Mychaela komentáře u knih
Mini.Baby - souhlas, taky jsem byla zvědavá na to, jak je zachránili, na popis návratu domů a na to, jak se navraceli zpět do života. Škoda, že toto bylo úplně vypuštěno... :-/
Silná kniha!
Pro mě o to zajímavější, že o tomto úseku dějin jsem prakticky nic nevěděla - a to je špatně!
Přijde mi, že člověk (a většina literatury) se v tomto období zaměřuje především na Hitlera a osudy Židů a toto neméně závažné téma Pobaltí a Stalina zůstává v pozadí...
V první části knihy jsou ještě postavy tak naivní, nechtějí si připustit, co je čeká... a asi dobře, že to nevěděli... Bože 10-15 let na Sibiři za takových podmínek?! Vždyť to nejde přežít..!
SPOILER: "...je těžší umřít, nebo být ten, kdo přežil? Bylo mi 16, sirotek na Sibiři, ale tohle jsem věděla. Zrovna o tomhle jsem nikdy nepochybovala. Chtěla jsem žít. Chtěla jsem vidět brášku dospět. Chtěla jsem znovu vidět Litvu... Chtěla jsem si přivonět ke konvalinkám pod oknem..."
Prostě "Lanczovka".
Nečekáte hlubokomyslný román, ale jednoduché, oddechové čtení, které Vám vyčistí hlavu, na chvilku zapomenete na starosti v práci a doma...
A jen se necháváte unášet příběhem, který je občas až moc naivní a prvoplánový, občas máte chuť hlavní hrdinku zabít, občas ji závidíte, občas ji litujete, ale přesto si to užijete. Protože k tomu zkrátka "Lanczovky" jsou.
Taky jsem na knížkách od Lenky dospěla, a i když to podle mě už není to, co to bývalo (ono taky, co nového stále vymýšlet, že?) stejně mě kniha od ní nikdy nezklame - je to zkrátka srdeční záležitost, ať je mi 17 nebo 31 :-))
No asi takhle, ze začátku jsme byla dost skeptická, ale s každou další přečtenou stránkou jsem se autorce znovu omluvila. Je to sakra povedená práce!! Luxusně zamotaný příběh, každou chvíli si myslíte, že už už víte a ono houbelec!
A hvězda navíc za tuhle skvělou hlášku:
"Potřebuju, aby někdo prošel záznamy ze všech kamer... Jemu to vadit nebude, fandí Aston Ville, takže je zvyklý čumět celé hodiny na obrazovku, kde se nic neděje." :-DD
Posledních 30-40 stránek stálo za to, jinak pro mě velké zklamání. Četla jsem mnohem lepší detektivky :-/
Světlá stránka na knize byl snad jen sexy skot Callum :-D
...a naznačení ohledně mizejících chlapců na posledních 2 stranách knížky - to se povedlo!
Poslední přečtená Hartlovina - mám je komplet. Opět ze života, o životě, s nadsázkou a humorem, někdy už trochu přehnané, ale za mě i tak povedené!
A teď už nezbývá než čekat, až Patrik přijde s něčím novým :)
Za mě asi stále nejlepší Okamžiky štěstí :-)
Dost dobrá záležitost! Chvílemi, hlavně ke konci, už jsem byla tak trochu zamotaná a zmatená, ale stejně mě to moc bavilo! No a Sharko je prostě super charismáč :-D
Asi mě nemine pokračování...
Mě prostě Hartl baví. MPE trochu slabší, Okamžiky štěstí byly super a ani Nejlepší víkend mě nezklamal
On člověk nemůže od jeho knížek očekávat nic hlubokomyslného a světoborného, píše prostě ze života a o životě, i když někdy trochu zidealizovaně... Ale ty každodenní malé potřehy, strachy, naděje a pak pády a trapasy, které zažívá každý z nás, to mě prostě baví a skvěle se u toho odreaguji! :-)
"Takovej je život. Vždycky se najde něco, co tě sere. Když se na to moc soustředíš, nemůžeš bejt nikdy v pohodě."
"Lidi po tisíce let neznali soukromí. Každej člověk byl pořád obklopenej jinýma lidma svý tlupy. Dlouhodobou samotu neznali. Sice vedle nich v jeskyni nebo v chýši pořád někdo v noci chrápal, prděl nebo šu°al pod kožešinou, ale nikdy neusínali sami. Člověk na to není ustrojenej. Možná je teď trendy bejt single, ale určitě není přirozený usínat sama..."
"Nic tě nepřekvapí tak jako láska. I když na ni pořád čekáš."
° Poslední myšlenka, která se mi hrozně líbila, je až na konci knihy a prateta Žaneta v ní líčí, jak kadila na Kostarice se svým broučkařem - kdo dočte až na konec, tak pochopí snad proč ;-)
Zajímavé nahlédnout do dávných, svým způsobem idylických, časů. Byla to pro mě svým způsobem taková pohádka pro dospělé :-)
Seriál jsem neviděla. Pro zajímavost jsem si při čtení první díl pustila a byla jsem trochu v šoku - moje představy vzhledu postav se od seriálové verze sakra lišily, hlavně Beatrice!
Nejdřív Houbařka, teď Anežka.
Po Houbařce jsem nic veselého a optimistického neočekávala, ale i tak to byl nápor!
"Z některých žen žádné dítě matku neudělá."
Svůj díl viny měly asi obě strany, ale já byla na straně Agnes. To, jak se Agnes chovala, co vyváděla, bylo jen přímým důsledkem chování Julie. Nemůžu si pomoct, to ona ji k tomu dohnala...
A jestli se Julie chvílemi trápila aspoň z části tak, jako Agnes, je to jen malá satisfakce...
Brr, to na mě zase padla depka!
Nebyla jsem si moc jistá, co od knihy očekávat, vzhledem ke komentářům níže, ale popravdě, jsem spokojená!
Četla jsem ji po "Chlapci, který následoval svého otce do Osvětimi", takže jsem si potřebovala vyčistit hlavu a přijít na jiné myšlenky, a to kniha rozhodně splnila.
Chvílemi mi přišel příběh tak trochu idealizovaný, ale bavil mě! Začetla jsem se, pohltilo mě to, chvílemi děsilo a byla jsem vděčná za to, že žiju, kde žiju. Dozvěděla jsem se docela zajímavé informace o Afghánistánu, vlivu Američanů a pohledu tamních na ně, taky o vztazích mezi muži a ženami...
Jen ten závěr - já nevím, takový moc uspěchaný, nedotažený, jako kdyby autorce hořel termín a musela knihu ASAP dopsat :-)
Neskutečné, silné, nepochopitelné.
Toto by měla být povinná četba pro všechny! Abychom přestali řešit blbosti, abychom byli vděční, za to, co máme a jak dobře se máme, aby ženské přestaly blbnout s poruchami příjmu potravy a dobrovolným hladověním.
A hlavně proto, aby se něco podobného už nikdy neopakovalo! Občas mám pocit, že k tomu máme slušně nakročeno...
Je pro mě naprosto zdrcující, že někdo může holocaust zpochybňovat!! Co je to za lidi?!
Omlouvám se, nebudu sdílet většinové nadšení. Zamilované příběhy mám ráda, ani absence erotických popisů mi nevadila :-D, ale jinak by ze slečny Emily dostal jeden cukrovku - tak byla sladká, úžasná, milá, šikovná, bezchybná, dokonalá - brr!! Asi aspoň trochu té reálné nedokonalosti v příběhu potřebuju, aspoň trochu :-)
Nemluvě o bezobsažných dialozích o ničem, jak už tu dámy níže zmínily...
Milá jednodenní jednohubka :-)
Pohladí na duši - taková knížka je někdy potřeba!
A jinak bych si takový track taky dala říct, navíc, když by na mě dohlížel a pečoval o mě taky nějaký takový Jake :-D
Spokojenost! Perfektní odreagovačka, hrozně mě bavilo, jak se člověk čtením Jáchyma dozvídal mezery a podrobnosti, které nebyly odkryté u Veroniky.
Některé náhody byly už trochu moc, viz Amy na lodi, ale proč ne... Od PH jsem zatím četla Malý pražský erotikon, i ten byl fajn, ale toto bylo mnohem lepší... Chápu, že každému se líbit nemusí, Hartl nesedí každému...
Fantazie! Konečně po delší době knížka, která naplnila moje očekávání! Před Michelle nelze než smeknout. Je skvělé, že existují lidé jako je ona!
Čekala jsem od Veselí víc, ale to od Bábovek ostatně taky...
Na dovolenou, na odreagování je fajn, ale troufnu si říct, že za půl roku už nebudu pořádně vědět, o čem knížka byla...
Co bych ale chtěla vyzdvihnout jsou myšlenky, které se v knize objevují a stojí za to.
"...ty vločky, to jsme my, my všichni, chvíli jen tak poletujem světem a pak roztajem."
"...poslední dobou ho přehnaně chválíme za všechno a za nic ho nekritizujeme, nic mu nevyčítáme, všechno tolerujeme, respektujeme, odpouštíme ...proč se k sobě lidi takhle hezky nechovají, i když neumírají?"
"...když máš něco fakt rád, musíš to umět aj pustit."
"...byla jsem odhodlaná dojít si sto kroků zpátky pro jeden malý kupředu a teď mě děsí, že pořád jenom couvám, motám se v tom všem... Co s tím? Na co čekám? Co mám dělat? - Nechaj občas věci, ať sa samy stanú."
"...jenom skákat. Nefotit. Nesoutěžit. Nepózovat. Nepředstírat radost. Prostě ji mít."
ˇ...občas holt najdeme něco jiného, než co jsme hledali."
Moc povedený dívčí román! Pohladil po duši i "31letou starou větev" :-D
A pokud ho autorka opravdu dokončila ve 14 letech, tak klobouk dolů!!
Nakonec dávám plný počet!
Zpočátku jsem si musela na styl a způsob vyprávění zvyknout - navyklá na současné moderní detektivky - měla jsem s tím trochu problém, přišlo mi to celé tak trochu zastaralé, chtělo to přečíst zhruba půlku knížky, než jsem se naladila na její notu a začala si to užívat. Je to prostě něco úplně jiného, než se píše dnes, nedá se to srovnávat, je to unikát! :-)
Trošku zklamání, neurazí ale ani neohromí. Už jsem určitě četla zajímavější a lepší detektivky.
- za místy dost šílený překlad
+ až do konce jsem si nebyla jistá kdo co a jak, to mám u detektivek ráda :-)