NessaLuna komentáře u knih

Tak tohle bylo hodně velké zklamání. Kdyby Noviková nenapsala Ve stínu Hvozdu a V zajetí zimy, které jsem hodnotila 4*, zavrhla bych ji úplně. Tohle se bohužel nepodobalo ani jedné z těch knih. Hlavní hrdinka byla na začátku zajímavá, to jo. Po 200 stranách bez jakéhokoliv vývoje už to byla prostě jen zbytečně vulgární a celé to bylo trochu trapné.
Ze všeho nejhorší pro mě ale byl ten způsob psaní. Zdálo se mi, že tak 70 % celé knihy převažuje pořád nějaký popis. Buď to bylo fungování školy, fungování světa mimo školu, vzpomínky, hierarchie,... děj nula. To bylo absolutně ubíjející.
Abych ale nebyla jenom negativní, Noviková vytvořila opravdu originální školu a promyslela každý detail v ní. Bohužel mi to ale přišlo až moc, moc, moc. Kniha končí poměrně zajímavým plot twistem, ale mě už to určitě nepřesvědčí, abych pokračovala.
Noviková by se měla držet své slovanské mytologie (nebo prostě podobného typu knih, které jsem jmenovala na začátku), protože přesně tam se ukazuje, jak talentovaná vypravěčka je. Má to svoje kouzlo a atmosféru a nemůžete přestat číst. Tohle byl hodně krok vedle.

1 17.09.2024

Opět skvělý román Jane Austenové, který má sice vždy předvídatelný konec, ale i tak nás dokáže překvapit, a tak ho čteme. Cením si toho, že autorka vždy přichází s jiným typem hlavní hrdinky a jinými představami o životě.
Jedná se vyloženě o příjemné a oddechové čtení, které každopádně zpestřují zásahy vypravěčky, které bychom možná v románu zaměřeném na romantický vztah dvou postav nečekali. To se mi mimochodem líbilo snad nejvíc. Ne, že by kniha neměla jiné kvality, ale působila na mě díky tomu zkrátka originálněji. Mimo to velmi oceňuji schopnost autorky výtečně popsat charaktery postav, aniž by se s nimi čtenář setkal pouze skrze oči hlavní hrdinky.
Určitě doporučuji!

6 10.08.2024

Musím říct, že kniha na mě velmi zapůsobila! Přestože jsem na ni narazila omylem a ve světě fantasy knih jsem o ní taky prakticky vůbec neslyšela, zaslouží si podle mě velké ocenění. Zdá se mi o dost odlišná, když ji porovnám s jinými fantasy světy, protože není tak dynamická a dějových zvratů tam zase není tolik, ale mně osobně to vůbec nevadilo. Naopak se tam autorka soustředila na popisy míst a vyobrazení lidí samotných, což mě u čtení drželo 4 dny v kuse. Autorka přichází s opravdu origiálním světem a výbornými nápady.
Stejně tak chci vyzdvihnout velmi zajímavý styl psaní, nevím proč, ale prostě se mi celá kniha zdála mile napsaná. Už mám rozečtený další díl a stejně tak se nemůžu odtrhnout!

3 24.07.2024

(SPOILER) Zezačátku jsem měla pocit, že jsem objevila opravdu skvělou knihu - originální, skvěle napsanou a se zajímavou myšlenku. Po polovině knihy už jsem ten pocit ztratila. Absolutně nepromyšlený svět, zápletka se ukázala být brutálně jednoduchá a hlavní hrdinka zatraceně nudná. Neměla skoro žádnou vlastní vůli, sotva si dokážu představit, jaká vlastně byla - neměla na nic vlastní názor, nechala se ovládat všemi, prostě nuda.
Romantika byla vykreslená dost zvláštně. Po svatbě to bylo ještě zvláštnější (ty žárlivý poznámky byly jako co? To na krále nemůže sahat ani léčitelka?). Vývoj hlavní postavy nula (kromě toho, že se naučila číst a psát). Chemie mezi postavami možná v prvních scénách, jinak nikde.
Taky moc netuším, proč to měla být série. Konec byl víc než dost uzavřený, ale i kdyby nebyl, do druhého dílu bych se nepouštěla. Bohužel zklamání.

1 13.05.2024

Není to vyloženě špatná kniha, ale po tom obrovským hypu jsem opravdu čekala něco mnohem, mnohem víc.
Bohužel mi hlavní postava nebyla absolutně sympatická. Vždycky když zmínala, jak je malá a drobná, proto není jako ostatní, musela jsem protočit oči. Nahlas. A že to v první polovině knihy bylo teda hodněkrát (snad každá druhá strana, proboha). Několikrát ji někdo označil za chytrou, to mi taky moc nesedělo. Její uvažování bylo občas absolutně (podtrženo dvakrát) mimo. Souvislosti jí taky nedocházely bůhvíjak rychle.
Lovestory byla docela dobrá, ale chyběl mi tam vývoj. V jedné scéně jí mužská postava dává najevo, jak jí opovrhuje a nesnese ji, v další už s ní flirtuje. Jak se to stalo? Nejsou tam žádný náznaky, nic. Všechno se najednou mění.
Strašně moc věcí mi v tom světě nedávalo smysl. Zaprvé - jsme teda v nějaké vojenské akademii, jak jsem pochopila. Cvičí se zde kadeti, aby potom bojovali v bitvách. Proč tam panuje taková nekázeň mezi kadety a veliteli letky/křídla? Proč jim kadeti znuděně odpovídají a nedbají pokynů učitelů? Proč sotva nesou následky za svoje přestupky? Proč se navzájem podporují v rivalitě vůči sobě, přestože jako vojáci by měli budovat vzájemnou důvěru a spolupráci? Budou stát vedle sebe na bojišti, musí tam existovat absolutně odlišné pouto. Tohle prostě nemůžu brát vážně. Úvodní přecházení látky ani nebudu komentovat, to bylo wtf samo o sobě (ale jo, budu - kadeti trénují několik let, aby se dostali do kvadrantu jezdců, ale přejít úzkou lávku paradoxně velká část prostě nezvládne, hm. A evidetně jenom jednoho člověka napadlo vzít si neklouzavý boty. A ten člověk je Mira.)
Konec mě docela naladil, ale prý to není tak dobrý, takže ještě uvidím, jestli se k tomu vrátím. Autorka totiž nepřichází s ničím zase tak originálním, takže za mě docela zklamání.

5 05.05.2024

Ze všech tří sérií od Maasové je tahle moje nejméně oblíbená, protože se nějak nemůžu naladit na fantasy příběh v dnešním světě, ale i tak je to skvělý dílo. Přesto mám několik věcí, které mi v průběhu čtení docela vadily. Jednak ty sexuální narážky (i celé scény) byly podle mě hrozně zbytečné a nikam děj neposouvaly. Úplně to postrádalo vykreslení intimity mezi dvěma postavami (jako to známe z jiných serií autorky) a mnohem víc převažovaly velmi, velmi explicitní popisy, které byly dost trapné.
Další věc je ta délka knihy. Čtení mi trvalo docela dost času, protože se tam chvílemi opravdu nic moc nedělo a neměla jsem tendence to neustále číst. Autorka už začíná dost spoléhat na to, že jsme zvyklí a že jsme rádi, když z toho světa můžeme opravdu vytěžit co nejvíc. Konec byl zase ale napěchovaný dějovými zvraty a posledních 150 stran jelo brutálně rychle.
Taky jsem si nějak nemohla oblíbit Bryce. Připadalo mi, že měla dost povahových rysů Aelin (a přesně ty, které mi vadily už u ní), ale zároveň nebyla dál nijak zajímavá, skvělá. Její chování mě neustále štvalo - všechno se muselo točit kolem ní, o všem rozhodovala (ačkoliv se jí to téměř netýkalo). Hunt mě nijak zvlášť neoslovil, připadal mi, že jenom přikyvuje Bryce a nemá svůj vlastní názor, nevím.
Asi by se mohlo zdát, že mám víc negativ, ale pro mě Maasová už sama o sobě vždycky splňuje určitý standard a vím, že mě nezklame. Její světy jsou vždycky neuvěřitelně dokreslené, skvěle vymyšlené, má nespočet drobných detailů, nad kterými pořád žasnu. To samé platí o příběhu postav - jsou opravdu propracované a velmi čtivé, pořád dokáže překvapit. A pokud se mi nezamlouvá hlavní postava, vždycky se můžu zaměřit na jinou, která mi je sympatická, protože i ty "vedlejší" postavy dostávají hodně prostoru.
A ten konec? Tak nějak jsem věděla, co přijde, ale stejně mě dostala a hrozně mě to dojalo. Musím říct, že se strašně těším na třetí díl.

3 30.03.2024

(SPOILER) Včera dočteno a musím říct, že tohle hodnocení se mi v hlavně formuje už tak od strany 50. Možná jsem měla velká očekávání kvůli prvnímu dílu, který se mi líbil moc, ale to se každopádně nenaplnilo, i když tam byl velký potenciál.
Kromě čtivého stylu psaní se mi nelíbilo snad nic. Hlavní hrdinka se projevila mnohem víc jako ta, co "není jako ostatní holky, je prostě jiná, nezapadá" (a má potřebu to zmiňovat na každé druhé straně), každá mužská postava se do ní během pár minut zamiluje a všichni v ní z nějakého důvodu vidí něco víc, ačkoliv ona sama něco víc absolutně neukáže. Pořád ji někdo zachraňuje, ona s ničím nepřijde, nikdy. Celý díl je jenom o tom, že ji stěhují z místa na místo, ona sama se sebou nechá mávat jak s hadrovým panákem a je jí to vlastně docela jedno, hlavně že je u toho Warwick.
Ano, hlavní alfasamec, to je další bizár. Dvě absolutně nesympatické postavy kolem sebe už druhý díl krouží a začínají k sobě mít blíž, nikdo neví proč ani jak. On se celou dobu chová jako arogantní idiot, není tam žádná světlá chvilka, kdy jsem si mohla říct "ale jo, není to jenom o těch svalech". Ale bylo. Autorka měla zřejmě pocit, že když do příběhu zasadí dvoumetrového chlapa s motorkou, bude to stačit. Pro mě celá ta "romantická" linka absolutně postrádala hloubku.
Nijak zvlášť mi vycpávkové díly nevadí, i kdyby se tam nemělo nic moc stát, jsem s tím v pohodě. Autorka se evidentně té vycpávky bála, tak se snažila pořád dělat nějaké změny, aby to působilo akčně, což na mě mělo opačný účinek. Pak se z toho stalo jenom opakování toho samého - bomby, únosy, Warwick, boj - a nesmíme zapomenout, že Brexley přežila nejhorší vězení v zemi, ale ono se na to zapomíná těžko, když to protagonistka zmiňuje, kdykoliv má příležitost.
Upřímně mi ani ta zápaletka ve finále nepřišla nijak zvlášť originální ani promyšlená, takže bohužel vůbec nemám chuť sérii dokončit. A fakt mě to mrzí, vzhledem k tomu, jak se mi líbil první díl.

6 30.03.2024

Možná jsem měla od knihy až moc velká očekávání, vzhledem k nedávnému čtení Ve stíhu Hvozdu, ale bohužel to bylo docela zklamání. Pořád můžu říct, že kniha byla čtivá, se zajímavým námětem a krásným vypravováním (které však u Hvozdu vyniklo o dost víc). Příběh byl také plný zajímavých detailů, které autorka čerpala ze slovanské mytologie, což jsem si velmi užila. To bylo ale bohužel všechno.
Postavy nebyly nijak zvlášť sympatické, i když měly alespoň zajímavou backstory. Co mi ale opravdu nesedlo bylo, jak jsou nezajímavé a vlastně nejsou ani moc hezké. To zase vedlo k tomu, že od svých budoucích partnerů se dočkaly dost pochybného zacházení. Začínám si myslet, že Noviková na tomhle ujíždí - romantická linka začínající tak, že 90 % knihy mužská postava tu ženskou uráží, dívka si to nechá líbit, a pak se do sebe kdovíjak zamilují.
Obecně mi připadalo, že děj se zvláštně táhne a už není vlastně ani tak dynamický a zajímavý. Způsob řešení problémů mi někdy přišel dost nesmyslný a vlastně to vypadalo, jako by všechno vyšlo velkou náhodou.
Čekala jsem, že kniha svůj potenciál naplní mnohem lépe, ale bohužel už nemám velkou chuť od autorky další vydané knihy číst.

2 13.02.2024

(SPOILER) Kniha mě chytla už od začátku a díky velmi čtivému stylu psaní mě držela až do konce. Když jsem si četla dosavadní komentáře, musela jsem v mnoha ohledech souhlasit s věcmi, které mě úplně nenapadly, až jsem si řekla, jestli to teda je na ty čtyři hvězdy, ale asi jo. Přece jenom tam bylo hodně věcí, které autorka vymyslela velmi dobře, všechno si dokázala "obhájit", abych tomu věřila. Prostě mi to jako celek fungovalo.
Musím ale říct, že zápletka je až šíleně jednoduchá. Zhruba od půlky knihy tušíte, v čem je vlastně problém a proč se dějí některé věci. Proto mě štvalo, že já už to vím a protagonistka nemá ponětí. Ono umístit zdroj zla na jedinou postavu, která Jelenu nenávidí, není zrovna dvakrát promyšlené. Dramatické vyústění se holt nekoná, což mě trochu mrzí. Ale vzhledem k tomu, že se jedná o sérii, bych to ani tak neřešila. Je to prostě začátek, takže kdo ví, co nás bude čekat dál. Upřímně jsem odhadla i to, že Jelena ani otrávená není, ale já už mám ve zvyku zpochybňovat, takže to bych jinak považovala za docela dobrý plot twist - minimálně to s tím "protijedem".
I ta romantická linka byla tak trochu uvařená z vody. Přece jenom bych čekala mnohem víc interakcí mezi postavami, vzhledem k tomu, že k sobě měli tak blízko - a to v rámci několika měsíců. Z pohledu hlavní hrdinky se tam sice nějaký obdiv objevoval v myšlenkových pochodech, ale i tak to bylo žalostně málo.
Zajímá mě, jak se bude příběh rozvíjet dál, takže se moc těším na další díly a určitě jim dám šanci - třeba dokážou dotáhnout to, co mi v prvním díle chybělo.

Musím říct, že od začátku měla kniha nádherně zvláštní vypravování, které mě okamžitě upoutalo. Zhruba v půlce knihy jsem však měla docela problém se do příběhu opravdu ponořit. Po přečtení můžu říct, že téma i pointa příběhu jsou skvěle propracované a poměrně dotažené, ale některé věci se mi zdály dělané na půl plynu.
Největší problém jsem asi měla s nedostatečnou hloubkou charakterů. V příběhu bylo poměrně málo hlavních postav, takže autorka mohla nechat trochu víc prostoru jejich psychologii. Kvůli tomu jsem s nimi nedokázala plně soucítit a jejich motivace mi přišla poněkud prvoplánová. I s ohledem na ich formu bych čekala, že se mi bude lépe sledovat vývoj hlavní hrdinky, ale i navzdory necelým 500 stranám jsem prostě některé její počínání nemohla pochopit a jenom těžko bych ji teď mohla dobře charakterizovat. Stejně tak mi romantická linka připadala skoro bez vývoje. Nevím, Agnieszka neměla moc příležitostí opravdu navázat pouto a celé to bylo na mě až moc podezřelé. To ani trochu neměla zábrany navázat vztah s člověkem, který jí celou dobu nadával? To se na ní ani trochu nepodepsalo, jak ji každý viděl, jak s ní jednal? Přesně tahle hloubka mi chyběla, a pak už postava ztrácí svou věrohodnost.
Jinak musím ocenit autorčin jazyk a užívání krásných metafor při popisech krajiny, uchopení slovanské mytologie a především popis morálky společnosti v zapadlé vesnici (třebaže jsem zrovna tohle neměli možnost sledovat příliš dlouho). Knihu určitě doporučuji a chystám se na její mladší dílo V zajetí zimy.

4 07.02.2024

Na Krvavé ostří jsem si počkala až po dočtení celé série, takže jsem ani upřímně nečekala nic moc překvapivého. Musím ale říct, že i tak to pro mě byla skvělá jízda a vůbec mi některé spoilery nebránily všechno prožít stejně intenzivně.
Povídky na sebe navazovaly, takže to i tak fungovalo jako plnohodnotný příběh na 400 stran, ale i tak se jednodlivé oddíly odlišily něčím zajímavým - ať už událostmi nebo postavami. Líbí se mi, že autorka dotváří back story i vedlejším postavám a jejich existence není vysvětlena dvěma větami, když je to zrovna nejnutnější. Takhle dotváří svůj svět zajímavými detaily a všechno má své místo.
Slyšela jsem, že je fajn si přečíst tenhle díl mezi Říši bouří a Věží úsvitu, ale víc bych to doporučovala přečíst ještě dřív (například před celou sérií nebo po prvním či druhém dílu). Po Říši bouří rozhodně nebudete mít chuť se vracet o několik let zpátky. Ale i po dokončení celé série to je fajn doplnění a rozhodně o nic nepřijdete.

07.01.2024

Tajemství domu Thornů je příjemná oddechovka na jedno odpoledne, které vás na chvíli vrátí zpátky mezi grimoáry. Je to opravdu jenom krátká návštěva u Elisabeth a Nataniela, při níž máte možnost nakouknout, jak to s nimi všemi asi bude pokračovat. Musím ale říct, že potenciál tohoto kousku byl mnohem větší než necelých 200 stran (a nutno zmínit i velikost písma, která spíš připomíná dětskou knihu). Našla jsem tam hned několik věcí, které by se daly rozpracovat na mnohem delší a pořád stejně čtivou záležitost. V poděkování jsem pochopila, že ani tahle kniha nebyla původně autorčin záměr a psala to až jako odevzu na úspěch prvního dílu, ale i tak mě mrzí, že v podstatě něco nakousla a víc už se nedozvíme. Mě osobně by třeba zajímala postava Mercy nebo Silasův vývoj.
Velmi mě bavil humor a údernost novely, ani si pořádně nevzpomínám, jestli to bylo takhle dobré už u prvního dílu, ale teď je to každopádně velmi živé a zábavné, takže za mě super doplňková novela. Určitě doporučuji!

4 30.12.2023

Velmi zajímavá kniha s mnoha důležitými myšlenkami. Skvěle zpracované téma přístupné i laickým čtenářům, kteří se k psychologii jinak nedostali. Určitě doporučuji všem. Publikace je rozhodně obohacující pro obě strany. Je však poměrně stručná, neboť se v každé kapitole poměrně upozaďuje vliv druhého rodiče, aby ten první zvlášť vynikl, což je samozřejmé, když se jedná o takový obecný úvod k rodičovským komplexům. Zajímavé jsou i případy klientů z terapií.

1 19.12.2023

Přiznávám se bez mučení, že knížka mě přitáhla svou obálkou. A vůbec nezklamala! Signa je příjemná a sympatická hlavní hrdinka, která to nemá zrovna dvakrát jednoduché, ale pere se se vším statečně! Příběh není nijak zvlášť složitý, což ovšem rozhodně není nic špatného. Alespoň víte, že se nezamotáte do složitého popisu nového světa a radši si od začátku užíváte tu jízdu!
Je to neskutečně čtivé, charaktery jsou skvěle vykreslené - prostě nezůstáváme u dobrý/špatný. Zápletka je rozhodně zajímavá (třebaže není nutně vyloženě nekonvenční) a vyústění nepozbývá skutečně nečekaný plot twist. Já osobně nepotřebuju, aby každá kniha byla co nejvíc originální a neotřelá - pokud autor zpracuje téma po svém a přidá nové prvky, tak jako tak může vzniknout něco velmi originálního. Ráda si to přečtu. Koneckonců, vymyslet něco, co nenajdete nikde jinde dá teda sakra zabrat. Takže pár vražd, zajímavá hrdinka a tajemná záhada? Sem s tím! Konec mě tak navnadil, že už se nemůžu dočkat dalšího dílu a teď se jenom proklínám, že jsem se ještě nepoučila, co se týče rozečítání neukončených sérií...

28.11.2023

(SPOILER) Kniha mě opravdu moc bavila a nakonec musím uznat, že v sobě má potenciál. Autorka má čtivý styl psaní a zajímavé nápady. Bohužel mi některé věci připadaly opravdu nedomyšlené - nevím, jestli to byl záměr, který měl korespondovat s naivitou mladé hlavní hrdinky, ale některé myšlenkové pochody mi připadaly neskutečně nereálné, vzhledem k tomu, jak měla být Kiva inteligentní. Minimálně na to, že posledních 10 let strávila ve věznici, kde se těžko mohla naučit věci, které by se dítě během těchto let naučit mělo - a vzhledem k tomu, že s ní byl otec sotva rok, on ji asi nikam neposunul, že ano. A stejně Kiva spoustu věcí záhadně uměla a chápala, hm. Ale opravdu jí vůbec nenapdalo, že při zkoušce vodou ji prostě na několik minut potopí pod vodu? Ne, kdepak, sice nemají problém ji zavřít do pece na mrtvoly, ale ve vodě ji nechají jenom přeplavat jezero.
Další věc je způsob, jakým se dokola na začátku knihy opakuje, že Zalindov je opravdu tím nejhorším místem na světě. Po deseti letech bych už očekávala vypravování z pohledu alespoň trochu otrlé skoroženy, která musela pod tíhou událostí předčasně dospět. Nikoliv neustálé ujišťování čtenáře ze strany nebohé dívky, která neustále klopí zrak a všeho se bojí.
Musím dát tři hvězdy, protože to bohužel mělo docela zvláštní mezery a jednání postav občas postrádalo logiku. Závěrečný plot twist byl jinak opravdu skvělý a já se nemůžu dočkat dalšího dílu!

1 28.11.2023

(SPOILER) Je až k neuvěření, jak mi mohl jeden fantasy příběh takhle zlomit srdce. I po všech těch knihách, které jsem za svůj život přečetla, mě tahle emočně vyždímala ze všech nejvíc. Zas a znovu se ukazuje, že Maasová přesně ví, co dělá.
Tenhle díl byl absolutním vrcholem celé série, se kterou se peru už pěkně dlouho. Ovšem těchle bezmála tisíc stran šlo přečíst jedním dechem. Všichni dostali svůj prostor, všechno se uzavřelo a všechno dávalo smysl, přesně jak by u takové série mělo být.
O samotném autorčině psaní už je škoda mluvit, pokud vás někdo donutí přečíst takhle obsáhlou ságu a vy přesto chcete pořád víc, vypovídá to dostatečně. Pořád ale žasnu nad nápaditostí a úžasnou propracovaností, která se skrz celý příběh neustále dokola promítá. Maasová je opravdu jiný level YA fantasy a mě neuvěřitelně mrzí, že svým zaškatulkováním nemá moc šancí dostat se pořádně dál než ke čtenářkám (ano, z valné většiny ženám), které tenhle žánr vyhledávají. Chápu, že autorka zcela evidentně míří spíš na ženy, ale tímhle tažením se prostě ochuzuje o mužské čtenáře, kteří by ze série rozhodně nebyli zklamaní. Upřímně se divím, že z tohohle ještě nejsou filmy. Věřím, že by pod kvalitní režií byly opravdu velmi úspěšné.
Co se samotného příběhu týče, nemohla jsem se vzpamatovat z toho, jak vlastně dopadla Třináctka. Manon jsem měla od začátku velmi ráda a nedokázala jsem její konec moc elegantně ustát. Aspoň Abraxose jí ta krutá Maasová nechala, to bych nerozdýchala už vůbec. Ale opravdu to muselo být, proboha? Na příběh to pro mě vliv nemá, ale jenom představa zlomené Manon, která se musí dívat, jak ztrácí úplně všechno, mě ještě teď dokáže rozbrečet.
No nic. Možná až se dám psychicky trochu dokupy, tu šílenou jízdu si zopakuju.

8 27.11.2023

Když jsem se rozhodla tuto sérii započít, neměla jsem velká očekávání. Vlastně skoro žádná, asi až na nějakou feel good romantiku, možná s trochou dramatu. První díl skončil tak, že jsem se nestačila divit. Musím říct, že mi to neznělo jako něco světoborného, nakonec to nasadilo laťku docela vysoko.
Celá série je opravdu skvělá. Když se na to dívám s odstupem, celkově mi to přišlo hrozně čtivé, zajímavé, napínavé. Samozřejmě mi i hodně věcí vadilo, ale i přesto bych se do čtení jednou pustila znova.
Třetí díl byl napínavý až do poslední stránky. Paráda! Akorát bych rozhodně ubrala něco málo z první poloviny a raději ten prostor nechala na tu druhou část. Mrzelo mě, že ačkoliv se v průběhu celé série setkáváme s pohledy mnoha postav, nakonec ty docela podstatné věci se z jejich pohledu nedozvíme (teď mluvím konkrétně o Kadenovi a Pauline). Já chápu, že to měl být asi dramatický záměr, ale celou druhou polovinu to k tomu spělo, všichni jsme to věděli a dychtivě po tom prahli (ne že ne!) a strašně jsem chtěla jejich lovestory vidět očima jednoho z nich. Prostě mi to tam chybělo:( A asi i proto, že jsem si ty dva rozhodně oblíbila víc než Liu nebo Rafa.
Na druhou stranu, přestože mi Lia nesedla a dvě a čtvrt knihy jsem fandila zabijákovi, chemie mezi ní a Rafem se konečně ustálila jak měla a bylo to to pravé, snad i díky těm vrcholům a pádům, takže já jsem spokojená.
V první půlce knihy je část, která se tak nějak loudala, ale pak se to znovu napravilo a zase jsem se do toho mohla ponořit. Oba předchozí díly postrádaly nějaká výrazná hluchá místa, takže budiž to autorce odpuštěno.
Jinak bych byla opatrná v tom se pouštět do nějakých monumentálních závěrečných bitev, když to ve finále má tak málo prostoru, to je docela nevyrovnané.
I přes mnohé další výtky bych se do toho klidně pustila znovu.

3 20.03.2023

(SPOILER) Musím říct, že to bylo o hodně lepší než první díl, i když jsem ani po Falešném polibku nesahala s nějakými velkými nadějemi. Měl to být prostě jen oddych, pohodová fantasy romantika, nic extra. S výsledkem jsem byla spokojená a stejně tak druhý díl mě mile překvapil. Bylo to velmi čtivé, opravdu hodně mě to bavilo a knihu jsem skoro nedala z ruky.
Co se týče hlavní hrdinky... Nah. Ta mi lezla na nervy, dost. Byly i chvíle, kdy ne. Ale spíš jo. Nebaví mě, když čtu o sedmnáctiletých holkách, kterých se (naprosto neopodstatněně!) bojí dospělí chlapi a nechají se seřvat na dvě doby. Vážně? Všechno umí, protože ji to naučili bratři a dostane se jí za to okázalého obdivu. Chápu záměr, ale mně tohle prostě nesedí. Jinak mi ale nevadila tak výrazně, jenom to tak vykrystalizovalo v některých situacích.
Romantická linka je podle mě super. Zatím ale se špatným člověkem. Proboha, jak já fandila tomu zabijákovi! Ale nic není ztraceno, uvidíme. Buď se Rafe konečně projeví, nebo Lia přehodnotí svoje rozhodnutí. Zatím mi totiž ta chemie mezi ní a Rafem brutálně chyběla, doslova nic pořádného se mezi nimi nestalo. Zato s Kadenem je to zajímavé a prostě to má šmrnc!
Nicméně, moje babička má už sérii za sebou a řekla mi, že z třetího dílu zklamaná nebudu, takže jí věřím a jdu se hned začíst.

4 14.02.2023

Po knize jsem sáhla omylem a prostě si ji odnesla z knihovny, protože proč ne. A musím říct, že jsem byla velmi nadšená! Jasně, děj nebyl perfektní, často se mi to zdálo trochu překombinované a místy i jako velká souhra náhod, ale četlo se to samo a každá scéna mě hodně bavila.
Jen ta romantická linka podle mě nevyužila svů potenciál, ale chápu, že to všechno je tak nějak připravený na další díl, kde se to rozvine mnohem víc. Tohle vnímám jako takovou předehru. Koneckonců, tu správnou "hate to love" v rámci jedné knihy nejde napsat asi nějak přesvědčivě (podívejme se třeba na Maas, která takové věci zvládá naprosto skvělě, ale taky jí na to často nestačí čistě jedna kniha).
Všechno mě bavilo, postavy mi byly sympatický a konečně jsem u hlavní hrdinky měla pocit, že se chová tak nějak normálně a nelezla mi na nervy. U ostatních postav mi ale připadalo, že nedostaly tolik pozornosti, což je škoda.
Jinak jsem velmi spokojená a těším se, až se pustím do druhého dílu!

2 14.02.2023

Přečetla jsem už hodně knih, ale vždycky, když se mě někdo zeptá na moji oblíbenou, napadne mě právě tahle. Řekněme, že to ani není v té zápletce, která není zase moc originální, protože se doslova roztrhnul pytel se všemi válečnými romány. Ikdyž všechny ty detaily okolo určitě z příběhu dělají výjmečný.
Je to především v tom způsobu vyprávění a pojetí lidskosti, bolesti a zároveň i štěstí. Je až neuvěřitelné, jak je kniha poutavá - jak musíte číst a číst a nejde přestat. A to jsem před čtením té knihy viděla i film, který je knize ale velmi věrný. Stejně mě ten příběh nepustil.
Vypravěčka příběhu vám všechno tak nějak usnadní a zároveň ne. Ale kdo jiný by měl vypravovat takový příběh z druhé světové války než právě Smrt, která uvádí i spoilery na svůj vlastní příběh? Au.
Vřele doporučuju!

16 21.01.2023