mosem komentáře u knih

Román dává čtenáři. především v první části, možnost rozvíjet svoji fantazii. Román nás zavádí do Číny, kde sledujeme běžící události, aniž by nám byla servírována jejich podstata, jejich příčina. Hlavní hrdina předává obálku - o tom, kdo je jejím příjemcem se můžeme jen dohadovat - obchodní partner jeho přítelkyně? Mafián (?) - kdo je tedy jeho přítelkyně? Ne stojí na pozadí její otec? Kdo je Číňanka, která je doprovází cestou vlakem? Jaká je její role? A jaká je vlastně role hlavního hrdiny? Skvěle naznačené otázky, které dávají příležitost hledat na ně odpověď. Mnoho odpovědí. Druhá část knihy, odehrávající se po návratu zpět do Evropy však podle mne trošku ztrácí právě tento půvab. Za zcela samoúčelné považuji naturalistický popis erotické scény v poslední části knihy. Oč půvabnější, poetičtější je zachycení podobné scény ve vlaku. A právě pro ztrátu této poetičnosti román u mne ztratil na hodnocení.

1 17.12.2018

Nepatřím k velkým čtenářům detektivek, takže Peter May není můj kultovní autor. Nicméně, recenze, doporučení, blogy, hodnocení, články o něm a jeho knihách jsou téměř všudepřítomné. A tak když se objevila nová detektivka, nešlo se jí vyhnout. Když jsem ji dočetl, přemýšlel jsem, jak ji hodnotit. Zaujal mne jazyk, ale neporovnával jsem s originálem a tak nedokáži posoudit, pokud je jeho barvitost dílem autora, a do jaké míry zásluha překladatele. Samotný námět mne zaujal, stejně jako prostředí, ve kterém se odehrává. Nicméně, jednotlivé události jsou ve svém důsledku až příliš nepravděpodobné. Stejně tak chování postav - na jedné straně se chovají naprosto profesionálně, na druhé straně zcela diletantsky (nechci být konkrétnější, ale kdo si přečte pochopí). Hezká oddechová detektivka, ale jestli jsou jeho další detektivky podobné, tak nevím - asi mezi své TOP autory Maye nezařadím.

1 16.12.2018

Je to Proces bez Kafky. Je to 1984 bez Orwella. Všichni poznají kdo je Vůdce, i když není jmenován. Je to román o místě s cenzurou, ale přitom není u nás....Román, který zachycuje myšlenkový proces hlavní postavy, ale zároveň nutí konfrontovat vlastními postoji. A odpověď....ta pak tvoří závěr románu. Kolik různých postojů máme, tolik různých možností románu se nabízí. A žádnou z nich nelze označit jako jedinou správnou.

3 16.12.2018

Povídková kniha, která osloví i téměř 100 let po vzniku jednotlivých povídek. Povídky které mají občas poněkud pochmurné téma, v jiném případě by námět mohl svádět s lacinému popisu. Nicméně, tomu se autor vyhnul - povídky jsou psané kultivovaně, bez brutality, ale i erotična. O to víc dávají možnost zapojení fantazie, dávají prostor hře se slovy.

4 16.12.2018

Dva romány v jedné knize:
Takový hodní hoši je román, zachycující životní osud někdejších spolužáků z elitní školy. Příběhy, jako v reálném životě žijeme každý z nás - některé životy jsou dramatické, jiné všední, některé ambice jsou nenaplněný, jiné životy přinesou absolutní překvapení. Ta podobnost s životy nás a našich spolužáků je tak fascinující, tak všední, že až v ní spočívá její nevšednost.
Druhý román Mládí zachycuje životní osudy dvou mladých lidí, jejich vzpomínky na období před 15 léty, kdy poznávají Paříž. Příběh je spletitý a zpočátku nepřehledný, zachycuje jejich vývoj od nejistoty a mládí až k jistotě a "dospělosti". Příběh dramaticky gradovaný, který pohltí a dá se přečíst jedním dechem.

1 16.12.2018

Jen krátký komentář - slibný název, totální zklamání. Jak literární, tak recepty.

Pouze oddechové čtení. Knížka, která nepřitáhne natolik, aby se k ní člověk znovu vracel. Jsou zde vtipné příběhy, nicméně některé působí zcela neuvěřitelně a tak kniha na mne působila podobně jako vyprávění estrádních umělců. Snad je to ale i tím, že od jejího původního vydání uplynulo již víc než 40 let, a za tu dobu se pohled na humor a humornost poněkud změnil. A tento humor mi nepřipadá jako ten, který má trvání - Kaplan, Švejk... ale mnohdy nemá ani břitkost klasických židovských vtipů.

1 15.12.2018

Nemám moc rád příliš jednoznačné recenze a doporučení na knihy. A tak i v tomhle případě jsem přistupoval s předběžnou opatrností. Tohle není kniha - láhev, která se dá vypít jedním douškem. Tohle je přímo "vinotéka" ze které postupně usrkáváte, převalujete po patru, laskáte jazykem, očicháváte aroma, očima vnímáte jiskru a barvitost a teprve pak necháte postupně sklouznou do svého nitra, a vnímáte rozkoš, která se vámi rozprostírá a zanechává dlouhou, výraznou stopu. A tak jako u vinotéky nelze provést stručné a jednoznačné hodnocení celku, i zde je třeba vnímat jednotlivosti. Pokud je totiž neoddělíte, může vzniknout zmatek, který vás naprosto dokonale znechutí a odradí od dalších pokusů. Je třeba degustovat, nespěchat, případně prokládat i jinými sousty. Ale výsledek pak podle mne bude stát zato. Možná budou názory různé, ale za mne má čestné místo v knihovně.

2 15.12.2018

Zvláštní, jednoduchý jazyk, který jsem vnímal na počátku doprovází poklidně, téměř snad až jednotvárně ubíhající příběh. Postupem času však příběh začíná gradovat a čtenáře vtahuje, každá věta vzbuzuje potřebu dalšího čtení. Příběh není doprovázen spoustou barvitých popisů, je formován jako drama, scénář.... a otvírá tak prostor čtenářově fantazii. A dává řadu otázek - může vznikat přátelství mezi lidmi, kteří o sobě nevědí vůbec nic? Je jiný způsob komunikace, jiný způsob předání informace, jiné vyjádření citů a pocitů, než slovy? Jaké jsou pocity těch, kteří vyhnáni válkou, hladem, smrtí....odcházejí ze své bídy k nám? A jak vnímají to, co jim naše civilizace nabízí jako pomoc? A jak se my dokážeme vnitřně vyrovnávat s tím, co jsme ve své naivitě, ve svém mládí, nebo z vlastních obav dokázali způsobit někomu jinému? Na to všechno dokáže tahle otázka odpovědět. V náznacích, bez nároku na univerzálnost Spíše jako pobídku k zamyšlení. A právě proto zcela jistě stojí za přečtení.

6 15.12.2018

Kniha, která se dá číst jako beletrie, ale přesto zachycuje realitu. Obsahuje celou řadu (alespoň pro mne) nových informací o židovské komunitě a filozofii jejího života, současně s prvky kontrastu s nežidovskou populací. Zvlášť silně na mne působilo sledování myšlenkových pochodů autorky ve skutečných situacích, bez jednoduchých receptů a odsudků "....já bych...". Tato slova může použít jen ten, kdy v takové situaci byl, ale tito lidé se těmto jednoduchým vzorcům vyhýbají. Kniha, která se dá přečíst takřka jedním dechem.

3 15.12.2018

I když samotnou vilou jsem fascinován - jak prostředím, tak její historií (a to nemám na mysli příběh v podání Mawera a jeho Skleněného pokoje), osobně jsem byl knihou trošku zklamán. Nesporně obsahuje spoustu zajímavých informací a fotografií, ale postrádal jsem trošku "genia loci", kniha na mně působila příliš technokraticky. Nicméně, uznávám že se na tom může podílet absence technického/architektonického vzdělání a pro jiné čtenáře může být právě tato forma podání ta nejlepší. Hodnocení je v tomto případě možná subjektivnější, než v jiných případech.

1 15.12.2018

Hodnotit knihu jako historickou studii je pro mne složité. Nicméně recenze, resp. upoutávky nabízely "vykreslení každodenního života člověka na konci 16. století", nicméně z mého pohledu tohle kniha nesplňuje. Je dokumentací jednoho procesu...který je zevrubně a poutavě komentovaný, nicméně jen stěží si dovedu tohle zevšeobecnit. Ne, není to zpochybňování toho co se odehrálo, co je zachyceno v protokolech. Je však podle mne pravděpodobné, že v tom případě musel mlynář Menocchio narazit na osvíceného inkvizitora, který s ním ani tak nevedl proces jako s kacířem, ale spíše teologické disputace. A také Menocchio není prototypem běžného člověka z konce 16. století - už jen znalost čtení a psaní, stejně jako jisté společenské postavení mu přisuzovalo jistou výjimečnost postavení...a zřejmě i výjimečnost přístupu k jeho kauze. Kniha může nesporně sloužit studentům historie jako ukázka práce s prameny, přístup k jejich hodnocení, zpracování a komentování, pro laického čtenáře však zůstává na hranici beletrie, kterou jen malá část z nich prostřednictvím poznámek a komentářů překročí.

3 10.12.2018

o přečtení knihy se nemůžu ubránit pocitu že hlavní příčinou udělení Pulitzerovy ceny téhle knize byla aktuálnost jejího tématu. Nemohu se ani ubránit pocitu, že autor se až příliš snažil překonat "1984" v popisu totalitních praktik. Poněkud mně neseděl ani rozsah knihy, který bych nazval až užvaněností. Pro mne osobně po všech těch pozitivních recenzích (nebyly i ony vyvolány právě aktuálností tématu?) byla kniha trošku zklamáním. Ostatně, jak málo recenzí se věnuje literárním kvalitám, a jak mnoho z nich hodnotí faktografickou přednost knihy - ale ona to přece je (nebo má být) literatura, nikoliv literatura faktu. Nicméně, uznávám, že toto hodnocení je stejně subjektivní, jako to hodnocení recenzentů.

2 10.12.2018

Pokud si odmyslíme některé novodobé prvky, jako automobil, mohla by podobná kniha vzniknout v i našem prostoru jen o několik desítek let dříve. Prostota života kterou popisuje, nás - zahlcené vší moderností, může zarážet. Nedovedeme si představit takto v dnešní době žít. Na straně druhé z knihy vyzařuje obrovská svoboda, kterou tito lidé žijí. Žádné pokrytectví. Žádná faleš. Přímočarost, otevřenost, život nezatížený civilizačním stresem. Těžko volit.To vše s prvky moudrosti, jaká bývá nazývána lidovou moudrostí nebo selským rozumem. Ale v této knize není po pejorativním nádechu tohoto výrazu ani stopy. Je to prostě moudrost. Kniha si nehraje s prvky falešné korektnosti, s jakou jsme zvyklí se setkávat. Ať už jde o výrazové prostředky, které přes svoji syrovost nepůsobí vulgárně, nebo jde vztah ke kočovným etnikům. I přes volbu jazyka, prostého jako její postavy, to však podle mne není kniha, kterou by bylo možno vnímat jako oddechové čtení.

10.12.2018

Pokud nejste vášnivým vyznavačem humoru, který pro jistotu sám předem upozorní na svoji vtipnost a zábavnost, pokud máte rádi humor jemný, laskavý a nenápadný, pokud vám vyhovuje vtipnost kterou musíte odhalit a být tak její součástí, je tahle kniha tím pravým čtením. A netradiční zpracování ve formě korespondence má také své kouzlo, i když je pro čtenáře náročnější. I když to pro mne asi nebude kniha, kterou bych zařadil mezi "horních 10%", nesporně patří ke knížkám, které stojí za to občas vzít znovu do ruky a alespoň prolistovat.

11 10.12.2018

Kniha, která podle mne není o pěti cestujících ani o "soudci", ale o každém z nás. Každý z nás nosí v sobě tajemství a je jen na nás, jestli je zveřejníme nebo ne, jestli někomu ublížíme či nikoliv. Každý z nás může či nemusí následovat své srdce. Každý z nás může hledat smysl svého bytí..... Kniha, která čtenáři na otázky odpovídá, ale každá odpověď je vlastně další sérií otázek, dalším prostorem k hledání. Silná kniha, které dávám plný počet hvězdiček i přes poněkud pohádkový závěr. Mně osobně by se víc líbil konec otevřený, ale .....ale jiným by určitě závěr scházel.

1 10.12.2018

sbírka, obsahující detektivní povídky s legendárním soudcem Ti dává ochutnat z kompletního menu, které přináší jednotlivé detektivky. Způsob zpracování je osobitý, stejně jako samotné příběhy a jejich řešení, které v mnoha případech dává nahlédnout do odlišnosti uvažování obyvatel staré Číny, naznačuje jejich specifickou mentalitu i odlišnosti úředních přístupů a postupů, letmý pohled do filozofie života i odlišnost života "obyčejných" lidí a těch, kteří se nacházejí v určitém postavení. Příběhy jsou hrou, která mnohdy může vést k hlubšímu zájmu o dějiny tohoto regionu, a hlubší poznání systému vlády a řízení státu v té době, včetně soudních zvyklostí. Pokud na tuto hru přistoupíme, nevadí ani některé nadčasové drobnosti - jako používání soudobých měrných jednotek, výrazy jako gentleman apod. Tyto knihy nejsou historickým ani vědeckým dílem, jsou literaturou se vším všudy, včetně autorské licence.

3 09.12.2018

Kniha kterou jsem přečetl doslova jedním dechem. Má spád, děj, napětí. Možná svou roli sehrálo i to, že se kniha odehrává v místech které znám.

7 09.12.2018

Kniha, které sice dávám plný počet hvězdiček, ale současně ji nezařazuji do svých oblíbených. Je napsaná skvěle, to ano. Ale současně vyvolává jakýsi vnitřní blok, že bych ji měl číst znovu. Fakticky bych ji rozdělil na tři části - první, podle mne nejlepší, vykresluje situace, příčiny a způsoby, jak docházelo (a platí to stále) ke vzniku zfanatizovaných jedinců, kteří postupně tvoří zfanatizované skupiny. Na počátku není ideologie, ale potřeba - někam patřit, k někomu patřit....možná i něco vlastnit. Tady je hlavní "hrdina" vykreslen skvěle. Druhá část je dokonalá technicky, jednotlivé technologie a jejich užití jsou popisovány s naprostou přesností, až má člověk někdy pocit, že jde o návod k použití. A závěrečná, nejkratší, nastoluje otázku pro každého z nás. Kde je naše hranice? Kde je hranice, kterou bychom my nedokázali překročit za žádných okolností? Ale i otázky podobné, jen obecné - co je čest, co je věrnost, co je vlastenectví, co je odpovědnost, co je poslušnost, co je oddanost, co je loajalita. A kde je hranice, kdy tyhle vlastnosti mají ještě pozitivní charakter, a kde už začíná patologická vrstva jejich obsahu.

18 09.12.2018

Kniha u které nevíte, jestli se smát naivitě (až hlouposti) žida Mendla, nebo naopak jej litovat. Ale když si přečtete knihu opakovaně s určitým časovým odstupem, a uvědomíte si dobu, kdy její autor žil - zjistíte, jak úžasně nadčasově byla napsána. Jak naivně Mendl přistupuje k realizaci svých projektů, burzovním obchodům.... a je to vlastně kniha, není to do jisté míry nám nastavené zrcadlo?

09.12.2018