muchomurka komentáře u knih
Zajímavý nápad, fakt hodně. Ale příšerné zpracování. Snad polovina knížky byla jak zaseknutý kolovrátek to samé - chce ji, ale odmítá ji, nic jí neřekne i když se pořád ptá. A to celé znova a znova a znova... Už jsem si začínala říkat, jestli se někdy děj pohne dopředu.
Škoda, že autorka nevytěžila více z vedlejších postav - Ame, Donny, Gaba či "madam" Varnie... A vůbec to chtělo celé více propracovat, přišlo mi to povrchní, plytké. A co ten konec? Aaaaaach, to bylo tak protivné.
Mrzelo mě to, čekala jsem zajímavý příběh, který mě pohltí.
Uf, na to jak byl tenhle díl dlouhý, byl neskutečně roztahaný a do poloviny skoro bez děje. Nechápu, proč nás autorka zahltila takovým neskutečným množstvím vedlejších příběhů a postav. Zdržovalo mě to od hlavního příběhu Puryho, části s panem D a Lashem bych zkrátila tak na čtvrtinu - minimálně. Celé to bylo zbytečně uměle natáhnuté.
Puryho příběh sám o sobě byl nic moc, fakt jsem se v něm nevyznala a ani když se vysvětlovalo, proč co a jak dělal, jsem to nějak nechytla. Prostě troska. Sice to na konci přiznal, ale stejně, nedokázala jsem ho litovat.
Oproti ostatním příběhům byl tento dost slabý. Uvidíme, co přinesou další díly, doufám, že to nepůjde víc k šípku...
Celou knížku jsem nedokázala vystát hlavní hrdinku. Sice o sobě říkala, jak se nevzdává a neutíká, ale přišlo mi, že celou knížku prostě jen zavírala oči a utíkala. Byla hrozně rozdvojená, jednou něco řekla či udělala, pak to změnila, pak zase zpátky... Bylo to jak na houpačce.
(Spoilery). A už vůbec jsem nechápala, proč je tak hnusná na Lincolna. Jo, neřekl jí to, měl tajemství, ale měl pro to dobrý důvod. Kdyby nebyla tak strašně umíněná, mohli si to vyříkat. Ale ona se musela chovat jako malé rozmazlené děcko.
Když jsem ale dočetla na konec, kde bylo všechno vysvětleno, celé to napružení ze mě trochu opadlo. Sice Violet pořád nebyla nijak extra sympatická, ale jsem ráda, že se to vyžehlilo mezi ní a Linkem. Hrozně jsem mu fandila a strašně mě štvalo, jak to Vi posílá čím dál víc do háje.
Vysvětlování autorky ohledně andělů a dalšího bylo zmatečné, dělalo mi problém to občas pochytit, nevím, jestli to bylo tak krkolomně napsané, nebo za to může překlad. Ale oceňuji, že vše nebylo jen černé nebo bílé (Fénix).
A super postavy byly i Steph a táta Vi. :-)
(Může obsahovat spoilery.)
Druhý díl byl příšerný, nudný, ale o to lepší mi přišel třetí. Napínavý děj (sice občas autorka ujela a některé scény, rozhovory zbytečně natahovala, ale nebylo to tak hrozné jako u druhého dílu), nové informace, odhalení, spád a hlavně konečně vyřešení vztahu "bratr-sestra" - hltala jsem celou knížku a říkala si, proč čtu tak pomalu? Ze všech tří dílů se mi tenhle dostal pod kůži nejvíc.
Jen mi bylo líto Maxe, všichni ho pořád odbývali... Přitom mi přišlo, že by mohl mít pro příběh důležitý potenciál, nebo nějakou roli v něm.
Nevím, jaké jsou další díly, ale zatím to na mě působí, že by bylo fajn to tu ukončit, skončilo to všechno správně, šťastně :-) Třeba se pletu, ale zatím to vidím takto.
První díl byl skvělý, napínavý, s novou myšlenkou. Druhý díl byl nijaký, nudný, působil na mě jako vycpávka. Začátek byl příšerně dlouhý, nudný, pořád dokola se opakovalo to samé. A konec? Když už se to konečně rozjelo, tak to najednou skončilo? Takové brutální utnutí? Žádné vysvětlení, prostě najednou skok. Nevím, doufala jsem, že se něco odhalí, že se dozvím něco nového, ale nic moc. Nechápu, proč její maminka pořád mluví v hádankách? A co to dítě? Kolikrát jsem se sama v tom, co čtu, nevyznala... Nevím, jestli bude další díl, nebylo by na škodu to nějak pořádně vysvětlit, ukončit, ale tenhle díl byl pro mě veliké zklamání.
Skvělá knížka! Moc se mi líbily jednotlivé nápady (např. když se Lena zlobila, tak přišel déšť, bouře nebo dům, který pokaždé vypadal jinak - podle nálady jeho obyvatel ad.) a i celkový příběh. Ze začátku teda bylo to úporné odmítání ze strany Leny dost zdlouhavé, už jsem se bála, že takto "rozplizlý" bude celý příběh, ale děj se pak hooodně rozjel. Postavy byly různorodé, což dělalo příběh pestřejší a některá odhalení jsem vůbec nečekala. Jsem zvědavá, co bude dál.
První díl měl skvělý nápad, spád - prostě jsem ho hltala. U druhého to říct nemůžu. Neskutečně pomalý rozjezd, příliš mnoho postav, které tam najednou byly a chvíli trvalo, než se v nich člověk vyznal. Příběh se často opakoval, hlavně popisy, když se udála nějaká akce, posun příběhu, tak během chvilinky, a pak znova nastupovaly popisy, které byly už předtím častokrát řečeny. Přišlo mi to celé takové "vynucené", násilím napsaný příběh. Mab mi přišla příliš sebevědomá (sama to tam pak přiznala), oproti tomu Silla byla obezřetná, nezahrávala si jen tak s magií, což mi u Mab chybělo. Chápu, že v magii vyrůstala, ale trocha skromnosti, by neškodila. Také mi přišlo, že se pořád dokola omílaly ty samé runy a kouzla. V prvním díle jsem měla pocit, že je toho hodně, tady, že na všechno stačí 3 runy a 3 "kouzelné věty".
Také škoda, že se děj nezaměřil trochu víc na Donnu a Nicka. Během četby mi přišlo, jak kdybych přeskočila díl a teďka mi některé znalosti chyběly pro úplné pochopení.
Prvních tak 40 stran byla děsných, hrozně se to vleklo a ani se mi nechělo číst dál. Nakonec jsem to překonala, ale žádný třeskutý zázrak se nekonal. Jane byla taková zvláštní, přišlo mi, že co mohla, to flákala - školu, práci...
Nápad to nebyl špatný, káva a láska, ale celý příběh byl takový plochý. Postavy, jejich vztahy, děj, všechno jen na povrchu. Chtělo to trochu víc propracovat, dát tomu spád.
Knížka byla čtivá, sice chvílemi dost úproná, ale... Grace mi přišla jako ufňukaná potvora. Vůbec jsem se do ní, jejích problémů nedokázala vžít. Přišlo mi, že se pořád jen utápí v sebelítosti a ani se nesnaží něco řešit. Její kámoška Sal, která se ze začátku zdála normální, byla teda taky celkem potvora. Nevím, jestli bych jednu nebo druhou chtěla za kamarádku. A to, jak Grace pořád pila, bylo děsný. Vážně jsem si myslela, že je alkoholička (to její jednání/chování tomu dost odpovídalo). Jen škoda, že to zase skončilo tak nějak nijak, chtělo to ještě nějaký epilog, něco ve stylu "o půl roku později..."
Skvělá knížka, hnedka mám chuť se zabalit a vyrazit na cestu. Nemám, co bych vytkla, hlavní postavy, příběh, motiv naprosto boží! :-)
Knížku jsem si půjčila v dětském oddělení knihovny, a tudíž jsem se trochu obávala, jak bude napsaná, jestli to nebude moc jednoduché. Ale vůbec nebylo. Začátek byl kapku rozvláčnější, ale dobře jsem se u knížky bavila. Sice tam spousta věcí nebyla vysvětlená, ale to příběhu vůbec nevadilo. Sice jsem se chvílemi ztrácela, hlavně na začátku, v těch všech vztazích a dost podobná jména tomu taky nenapomáhala. A také jsem doufala, že Gwendolyn nebude pořád tak pasivní, že něco vtipného plácne, snad se ještě dočkám v dalších dílech. Celkově ale skvělý příběh :-)
Skvělý příběh, skvělé prostředí. Trochu jsem se bála, že se objeví zombie, a tím by se pro mě příběh pravděpodobně stal přitaženým za vlasy a šel by do kytek. Naštěstí se to nestalo, pouze chemický únik. To, že napsaný příběh by mohl být realitou (i tou chemickou sloučeninou, i když asi by ve skutečnosti neměnila lidi), jej dělalo napínavým, při čtení mi až běhal mráz po zádech.
(Spojler:) Trochu jsem čekala po smrti Robbieho, že situaci osvětlí pan Appleton, což bych ocenila, ale příběhu to nijak neubralo. Líbily se mi různé povahy postav, to, jak se musely naučit spolu vycházet a vyřešit dané situace, ve kterých se ocitaly. Pořád jsem si říkala, proč příběh vypráví Dean - takový nijaký kluk, byli tam lepší adepti Niko, sympaťák už od začátku, fascinující Alex, ale s každou další stránkou jsem nakonec uznala, že nejlepší volnou byl Dean. Uvidíme, co přinese další díl.
Tuhle knížku jsem přesně teď potřebovala. Souhlasím s mnohými komentáři tady a doufám, že se nebudu moc opakovat.
Čekala jsem jednoduchý děj o lásce, ale dostala jsem strhující děj jako na houpačce s nepřetržitou jiskrou! Příběh jsem hltala a nedokázala přestat. Zamilovala jsem si všechny postavy - nejen Abby a Travise, ale i Ameriku a Shepleye, všechny bratry a otceTravise. Občas sice postavený na hlavu - stačilo by si některé věci pořádně vyříkat a netrápit se, nebo když vždy vyvázli bez stínu podezření z pochybných situací (ale tak to má v takovéto knížce být). Trochu bylo škoda, že děj ohledně otce Abby byl jenom proto, aby se odehrála událost ve Vegas, a pak už se nijak neřešil, zajímalo mě, jak to bylo dál, doufala jsem v potrestání jejího otce.
Co jediné mě na knize neskutečně štvalo, byly neustále chyby (za což autorka nemůže, je to chyba nakladatelství). Úplně nejvíc mě rozlítila chyba na konci, kdy se Abby nechala tetovat - v celé knize se Travisovo jméno psalo s dvěma "d" a v tom tetování bylo jedno...
Přes pomalejší začátek, který byl kapku nudný, se to parádně rozjelo - nemohla jsem se od knížky odtrhnout. Na příběhu velmi oceňuji, že nebyly hlavním tématem upíři (nic proti nim, ale poslední dobou jich bylo všude nějak moc). Byla jsem napnutá, hltala každé slovo. Nevím, jestli to není překladem, ale zaujalo mě Vincentovo vyjadřování - taková směs staré a nové řeči, krásně to podtrhovalo jeho dlouhý pobyt na Zemi. Zpočátku jsem měla radši Georgii, byla taková správně potřeštěná a do Kate se mi tak obtížněji vžívalo. Dalším kladem je, že i přes množství postav se děj "nerozplizl" do nekonečných odboček, čehož jsem se obávala. Jen škoda, že je to zase trilogie (i když je pravda, že knížka skončila tak, že další díly není nutné číst), tak jen doufám, že se z toho nestane nečitelná a nudná slátanina.
Skvělá knížka! Hlavní postavy jsem si zamilovala hned, byly mi sympatické. Líbil se mi příběh, to, jak do sebe krásně zapadly všechny roviny příběhu, jak Silla postupně obejvaovala minulost své rodiny. Jen konec byl trochu rychlý, na to jak autorka celou dobu budovala zápletku, ale proč ne? Lepší než ukecaný, roztahaný nebo vyčpělý.
Jsem moc zvědavá na pokračování, doufám, že bude minimálně tak dobré, jako první díl.
Podle anotace mě knížka hned zaujala. Vypadalo to na dobrý napínavý příběh. Bohužel jsem se zklamala. Námět super, ale zpracování dost pokulhávalo. Děj se vlekl, měla jsem zmatek v popisovaném světě - po katastrofě byla anarachie, téměř nic nefunogovalo, ale od půlky knihy najedou byla síť a počítače, spolubydlící Max měla počítač. Děj byl příliš roztříštěný, sledoval tolik míst, lidí, děje. Na můj vkus také příliš popisované scény násilí, které se pak pořád opakovaly.
A překladatel (či editor) taky nestál za moc, jeho oblíbené slovo bylo beton a často popisoval různé scény dost podobně, a tudíž to bylo zbytečné, jen to zdržovalo.
Podle všeho je to zase první díl ze série. Zajímá mě, jak to dopadne, ale číst se mi to teda moc nechce. Uvidíme...
Tento díl se mi četl o trochu hůř než předchozí, ale stejně jsem ho zhltla. Luštění šifer, geocashing, napětí, láska :-) Všechno dobré v jedné knize. Hrozně moc jsem fandila Benovi, tak doufám, že to s ním dopadne dobře (akutně potřebuju další díl!!!) a že to nerozbourá jejich partu, protože je skvělá. U příběhu jsem se fakt nasmála a ráda bych, aby tato dobře nastartovaná série byla pořád minimálně stejně dobrá!
Co mě akorát zarazilo, že když se dostali za poslední úkol, že neohlásili na policii, co zjistili a jak se věci mají. Uvidíme, jaký dopad to bude mít v pokračování.
A co mě ještě napadlo při zmínce o tetě Tempe - knížky o Tempe jsou založený na vědě, nic napřirozeného, kdežto knížky o Tory a virátech jsou podstatně méně skutečné. Líbí se mi tahle rozdvojenost, jak to pěkně funguje vedle sebe :-)
Když našli toho chlápka, chvíli jsem si říkala, že se tam třeba Tempe obejví a bude pátrat, aby to nakoplo příběh dál. Nestalo se, vůbec to nevadí, jen by to bylo zajímavé...
Tak jsem právě zjistila na stránkách Kathy Reichs, že o Virátech už vyšlo 6 knížek, tak doufám, že se překladatelé budou činit a co nejdřív se dozvíme, jak to všechno je dál!
Předchozí díly se mi líbily víc, přišlo mi, že tady bylo celkem brzo jasné, kdo je padouch. A občas jak kdyby v knize byly vycpávky, které zdržovaly od děje a k ničemu moc nebyly. Ale oceňuji, že kniha byla čtivá se zápletkou, aniž by musel nastat nějaký rozkol mezi Heather a Cooperem. Líbilo se mi, že jejich vztah byl takový normální, neřešili žádné drama, že se ho někdo snaží svést a on podlehne/nepodlehle. Za tohle velké plus. A další za to, že jsem se u knížky fakt dobře nasmála :-)
Jsem zvědavá na další díl!
Zvláštní příběh. Asi za to mohl styl vyprávění, neobvyklá jména, kterými jsem se ze začátku těžko prokousávala, byla pro mě moc kostrbatá, tahala mě v textu za oči (i když chápu, že ve Finsku jsou obvyklá, ale mě to rušilo), nebo také to, že přímá řeč byla zvláštně značena (odrážkou a bez konci, občas to mátlo, že kus věty už daná osoba neříká, ale je to dovětek). Ale i přesto se to dalo.
Lumikki byla dívka, která si prošla peklem a přesto nebyla zlomená (tak to na mě působilo). Něco na jejím charakteru jsem obdivovala, něco jsem nemohla přijmout. Celkově se mi líbila, její logika, myšlení, styl její komunikace s okolím. Škoda, že její minulost byla napsaná v malých náznacích, ne zcela dovysvětlená.
Moje pocity z této knížky jsou rozpolcené. Začátek a konec nic moc, prostředek jsem hltala, proto dávám 3*.
Knížka začínala zajímavě a hned mě vtáhla do děje. Ale potom to nějak vyprchalo a dočítala jsem jen s vypětím sil a vůle.
Hlavní hrdinka Becca mi byla sympatická jen ze začátku, stejně tak James.
Příběh byl zmatený, přeskakování během jedné věty z přítomnosti do minulosti mě mátlo, náhlá změna tématu taky - četla jsem, ale vůbec jsem se nechytala.
Na to, jak to vypadalo dobře (ze začátku), mě knížka dost zklamala. Přišlo mi to takové o ničem. Nemastné, neslané...