Mufa komentáře u knih
Nechce se mi věřit, že se tohle opravdu někde děje. Ujistěte mě někdo, že je to v podstatě žánr sci-fi. Hodně surová kniha
Cestu do Santiaga taky plánuju, na kole jezdím hodně, koloběžku mám taky. Ale dát 80km na koloběžce dva měsíce v kuse, to chce odvahu a kuráž. Moc pěkně se to četla, kdysi jsem sledovala i online verzi. Pěkné fotky, občas tak emotivní, že i mně slza ukápla... prostě takhle nějak má cestopis vypadat ;-)
První dva díly jsem nečetla, ale u toho třetího jsem si vzpomněla, jak je King skvělý autor. Bylo to tedy trochu méně děsivé než jiné knihy, co jsem od něj před dvaceti lety četla, ale zas to mělo zajímavý námět. Telekineze až v takové formě je doufám opravdu jen scifi.
Asi budu muset tohoto autora oprášit a zařadit něco dalšího.
Na prvotinu naprosto brilantně napsané. Četla jsem v MHD a tekly mi slzy, to už se mi dlouho nestalo. Silný příběh. Nedovedu si vůbec představit, jaké to musí být žít a umírat s touto nemocí. Druhý příběh sice nebyl tak smutný, ale i ten měl velmi silný emoční náboj. Na tuhle knihu jen tak nezapomenu
Těžko se tomu věří, že by všechny sestry měly neustále takové štěstí, ale ať je to jak chce, je to silný příběh. Četla jsem spoustu knih na téma koncentračních táborů a tahle je jedna z těch lepších, kdy jsem si opět uvědomila, že si vůbec nedovedu představit, co se tam vlastně dělo
Několik cestopisů už jsem přečetla, tenhle patří jednoznačně k top pěti nejlepším. Jistě, není to detailní popis trasy, ale to se dá najít v kdejakém průvodci. Nejdřív jsem si říkala, jak takový cestovatelský ucho chce jít PCT, ale nakonec musím říct, že málokdo dokáže tak pěkně a čtivě popsat, co mu cesta dala a jak ho dokáže ovlivnit a změnit.
Jestli má autorka někde nějaké přednášky na živo, určitě bych se chtěla zúčastnit. Za mě rozhodně palec nahoru a klobouk dolů ;-)
Nevím, proč má tak nízké hodnocení, líbilo se mi to. Trochu beletrie, trochu historie, do kontextu doby je to zasazené celkem dobře. Při čtení jsem si uvědomila, že ženy to v 19.století neměly jednoduché. A i známý fakt, že za peníze se opravdu nedá koupit vše a i s nimi si člověk dokáže celkem slušně zničit život.. V podstatě měly smutný osud.
Četlo se to lehko. Myšlení autorky ale nechápu. Na jednu stranu samostatná bytost, co se nebojí odejít za prací do ciziny, na druhou stranu naprosto naivní člověk, který se nepoučí. Měla víc štěstí než rozumu...
Co k tomu říct... neskutečné, skvěle propracovaný příběh, postavy, děj. Silný námět, některé večery jsem se knize vyloženě vyhýbala, protože jsem nebyla schopná vstřebat další drsné scény, které jsem očekávala. Četla jsem Trhlinu a Strach, ale tohle je něco úplně jiného a naprosto dokonalého
Bavila jsem se, některé kapitoly mě rozesmály nahlas. Jako kdybych poslouchala mého muže. Třeba kapitola o sledování televize byl popis toho, jak to funguje u nás doma.
Alespoň vidím, že je muž vlastně úplně normální a jen my ženy jsme z Venuše ;-)
Pro někoho, kdo v mládí dělal balet, ale nedotáhl to až na konzervu, je to celkem hororový čtení. Určité historky se k nám donesly, ale zažít bych to opravdu nechtěla.
Jsem jen o něco málo starší a potvrzuji, že 90.léta byla opravdu divoká. Tahle kniha mě vrátila do dětství, celou dobu jsem přemýšlela, jestli bych to chtěla zažít znovu anebo jsem ráda, že už mám pubertu a období hledání sebe sama za sebou
Obdivuji to, jak se autorka prala se svojí nemocí, ta vůle žít je neskutečná.
Ovšem při popisu toho, jaký nezájem projevovaly státní instituce, které by se měly její situací zabývat a jak se k ní postavila její obvodní lékařka, se mi "otevírá kudla v kapse". Ta lékařka měla dávno přijít o licenci...
Bohužel je to smutná pravda, tak to u nás opravdu chodí a pokud za sebou vážně nemocný člověk nemá někoho, kdo se za něj rve, ničeho se nedomůže
(SPOILER) Překvapivě se mi to hodně líbilo, jen ten konec je useknutý.
Donutilo mě to zamyslet se, jestli bych byla schopná udělat ten krok, co Emily udělala. Nejde jen o to, že zmizím všem, co mě mají rádi a nechám je v domnění, že jsem mrtvá. Ale taky oni zmizí mně.
Bavilo mě sledovat, jak se hlavní hrdinka, která nemá ze začátku asi sympatie nikoho, postupně mění a nakonec se z ní vyklube docela silný člověk. Dovedu si představit i další díl.
Detektivky nemusím, autora jsem si vybrala kvůli výzvě. Zezačátku jsem myslela, že to odhodím, první třetinu jsem se neorientovala ani kdo je kdo. A pak se to rozjelo, lidi a jména se usadili tam, kde měli a začala jsem si to užívat.
Nakonec to byla dost dobrá kniha, člověka to nutí k zamyšlení, jestli to takhle nějak opravdu poslední dobou ve světě nechodí...
První díl byl hodně slabý, pak se to trochu rozjelo. Dalo se to číst, ten závěr byl hodně useknutý a zkrácený, dalo se s ním mnohem líp pracovat, ten měl totiž docela nápad
O putování obou Františků čtu ráda, je to takový balzám pro cyklostestovatelskou duši. Vždycky na základě těch knih naplánuju několik výletů, stejně to je i s touhle. A v dobrém závidím takového cykloparťáka a servismana v jednom.
(SPOILER) První díl jsem četla někdy v pubertě a zanechalo to ve mně hlubokou stopu. Byla jsem zvědavá na druhý díl. Nebylo to špatné, ale už to nebylo to "něco děsivého", jako první kniha. Happyend se nekoná, ale v podstatě má Christiane oproti jiným narkomanům dost velkou výhodu. Částečně proto, že žije z dividend za první knihu, ale pochopila jsem, že částečně i proto, že je to vcelku inteligentní žena, jen má tu smůlu, že není schopná se vymotat z drogové závislosti. Překvapilo mě, že je známá mezi tolika hudebními osobnostmi, ona mohla mít nádherný život, kdyby...
škoda, že kniha nemá fotografie a na začátku každé kapitoly třeba mapku s trasou. Jinak jedna z těch lepších (a že jsem jich o cestě do Santiaga přečetla hodně). Vtipně napsané, opakování mi nevadilo, vždyť o tom ta cesta je ;-)
Děsivé čtení, čeho všeho jsou vlastní rodiče schopní. Když se ale zamyslím, tak se otci opravdu povedlo z Maude vychovat silného člověka. Pokud se po takovém dětství dokázala vzpamatovat, vystudovat, žít normální život a ještě pomáhat ostatním...
Ze začátku mě to dost nebavilo, pak se to trochu zlepšilo.
Jen tedy ta zášť vůči Pepkovi z toho čiší na každé stránce. Myslím, že to nebylo třeba...