Nestorkea komentáře u knih
Finance, banky, peněžní podvody, to není zrovna moje oblíbené téma. Ale osud sympatického Marca mě vtáhl do děje a knihu jsem přečetla téměř jedním dechem.
Dobře napsaná kniha o hrozných věcech. Jeden den mi bohatě stačil, muselo být hrozné prožívat takových stovky, tisíce... Na rozdíl od Souostroví Gulag se četla sama.
Kniha byla bezesporu zajímavá, nejsem si ale jistá, kolika hvězdami hodnotit. Dávám čtyři, ale je to spíš za tři a půl. To hlavně kvůli pomalému rozjezdu. Informace o Tribeči byly zajímavé, líbilo se mi, že odkazy se opravdu dají dohledat na internetu. I díky tomu je závěrečná část velmi uvěřitelná. Pan Karika dokázal mistrně vylíčit děsivé scény, ať už se jedná o noční návštěvu u sejfu, nebo závěrečné bloudění v lesích. To jsem se opravdu bála a na Tribeč mě nikdy nikdo nedostane.
Zajímavá historická detektivka, která byla velmi čtivá, až na pasáže rozpitvávající náboženství. Přiznám se, že ty jsem proběhla jen letmo. Hlavní postavy byly sympatické, jen ti mniši se mi trochu pletli.
Zpočátku se děj dost vlekl, někdo pořád někam chodil, ale návštěvy neměly žádný výsledek. Zhruba od poloviny vše krásně ubíhalo. Závěr překvapil.
Zkusila jsem, ale po 45ti stránkách odkládám, je na mě moc náročná. Nehodnotím, protože mám pocit, že se k ní ještě někdy vrátím a bude to lepší..
Nevtáhlo mě to na 100%, ale pro oddechové čtení je to dobrá kniha.
Vše je asi řečeno v popisu knihy, po jejím přečtení ale každý může přemýšlet nad množstvím hlubokých myšlenek, které děj symbolizuje. Zajímavá, ale už se k ní asi vracet nebudu.
Jedna z nejsilnějších knih o holocaustu, kterou jsem kdy četla. Je hrozné vidět kontrast mezi šťastným životem rodiny před událostmi a utrpením po deportaci i před ní. Je neskutečné, jaké krutosti jsou lidé schopni. Jako matce mi stoupaly slzy do očí zejména při čtení o utrpení dětí. Hluboce smekám před paní Violou, že dokázala tak do hloubky vyprávět své prožitky..
Serii s Martinem mám ráda, ale tenhle díl mi moc nesedl. Zpočátku se děj poněkud vlekl, místy byl zamotaný a hlavní hrdina se choval (jak už bylo zmíněno v několika předchozích komentářích) poněkud nelogicky. Závěr se četl jedna radost, napravil dojem z knihy na 3,5 hvězdy. Doufejme, že se Servaz do příštího dílu vzpamatuje z následků komatu a bude to zase on.
Líbila se mi. Bylo zajímavé číst o holokaustu z tohoto pohledu. Nebavila mě část odehrávající se v Izraeli, ale jinak byla kniha zajímavá. Myšlenka, kterou jsem si odnesla - o všem je třeba mluvit, mlčením věci nezmizí.
Jen mě mrzí, že z Hůlky šikulky se v novějším vydání stala Kouzelná hůlka...
Váhala jsem mezi čtyřmi a pěti hvězdami a nakonec dávám pět. Půjčila si ji totiž mamka a zhltla ji na jeden zátah :-) Vzhledem k tomu, že knihy o holocaustu čtu často, byl mi tento námět blízký. Četla se sama. Od smrti Brumbála je to poprvé, co jsem se u knihy rozbrečela. Autorka čtenáře zcela vtáhne do děje, před očima ubíhá jako film. A tak jsem na jedné stránce plakala, a na další se smála. Krásné zachycení drobností všedních dní, které nám mohou zcela změnit život. Kdo přečte, pochopí, co se tu tak neohrabaně snažím vypsat...
POZOR, OBSAHUJE SPOILER (ASI)!
Pro mě byla tato kniha velmi zajímavá a budu o ní přemýšlet ještě dlouho. Je tak trochu feministická-hlavní hrdinky jsou ženy, válčí v bitvách každodenního života, vidí hlouběji. Muži tvoří vedlejší postavy, využívají pečovatelské pudy svých žen.. Myslím, že nám chce autorka sdělit, že ač si to možná neuvědomujeme, jsme my ženy velmi silné, dokážeme se navzájem podpořit. Měly bychom si svou sílu uvědomovat. Je třeba dát na svou intuici kdy odpouštět a kdy se vzepřít (viz Tony/Roz)
Tři kladné hrdinky mi byly i přes svou rozdílnost sympatické. Zpočátku se každá z nich jeví trochu bláznivá, trochu chudinka, ale postupné odkrývání jejich osudů nám pomáhá je pochopit a zjišťujeme, že náš první pohled byl poněkud milný. Jak často se tohle stává v běžném životě? Jak často soudíme, když vůbec nevíme, co se děje v jeho nitru, co ho vedlo k jeho činům?
Tyto tři hrdinky se setkávají se Zenií. Ta je ztělesněním zla, manipuluje, kalí vodu, je sebestředná, využívající.. Změní jim život. V závěru knihy vidíme, jak se s ní každá z nich vyrovná a zjišťujeme, že to, co se zdálo špatné, bylo možná k něčemu dobré. Jen se musíme přestat litovat, postavit se čelem a přijmout to, co se nám stalo, jako čistý fakt. Tonin muž se vzpamatoval, Rozin se poddal lítosti, Charis se zbavila vyžírky.. A zlo bylo potrestáno.
Zenie se v našem životě vyskytují. Patrně proto byla ta knižní trochu nekonkrétní-abychom ji čekali v jakékoliv podobě. Někdy v podstatně odlehčené formě, někdy v koncentrované. Zajímavé je i uvědomění, jestli i my jsme se někdy pro někoho nestali Zenií.
"Snad bylo užitečné ukázat, že třebaže zlí mohou někdy dobrým způsobit mnoho příkoří, jejich moc je pomíjivá a jejich potrestání jisté; a že nevinnost, i když nespravedlivě utiskována, nakonec- ozbrojena trpělivostí- zvítězí nad každým protivenstvím."
Tento citát cele vystihuje Záhady Udolfa. Ann Redcliffe je zajisté královnou romantických románů. V dnešní době se pohnutky hlavní hrdinky mohou zdát nudné, opakující, hloupé. Ale i nyní je krásné číst o vyzdvihovaných hodnotách zmíněných v této knize - láska, odvaha, trpělivost, pokora, čistota ducha, šlechetnost, spravedlnost.. A je krásné číst o tom, že tyto hodnoty přes veškerá příkoří zvítězí nad špatností a nenávistí.
První díl byl pro mne krásným počtením, ale druhý byl masakr. Nechala jsem se plně vtáhnout do prostředí ponurých hradů, temných hvozdů, i prosluněných mýtin. Do pocitů hlavní hrdinky, lásky i zoufalství. Tušila jsem, že všechno dobře dopadne, ale rozuzlení zápletek jsem neodhadla.
Do nebe děkuji této spisovatelce za nádherné dílo, určitě nebylo poslední, které jsem od ní četla.
Kniha splnila přesně moje očekávání. Romantické dílko, kde dámy nosí krásné šaty, skromnost je víc než nabubřelost a pýcha, Emilie je takovým vzorem pro ženy tehdejší doby- poslušná, vzdělaná, čestná, pravdomluvná. Autorka krásně popisuje prostředí i charakterizuje jednotlivé postavy. Jen jsem trochu čekala, že o Udolfu bude celá kniha, nicméně se objevuje až ve třetí třetině. Těším se na druhý díl, kdy se dozvíme, jak to všechno dopadne.
Že se jedná o knihu povídek jsem zjistila až po přečtení té první. Četla se dobře, i přes poměrně ponurou / smutnou atmosféru jednotlivých povídek. Každá byla z jiného prostředí, z jiné doby, z jiné etnické vrstvy. Teprve, když jsou takhle pohromadě, může člověk ocenit potenciál a fantazii autora.
Bohužel, tři hvězdy, víc ani ťuk. Námět byl dobrý, ale zpracování mě bohužel nevtáhlo do děje. Pořád jsem čekala, kdy přijde to, díky čemu je kniha označována za bestseller, ale najednou byl konec a bestseller nikde. Film je mnohem lepší.
Zajímavá faktografická kniha. Zaujaly mě informace o konkrétních osobách, ale některé věci se často opakovaly dokola. Z knihy cítím autorův postoj k bývalým věznitelům-odpor, nechápání jejich stálé povýšenosti a zapírání, údiv nad společností, která jejich zločiny popírá či zlehčuje. Styl mi moc nesedl.
Pro mě byl tenhle díl asi nejlepší z Three Pines. Fantastické prolínání tří dějových linií, a ačkoliv se myšlenky proplétají dosti náhle, snadno jsem se orientovala.