Mychaela komentáře u knih

Tak tohle byla parádní jízda!
Skvěle napsané a čtivé. Zhltnuté za den a půl.
Do poslední chvíle netušíte, jak je to vlastně celé zamotané, kdo-co-proč-kdy-kde :D
A ty obrázky? Bomba! Nebyly jen příjemným zpestřením, jak tu někteří píší, podle mě byly naprosto zásadní součástí celého příběhu... Překvapivě z těch dětských šel větší "strach" než z těch uměleckých.
Ano, hororem bych to asi taky nenazývala, ale "atmosféru" to mělo skvělou!

4 12.01.2025

Lepší průměr (co se českých detektivkových vod týče rozhodně).
Zápletka nebyla špatná, rozhodně nebyla prvoplánová, jenže nebyla zamotaná vlastně až moc? Méně je někdy více.
Na můj vkus autorka používala až moc "omáčky" a okecávání okolo. Hlavně začátek knihy se hrozně táhnul - rozhovor Jiřího v ordinaci ORL s primářem a sestrou byl utrpení. Dialog(y) který mohl být vylíčen úderně a svižně na pár řádcích byl rozplizlý na několika stránkách...
Tomáš s Honzou byli celkem těžko uvěřitelní vyšetřovatelé (nebo aspoň doufám, že jejich chování mělo do reality daleko) a Ema byla blbka, která si za to, jak málem dopadla, mohla sama. Jakože kdo chce kam, pomozme mu tam. Já tohle amatérské pátrání postav na vlastní pěst úplně nesnáším :D
Suma sumárum, neurazí, ale ani extra nenadchne.
Klevisová to není... :)

8 10.01.2025

(SPOILER) Kruh se uzavřel. Jestli mi František lezl v druhém díle na nervy, tak v tom třetím jsem ho, po návratu z lágru, měla chuť zabít. Neskutečný sobec. A arogantní blbec. Pravda, potrestán byl. A nemyslím tím jenom lágr...

Celá trilogie je o dobách těžkých a ještě těžších a i když je příběh líčen dost černobíle a "zjednodušeně" (ten je hodný x ten je zlý), přesto je hodně čtivý. A stojí za přečtení.

Trochu mě překvapil ten svým způsobem "happy end". Vzhledem k tématu a atmosféře celého příběhu by mi asi víc sedělo, kdyby kniha skončila Mariiným rozloučením "Sbohem, Františku... a brzy nashledanou".

Na závěr přidávám Františkovu (plamennou, jak tu bylo zmíněno) řeč. Protože mně se líbila. Je výstižná a aplikovatelná v kterékoliv době a v životě celkově. Nejen v politice...

"Tohle jsou skutečné paradoxy života. Občas něco vypadá jako trvalé, nezměnitelné, tak hluboce zakořeněné a potom se zničehonic dají věci do pohybu, boří se staré pořádky a najednou je všechno úplně jinak. A člověku nezbývá než na to koukat s otevřenými ústy, radovat se nebo smutnit podle toho, na které straně stojí, a zůstávat v úžasu... Nejzvláštnější na tom je, že tyhle překotné události většinou přijdou, když to nejméně čekáme, a spustí je nějaká malichernost, až se tomu dlouho nepřestáváme divit..."

1 03.01.2025

(SPOILER) Souhlasím s těmi, kdo si tu posteskli, že na Šest vran a Prohnilé město tahle duologie neměla. Přemýšlela jsem proč. A u mě to asi bylo i tím, že jsem nečetla trilogii Griša. U Vran a Města to vůbec nevadilo, ale u Zjizveného krále a Vlády vlků ano. Některým věcem jsem nerozuměla, připomínky a narážky ohledně Aliny, Vrásy, způsobu zničení Temnyje apod. to vše jsem neznala, nevěděla jsem pořádně o čem je řeč a vadilo mi to. Nedávalo mi to možnost si příběh vychutnat na 100%.
Jinak celý příběh měl dost pomalý rozjezd, měla jsem problém se začíst, ale zhruba poslední třetina 2. dílu mi to vynahradila. To byla slušná jízda!
I když mě štve, že Nina alias Mila neměla možnost vmést Jarlu Brumovi, do tváře, kdo doopravdy je, na to jsem se těšila, jak si ho vychutná :D
Nicméně po přečtení mi Nikolaj, nesympatická Zoja i celá ta jejich partička chybí, tak asi dobrý, spokojenost :D.
Jen by mě zajímalo, jestli bude pokračování, nebude...?

2 30.12.2024

Souhlasím s těmi, kdo si tu posteskli, že na Šest vran a Prohnilé město tahle duologie neměla. Přemýšlela jsem proč. A u mě to asi bylo i tím, že jsem nečetla trilogii Griša. U Vran a Města to vůbec nevadilo, ale u Zjizveného krále a Vlády vlků ano. Některým věcem jsem nerozuměla, připomínky a narážky ohledně Aliny, Vrásy, způsobu zničení Temnyje apod. to vše jsem neznala, nevěděla jsem pořádně o čem je řeč a vadilo mi to. Nedávalo mi to možnost si příběh vychutnat na 100%.
Jinak celý příběh měl dost pomalý rozjezd, měla jsem problém se začíst, ale zhruba poslední třetina 2. dílu mi to vynahradila. To byla slušná jízda!
I když mě štve, že Nina alias Mila neměla možnost vmést Jarlu Brumovi, do tváře, kdo doopravdy je, na to jsem se těšila, jak si ho vychutná :D
Nicméně po přečtení mi Nikolaj, nesympatická Zoja i celá ta jejich partička chybí, tak asi dobrý, spokojenost :D.
Jen by mě zajímalo, jestli bude pokračování, nebude...?

1 30.12.2024

Tak tohle byla jedna z nejhorších knížek, co jsem kdy četla! Chvílemi jsem přemýšlela, jestli nejde o parodii nebo nějakou grotesku.
Jednu hvězdičku dávám za námět a zápletku, ta nebyla špatná, až do posledních stran jsem nevěděla, kdo je vrahem, ale ten styl psaní??! To psal nějaký středoškolák v rámci slohovky ve škole, ne? Bože to bylo tak trapný...

"...asi nemusím zdůrazňovat, že vypadal jako debílek. Z úst mu visel jazyk, koulel očima a přešlapoval na místě..."

"Oliver se snažil přemýšlet. Poznala jsem to podle toho, že se drbal v rozkroku a z pusy mu visel jazyk..."

Čvachtavé zvuky mlask, čvacht, čvachty, čvacht.

...a mohla bych pokračovat dalšími a dalšími úryvky. Ani vtipné to nebylo. Jen trapné, amatérské a absolutně neuvěřitelné. To má být seriózní detektivka? S hodnocením 88%?
Tuto autorku už nikdy víc. Děkuji.

24.09.2024

(SPOILER) Od autorky už jsem kdysi četla 9. listopad. Ten na mě byl ale moc přeslazený a nijak mě neohromil. Další knihy autorky už jsem proto nevyhledávala, až se mi do ruky dostaly Kosti v srdci. A i když se ohromení opět nekoná, přeci jen to asi bylo o chlup lepší.
Příběh se sice čte velmi dobře, ale je sakra přitažený za vlasy. Vše je vyhnané do extrému a plné klišé. Nestačí, aby byla hl. hrdinka "jen chudá", ne, ona musí být chudá, k tomu bydlet v plesnivém karavanu, nechat si platit za sex, mít mámu feťačku, která zemře na předávkování a k tomu všemu má ještě takový hlad, že musí sbírat a jíst jídlo odhozené na zem - to jako vážně? Nějak jsem ji nedokázala litovat. S každým byla hned hotová. Každého hned zaškatulkovala. A Samson (to je taky jméno tvl. :D) tajemnej jak hrad v Karpatech.
Ten zvrat a velké odhalení po noci s velkým N. bylo dobré, i když jsem teda čekala větší hrůzy.
Happyend předvídatelný, z popelky princeznou, totiž budoucí advokátkou a napravený recidivista dostane odkázaný dům na pláži (a půl království k tomu :D) A žili spolu šťastně až do smrti.

Na druhou stranu, kdo by takovou lásku nechtěl zažít...

Ta třetí * je za Ementála :DD (a Mozzarelu s Chedarem)

3 14.09.2024

(SPOILER) Ježiš, to bylo boží! Oba díly!
Hrozně moc mi připomínaly trilogii Ranhojičky (která mě taky úplně pohltila).
Vzhledem k tomu, že na fantasy moc nejsem, mi míra "fantasyčnosti" v příběhu stačila. A ano, Kaz byl až moc geniální a až moc jim všem všechno vycházelo atd. atd. (teda kromě Mathiase, že?). Ale prostě oba díly mě (po pomalejším rozjezdu) dokázaly úplně pohltit, bylo to tak čtivé! Na postavy a jejich dobrodružství jsem myslela i v práci a těšila se, až už budu doma a budu moct číst. Jakože ty překvápka a podfuky?! Kdy v jedné chvíli člověk nadává, jak je mohl W. takhle všechny podrazit a za pár stránek pak už jen čumí s tlamou dokořán...? Autorka prostě umí. Každý máme jiný vkus, ale mě to bavilo. Děsně moc!
A ano, jako stará beznadějná romantička jsem se blaženě uculovala u všech citových odboček a poznámek a držela palce K. a I.
Jej, už teď mi všichni chybí!

Erinien, tvůj komentář níže mě rozsekal - až to tričko seženeš, dej vědět. Chci ho taky! I když mi před týdnem bylo 36! :DD

"Kdybych to četla v šestnácti, tak si pořídím knihy a budu je číst ještě minimálně dvakrát a budu chodit v tričku s vránou a nápisem I love you Kaz..."

5 14.08.2024

(SPOILER) Z první půlky jsem byla nadšená, četla ji několik hodin v kuse a čekala, kdy UŽ??! A pak, když jsem se konečně dočkala, mě to nějak přestalo bavit...
Jde o Young adult romanťárnu se stereotypy a klišé jako prase - ona dokonalá, krásná, chytrá, sexy kočka, chudá, znásilněná, s ošklivým dětstvím a pomalejším mladším bráškou, o kterého se svědomitě stará.
On sexy, skoro dokonalej krasavec (s jizvou, která ho má činit ne tak dokonalým, ale opak je pravdou), s temnými tajemstvími, samozřejmě sportovec. A pracháč. A co ještě chybí? No přece boží gej kámoš!
Ti dva se nenáviděj, ale vlastně se od začátku milujou. A pak se spolu konečně vyspí. A pak to jde do kytek, opustí se (oba to dělají pro dobro toho druhého, samozřejmě), aby mohl přijít po čase velký návrat a finále. A Epilog 2, z kterého budete zvracet jednorožce...
Ale jó, slupla jsem to jak malinu, sem nasraná a závidím a mám zase na dlouhou dobu téhle naivní, nereálné romantik dost :D

6 15.06.2024

Bilancování 43tníka o životě poté, co jemu a jeho manželce vyletí jejich dospělá dcera z hnízda...
...aneb 200 stránek o tom, jak hl. hrdina s krizí středního věku chlastá a slintá nad každou, která se okolo něj ochomejtne a usměje se na něj. A je jedno, jestli v Číně nebo Praze. A Kristýna, vypočítává ku*va jak poleno, která se k hl. hrdinovi chová jak ke kusu hadru na podlahu a ten si to nechává líbit, hlavně když mu nakonec dá. Jen aby ho měl někdo rád. To všechno proložené vzpomínkami na dceřino dětství. A občas nějakou sakra pravdivou filozofickou myšlenkou...
"Štěstěna je relativní pojem, štěstěna je každé nové probuzení, v klidu dojedená snídaně, cesta do práce bez karambolu a samozřejmě šťastná rodinka..."

Mimochodem, autorova fascinace kozama byla neskutečná, nebylo kapitoly, aby si čtenář nepřečetl o míhajících se prsou, prsou připomínajících dva lívance, o pohupujících se ňadrech, o kulatých ňadrech nebo třeba o ostrých hrotech bradavek Číňanek.

1 10.05.2024

(SPOILER) Dočetla jsem dneska v 1:15 ráno :D a zatím to ve mně ještě pořád doznívá.

Jak se většina knihy rozvláčně táhla a vlekla, tak posledních cca 100 stránek byla docela jízda!
Ale ten konec no. On totiž není otevřený (i když ani ty nemám ráda), on je za mě nedodělaný. Přijde mi, že autorka tu mytologicko-okultně-nadpřirozenou linku (jak tu někdo hezky použil) rozjela až moc a nezvládla ji ukočírovat. Nevěděla, jak z toho nakonec ven, jak propojit nadpřirozeno s realitou, aby to úplně "nezabila"? A tak namátkou vybrala jednoho ze spolku jako naháněče a zbytek raději nechala viset ve vzduchu. A to je na prd. To mě fakt naštvalo.
Méně je někdy více. Já se chvílemi ve všem tom prolínají realit a symbolů a časových rovin a švů a božstev i docela ztrácela...

Co mě v knize děsilo paradoxně víc než Veles bylo chování lidí ve vesnici, ve spolku, když začalo jít do tuhého. (Hanu měl hned na začátku tou kronikou umlátit a hned by byla obětina pro Velese!)

A Imbus? Pokud si někdy pořídím psa, bude se jmenovat IMBUS :D

Nejdřív jsem ve své fantazii po tom všem vrátila Petra zpátky do Prahy, daleko od všech těch rádoby kamarádů, aby se ze všeho oklepal a začal nový život. Jenže pravdou je, že by se asi spíš vrátil do své chalupy v Třebovici. A napsal by knihu. A věnoval se folklóru. A Květa by ho seznámila s některou svou mladší ezo kámoškou! :D

12 06.05.2024

Skvěle propracovaný příběh.
Fakta smíchaná s fikcí, dvě roviny vyprávění, spousta zajímavých informací ze Zlína a Baťovského impéria, podaných záživnou, zajímavou formou, romantický příběh, pátrání a postupné odkrývání minulosti, no prostě výborně namíchaný koktejl! A sladký happyend mi nevadil, byla jsem za něj ráda!
Bylo to čtivé a mělo to spád. Autor za sebou nechal kus práce.

52 22.04.2024

Neurazí ale ani nenadchne.

Tak trochu mi příběh připomínal starou dobrou Rosamunde Pilcher (a večery na Primě) :D Akorát ta romantika mi tam chyběla. Byla jsem snad jediná, kdo stránku za stránkou čekal a čekal, kdy už sakra konečně mezi L. a D. přeskočí nějaká jiskra?? :D A ono nic. Ono se v té knize totiž vlastně tak nějak celkově neděje NIC.
Anotace sice vypadá lákavě a slibuje hlubší počteníčko, ale pravdou je, že na stránkách na vás čeká spíš takové nemastné, neslané, filozofující plácání se... Přitom námět není špatný, kdyby to mělo trochu spád, byla tam nějaká zápletka, vyvrcholení, dynamika a děj.

Co se ale za mě povedlo, bylo vylíčení místa, krajiny a atmosféry. To se mi líbilo moc, hned bych do Ballycove vyrazila!

3 22.04.2024

Sto čtenářů, sto chutí, ale za mě kniha zase až taková jízda, jak se tu často zmiňuje, nebyla.
(A nadšené jsou samozřejmě mimo jiné čtenářky, které se ke knize dostaly v rámci spolupráce s knihkupectvím - náhoda? :D)
Za sebe musím vyzdvihnout tu paralelní linku "z minulosti". Kdo to je a kam to celé zařadit mi došlo až skoro na úplném konci, do té doby jsem si mylně myslela, že je to Molly v budoucnosti, kterou obviní a říkala si, hm, tak to se to asi s Tomem docela "zvrhne" a nezůstane jen u pusy :D a celkově jsem z toho byla docela zmatená, ale pak to do sebe konečně celé zapadlo, já si ty pasáže přečetla ještě jednou a pochopila...
Naopak z OCÁSKU, který byl zmiňován snad na každé druhé straně, mi bylo po pár stránkách už s prominutím na blití...

I když to spojení používám nerada, na Královnu mrtvol sedí - ČEKALA JSEM VÍC, vzhledem k tomu velkému haló okolo knihy. Čtivá byla, ale na zadek jsem si z ní nesedla. Možná nejsem cílovka...

22.03.2024

Ó (:-D), to byla taková paráda!
Bála jsem se, že mě čeká přeslazená, uvzdychaná, teatrální a nudná záležitost à la Coleen Hoover (kamenujte mě :D) a ono ne! Byla to romanťárna, ale svěží a čtivá. Slupla jsem ji jak malinu. A ano, za pár týdnů sejde z mysli, ale právě teď splnila, co měla, pohladila na duši a vyloudila na tváři přihlouplý spokojený výraz :)) A závist taky :D

5 14.03.2024

Konečně jdu aspoň trochu s místním proudem :D. Stejně jako většině, ani mně nebyla žádná z postav sympatická, a tak jsem nikomu nefandila, bylo mi tak nějak jedno, kdo komu ublíží a mohla "v klidu" číst.
I když asi přece jen blíž mi byla Lucie. Rozumná Lucie, která se raději kousne, bude držet hubu a krok a chovat se, jak se od ní očekává - ale proč vlastně? Aby neumřela sama?
Zároveň si ale dovedu samu sebe představit i na místě Lucie. Když je člověku 20, je labilnější, neváží si sám sebe, sebevědomí na 0 a je vděčněj za cokoliv. A k tomu cokoliv se lehce upne, namlouvá si, jak je to skvělý a nechce o to přijít...
Depka no. Škoda, že je to psané tak nějak moc afektovaně, všechny postavy jsou hnány do extrému, mi přišlo. Celé to pak působí méně uvěřitelně a přirozeně.

4 11.03.2024

Příběh, přestože jen klouzal po povrchu, jak tu mnoho čtenářů zmiňuje, byl čtivý. Místo uklidňujícího pocitu z něj na mě ale padala spíše tíseň a úzkost. Žádná z postav v knize není šťastná a spokojená nebo aspoň smířená se svým životem. Naopak neustále všichni přemítají o tom, co by kdy by a jak by bývalo mohlo být... Stejně jako já. Možná proto ta depka :D
Slupla jsem ji jak malinu, ale v hlavě nejspíš moc dlouho nezůstane.

5 19.02.2024

Jak tu už psali čtenáři přede mnou, jde prostě o Hartlovinu. Kdo zná, ví.
Čtivá oddechovka, která není úplně bezduchá.
Od H. mám nejraději Okamžiky štěstí, na ty sice Gazely neměly, ale příběh se mi líbil moc! Jsem spokojená. Předchozí kniha 15 roků byla zklamání, tak jsem měla obavy, ale naštěstí se nepotvrdily. A já si těch pár dní četby užila.

Z hrdinek mi byla nejsympatičtější Kája. Helena byla opravdu histerická p**" (souhlasím, Leoši) a Šárka byla tak trochu sobec a nevěděla co chce (kromě parfumerie, samozřejmě). Káju jsem si dokázala úplně živě představit i s těma opruzenýma kozama, který tu všem tak lezou na nervy :D

Totálně mě rozsekalo přeřeknutí Earlinga "čeština je nesilomrdně těžká" - to jsem navzdory depce, co jsem zrovna měla, vyprskla a řechtala se nahlas :D

Jo a... já bych na to číslo asi zavolala :)

8 12.02.2024

No, prvních 20-30 stran jsem četla s nevěřícným výrazem ve tváři, co že je to za p****inu. Vrcholem byla nejspíš Pipeřina otázka v samoobsluze ohledně přípravy boloňské omáčky "jakože to všechno zůstane na sobě ve vrstvách? Nebo to mám smíchat?"
Protože ale zásadně knihy dočítám, statečně jsem četla dál a světe div se, začalo to být přece jen o chlup snesitelnější :D I když chvílemi mi ten přerod hl. hrdinky přišel až moc z 0 na 100 (jakože nejdřív nevíš, jak zamíchat maso na pánvi a 5 dní na to strháváš sádrokarton ze zdi a prkna z podlahy?

I když mám romantiku ráda, Holka přes palubu na mě byla moc. Přeslazená pohádka s dokonalým princem a princeznou (na mě byla trochu moc už i Láska po Španělsku a tohle bylo ještě o level sladší a neuvěřitelnější).
Já prostě i v románech z červené knihovny trochu té reality a nedokonalosti a uvěřitelnosti potřebuju.

Na druhou stranu, podle těch všech nadšených recenzí tady to má asi většina ženské populace jinak.

Celkově mám pocit, že narazit na příjemnou romantiku, která má hlavu a patu, není úplně prvoplánová a nedostanete z ní už v polovině cukrovku, je v poslední době docela oříšek...

Na druhou stranu, i ve mně po dočtení zůstává taková nějaká touha a závist. Protože, kdo by nechtěl, aby po něm druhý takhle toužil, miloval ho, ochraňoval ho a udělal pro něj první poslední...

A ano souhlasím s většinou zde ohledně pikantních částí. Ty dialogy a poznámky obou působily jak pěst na oko.

1 27.01.2024

Neurazí, ale ani nenadchne. I když určitá čtivost se knize upřít nedá, čekala jsem víc.

Bylo celkem zajímavé číst knihu z pohledu jednotlivých podezřelých postav a ne z pohledu detektivů, jak to většinou bývá.
Celou dobu si čtenář nemůže být jistý, kdo je opravdu vrah. Bohužel je to ale i tím, že se o postavách pořádně nic nedozvíme, nejdou do hloubky, v knize se stále dokola opakuje to samé. Detektivové si pozvou na výslech podezřelého, ten jim buď lže, nebo jim neřekne vůbec nic, pak se všichni sejdou u Catherine, řeknou si, co a jak a na řadu jde další sourozenec - výslech - lži - brainstorming u Catherine... A když dojdou sourozenci, přijdou na řadu vedlejší postavy jako Audrey, Irena a další.

Chyběla mi nějaká gradace, vystupňování, napětí a nějaký ten WAW okamžik. Na thriller to bylo příliš poklidné a na pohodu. Chyběla tomu šťáva jako např. u dříve vydaného Nevítaného hosta.

5 20.01.2024