Mychaela komentáře u knih

To byla taková nádhera! Nejlepší díl série. Celá ta série je bomba! I když fantasy nevyhledávám a YA fantasy už vůbec ne, tak tenhle příběh se mi tak strašně moc dostal pod kůži! A po dočtení se mi po nich všech normálně stýská! :O To se mi už dlouho nestalo.
3. díl je gradace celého příběhu, je tam všechno, opět spousta šokujících odhalení, cestování, naivity, napětí, romantiky, je tam Caldon se svými vtípky i Kiva na facku a velké finále. A sladký závěr (ale tady v tom případě ho prostě chcete!). Je to sice taková trochu pohádka a není to asi čtení pro každého a kdykoliv, ale mě si ten příběh našel v tu správnou chvíli a opravdu mě pohltil a já se díky němu vždycky na chvíli přenesla jinam, pryč od všedních starostí a problémů.
Kurde, kde takového Caldona nebo Jarena hledat? Hm, asi ve Wanderallu, co? :D

3 10.12.2023

(SPOILER) Narozdíl od většiny ostatních se mi druhý díl nelíbil víc než ten první. Popravdě, závěr 1. dílu mě hrozně zklamal (Kiva mě zklamala - ano, prožívám to, neřešte to :D), takže druhý díl jsme už od začátku četla s velmi silnou averzí vůči ní. Její chování, uvažování, předstírání a lhaní mě strašně štvalo a vlastně i samotný Jaren mi s tou svojí bezbřehou důvěrou začal lézt po pár stranách na nervy...
Skoro 3 čtvrtiny knihy se mi vlekly, chyběla mi nedočkavost vrátit se z práce domů a hned běžet číst, jako jsem to měla u 1. dílu... A pak najednou závěrečných zhruba 100 stránek a přišla taková smršť, že jsem opět nechápala :D
Paní autorka si to očividně všechno nechávala až na konec... Oči mě bolely, hlava mě bolela, ale musela jsem ještě do půlnoci dočíst. A spát jsem šla s nevěřícným, ale blaženým výrazem ve tváři :D
Doufám, že karma v Zalindově bude spravedlivá, milá Kívo! :DD

5 07.12.2023

(SPOILER) Sakra, to byla jízda!! Já, totální anti-fantasy čtenář, jsem nadšená! Už dlouho mě kniha takhle nepohltila. A při tom vlastně ani nedokážu říct proč přesně. Není to žádné mega veledílo, ale něco v sobě má!
Přiznám se, že závěrečné odhalení na poslední stránce mě dostalo. A zklamalo. Z Kivy se nám vyklubal pokrytec. Za lži a klamání Jarena odsuzovala a přitom... A kvůli Jarenovi mě to ještě mrzí, protože jsem se do něj zabouchla, do kluka jednoho modrozlatookého :D a bude asi chlapec brzo dost nepříjemně překvapený, jakého hada si hřeje na prsou...

4 21.11.2023

(SPOILER) Na české poměry opravdu kvalitní, propracovaný thriller, který by strčil do kapsy leckterý zahraniční "bestseller".

ALE! Označení hlavních postav a nazývaní kapitol Rusalkou, Nymfou atd. bylo podle mě a pro mě spíš na škodu než k užitku. Člověka to akorát mátlo a větší smysl jsem v tom nenašla.
První zhruba půlka knížky mě příliš neoslnila, ale pak se začaly vynořovat tajemství a začalo to nabírat na obrátkách... A poslední třetina už byla mazec.
Skoro všechny postavy mi lezly na nervy :D (jó Miládko, nech si pro sebe, že víš, že Ela v 10 umlátila mámu lopatou, dyťs to slíbila Karlovi a sliby se musí plnit že jo? O slečně světici nemluvě - ona zjistí, že ji nevlastní ségra chtěla několikrát zabít, sledovala ji na kamerách, udusila jí tátu, umlátila mámu, ale pohoda cajk, odpuštěno??) Trochu těžko uvěřitelné, ne?
Nejvíc mě vytočilo, když srovnávala svoje rozhodnutí jakožto 19leté puberťačky jít na potrat a dvojitou chladnokrevnou vraždu. Ten závěr jsem fakt nepochopila (leda snad zadní vrátka pro 2. díl).
No jó, moc to prožívám, je to jen vymyšlený příběh, ale není vůbec špatnej!

4 04.11.2023

Přesně jak píše Nikkiproch, "asi zůstanu u knih že 'současnosti' od této autorky". Co neodvál ani čas, Heřmánkové údolí, Kukačka - všechny byly úžasné, moc mě bavily, tak jsem si řekla, že zkusím s autorkou zabrousit i do historie. A ono to úplně nedopadlo. Ale chyba byla možná u mě. Historické souvislosti (kdo za koho a pro koho kdy kde bojoval a jaká panství spravoval) mě nebavily, ztrácela jsem se v tom a zhruba v polovině knihy jsem zjistila, že mě vlastně zajímá stejně hlavně to (jenom to), jestli spolu nakonec Dajána s Jendou skončí nebo ne :)
Na druhou stranu, pro ČV jsem si už dřív vybrala a přečetla Vondrušku a to zase oproti němu mě toto bavilo víc.

4 27.10.2023

(SPOILER) Moje hodnocení předchozí autorčiny knihy 'Věci na které nastal čas' začínalo takto: "Rozmazlené děti, velice často zralé na facku, nechám stranou, na mnohem větší facku byli rodiče. Oba. Ona ale asi přece jen o chlup víc."
A vida! Klidně se to dá použít i na novinku autorky - Nikdo není sám! :-D

Kniha je každopádně čtivá, myšlenky, pocity, nálady, trápení a radost, to všechno se na čtenáře valí jako lavina a to hned od tří hlavních hrdinů.

Autorka otvírá několik celkem zajímavých, aktuálních témat.
Např. přístup k výchově dvou dospívajících dětí (nebudu lhát, mně se při chování a přístupu obou rodičů k dětem otvírala kudla v kapse! Pizza a telka jako "odměna" za to, že syn spolušikanoval spolužáka? Nechat si od dcerušky srát na hlavu, omlouvat její chování a ještě ji prosit, aby s vámi letěla do Londýna?)
...Nebo balancování mezi tím, co by člověk měl, co se od něj očekává (postarat se o stárnoucího otce s počínajícím Alzheimerem) a co by skutečně chtěl (věnovat se svojí rodině a práci, žít svůj život). Pocit, že ať děláte, co děláte, je to stejně špatně. Jak se rozhodnout správně? A existuje vůbec "správné" rozhodnutí, po kterém nebudete mít výčitky svědomí..?
Samotná šikana nebo urputné veganství hraničící s PPP je pak už jen taková omáčka okolo...

9 12.10.2023

(SPOILER) Hodně silná kniha a nelehké čtení. Nejvíc mě bavila zhruba poslední třetina - tedy samotný roadtrip, zážitky, setkávání, lidské osudy, to se četlo samo.
První dvě třetiny se ale "táhly" a byly zastřené depresivní mlhou. Samotnou mě překvapilo, jak moc mě kniha zasáhla. Snad za to mohly i okolnosti, za kterých jsem ji četla (během čtení jsem čekala na výsledky z histologie pihy, jestli půjde už o 4. basaliom, navíc v den, kdy jsem ji dočítala, jsem zjistila, že mi umřela 33letá bývalá spolužačka z vejšky na rakovinu střev...)
Chování hl. hrdinky se člověku chvílemi zdá až nesmyslné, nespravedlivé (za mě hlavně k Willovi), jenže může ji soudit? Jak bychom se chovali my, být na jejím místě...
Fakt, že jde o skutečný příběh navíc vždycky knize dodá ještě něco "navíc", je ještě o něco silnější.
Po dočtení jsem googlila, abych se o Susu dozvěděla něco víc a fakt, že se jí leukémie vrátila, mě strašně mrzí.
Některým toho ten nahoře nakládá fakt moc...

3 22.09.2023

Kniha si na nic nehraje. Je tím, čím avizuje - sladkým, místy až přeslazeným čtením pro ženy. Je to ale vlastně trochu škoda, protože nebýt právě té přeslazené a místy afektované omáčky kolem, ten příběh, respektive příběhy jednotlivých členů rodiny by samy o sobě vůbec nebyly špatné...

1 15.09.2023

(SPOILER) Pobavilo mě dost výstižné hodnoceni od Gugu:
"Taková pohádka pro dospělé, jak životní ztroskotanec ke štěstí přišel a klid a rovnováhu nalezl."
Navážu:
"Ale i tu nejjasnější oblohu někdy překryje mrak. I naši 2 hrdinové byli postupně, nezávisle na sobě, postaveni před nepříjemný úkol, nebo chceme-li výzvu... Jako první se s pomyslným drakem musela utkat ona..." :DD
Jsem z knihy na rozpacích. Na jednu stranu byla čtivá, příběh z obyčejného života tak hezky klidně a mírně plynul...
Jenže až moc mírně. Bylo to na hraně s nudou. Proměně postav z nuly na sto (z notorika a hajzla princem na bílém koni + z ku*vičky světící) jsem nevěřila.
Příběh nešel do hloubky, jen klouzal po povrchu a celou dobu byl defakto o tom samém - chlast, hádky, divoký sex, práce, průser, snaha začít znovu - a zase znovu od začátku. Pak ale najedou nehoda a hle obrat o 396 stupňů a z Petra je světec.
Najednou to jde. A najednou jde všechno, nová práce, nová láska, nový dům, noví přátelé, dítě a žádná chuť na chlast a už jen samá klišé a zamilované výkřiky do tmy... Pěkná pohádka.
Autor udělal z knihy, podle mého názoru neúmyslně, červenou knihovnu. U té taky víte, že skutečný život prostě takhle nefunguje, ale čas od času si ji pro odreagování docela rádi přečtěte...

17 02.09.2023

Neurazila, ale ani extra nenadchla.
Půjčila jsem si ji z knihovny kvůli Čtenářské výzvě - "Kniha, která se odehrává v 16. století".
Bylo to zase něco úplně jiného, než běžně čtu, což nikdy neuškodí, zkusit něco nového.
Přesně jak píše minirock níže, tak trochu jsem se mezi všemi těmi urozenými pány, komořími a podkomořími, purkmistry, rychtáři, místokancléři a jánevímkýmještě ztrácela, takže jsem chvílemi nevěděla kdo je s kým a proti komu vlastně.
Hlavní hrdina "Adámek" je celkem slušně nabubřelý, důležitý až do stropu a čestný až za hrob. Člověk neví, jestli se smát, nebo ho litovat, když šokovaně zjišťuje, že "...vydávat zákony je totiž zjevně něco úplně jiného, než se jimi řídit. Obecně sice platí, ale je mnoho situací, na které se zřejmě uplatňovat nedají..."

1 20.08.2023

Cha, u knížek tak moc platí - sto lidí, sto chutí. Pročítám si tu nadšené ovace a sama za sebe musím napsat - zklamání, nebavilo...
Očekávala jsem originální, živou, šťavnatou romantiku mezi 2 holkama a gay-lesbicko-bi-trans prostředí, ale dostala jsem jen nemastný neslaný, chvílemi až nudný příběh. Ten byl v asi dobré víře okořeněný scifi linkou cestováním v čase druhé hlavní hrdinky, což byl ale pro mě osobně poslední hřebíček do rakve - vůbec mi to do jinak reálného příběhu nesedělo, nevěřila jsem tomu, nebavilo mě to.
Asi holt nejsem cílovka... :)

4 14.08.2023

Jak tak čtu komentáře, docela dost se tu řeší, že v knize je až moc prostoru věnováno osobnímu životu detektivů. Že to do detektivek nepatří. Tak to mě naopak vůbec nevadí, je to pro mě fajn zpestření (třeba moje milovaná Kleviska dává ve svých knihách těmto "životním" dějovým linkám prostoru habaděj), ale faktem je, že neustálé bědování Linhartové nad tím, jak udělala životní chybu, nejhorší rozhodnutí v životě a jak musí nést následky už mi po pár stránkách taky lezlo na nervy. Jó, podělala jsi to, šla jsi na potrat, nemůžeš mít děti, chápeme to, je to k nas*ání, ale na každé 5té stránce to řešit nemusíš... Stejně jako to strojené, dětinské, umělé škádlení s Benešem (tatarka, kečup a jinej sajrajt neustále napatlanej někde na xichtu a mačkání papíru do kuliček a házení ho po kolegyni. Hm.)
Na druhou stranu, detektivní linka knihy, případ(y), který vyšetřovali se mi "líbil" moc. Byl originální, neotřelý, zamotaný a, alespoň pro mě, až do poslední chvíle nerozlousknutelný. Konec trochu kostrbatý, ale hezky načatý pro další díl...

7 07.08.2023

Že R. Třeštíková není žádná geniální autorka jsem věděla a od její novinky nic moc nečekala, ale že to bude až TAK špatné, to jsem netušila.
Mně vulgarismy a sex v knihách nevadí, naopak, ale musí to tam mít nějaký smysl. A ve strkání láhve do řiti na hotelovém pokoji a kun*ě s p**ou na každé třetí stránce jsem fakt žádnej smysl nenašla. Vidím v tom, spolu s přeházením kapitol, zoufalou snahu autorky alespoň nějak ten příběh zachránit. Jenže dobrej příběh žádné takovéhle berličky nepotřebuje!
Strašně moc jsem se nutila do toho knihu dočíst. Mám to za sebou. Konečně. Jednu hvězdu dávám za myšlenku a poselství knihy, které nemuselo být špatné. Pokud by ho zpracoval někdo jiný...

15 29.07.2023

1. Kauzu kolem knihy jsem nesledovala a nevěnovala jí větší pozornost. Stojím si za tím, že autorka jako je Alena Mornštajnová nemá něco takového za potřebí. A tak jsem unikla detailním spoilerům. I tak jsem ale zhruba věděla, do čeho jdu.
2. Samotnou knihu těžko hodnotit. Tak jen pár postřehů. Byla čtivá. AM umí psát. Téma bylo velmi temné, složité, těžko pochopitelné. Hlavní hrdinka mi všemi těmi svými lžemi lezla neskutečně na nervy, i když mi bylo jasné, že za to svým způsobem nemůže. Mohlo za to prostředí, ve kterém vyrůstala a to, že ze spousty věcí ještě jako dítě neměla rozum a bála se. A lež byla v danou chvíli jistější a bezpečnější. Ale to, že se následkům svých lží nedokázala postavit ani v dospělosti, to už mě vyloženě s*alo. Závěr těžko pochopitelný.
= Rozhodně stojí za přečtení. Už jen proto, abychom byli zase o chlup vděčnější a víc si vážili toho, co máme a v jakém prostředí jsme mohli vyrůstat (i když to třeba taky nebylo vždycky růžové...)
Nicméně, jak napsala jedna ze čtenářek "Dostala jsem kvalitní knihu, ale něco mi tam zkrátka chybělo.". Ono je to těžké, když se autorovi povede psát hned od začátku své kariéry vynikající knihy, čtenář pak tak nějak automaticky očekává, že i každá další bude stejně boží a skvělá. Ale tak to prostě nefunguje no :D

22 29.07.2023

I druhý díl série byl super čtivý, nepředvídatelný a promyšlený.
Jenže i mrtvoly byly podobně brutálně zohavené a i motiv, kdy hraje hlavní roli msta a odškrtávání jednotlivých hříšníků ze seznamu byl dost podobný jako v Dvojitém kříži. I popichování Huntera a Garcii i překračování pravomocí...
Nevím, jestli to bylo tím, že jsem 2. díl četla tak brzo po tom prvním, ale zkrátka těch podobností bylo nějak moc a wow efekt jako při tom prvním díle už se nekonal. Ale furt to byla jízda, o tom žádná.
A ráda si přečtu i díl 3., jen si mezi tím dám delší pauzu :)

11 16.07.2023

Zjistila, že s Míšou a jejími knížkami to mám momentálně jako s životní láskou :D
Po dočtení 8. knížky v sérii už to sice není tak žhavé jako na začátku, kdy jsem za sebou měla její první 2, 3 knížky, už tam není takové to bezmezné nadšení a očarování a fascinace nad tím, jak boží to je, jak čtivé, jak promyšlené a psychologické. ALE, pořád je to hrozně fajn, těšila jsem se na ni, hltala jsem každé slovo, čtení si užívala, rozhodně jsem nebyla zklamaná, ale už je to prostě jen taková ta poklidná spokojenost, jistota a těšení se na další shledání :))

16 12.07.2023

K autorce jsem se dostala tak, že ji někdo zmiňoval v rámci diskuze k jiné knize jiné autorky (H.M.Körnerové), že píše podobným stylem. Nevím. Knihy paní Körnerové mě bavily, přišly mi opravdové, lidské, čtivé, přirozené. Tato kniha taková nebyla. Samozřejmě nemůžu soudit autora podle jedné knihy, ale Květiny pro Lauru mi "nesedly".
Věřím, že někomu, kdo zažil podobnou ztrátu jako hl. hrdinka může kniha pomoct se s tím vyrovnat (a to je dobře), ale mně přišel příběh kostrbatý, umělý a cca od půlky už i trochu nudný a předvídatelný s očekávaným happyendem.

3 28.06.2023

Zahraničních thrillerů, krimi a detektivek rekordně přibývá. A každá druhá kniha se pak navíc honosí ještě titulem bestseller. Pravdou ale je, že většinou jde o nudné, předvídatelné, prvoplánové, plytké příběhy plné klišé. A pak, jednou za čas, se vám do ruky dostane výjimka potvrzující pravidlo. A tou je i Dvojitý kříž!
Naprostá paráda! Mělo to spád, tempo, bylo to extra čtivé. Až do úplného konce jsem absolutně neměla páru, kdo za tím vším stojí a proč. A závěr byl jakože totální "Ty *ole, cože?!" :D Geniálně vymyšlené a promyšlené.
Rozhodně doporučuju a těším se na 2. díl série!
Až po přečtení jsem zjistila, že autor se ve své původní profesi skutečně zabýval psychologií vrahů a podobných magorů a musím říct, že tím pro mě příběh získal ještě něco navíc.

18 24.06.2023

Hned na začátek musím říct, že povídky nemám ráda. Sotva se člověk začte do příběhu a začne se vžívat do postav, je konec. Ale povídky v Začátku jsou jiné! Jsou delší a skvěle zpracované. Každá je jedinečná a skvělá jiným způsobem. Jak už bylo několikrát řečeno, každá by vydala na samostatnou knihu. Příběhy jsou silné, některé vyloženě děsivé (Loutkoherečka). Z každé na mě dýchla dávka smutku, lítosti, bezmoci nebo nenávisti. Takže žádné veselé čtení... Ale stojí za to!
A možná jsem byla nějaká "nechápavá", ale pointa/rozuzlení mě skoro u všech vždycky dostalo. Předvídatelné mi rozhodně nepřišly.
Určitě sáhnu i po další autorčině knížce, Začátek mě navnadil :)

8 18.06.2023

Neurazila, ale ani nenadchla. Česká detektivkářka Michaela Klevisová, kterou miluju, hold nastavila laťku příliš vysoko.
Jak už tu bylo zmíněno, příbuzenské vztahy mezi postavami s ruskými předky byly tak zamotané a nepřehledné, že mě postupně přestalo bavit se v nich vůbec snažit nějak zorientovat.
Táťino chování, jednání a detektivní vyšetřování na vlastní pěst bylo dost nereálné a přitažené za vlasy (i když její džob s tamní pracovní morálkou bych brala hned :D), stejně tak policajt Richard - v reálu by byl do druhého dne na dlažbě nebo v base, za to všechno vynášení informací...
A i nějaké vyvrcholení, vygradování zápletky/příběhu mi chybělo. Čtěte, čtěte a najednou vám jen tak mimochodem dojde, že aha vlastně, oni zatkli vraha a ten se přiznal. Ale jak, díky čemu, proč?
...a stroganov už mi taky na konci začínal lézt na nervy :D

1 17.05.2023