Mufa komentáře u knih
Několik knih od Simmela mám přečtených, tohle byla taková oddechovka na jednu noc se zajímavou zápletkou. Napsal i horší díla ;-)
Po delší době kniha, při které jsem měla slzy v očích. Tak dobře napsaná, že do roku 1944 mě vtáhla tak dokonale, že jsem v té galerii byla s s Hannah a Danielou také a zoufalství G.Wolfa z toho, jak to dopadlo, cítila velice živě.
Vymyslet příběh k historicky žijící osobnosti do takových detailů, jako jsou hry s karamelkou, chce opravdu talent.
Je to stejná fikce jako Tatér, Knihovnice a podobné. Tady se mi naopak líbilo právě to, že se autor zamýšlí nad tím, jak se lidé, kteří zažili koncentrák ať už na straně SS nebo Židů, snaží s tím vším vyrovnat v životě dál. Nikdo, kdo to nezažil, nemůže říct, jak by se choval, pokud by byl nucený na jedné té straně stát.
Za mě je to velmi zdařilá prvotina
Přestože knihy o Jindřichovi VIII mám ráda a přečetla jsem jich hodně, o tom, že Jana Grey měla sestry, jsem doteď nevěděla.
Kniha je psaná z pohledu několika žen, kapitoly přehledně uvedené datací. Četlo se to samo, "romantické" dialogy mě vůbec nenudily.
Knih o holokaustu a koncentračních táborech mám přečtených hodně. Tahle je jedna z těch čtivějších, o to cennější, že se jedná o skutečný příběh. Ale jako ostatním mi připadal závěr trochu useknutý, mohlo to být víc rozvedené, vždyť pochod smrti nebyl o nic méně hrozný než celý pobyt v koncentráku a utéct z něj chtělo odvahu.
Ale i tak knihu doporučuji
Kdysi dávno přečteno Mládí v hajzlu, teď jsem dorostla do věku na Dědictví a opět jsem se skvěle bavila. Nejspíš přelouskám i ostatní knihy od C.D.Payne
Ještě jsem nikdy nečetla knihu o psychických poruchách z pohledu toho, kdo s takovým člověkem musí žít a nějak se s tím vším poprat. hodně depresivní čtení. Uvědomila jsem si, že partneři nějakým způsobem postižených lidí musí být opravdu hodně silné osobnosti, když ustojí vztah, do kterého nešli s tím, že se celý život budou muset potýkat s tím, s čím se potýkají.
Tak tenhle díl se zase povedl, trochu jsem měla obavy, protože vlna zločinnosti mě moc nenadchla. A už se těším na to psycho, co nastane v dalším díle, živě si to představuju
Tenhle díl byl slabý. Nevím proč, ale nějak mě to nechytlo
Náhodný výběr kvůli Čtenářské výzvě. Prvních pár kapitol jsem si říkala, že to nejspíš odložím. A pak se to někde zvrtlo, nejspíš při brilatním popisu člověka, který téměř umírá na popáleniny. A ve chvíli, kdy přišla Marianne a začala propojovat minulost s přítomností jsem byla čím dál víc zvědavá, jak to dopadne.
A i když průchod peklem už mi přišel hodně přitažený za vlasy, celkově na mě autor udělal dost dobrý dojem a jsem ráda, že jsem si knihu vybrala. Rozhodně je to k zamyšlení
Jsem docela ráda, že kniha vyšla až poté, co jsem vychovala děti. Protože ruku na srdce, kdo v Kevinovi občas nezahlédl to své dítě, zvlášť pokud má nebo měl doma taky pánskou verzi puberťáka? Nicméně si nedovedu představit, že bych v tomhle musela žít 16 let a pak s tím žít po zbytek svého života. Líbil se mi i styl, jakým to je napsané. A jdu kouknout i na film, schválně, jak moc se odchýlí
Tenhle dílů byl skoro lepší než ten první, hlavně závěr a švihlá tetička Nora. Už se těším na další díly, jako oddychovka do dnešní doby je to skvělý
Nestává se mi často, abych se u knihy nahlas smála. Tady se to podařilo několikrát. Jako oddechovka naprosto skvělá.
O posmrtném životě a reinkarnacích občas přemýšlím a tohle pojetí by mi docela vyhovovalo. Jen škoda, že se to člověk do poslední chvíle nedozví, jak to opravdu je.
A jsem celkem ráda, že posmrtný život nepopírám...
Zajímavé téma, o nemoci jsem nikdy neslyšela. Četlo se to úplně samo, takže dávám plný počet bodů ;-)
Přečetla jsem všechny cestopisy od L.Zibury a pořád se mi jeho styl hodně líbí. Tohle je navíc cestopis z míst, kam bych se také mohla podívat, už mám pár tipů v cestovatelském sešitku. Už se těším, až Ládík zase někam vyrazí a napíše o tom ;-)
Že je Čína socialistická země nejhoršího kalibru jsem věděla, ale při čtení téhle knihy jsem nevěřila vlastním očím. Připadá mi, že si se Severní Koreou mohou podat ruce. A jak to tak vypadá, od dob Kulturní revoluce se toho v Číně zas až tak moc nezměnilo. Neskutečné, v jakém prostředí jsou lidé schopní žít, zvyknout si na to a ještě to podporovat a vychvalovat.
Přečetla jsem hodně knih o holokaustu a o Osvětimi konkrétně. Tohle by mohl být hodně silný příběh, bohužel je ale napsaný až moc povrchně. Těch momentů, kdy si člověk uvědomí tu hrůzu, je tam málo a je to škoda. Taková červená knihovna z lágru. Asi i proto se tento příběh zdá neuvěřitelný. Věřím, že se stal, někteří lidé mají prostě celý život ohromné štěstí. A právě i s tím se dalo hodně pracovat. Škoda...
Tři hvězdy dávám za to téma, na tu dobu by se nemělo zapomenout.
Tahle se mi od autorky líbila zatím nejvíc. Mělo to náboj a spád, i když bylo jasné, jak se příběh bude vyvíjet dál.
Horolezectví je moje velká vášeň, i když jsem se nikdy neodvážila do takových výšin, o jakých se tu píše. Skvěle popsané pocity, smiřování se se smrtí a euforie ze záchrany. Výborný nápad je i prolínání myšlenek svou hlavních postav. Nechtěla bych být v kůži Simona, muselo to být těžké rozhodnutí a pak hrozný šok. Nechtěla bych bít ani v kůži Joa. Výborná kniha