monushka komentáře u knih
Občas je potřeba uniknout od reality s příběhem, který není moc věrohodný, ale je milý a má krásný konec. A toto je přesně ta kniha, která vám to dovolí.
Tato kniha mě bavila o dost více, než Obr z mlhy. Líbilo se mi, jak si autor s námi pohrává. Vůbec jsem netušila, jakým směrem se bude příběh ubírat.
Fantasy příliš často nečtu, ale když už sáhnu po nějaké knize z tohoto žánru, jsem nadšená. Nejinak je tomu i v případě Addie LaRue. Příběh mi učaroval a moc se mi líbil.
Od této knihy jsem neměla žádná očekávání, byla jsem jen zvědavá na zápisky psychiatričky. Jako blog si to umím představit, ale knižní podoba mě neoslovila.
Filmovou verzi Kruhu jsem neviděla a asi bych si ani netroufla se na něj podívat. Stačila mi kniha, u které jsem byla celkem vylekaná a z toho důvodu mi trvalo i delší dobu, než jsem jí dočetla.
Silné příběhy, které však nejsou zpracovány nijak světoborně. Což byl dle mého názoru autorův záměr, neboť chtěl popsat osudný den očima normálních lidí.
Nelehké téma, které je na můj vkus zpracované až moc zmatečně. Klobou dolů před paní Dvořákovou za to, že se rozhodla jít se svou kůží na trh. Přeji ji vše dobré.
Mé druhé setkání s autorem. Před několika lety jsem četla Šest let. Pokud bych měla obě porovnat, Chybíš mi se mi líbila více. Zaujalo mě téma zneužití internetové seznamky. Tento autor upoutal mou pozornost a těším se na další čtecí setkání.
Příběh byl super, ale na můj vkus moc postav, jejichž jména jsem nějak nebyla schopna si zapamatovat. Konec byl přesně takový, jaký jsem si myslela, že bude. Určitě si přečtu i další spisovatelčiny knihy.
Parádní kniha s originálním příběhem! K oběma hlavním postavám jsem přilnula a přála jim štěstí. Líbilo se mi střídání časových rovin. Těším se čtení další autorčiny knihy :)
Kratičký příběh o tom, jak snadné je zmanipulovat davy. Čtenář je přizván do již rozjetého vlaku, takže chybí spousta vysvětlení co se samotné Metody týče. Ale zase na druhou stranu je popsáno to nejdůležitější, s čím autorka pracuje a vysvětluje.
HEX jsem četla celkem dlouho. Začátek byl pro mě těžší z důvodu mnoha jmen postav. Druhou část jsem ale přečetla za jeden večer. Akorát závěr byl celkem zmatený.
Fitzeka miluji, je to jeden z mých nej autorů, u kterého vím, že nezklame. A ani v případě Dárku nezklamal. Už jsem si u něj zvykla, že čím blíže jsem ke konci, tím více koukám s pusou dokořán. U Dárku jsem však až tak překvapená nebyla a tušila, jakým směrem se bude příběh ubírat.
Tohle byl opravdu zvrácený, místy až nechutný příběh. Ale nutilo mě to číst dál a dál.
Beletristická kniha z období druhé světové války, jejíž jádro je inspirováno skutečným životním příběhem. Dlouho jsem nečetla o příběhu lidství během těch nejtěžších časů. Výhled přes střechy rozhodně doporučuji.
Autorka patří mezi mé oblíbené spisovatelky. Mezi mé oblíbené se zařadí i její nejnovější kniha, která mě velmi bavila. Mám ráda autobiografické příběhy vyprávějící o vlastních zážitcích. Místy jsem měla skoro zástavu srdce, jindy jsem se upřímně zasmála.
Fitzeka miluji od přečtení jeho první česky vydané knihy, Zaklínače duší. I když vím, že v každe knize je "zvrat", pokaždé koukám s otevřenou pusou. V případě Cesty domů tomu nebylo jinak. Kniha mě vtáhla od první věty a pustila až po celodenním čtení večer, kdy jsem příběh dočetla.
Nebyla to špatná kniha, ale mnohem více mě bavila fiktivní historická část příběhu, než současná.
Mé seznámení s touto autorkou. Příběh byl parádně vymyšlený, četla jsem jedním dechem.
Obdivuji Trisinu odvahu! A hned musím rozečíst Alianci. Tato série je celkem návyková.