morienhithwen
komentáře u knih
Vyhoďme ho z kola ven
Ken Kesey
Mám raději filmovou verzi, kde spolu pacienti tolik nediskutují. Harding je v knižní formě naprosto nesnesitelný. Příliš vysvětlování pro mě trochu rozrušuje ten zážitek.
Alenka v říši divů / Alice in Wonderland
Lewis Carroll (p)
Ačkoliv mám ráda spoustu děl, která vznikla pod vlivem této pohádky (Švankmajerovou filmovou adaptací počínaje a písničkou White Rabbit od Jefferson Airplane konče), Carrollova kniha samotná mně nijak nezaujala. Příliš mnoho zmatku a příliš málo substance na můj vkus. (Anglicky.)
Křest ohněm
Andrzej Sapkowski
Ačkoliv je to takový most mezi "důležitějšími" událostmi v sáze, tak ho mám hodně ráda. Je tam spousta melancholie, hrůzy i radosti ze života, a navíc Cahir forever!
Pěšky mezi buddhisty a komunisty
Ladislav Zibura
Mno, z některých pasáží jsem měla mírně rozpačité pocity, ale u nadpisu "jsem lstivý jako liška a špinavý jako prase" jsem se zasmála i nahlas. Nicméně už jsem byla na několika (mnoha) přednáškách různých cestovatelů, kteří se třeba na měsíc, tři měsíce, šest měsíců nebo tři roky seberou a jdou objet na kole nebo obejít pěšky Turecko/Afriku/Ameriku/planetu a všechny jejich přednášky mají skoro stejný obsah: svět je krásný, místní lidé jsou přívětiví a i v případě největších problémů vám nakonec vždycky někdo (případně vy sám) pomůže. A to je docela potřebné pozitivní ujištění.
Harry Potter a Fénixův řád
J. K. Rowling (p)
Myslím si, že tohle byla první kniha, kde jsem si začala uvědomovat, že Rowlingová ten svůj kolos čím dál více nezvládá. (Anglicky.)
Ostrov tučňáků
Anatole France
První polovina je neskutečně výborná, ale v té druhé jsem se začínala ztrácet v pro mě nerozklíčovatelných reáliích a nakonec jsem se musela vyslověně nutit, abych ji dočetla.
Balada o ptácích a hadech
Suzanne Collins
Možná, že jsem si tuto knihu užila ze všech Hunger Games knih nejvíce, ale taky je pravda, že bez původní trilogie by to nešlo. Krásná studie toho, jak osud protagonistovi nabízí jednu pomocnou ruku za druhou, ale on je vždycky uchopí tím špatným způsobem. Trochu mě překvapuje, že (stejně jako Katniss) Snow vlastně není nijak zvlášť inteligentní/chytrý/moudrý?, a že ve své výchozí pozici se nachází jako nevinná oběť okolností a lidí ho obklopujících. Nikdy se ale nepovznese sám nad sebe a boy oh boy jakými rozhodnutími zpečetí osud svůj a milionů ostatních. -"In a few years, there would be a vague memory that a girl had once sung in the arena. And then that would be forgotten, too. Good-bye, Lucy Gray, we hardly knew you." (Anglicky.)
Síla vzdoru
Suzanne Collins
Nevím, jestli si za to můžu sama, že jsem to zhltla moc naráz, ale až mě zaskočilo, jak rychle to uteklo. Nakonec mi celá trilogie přirostla k srdci, všechno, co mi ve filmech připadalo nesmyslné a nedodělané dává v knize s patřičným kontextem smysl. To, co mi nejvíc vadí ve filmu, je nicméně přítomné i v knize, a totiž že se tolik Katnissina vnitřního děje točí kolem jejího přání zemřít a potenciální sebevraždy. Už v době, kdy jsem byla sama young adult a viděla poprvé filmy, mi to přišlo v látce cílené na mladistvé jaksi nepatřičné, a i teď, když jsem se konečně dostala ke knihám, to pro mě v příběhu zanechává nepříjemnou pachuť (jakkoliv chápu, proč to tam z vypravěčského hlediska je a co to má vypovídat o Katnissině duševním stavu). Přece jen by tu depresi šlo určitě popsat trochu jinak, jinými slovy. (Anglicky.)
Beren a Lúthien
J. R. R. Tolkien
Úplně nesouhlasím s anotací, není to ani rekonstrukce příběhu z mnoha verzí, ani úplná podoba příběhu s komentářem. Možná naivně jsem si myslela, že v hlavní roli bude příběh sám, a nikoliv historie jeho vzniku sestavená ze zastaralých "neplatných" verzí. V Nedokončených příbězích mi poznámky editora k fragmentům práce autora připadaly zajímavé a obohacující, ale tady mi přijde, že kniha neobsahuje nic jiného než poznámky k příběhu, který ve své "konečné, úplné podobě" v knize vůbec nezazní. Kdyby někdo neznal příběh o Berenovi a Lúthien ze Silmarillionu a přečetl si jenom tuhle knihu, tak dost pochybuji, že byl byl schopen vlastními slovy převyprávět, co se jim a v jakém sledu stalo, a nebo si vůbec užít tu epicky intimní, tragickou krásu. (Anglicky.)
Harry Potter & filozofie: kdyby Aristoteles byl ředitelem školy v Bradavicích
David Baggett
Pro fanoušky HP knih určitě zajímavé obohacení, ale obecně jsem byla spíš zklamaná, že je knížka tak stručná a nikde se nejde doopravdy do hloubky. (Anglicky.)
Total Recall: Můj neuvěřitelný životní příběh
Arnold Schwarzenegger
Zajímavé myšlenkové cvičení, snažit se probrat všemi vrstvami a nánosy a vůbec se rozhodnout, jak moc velký manipulátor vs upřímný vypravěč Arnold je.
Vlak z Paddingtonu
Agatha Christie
Jsem si vědoma, že se vůči knížce dopouštím mírného faulu, když ji srovnávám s filmovým zpracováním s Geraldine McEwan, ale já si nemůžu pomoct. Protože jsem film znala dřív než knihu, tak jsem si při četbě neustále říkala "a tohle ve filmu vyřešili líp, a tohle ve filmu dávalo větší smysl, a touhle postavou navíc je film hned zábavnější" a podobně. Samozřejmě by filmaři bez Agathina solidního základu neměli na čem stavět, ale už je to tak, že jsem si tím pocitem četbu trochu zkazila, respektive neužila tak, jak by to nejspíš šlo.
Čtyři po půlnoci
Stephen King
Když to člověk čte, tak si říká (jako u všech Kingových knih), že není divu, že je tak populární, když je tak poutavý vypravěč, ale zároveň se diví, proč je tak populární, když je to úplný magor. Knihovnická povídka je totální kopie To, jenom si teď nevybavím, co napsal dřív. Nejvíc se mi líbilo Secret Window, ale hlavně kvůli filmové adaptaci, která ten Kingův příběh vyleštila a vylepšila. (Anglicky.)
Tanec s draky 1
George R. R. Martin
Napoprvé mě Tanec s draky velmi zklamal svou rozdrobeností a nerelevantností a až nechutí postavy směřovat zase k sobě na rozdíl od pořád dál a dál od sebe. Pořád si to o příběhu celkově myslím, ale napodruhé už jsem si knihu užila víc, možná jsem prostě potřebovala trochu času, abych se smířila s Martinovými úmysly. Jak je napsaný ten Theonův oblouk je pořád fantastické. Ale pořád taky platí, že většinu těch "nových" postav nemám ani zdaleka tak ráda jako ty, se kterými příběh začal. (Česky i anglicky.)
Nadace a Říše
Isaac Asimov
Následovnictví první Nadace je tam zřejmé, ale zároveň autor přináší i něco nového, tak má správné pokračování vypadat. Knihu jsem "spolkla" během pár seancí a hned jedu dál.
Stmívání
Stephenie Meyer
Tak jsem si ze zvrácené zvědavosti přečetla Twilight a pomalu nevěřím svým očím. Protože to, v uvozovkách, "nakonec nebylo tak strašné, jak jsem čekala". Ano, Bella je mix opravdu nesebevědomé/sebe nenávidící puberťačky a špatně napsané, nezajímavé postavy, ale někde v jádru ten nápad setkání dvou duší a hledání cesty, jak se navzájem nezahubit, není tak špatný. Z tohoto pohledu mi teď přijde, jako kdyby filmovou adaptaci natočil štáb lidí, který tu knihu z celého srdce nenávidí, respektive jako by se každý potenciálně trapný a cringe moment z knihy rozhodli udělat desetkrát horší. Nicméně protože z filmů vím, jakým asi směrem se bude příběh dál ubírat, mám podezření, že každá další knížka už bude jenom horší, protože poháněčem děje budou čím dál víc různé insecurities hlavních postav místo jejich dospívání a zrání. A protože jsem magor, tak si to půjdu ještě ověřit. (Anglicky, nevím, jestli bych český překlad vůbec zvládla strávit.)