moonell komentáře u knih
Celou dobu se to táhne jak smůla, rozvlekle se přidávají další a další otázky a na posledních 10 stranách facka, která mě snad donutí si koupit další díl. Hernajz.
To se nedá číst. Dětinské chování postav, nedotažený příběh, v některých místech jako kdyby autor ztratil motivaci k zachování logického vývoje a prostě upadl do jiné dějové posloupnosti. Ne. Nechce se mi investovat čas do té knihy, vzdala jsem se po jedné třetině.
Milá, přemýšlivá jednohubka o lidech, kteří jsou ochotní vidět i jiné perspektivy světa.
Z nějakého neznámého důvodu jsem se skrz ní kousala neúměrně dlouho, asi jsem si s tím originálem naložila víc, než jsem dokázala snést :) Nicméně zklamaná určitě nejsem, Gaiman krásně ladí s Pratchettem a jejich narativní techniky se výborně prolínaly.
Ach, fyzika, fantasy a hereze. Co by člověk měl ještě chtít. (Poznat vlastního daemona, možná.)
Smutná. Padala na mě tíha a vztek po celou dobu čtení, jako vlna. Nemohla jsem se rozhodnout, jestli postavy nesnášet, nebo Soukupové gratulovat, jak neuvěřitelně jsou... lidské. Mariina část příběhu mě upřímně zasáhla, jako kopanec na přivítanou. Tolik nevyřčeného v tolika slovech.
Já jsem tak hrozně zmatená, nasraná i nadšená v jednom, že ani nevím, co s tím v závěru udělat. Vlastně si ani nejsem jistá, jestli jsem něco takového chtěla přečíst, nebo jestli jsem něco takového přečíst potřebovala.
Nějak se mi ne a ne líbit překlad v téhle verzi. Doufám, že v novější edici už to vypadá trochu méně jako brambora a trochu více jako překlad z angličtiny do češtiny.
Pěkný nástřel, těším se, jakým směrem to povede.
Je mnohem víc... znepokojivá, než působí v literárních rozborech. Další z mnoha důkazů, že klasiky je třeba poznat, ne o nich jen číst.
Člověk aby byl nostalgický a vzpomínal na události, co se mu nikdy nestaly.
Co to s tím Kubrick sakra udělal?
Paráda. Jeden z nejlepších Kingových hororů. Thrillerů. Psychotična. Nevím vlastně, jak to označit, ale je to sakra dobrý.
Příběh zpracovaný zajímavě po beletristické a precizně po odborné stránce, takže můj medicínský nerd byl jaksepatří spokojen. (Autoimunitním kriplům zdar, stůjme při sobě, že.) Jsem velmi ráda, že Cahalanová to pojala tak důkladně, takže to má i informativní a osvětovou hodnotu.
Český realismus je na mě místy příliš pomalý. Ale Štěpka je feministka jako svině, takže malá high five Havlíčkovi za to (nemůžu si pomoct, ve Studně osamění je transsexuálka, která se taky jmenuje Štěpka - náhoda?).
Velice špatná fanfikce. Dojem z valné většiny celého příběhu. Forma ještě přihoršila, překlad to dodělal.
Realita léčebny s občasnými upřímně působícími momenty. Pro člověka, který si tím prošel/má někoho blízkého, jež se tam ocitl (případně by měl) určitě zajímavý... dokument. Pro pochopení určitých věcí.
Rozhodně nedoporučuji pro filologické začátečníky, předpokládá se obecnější vhled do historických mluvnic, staroslověnštiny a lingvistické (hlavně fonetické/fonologické) terminologie.
Skvělý přehled praslovanské epochy a STSL gramatiky. Páně Večerka byl zkrátka frajer.