mosem komentáře u knih

Asi jsem k této knize nedozrál. Myšlenky mně přišly chaotické, zmatené....což bych chápal v případě jiného literárního žánru, typu "nový román", ale tady mně to vyloženě nesedělo. Hledal jsem hloubku myšlenek, ale nenašel - nicméně, je možné že jsem nezajel dostatečně hluboká. Ale sílu k opakovanému ponoru jsem neměl.

Knížka, která pros svoji zdánlivou prostotu a jednoduchý jazyk, pro mne představuje obrovsky silný myšlenkový impuls. Přečtete jej jedním dechem a ještě dlouho budou ve vás rezonovat slova jako krutost, zlo, víra, sobectví, soucit, naivita, odhodlání, vytrvalost, apatie. To vše, a ještě mnoho dalšího v knize, i přes její útlost najdete.

2 03.12.2018

Kniha bez přesného určení místa děje. Postavy bez jména. Děj odehrávající se jen v přibližně určeném čase. Zdá se, že kniha, ve které absentují tyhle základní prvky nemůže být zajímavá. Opak je pravdou. Děj se může odehrávat na spoustě míst, která známe. Každý z nás se může promítnout do některé z postav. Čas není podstatný. Zůstává děj. Na jedné straně se před námi prostírá se zdánlivou leností a plyne jakoby ospale, ale z každé ospalé scény jsme probuzeni jinou, dramatickou scénou. Ta po zdánlivém klidu zazní jako rána gongu, jehož zvuk postupně graduje, až v závěru jsou tóny doslova smrtelné. Kniha, kterou pro tvrdost jejích scén chcete několikrát odložit, ale ta následující vás doslova přinutí pokračovat. Pokračovat až do konce, ve který sice doufáte, který snad i předvídáte....ale současně pochybujete, že by mohl být takový, jako skutečně je. Pro mne jedna z nejpoutavějších knih poslední doby.

3 03.12.2018

Zvláštní kniha, i když věřím, že stejně jako většina jakýchkoliv překladů nemůže postihnout půvab a působivost originálního jazyka. Kniha která i přes jistou "syrovost" dokázala na počátku působit docela zábavně, postupně plyne jakýmsi relativně poklidným tempem, až k poměrně překvapivému závěru. Ukazuje specifika chování jistých společenských a náboženských skupin, a dává nahlédnout do jejich nitra i těm, kteří byli a jsou mimo ně, a jsou tedy pro ně jinak nedostupné.

03.12.2018

V rámci "Čtenářského klubu" jsem po letech přečetl Deník Anne Frankové. A jeden z komentářů mně nasměřoval k této knize, popisující událost z jiného úhlu. Z pohledu té, která se podílela na ukrývání rodiny Frankovy. Zachycení událostí těsně před válkou, v době války a ukrývání, ale i bezprostředně i později po válce. Pohled před válkou je takový lehce starosvětský, pohled v období války ukazuje co vše se může v lidech skrývat a čeho jsou schopni i za cenu vlastního nebezpečí, období po válce je jakýmsi pohledem na myšlenky na zúčtování s minulostí. Odvaha této ženy, která události a vlastně celý příběh líčí prostým způsobem bez okázalosti a patosu je úžasná. Kniha, která k deníku Anne Frankové podle mne patří jako Nový Zákon ke Starému. Jedno bez druhého je jaksi ochuzené a obojí pohromě svůj účinek násobí.

4 03.12.2018

Každé knihkupectví dnes nabízí desítky, možná stovky životopisů. Životopisy významných osobností, které mohou oslovit a inspirovat, jsou zpracovány poctivě, čtivě a inspirativně na straně jedné. Na straně druhé životopisy, které mají blíže k bulváru než k literatuře, a ze kterých na nás vykukuji hvězdičky, pro které je vydání životopisu prvním významnějším počinem jejich kariéry. Autobiografie Šimona Perese má blíže k té kategorii první, byť není biografií klasickou. Není to seznam dat a událostí, ale je výčet nejvýznamnějších momentů jeho života, na kterých autor sám objasňuje své myšlenkové procesy rozhodování, podstatu a úskalí vedení, filozofii rizika a odpovědnosti. Kromě toho kniha obsahuje informace o počátečních problémech vzniku státu Izrael, informace o spolupráci s tehdejším Československem, ale i Francií, Peresovo působení v Americe. Popisuje dobu, kdy Peres i přes své mládí dostal příležitost působit ve významných pozicích a ukazuje, že "kindermanagement" není jen výdobytkem dnešní doby. Je to kniha která by neměla ujít pozornosti milovníků životopisů, ale také těch, kteří chtějí čtivým způsobem získat informace o vzniku Izraele. A ač to u životopisů není obvyklé, měli by jí věnovat pozornost i všichni, k jejichž náplni práce patří vedení lidí a rozhodování, které může mít i vážné důsledky. Byť se může zdát, že pod zdánlivě jednoduchými větami není prezentováno nic nového, opak je pravdou.....jen je třeba podstoupit námahu a pod slupkou popisu objevit jádro, které lze využít.

03.12.2018

O existenci organizace Lékaři bez hranic ví asi každý z nás. Setkáváme se s informacemi o tom kde organizace působí, o mrtvých lékařích při útocích na nemocnice, o tom že jsou podezíráni z nekalé činnosti či špionáže. Vždy jde ale zpravidla o informace zvenčí. Informace novinářů, politiků, případně oficiální informace tiskové. Kniha, jejímž autorem je lékař, který v této organizaci působí nabízí pohled jiný. Deníkové zápisky, neučesané stylisticky, jazykově ani obsahově. Naprosto syrové, nevyhýbající se ani expresivním výrazům, prostě takové jaké přináší každodenní život. Ukazují činnost organizace a lékařů, vztah k nim. Popisuje zdravotnictví v podmínkách, jaké si jen stěží dovede středoevropan představit - alespoň tedy já. V zápiscích jsou okamžiky úsměvnější i dramatičtější, momenty boje o život, momenty relaxace i střípky pohledů na tamní kulturu. Silná, otevřená, poutavá....možná by se dalo najít víc výrazů, ale ať si je hledá každý čtenář sám. Ta knížka za přečtení určitě stojí.

7 27.11.2018

Villon je kouzelný, poetický a nadčasový. Když čtu jeho verše, vždy lituji že neumím jazyk natolik, abych si mohl verše vychutnat v originále. I sebelepší překlad nedokáže vystihnout ducha, kterého vložil autor. Nedokáže vystihnout poetičnost, kterou autor básni vdechl a kterou zamýšlel. Sportovní terminologií - není to "přímý přenos". Ale i tak je to pohlazení.

3 27.11.2018

Malá škola, která dlouho vydrží. Ke které je možné se vracet, kapitoly studovat na přeskáčku, opakovat si je. Pro toho, kdo nechce nebo nemá možnost odborného vedení při degustaci je sice řešením jen trošku nouzovým, ale inspirativním a pro samouka určitě užitečným. Doporučuji.

27.11.2018

Kniha, ve které se pohádková rovina protíná s rovinou snu a rovinou reality. Tyto roviny je nesnadné od sebe odlišit. Také láska zde má několik rovin. Ne jen té prosté, plné představivosti a jisté naivity, ale v pozadí je zde cítit ještě jinou rovinu. Rovinu, ve které přátelství a láska spolu na jedné straně soupeří, na druhé straně splývají. Kniha má laskavý jazyk a její děj v mnoha případech dává možnost fantazii propuknout v plné síle, což vynikne zejména v místech, kdy se text "odmlčí". Kniha, která potěší, pohladí a zaujme dějem, obsahem i formou.

5 27.11.2018

Zajímavě podaná kuchařka, některé recepty určitě stojí za vyzkoušení. Nabízí pohled na možnou změnu stravovacích návyků a do jisté míry i životního stylu. Přitom ale nic nevnucuje, arogantně nepřesvědčuje ani agresivně nevaruju....její podání je spíš úsměvnou nabídkou, laskavým doporučením a lákavým návrhem. Jistě, ne všechny recepty vyzkoušíme, ne se vším se ztotožníme (mně třeba osobně nechutna šampaňské)...ale tak to je v každé kuchařce.

2 27.11.2018

Kniha, u které bych řekl - uspokojí, ale nenadchne. V mnoha případech jsem měl dojem, že autor podceňuje hlubší analýzu svých postav. Jeho postavy mají předem daných dojem, který mají ve čtenáři vzbudit. Pisatel pak vše zjednodušuje, vynechává skutečnosti, které nezapadají do jeho konceptu. Jeho hlavní postava však toto zjednodušení, tuto plochost popisu nemá - možná je to dáno "ich-formou", která sama o sobě autora přivádí k popisu myšlenek z různých úhlů pohledu. Knihu bych neoznačil za dílo, ke kterému bych se ještě někdy vrátil, nicméně čas věnovaný přečtení zcela určitě nebyl ztracený.

1 23.11.2018

Nepříliš rozsáhlá kniha, je zdánlivě poklidným vyprávěním. Bez zvláštních dramat, bez akčních scén. I přes poměrnou stručnost ji lze rozdělit na dvě dvě části. První bych nazval psychosondou do duše -náctiletého mladíka a jeho pocity ze vztahu s ženou o generaci starší. Tuto část autor podává jazykem, odpovídajícím právě tomuto mladíkovi. Druhá část knihy pak má spíše charakter filozofický, navozuje myšlenku zločinu a trestu, respektive pohnutek které ke zločinu vedou. Klade otázky na pojmy spravedlnosti, hrdosti, cti. A nechává do značné míry na každém čtenáři, aby sám dospěl (nebo se alespoň přiblížil) k závěru, jak se k těmto otázkám postavit. Kniha mně osobně přišla zajímavější než filmová adaptace. Ale takhle to mám většinou.

Kniha určitě stojí za přečtení, ale přesto asi budu výjimkou, ale nemůžu téhle knize dát plný počet hvězd. Ano, je to nesporně velmi čtivá kniha. Ano, je to kniha která popisuje hrůzy (nejen) Osvětimského tábora tak plasticky, že vám běhá mráz po zádech. Zejména, pokud jste místa, kde se odehrává děj, někdy navštívili. Ano, je to kniha, která svědčí o zrůdnosti, které je člověk schopen. A pokud bych ji hodnotil pouze jako román, pět hvězdiček bych jí dal bez rozpaků a okamžitě. Nicméně, v okamžiku kdy se jedná o popis reálných událostí a to včetně jmen reálných, skutečně existujících postav s tím mám problém. Úplně stejný jsem měl při čtení Mawerova Skleněného pokoje. Pokud autor uvádí taková fakta, nebo se odvolává na reálné skutečnosti, je jeho autorská licence podle mého názoru hodně omezená. Je zde i riziko, že pokud knihu čte někdo, kdo nezná další souvislosti a začne ji brát jako základ svých historických znalostí, bude jeho cesta zavádějící. To spatřuji zejména na postavě Fredyho Hirsche - myslím, že informace o příčině jeho smrti je zde nakonec předestřena naprosto jednoznačně, ačkoliv tahle oblast navždy zůstane v oblasti dohadů.

3 23.11.2018

Již dlouho jsem neměl tak rozpačité pocity při hodnocení knihy. Textová a fotografická část jsou podobně rozsáhlé, a každou z nich vnímám poněkud jinak. Textová část v krátkosti líčí historii koncentračního tábora, představuje kategorizaci táborů, nastiňuje hierarchii táborové administrativy a přináší vzpomínky pamětníků. Tato část pro mne byla docela zklamáním. Popis je až příliš stručný a obecný, informace připomínají spíše článek v časopise, a (omlouvám se) přinejmenším každý kdo absolvoval středoškolský dějepis tohle již v mnoha podobách slyšel. Nicméně, alespoň závěr knihy obsahuje odkaz na literaturu, která může přinést něco objevného. Na straně druhé je mnohem působivější, poučnější a podle mého názoru propracovanější druhá část, obsahující několik stovek fotografií. Prostoru, obětí i jejich mučitelů. Ve srovnání s první částí působí na čtenáře daleko syrovějším dojmem, a z pohledu na jednotlivé fotografie mrazí. V této části si čtenář teprve uvědomuje hrůznost doby, hrůznost toho co se dělo, i toho čeho je člověk (lze-li jej tak označit) schopen. Takže za mne text za 2 hvězdy, fotodokumentace silných 5 hvězd.....

23.11.2018

Zvláštní styl psaní, příběh prokládaný citáty z novin....je hodně působivý, emotivní. Není to oddechové čtení, ale spíše gejzír vnitřních pocitů. Kniha mně připomíná svým stylem záznam freudovské psychoanalýzy. Myslím, že každý kdo si podobným traumatem prošel musí projít podobným procesem. Ne každý ale má sílu, ne každý má talent o tom podat svědectví a otevřít se všem. Ale v konečném důsledku jen tato forma dokáže očistit od tíhy tajemství.....

1 23.11.2018

Nejsem puritán, a erotické/pornografické scény by mně nevadily, pokud mají smysl. I násilí je přijatelné, pokud není samoúčelné. Ale jejich kombinace v tomto díle byla i na mne moc. Filozofie, morálka, hlubší smysl mně unikaly, a nejak jsem je ani náznakem neobjevil. V tomhle případě palec dolů...i když nevím, jestli označení "hrůza" není příliš eufemistické. A to říkám i s vědomím, že celkové hodnocení je zde poměrně vysoké.

První kniha od této autorky. Nevím, jestli se dá na její styl zvyknout. Podle mne ji buď od prvního okamžiku milujete a její podání vám vyhovuje. Nebo naopak, po několika stránkách ji odložíte jako nestravitelnou. Každopádně, pokud u ní vytrváte, zjistíte, že nad jejími texty bude nutno přemýšlet. Nelze je přečíst a mít jasno. Ale za přečtení každopádně stojí.

1 22.11.2018

Pokud se přenesete přes poněkud expresivní název téhle knihy, zjistíte že máte před sebou pohled na událostí z doby, které si na rozdíl od jiných válek ještě většina z nás pamatuje a z míst, kde mnozí z nás někdy byli. Pro mne byl dojem toho umocněn tím, že jsem v Sarajevu byl před několika měsíci. Při čtení se mně promítaly obrazy dnešního Sarajeva, jeho fotografie, a porovnával jsem je s tím, co jsem četl. Dva světy. Jeden tehdejší, plný zloby, zášti a násilí, druhý dnešní - život normálního města. A kladl jsem si otázku - je to dnešní Sarajevo skutečně normální, nebo je ta zloba, zášť a násilí jen umně skrýváno a stačí málo aby vše znovu propuklo.
Přemýšlel jsem i nad tím, kolik takových míst v naší Evropě máme. Kolik je míst, kde může potencionálně propuknout násilí, zloba a ozbrojený konflikt.
Je jiné číst reportáže o místech které jste nikdy nenavštívili - články z Afganistánu, ze Sýrie.......Ale téhle syrovosti, kterou mohu vnímat přímo fyzicky, se to nevyrovná.
Kniha, kterou bychom si měli přečíst všichni.

7 22.11.2018

Po přečtení Ostrova Sukkwan jsem si od knihy sliboval víc. Ostrov Sukkwan mi připadal "o stupínek výš". Měl větší napětí, spád, byl mnohem překvapivější a méně předvídatelnější. Odcizení manželé, dcera v ne právě ideálním manželství, nic co by šokovalo, co by se zvlášť vymykalo stovkám a tisícům příběhů které jsou kolem nás. Jakoby se autor snažil ukázat, že vlastně naše příběhy nejsou až tak odlišné od těch románových. Není to sice propadák, ale přesto - není to kniha, po které bych měl touhu sáhnout znovu.

3 22.11.2018