morte komentáře u knih

Vyborna, srozumitelna a s nadsenim pro obor napsana kniha. Precetl jsem si ji, protoze jsem se chtel dozvedet neco noveho mimo svuj obor (IT). Velmi kvalitni obsah doplnen spoustou obrazoveho materialu.

5 01.04.2020

Kniha na 150 stranách shrnuje vše podstatné, co člověk potřebuje vědět o spoření na penzi. Zabývá se tím, jak si potřebné zajištění na důchod naplánovat a jak ho uskutečnit. Poskytuje také informace o všech 3 důchodových pilířích, aby se jedinec mohl rozhodnout, co dává pro jeho konkrétní situaci smysl.

24.02.2020

Výborná kniha. Jasně shrnuje vše podstatné.

24.02.2020

Kam se hrabe Kiyosaki se svými bláboly, které čtenáře především zmatou a uvedou ve falešnou představu. Petr Syrový na 120 stranách vysvětluje vše, co běžný člověk o investování potřebuje vědět. Žádné sliby zázračného zbohatnutí, ale pragmatické a jasné rady, co se svými penězi dělat, aby byly nejen zabezpečené proti inflaci, ale také vydělaly. O tom, kolik mají vydělat už rozhoduje člověk sám - dle investičního cíle, doby, na kterou chce peníze investovat a dle svého postoje k riziku. Od Petra Syrového doporučuji také knihu "Osobní finance" - tu by si člověk měl přečíst a jednat podle ní, ještě než začne vůbec o investování přemýšlet. Jednoznačně doporučuji. Autorovi děkuji a smekám.

2 09.02.2020

Jak porozumět digitálnímu světu je výborná kniha. Záměrem autora bylo představit běžnému člověku, který informatiku nestudoval, jak náš na počítačích nyní už závislý svět, funguje. Autor postupuje od fyzické podstaty počítačů, přes jejich programovou výbavu až po vzájemné propojení díky internetu. Srozumitelně vysvětluje pojmy, které jsou i laické veřejnosti známé, ale přesto zůstávají veřejností nepochopené, např. "jedničky a nuly". Váš strýc nebo soused, až toto slovní spojení po přečtení Kernighanovy knihy příště použijí, už budou vědět, o čem mluví. Autor vysvětluje, jak počítače fungují na mechanické bázi (hardware), jak jsou jim zadávány instrukce, aby dělaly to, co se po nich žádá (software) a jak jsou spojeny do celosvětové sítě známé jako Internet. Čtenář vybaven těmito znalostmi už je schopen pochopit i závěrečnou část, která se právě Internetem zabývá. Takový čtenář už dokáže ocenit nejen přínosy Internetu, ale je schopen si už uvědomit i předkládaná úskalí. A kvůli tomu kniha vznikla - aby si široká veřejnost byla vědoma, co znamená nejen pohybovat se na internetu, ale žít ve světě, kde jsme obklopeni počítači, senzory a mobily na každém kroku. Tato zařízení o nás sbírají data, zaznamenávají je a předávají k dalšímu zpracování. Uvědomění si těchto skutečností nutně neznamená, že čtenář může tento stav změnit, ale už by měl být schopen zvážit rizika, kterým je vystaven, když počítač, mobil, Internet nebo například chytrý reproduktor umístěný uprostřed obýváku používá. V žádném případě nemohu souhlasit s komentářem pode mnou, že kniha je "jednoduchá, tak pro 11-ti letého kluka". Ano, kniha je napsána srozumitelně, aby si ji i takto starý hoch mohl přečíst. Současně si ji však může přečíst a dokáže ji pochopit kdokoliv bez ohledu na věk či předchozí znalosti. Albert Einstein řekl, že pokud něco nedokážete vysvětlit šestiletému dítěti, tak tomu sami nerozumíte. Jestli tedy Kernighan zvládl látku své knihy sdělit tak, aby jí porozuměl dorostenec, odvedl velmi dobrou práci. Knihu jednoznačně doporučuji. Pozn.: Četl jsem originální vydání, tak kvalitu českého překladu ve svém hodnocení neposuzuji.

3 29.01.2020

Výborná kniha. Ještě než jsem ji dočetl, už jsem ji doporučoval dál. Odpověděla mi na všechny otázky, které jsem ohledně financí měl a upozornila na oblasti, o kterých jsem ani neuvažoval. Jednoduše, srozumitelně podaný návod, jak řídit vlastní finance a klidně spát. Nestačí přečíst. Je potřeba se radami řídit a ke knize se průběžně vracet. Jestli v osobní financích tápete, četba této knihy by měla být vaší prioritou č. 1.

1 31.12.2019

Román Bílá velryba si svojí pověstí v ničem nezadá s bájným vorvaněm, po němž je pojmenován. Zkazky a pověsti o záludnosti, ničemnosti a nezdolnosti Moby Dicka si předávaly generace velrybářů, stejně jako si je předávají generace čtenářů. O Melvilově veledíle jsem mnohé četl i slyšel, avšak nic z toho nenasvědčovalo, že by se mělo jednat o román čtivý nebo snad jakkoliv přístupný. Ztroskotal na něm nejeden občasný čtenář i profesor literatury. Zdolání Bílé velryby se ve čtenářské obci považuje za obdobu toho, čím je mezi horolezci výstup na některou z osmitisícovek.
Od doby, kdy jsem si četbu Bílé velryby, tzv. největšího amerického románu, zařadil na osobní seznam životních cílů, uplynulo deset let. Dalšímu odládání učinilo konec až zjištění, že vznikl nový český překlad, za který jeho autor Šimon Pelar dostal Jungmannovu cenu, tj. nejvyšší tuzemskou cenu za překladatelství. Kniha o sedmi set padesáti stranách měl pohltila od prvního odstavce - chtělo by se říci, že mě pohltila jako velryba Jonáše.
Herman Melville stvořil velké dílo a Šimon Pelar ho českému čtenáři předložil tím nejlepší možným způsobem. Podobně jako v Suttreem od Cormaca McCarthyho i v Bílé velrybě spatřuji jeden z těch vzácných románů, kdy coby čtenář mohu prožívat přítomnost - tedy vnímat to, co zrovna čtu. Oproti jiným knihám, se zde nestávám honicím psem, který se div mu srdce nepukne, žene za příslibem, jenž mu autor díla předhodil: Kdo to udělal? Proč to udělal? Bude polapen? V Bílé velrybě jsem se nemusel hnát, abych co nejdříve otočil poslední stranu a zjistil, jestli se kapitán Achab s vorvaněm znovu shledá a vykoná na něm svoji pomstu. V Bílé velrybě jsem si mohl užívat podrobností o životě oceánských tvorů, lovu, životě velrybářů, ale i pohnutkách, které námořníky do těchto kromobyčejně nebezpečných podniků přiváděly.
Popisy všedních činností, vodního světa i lovu samotného mi přišly nadmíru zajímavé. Bílá velryba však není jen svědectvím z lovu velryb. Jak Šimon Pelar v jednom z rozhovorů podotknul, Moby Dick je kniha nadčasová, velmi aktuální i pro současného čtenáře. Životy mnoha z nás se vyznačují honem za soukromou bílou velrybou. Tu pro každého může představovat něco jiného. Mnohdy se ale ženeme za něčím, aniž bychom věděli proč, a aniž bychom si byli jisti, že nám pronásledování vytyčeného cíle skutečně může přinést to, co očekáváme. A tím Moby Dick je - zrcadlem čtenáři, dokonce celé době. Zrcadlem, které nás ponouká, abychom se zamysleli nad svým životním počínáním a zvážili, zda se ubíráme správným směrem, anebo zaslepeně pádíme za něčím, co přivede zkázu nám nebo dokonce i našemu okolí.

Výborná kniha.

1 19.10.2019

Mezi McCarthyho romány, byl Suttree posledním, který jsem nečetl. Váhal jsem a čtení odkládal - ať už kvůli rozsahu, nebo kvůli tomu, že mnozí o Suttreem hovoří jako o dílu, které se z McCarthyho tvorby vymyká. Příliš mě neponoukaly ani názory, že se toho na pěti stech stranách moc neděje, a pokud ano, tak vše vyznívá jaksi pesimisticky, sklíčeně, beznadějně.
V rozporu se vším uvedeným, kdykoliv jsem Suttreeho vzal do ruky, náhodně otevřel a přečetl pár řádků, jeho svět se mě snažil vtáhnout a zpět už nevydat. Nakonec jsem se tedy do čtení položil.
Se Suttreem jsem se spřátelil hned od prvních stran a naše přátelství vydrželo až do samého závěru. Prožívali jsme spolu jeho vzestupy, pády, lásky, smyslová opojení, zklamání, nemoci - snad všechny úhly, tvary a odstíny života, které se nabízí.
Suttree je přesně kniha, kterou jsem potřeboval, aniž jsem to věděl. Nikam nespěchá, nesnaží se budovat vyumělkované napětí. U mnoha knih se přistihnu, že jimi jen proletím jako rychlík zavřeným nádražím - abych se dozvěděl, co bude na další straně, v další kapitole, jak to vše dopadne. Čtu rychle, abych za sebou už měl stránky, které autor vystavěl jen coby schody někam jinam.
Suttree je přesný opak - nevytváří příslib něčeho, co by mělo přijít. Soustředí se na život v přítomné chvíli - na život, který se odehrává teď a tady. Protože, jako v životě, nikdy nemůžeme vědět, zda-li přijde ještě něco dalšího - tím spíše v životě člověka, který se dobrovolně vzdal spěchu, frčků a společenských pozlátek, aby to vyměnil za život vyděděnce žijícího na okraji, přesto jaksi více v poklidu a v bližším, živějším, upřímnějším vztahu se světem vnitřním i vnějším.
Na síle zážitku, který ve mně čtení Suttreeho zanechalo, se jistojistě přičinila i kvalita překladu Aleny Dvořákové. Obratnost, cit, vynalézavost, láska a pečlivost, která se zrcadlí v každé větě, čtenáři českého překladu zprostředkovává tak silný kontakt se světem v knize, až jsem pevně přesvědčen, že bez ohledu na čtenářovu úroveň angličtiny, má pro našince smysl tuto knihu číst výhradně v češtině.
Pokud Suttree měl být opravdu mým rozloučením s tvorbou Cormaca McCarthyho, jedná se rozloučení výsostné, nad všechna původní očekávání. Věřím však, že se brzy dočkáme ještě alespoň jednoho románu, jímž by měl být "The Passenger". Z počtu děl, které McCarthy za svůj život publikoval, je zřejmé, že si i tentokrát dává na čas.

8 04.08.2019

Téma zajímavé, ovšem myslím, že šlo využít lépe. Od Cormaca McCarthyho jsem zvyklý na vyšší vypravěčskou kvalitu. Kniha se sice četla dobře a příjemně, ovšem závěr nebyl příliš čtenářsky uspokojivý.

1 06.06.2019

Když jsem se na vysoké školy loučil s jedním ze svých nejoblíbenějších kantorů, loučil jsem se nejen s učitelem business angličtiny, ale se zajímavým člověkem, kterého utvářely pestré životní zkušenosti, smysl pro humor, přístup. Protože z našich setkání na akademické půdě vyplynulo, že se jedná o člověka tvůrčího se silným zájmem o lituraturu, zeptal jsem se ho, jakou knihu by mi doporučil k přečtení. Jeho odpověď zněla jasně: Mistr a Markétka. Asi po třech letech jsem si pořídil (výborný) překlad Libora Dvořáka, pustil se do čtení a po pár stránkách knihu odložil. Nebyl jsem připravený na poměrně rozsáhlé, dílo, o kterém jsem si navíc předem a nepodloženě udělal názor, jaké bude - rozvláčné, realistické, přehnaně popisné, náročné. Trvalo mi dalších sedm let, než jsem se ke knize znovu dostal. Ve vlastním životě jsem zakoušel zdravotní nejistoty a když se budoucnost stávala méně zaručenou, než jak ji vnímá člověk žijící v (mylném) přesvědčení vlastní nesmrtelnosti, položil jsem si otázku, jaké knihy ještě chci přečíst. Otevřel jsem Mistra a Markétku a už román nedokázal odložit. Dostalo se mi silného zážitku, které byl přesným opakem čehokoliv, co jsem čekal. Bulgakovo dílo je odvážné, vynalézavé, mnohoúrovňové, nejednoznačné, poutavé. Neznamená to však, že se čte snadno. Ano, čtení je plynulé, ale ne jednoduché. Ve chvíli, kdy jsem knihu v ruce nedržel, těšil jsem se na čas, až se do ní opět ponořím. Bulgakov se kvalitou Mistra a Markétky a kreativitou, kterou v románu projevil, plně vzepřel myšlence, ke které se opakovaně vrací: "Zbabělost je největší hřích.". Jako autor v žádném případě zbabělý není, protože stvořil až neuvěřitelně magický, odvážný, šílený román, který bude mít jistě co nabídnout i při opakovaném čtení.

19 02.06.2019

K přečtení knihy mě přiměl neznámý objekt Oumuamua, který prolétl naší sluneční soustavou. Setkání s Rámou přesně o tomhle vypráví. Myšlenka knihy je výborná. Podání občas trochu vázne - mnoho popisu, málo přímé řeči. Za přečtení určitě stálo. Výborné dílo.

8 15.04.2019

Příjemné čtení. První moje sestkání s Harry Potterem. Příběh dobře ubíhal. Jen dva kapitoly se trochu vlekly. Zkusím i další díl.

6 17.03.2019

Velmi zajímavý nápad na téma, o kterém by šlo napsat mnoho. Kniha je opravdu spíše příručkou popisující druhy liného kolegy, se kterými se lze setkat na pracovišti. Každý druh lenocha je doplněn příkladem chování, kterým se projevu - díky tomu můžeme lenocha ve svém okolí snáze rozeznat. Celý text je doplněn ilustracemi, které zhotovil přímo autor příručky. Občas jsem se pousmál nad bezmocí těch, kdo se v okolí lenocha na pracovišti musí pohybovat. Mám však za to, že z nápadu šlo vytežit mnohem víc.
V paměti mi nejvíc utkvělo, že lenoch blbec je celkem neškodný druh. Naopak lenoch inteligent je parazit, kterému je potřeba se za každých okolností vyhnout, neboť může snadno rozvrátit celý kolektiv a posléze pouze přejde jinam.

28.02.2019

Merikulu jsem měl čest číst ještě v samizdatovém vydání. Měl jsem tenkrát zkouškové období, a tak jsem ke knize o čtyřech stech stranách přistupoval obezřetně. Říkal jsem si, že nahlédnu, přečtu pár stránek a uvidím. Zhruba po úvodních dvaceti stranách jsem však nebyl schopen se od Merikuly odpoutat. Dnes po mnoha letech si už přesně nepamatuji jednotlivosti děje, a však co mám stále v živé paměti je to, jak lehce se kniha četla. Knihu určitě doporučuji k přečtení každému, kdo si rád užije napínavý příběh a chce poznat nového českého autora!

28.02.2019

Svižně napsaná kniha sestávající z životních příběhů chlapa, co se s tím nemazlil. Poutavé popisy prostých krás života. Trefně také ukazuje snahu společnosti svázat člověka pomocí zaměstnání. V mnoha ohledech jsem hlavního hrdinu chápal. I když člověka práce baví, vždy je dobré mít možnost otočit se na patě a hrdě odkráčet nejbližšími dveřmi.

3 26.12.2017

Výborný překlad, krásný jazyk, postavy, popisy. V příběhu jsem se spíše ztrácel. Je nesnadné sledovat, co se v knize zrovna děje a komu. Přesto 75 %, protože McCarthy má dar zaujmout i tam, kde by jiní nudili.

2 26.12.2017

První třetina knihy se vlekla a nebylo mi jasné, jakou motivaci John Grady a Billy Parham mají. Vystupovalo zde také několik postav, o kterých jsem nevěděl, jsou li pro příběh zásadní, nebo jen plní roli komparzu. V momentě, kdy motivace Johna Gradyho vykrystalizovala, rozjíždí se příběh postavený na základních lidských hodnotách a pohnutkach, kterým se McCarthy ve své tvorbe věnuje. Je to smutný příběh a McCarthy rozhodně není mistr happy endů. Právě na takto neutešených osudech lze ale sledovat pestrost lidských povah, záměrů a schopnosti vyrovnat se s tím, čím život dokáže překvapit, i kdyz si ho zrovna malujeme úplně v jiných barvách.
Jedná se o důstojné zakončení trilogie, která čím víc je smutná, tím víc dává vyniknout přítomným prvkům lásky, soudržnosti, laskavosti a vůle nasadit vlastní život - a to jak pro někoho, s nímž nás pojí letitá historie, tak pro cloveka, jehož a naše cesta se teprve setkaly.

3 04.06.2017

Stručná kniha, ke které se lze neustále vracet. Všechny moderní self-help příručky se nedokonale pokouší opakovat to, co bylo řečeno před téměř dvěma tisíci let.

3 29.05.2017

Nadherna kniha. Pana Rudu jsem potkal ve vlaku a prave tuhle svoji knihu mi doporucil. Moc pekne je i doprovodne dvd z cesty, kterou kniha zachycuje. Ruda je pro me inspiraci, krasny, moudry, pokorny clovek s vlastnim nazorem. Romantik realizator, abych pouzil jeho slova. Hrave svoji filozofii predci vsechny radoby chytre radce, kteri se cloveku snazi daavat navod na zivot a kterych jsou dnes plna knihkupectvi. Doporucuji shlednout i tento kratky dokument: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10213329270-rozhoupany-svet-rudolfa-krautschneidera/20956226652

2 13.11.2016