel.
Ulízela jsem v knihovně a našla jsem Kmotra. Kniha není moje, asi jsem ji někomu zapomněla vrátit a nikdo se k ní nepřihlásil. Ráda si ji kdykoli přečtu znovu.
Uklízela jsem knihovnu a objevila jsem Kmotra. Kniha není moje, asi jsem ji někomu zapomněla vrátit, nikdo se o ni nepřihlásil. Vůbec mě to nemrzí, ráda si ji kdykoli přečtu znovu.
Erbenovy balady miluji, i když jinak moc poezii nemusím. Usekané ruce a nohy, siroty, zardoušené děti a zabitá nemluvňata - toť opravdu krásné náměty na řeč vázanou. Knihu jsem četla mockrát, některé balady umím zpaměti dodnes, u mě vede Polednice, Svatební košile a Vodník. Ale ty ostatní jsou také skvělé.
Oddechové čtení o soutěži v pečení, tak trochu mi to připomnělo soutěž Peče celé Česko. Přála jsem výhru Vicki. Vítězka mi moc sympatická nebyla, nemám ráda takové ty maminy běhající neustále kolem mužíčka a dětiček. Knihu doporučuji pekařkám / třeba se něco přiučí, i když recepty zde nehledejte / i nepekařkám / třeba je budou zajímat lidské osudy /.
(SPOILER) Kniha z doby socialistického zdravotnictví, kdy se kromě práce hodnotil také politický postoj sestry. Silvie mi bylo chvilkami líto, mít takovou rodinu a některé nadřízené nebylo žádné terno. A láska k člověku, který byl zadaný nezadaný jí také moc štěstí nepřinášela. Pořád jsem čekala, že se objeví závěť a teta jí odkáže všechen majetek nebo že získá dům zpátky. Čekala jsem a čekala ......... ale nedočkala jsem se.
Osud Emilky mně připomněl osud mojí babičky, která se z hájenky přivdala na statek a od té doby neznala nic jen dřinu na poli a doma. Je neuvěřitelné, jak těžký byl život v tehdejší době. Knihu jsem přečetla jedním dechem, našla jsem tam sice nějaké drobné nedodělky, ale doporučuji všemi deseti.
Skvěle napsaná kniha o požáru v mrakodrapu. Stavební firmy se chtějí ukázat - dům je špatně vyprojektovaný, stavba je ošizená, bezpečnostní opatření nikoho nezajímají. Ale jen do té doby než začne hořet a dojde ke katastrofě, při níž lidé umírají v plamenech.
Jako by se přede mnou odvíjel film. Postavy měly i tváře známých herců. Nejsympatičtější mi byla Anna, její příběh mě oslovil nejvíc. I ona měla tvář známé herečky. Možná film vznikne. Určitě bude mít úspěch. Jako kniha. Doporučuji přečíst a nespěchat. Zapojte fantazii, určitě ucítíte mořský vzduch a uslyšíte mořský příboj, protože jste přece na Krétě.
Knihu jsem dostala před několika desítkami let k Vánocům. Malá písmenka, žádné obrázky. Presto jsem se do ní / já knihomol / okamžitě pustila. Nadšení mě po pár stranách opustilo. Několikrát jsem se k ní vrátila, ale bezvýsledně. Je to jedna z mála knih, které jsem nedočetla a asi už nikdy nedočtu / ledaže bych se s ní ocitla na opuštěném ostrově, ale to je více než nepravděpodobné /. Rybo, promiň.
Detektiv sympaťák, hlavní hrdinka trochu nevyhraněná - chce spolupracovat s policií, nechce spolupracovat, mluví pravdu, lže. Jinak námět promyšlený, kniha je napínavá, četla jsem do tří do rána, abych se dozvěděla, jak to dopadlo. No,ale za ten konec dávám hvězdičku pryč. Velmi nepravděpodobné.
Na knihu jsem se dlouho těšila, teď jsem se k ní konečně dostala a zklamání. Film jsem viděla několikrát, moc se mi líbil. Kniha byla taková nemastná, neslaná, neměla ten šmrnc, který jsem očekávala. Asi se k ní nevrátím. Na film se ráda podívám znovu.
Nejlepší hra Karla Čapka. Tak nějak v ní vidím paralelu s dnešní dobou.
Knihu jsem četla na dovolené a nemohla jsem se od ní odtrhnout. Byla napínavá, děj měl spád, vše bylo skvěle vymyšleno. Až se mi zdálo, že padouch přišel přímo z pekla, protože byl snad nesmrtelný.