Monika1717 komentáře u knih
Knihu / i všechny ostatní knihy J. G. / vřele doporučuji všem, kteří jsou zvyklí trochu přemýšlet a poberou i filozofické myšlenky. Kniha je v podstatě smutná, ale rozhodně ne k pláči.
Knihu jsem dostala k narozeninám, první díl jsem nečetla. Kniha se mi líbila, je v ní zajímavé prolínání dvou dějů, vraha jsem neodhalila. Napínavé až do konce.
Skvělá relaxace, doporučuji všem, kteří se rádi zasmějí. I film se povedl.
(SPOILER) Zajímavé a napínavé, možná trochu překombinované, vrah byl tak trochu nadčlověk, někdy se mi zdálo, že byl současně na 2 místech. Přesto se mi ho podařilo odhalit a kdo pozorně čte, odhalí ho taky, v jedné kapitole je jedna věta a podle ní ho spolehlivě poznáte. Knihu vřele doporučuji.
(SPOILER) Přečetla jsem už jedno dílo H. Fieldsové, moc mě neoslovilo. Zkusila jsem i tento 1. díl. Bylo to trochu lepší, ale severské detektivky se mi líbí víc. Tato kniha nebyla špatná, ale zdála se mi rozvláčná. Líbilo se mi, jak se prolínaly roviny - psychopatický vrah a jeho pohnutky k hrůzným činům, policisté, jejich postupy, uvažování a osobní život. Některé scény a dialogy se mi ale zdály zbytečně zdlouhavé. Něco jsem i přeskočila, což obyčejně nedělám. Zkrátila bych to o třetinu a pak by to mělo šmrnc. Konec je tak trochu předvídatelný a očekávatelný. Obecně nemám ráda, když je vrah známý dopředu.
Kniha je super, seriál taky. Když ji budete číst, představte si Švehlíka st. i ml. a protivnou Mínu, jinak velmi sympatickou herečku T. Wilhelmovou. Kniha je čtivá, moc se mi líbila, přečetla jsem ji za 2 dny. Jen postava císařovny mi vůbec neseděla.
(SPOILER) Nejvíc mi lezla na nervy stará paní svou urputností a snahou prosazovat svoji pravdu. Nejsympatičtější mi byla Helena, která se vyhrabala z osobních problémů a Tomáš, který ukázal, že i ryze nepraktický člověk dokáže racionálně uvažovat, je-li to potřeba. Karel byl jen taková figurka, zbytečná, nafoukaná, hloupá. Všichni jsou chvilku nahoře, chvilku dole, chvilku mají hotel a peníze, potom o něj skoro přijdou. Jen mi nebylo jasné, z čeho žili, kde brali peníze na topení, energie, benzín do auta a jídlo, když málem zbankrotovali. A konec? Idylka.
Dost dlouho se mi pletly postavy. Bylo tam jen 5 chalup, ale trvalo docela dlouho než jsem se zorientovala. Vraha jsem neměla šanci odhalit, mohl to být v podstatě kdokoli a vůbec bych se nedivila, kdyby to byl někdo jiný, motivů tam bylo dost. Kniha se četla pěkně, postavy byly sympatické, zápletky propracované. Ale Kroky vraha se mi líbily víc.
Knihu jsem přečetla v rámci povinné četby před maturitou a moc mě neoslovila. Pak jsem viděla film, který byl dokonalý. Ke knize jsem se následně po letech vrátila. Bylo to trochu lepší.
Knihu jsem přečetla jedním dechem. Něčím mě fascinovala, i když se v ní nevypráví o ničem pěkném. Zápisky z léčebny. Jak lehké je do něčeho spadnout, jak těžké / až nemožné / je se z toho dostat. Někdy se k ní vracím, vytáhnu ji z knihovny, prolistuji, přečtu pár stránek. A zase ji odložím. A pozoruji lidi kolem sebe.
Přečetla jsem několik Herriotových knih. Tuhle mám zatím nejraději. Vždycky jsem chtěla pracovat se zvířaty, nejraději bych v ZOO krmila velké kočky. Rodiče byli jiného názoru. A já musela poslechnout.
Báječné čertovské příběhy. Jsou sice pro děti, ale i dospěláci si počtou. Pokud budou chtít.
Kniha pro předvánoční čas s krásnými obrázky. Koupila jsem ji vloni synovci pod stromeček. Ale před zabalením jsem si ji přečetla. Poněkolikáté.
Knížku jsme četly na základce, devítce, kolovala z ruky do ruky. Hrozně se nám líbila, pamatuji se, že jsem ji přečetla za 2 dny. Fascinoval nás způsob života, který byl tak odlišný od toho našeho. Ani nevím, jestli se dá v knihovně půjčit.
Poezii moc nemusím. Někdy ale udělám výjimku a přečtu si Máchu, Hálka, Dyka, Halase, Nezvala a samozřejmě Seiferta.
Znáte tuhle?
Jak peníz tiše položený slepci
jsi tu, můj podzime.
Jak peníz tiše položený slepci
jste tu, vy dny mé.
Ty krásná větrnosti čistá
mi v dýmu natí dětství vracíš zpět
a zase žádostiv se vracím v stará místa
svou lásku povědět.
Chudobě své a lidské bídě,
že navždy jsem jen s ní,
podzime, ve své tesklivině,
jen na mě dolehni.
Jak peníz tiše položený slepci,
jsi tu, můj podzime.
Jak peníz tiše položený slepci,
jste tu, vy dny mé.
Krásné verše, pamatuji si je 40 let. Ale jedna sloka chybí.
(SPOILER) Kniha se pěkně četla, pořád jsem čekala na happyend a on nikde. Někdo prostě nemá na chlapy štěstí. Ani Johana, ani Simona, ani Johanina matka, ani paní Havlíková, ani, ani ani...... Asi někde dělají chybu. Moc se mi líbilo, jak se v Johanině životě odrážely události a jak se snažila té smůly zbavit. Prostě moc se mi kniha líbila, moc.
První kniha, kterou jsem od Hrabala četla a na dlouhou dobu také jediná, protože se nic nedalo v té době sehnat. Od té doby jsem jeho knih přečetla spoustu, ale na tuhle vzpomínám tak nějak podobně, jako se vzpomíná na první lásku.
Kniha je mnohem lepší než televizní seriál. Je plná zvláštních myšlenek a snů. Každý si může podle své fantazie příběh domyslet.
Zkuste se řídit zásadami dělené stravy a určitě zhubnete. Ale musíte se jimi řídit pořád. Nebo se budete divit.
První kniha, kterou přečetl syn v první třídě. Pejska nechtěl, a tak máme už spoustu let kocourka.