Musvar
komentáře u knih

Za mě od Šuleře jedna z nejslabších, jakkoli mám jeho psaní rád. Pár hezkých postřehů, ale opravdu vhodné spíše do rodinné kroniky.


Vychází hodně valašských kuchařek, ale tahle je jenom jedna, navíc s vyprávěním pamětníků a přesahem do etnografie v kultuře stolování, využívání surovin a způsobech vaření. No a navíc jsou v ní recepty od dědovy sestřenice Antonie Dančákové :)


Skvělá knížka, na rozdíl od Želar s uceleným dějem. Ale geniální dílo, to jsou Želary. Jiná dimenze.


Patří ke knížkám, které v dětství nejvíc pouštěly moji fantazii na špacír. Četl jsem ji snad šestkrát. Byla dokonce zpracována v českém animovaném večerníčku, který pro mě byl obřím zklamáním, vzal si z příběhu snad jen jména postav. Lehce přitroublý Pan Hú je postava absolutně bez charismatu, ale pohříchu prostě fascinující :) Když je mi občas smutno, uklidím se někam do kouta, otevřu si máslové sušenky a uvařím si k nim čaj Šedý Jarl.


Krásná pohádková miniatura, při čtení mi ani nepřišlo, že je tak dávno napsaná. Funguje pořád.


Přečetl jsem za odpoledne, bylo to strhující. Už z Bezákovy výpovědi člověk odhadne, proč byl asi odvolán. Měl smůlu, že působil zrovna na Slovensku – i když v Polsku by asi dopadl ještě hůř.


Dřív asi byly prasárny automaticky provokativní a atraktivní, dneska to už nefunguje. I když jakýsi slovesný talent autorovi upřít nelze.


Moje první setkání s Nesbøm. Moc jsem nečekal, ale bylo to lepší, než jsem čekal :)


Je hezké si vydat knížku takhle vlastním nákladem, ale nechat to projít přes redaktora by neškodilo – ani ne kvůli pravopisu, ale kvůli soudržnosti textu, ne zcela správně užitému významu některých slov apod. Téma ale zajímavé.


Určitě zajímavé a inspirativní, i když aplikovat všechny rady by zvládl asi jenom svatý a u některých výroků jsem váhal nad výkladem. I tak ale užitečné čtení.


Opravdu dobré knihy – pokud tedy nejsou neškodně laskavě všeobjímající –, které nutí člověka přemýšlet a vyjasňovat si své myšlenky a postoje, takové knihy mívají obvykle rozptyl od odpadu až po pětky, od adorace po úplné odmítnutí. A to Nabarvené ptáče splňuje. Jinak vůbec nic proti Marhoulovi, naopak, ale stejně se bojím, aby ta látka nebyla nad jeho síly.


Ano, je to brutální. A je to jedna z nejlepších knížek, jaké jsem četl.


Den kobylek byl na dosah, ale žádný Fénix se nevznesl z popele lidstva. Aj-vaj... Kdo zachrání mongoloidní ňoučata a houf pobloudilých sirot?


Taky mě okamžitě napadl olgoj chorchoj :) Jinak Duna nezklamala. Spektakulárně rozvinutý příběh, kupodivu založený na funkčním ekologickém základu, silné postavy a velké děje. NIkde jsem se v beletrii nesetkal s takovým hlubokým pochopením ekologie v její skutečné podstatě. A bavilo mě to, strávil jsem s Dunou dlouhé hodiny při svých cestách vlakem bez zájmu o okolní dění. Jasná pět.


Člověk nemusí se vším souhlasit, ale rozhodně inspirativní


Téma zajímavé, ale je to trochu chaoticky sepsané, bohužel dost překlepů a chyb...


Knížka o tom, jak to na světě chodí. Takže docela smutná. Ale napsaná je dobře.


Báječný nápad, spojit Seifertovy básně a Svatošovy ilustrace. V doprovodných textech se bohužel projevila absence redaktora a chyby snižují celkový dojem z knihy. Samotná Praha dvou umělců je ale bezchybná.


Pro mě hrubě podceněno, Uvěřitelné příhody jsou má nejoblíbenější kniha od Skály a některé historky (třeba nošení laviček do parku) si nezadají se Saturninem. Zdejší hodnocení příliš nechápu...
