nevermore3 komentáře u knih
Nejsměšnější kniha, jakou jsem kdy četl. Vše, a tím vše myslím opravdu vše, co se tu dočtete, už jste četli jinde a lépe.
Pan Baričák pro mě není spisovatelem, ale wannabe spisovatelem. V knize se řeší vše (život, láska, neštěstí) a zároveň nic. Ta plytká rádoby moudra, oh dear, oh dear...
Skácel je mistr depresivních slov.
"A nepřijde-li trest hned vzápětí,
musíš si vinu odžít životem."
Věru... skeptická, pesimistická až depresivní, plná zmaru, smrti a černi nebo aspoň šedi. Dobou nepřijatá a přece skvělá. Moje oblíbená sbírka "Hřbitovní kvítí".
(SPOILER) Neruda svou drobnokresbou rozčeřil klidný rybníček koncem 19. st. A přitom by to, nebýt povinných četeb, bylo dílko tak nenápadné, alespoň mně se tak jeví. Vždy mi bylo líto pana Vorla, u kterého nechtěl nikdo nakupovat, jakožto u cizáka. A stejně tak je pěkně vykreslena hořká osudová ironie v povídce "Psáno o letošních dušičkách".
Samozřejmě... žádné velké zápletky a chytlavé příběhy to většinou nejsou, jenže ani neměly být. Tady se nejedná o Povídky z jedné a druhé kapsy.
"...Malíř přišel v nepříčetném stavu právě domů. Cítil to sám, bál se, že něco v pokoji porazí, položil se tedy na dvéře a čekal. To se rozumí, že stoje usnul a HŘMOTNĚ padl..." :)
Každý, kdo tady ohodnotil Nerudovy Kosmické písně méně než třemi hvězdičkami, je u mě ignorant nebo tupec. Bez výjimek.
Mikulášovy patálie jsou prostě kult, kde by bylo moje dětství bez této čtivé a vtipné knihy. Vím, co budou jednou číst moje děti. :)
(SPOILER) Kharé, je do tohoto dne ještě pořád můj nejoblíbenější gamebook vůbec. Jackson je prostě frajer a tady dokládá svou neskonale velkou fantazii. Ať už různý zápletky, kdy se z někoho vyprofiluje někdo jiný, nespočet miniher, kde se dá něco vyhrát, nebo celkovej koncept schovaných částí kouzel. Důležitý je na začátku odbočit vlevo a 2x jít přes slavnost. Zajímavosti: štětec, co namaluje Váš obraz, který se chytí krajů obrazu a vyleze, pak jdete sami proti sobě :), zápas v ringu, herna, upír v kryptě, portály vedoucí do městský stoky a šílenej hostinskej s gilotinou :) Fakt mi to vzalo dost času, ale dá se projít na jeden zátah, posbírat všechny artefakty (Sluneční drahokam, černou masku i zelený vlasy, přes 50 zlaťáků) najít kouzla a projít to bez nějaký náhody.
Fakt geniálně postavené, jsme zvědavej, jestli u mě něco kdy trumfne Kharé.
(SPOILER) Podle mě velice kvalitně udělaný gamebook. Vyberete si, zda chcete hrát pro dobrého kouzelníka, joinnout dark side a nebo jít neutrální cestu a mapovat. Přičemž nejlehčí je patrně to první. Bažina je natolik vychcaně udělaná, že to vlastně nefunguje ani jako nějakej velkej obdelník ale jako jedna hlavní cesta s odbočkami, přičemž se člověk stejně vždycky vrátí na tu linii původní. K dispozici jsou i nějaký kouzla.
Zajímavý byly věčně se obrozující mečovníci, vlastně přátelští bandité a všichni Pánové obývající bažinu. Myslím, že dobrý :)
(SPOILER) Jedna z těch lepších singl knih od Livingstona bez kooperace s Jacksonem. Děj se odehrává na ostrově, takže džungle, kanibalové, sopka, šaman atd. Méně magie a kouzel, což se mi líbí. Ještěřího krále jde hodně oslabit před sejmutím.
Jinak speciální tu je velké množství zkoušení štěstí a opravdu velký počet nepřátel, kteří se zjeví, třeba když ho nemáte nebo když uděláte chybu. Myslím, že UB aspoň 11..., ale příběh mě docela bavil.
(SPOILER) Pro Hvězdného lovce mám slabost, protože to byl můj první gamebook ever, co jsem hrál. Jinak sci-fi jako lasery a vesmírné lodě to není, spíše budoucnost, možná postap. Připomíná to Ketherské bratrstvo hledáním stop. Dementní je až na konci povinný D4 roll, 4x hodíte dvěma kostkama a jestli jsou aspoň jednou stejné čísla - končíte. TOhle je fakt dementní, je to samozřejmě až před koncem, že jo. Ale jinak se mi líbí, že k cíli vede víc cest, které jsou zajímavé, ne jen jedna, jak bývá běžné u Livingstona. Dávám 4****
A kolega pode mnou je trochu mimo, tohle nenapsal ani Ian ani Steve.
"...přijde mi to jako strašná blbost... Napsaný je to dobře, ale nepochopila jsem, proč že se vlastně proměnil v brouka?"
Tento komentář mě teda silně uzemnil :D Chápu, všichni se chceme a potřebujeme vyjádřit i když o věci kolikrát víme kulový (včetně mě), ale tohle je teda extra materiál :) Absurdní/groteskní/whatever povídku byste chtěli chápat? Přijde vám to jako "strašná blbost"?
Já Kafkárny naprosto miluju, a i když mi nic neříkají knihy jako Eragon apod, asi bych po přečtení na profily těchhle knížek nelez s tím, že mi to přijde jako blbost a svým ignorantstvím tam tituly (stejně jako sebe) shazoval. I když bych mohl.
Ale můj názor. Každý ať si napíše svůj, jasně, jen mi tam zkrátka někdy chybí lepší vyargumentování, než "dostala jsem knihu k Vánocům a moc se mi nelíbila, protože jsem ji četla ve špatném rozpoložení, když jsem byla nemocná..."
Spolu s Májem největší klasika, 1. půle 19. století. Toto úžasné, jedinečné dílo by se nemělo hodnotit jinak než plným počtem.
Jedna-li tě opustila,
nahradí ji stokrát jiná :)
Švarný hochu, nezoufej.
Bujným větrům žalost dej!
Srovnáme-li s Ohlasem písní ruských, tak ty jsou podstatně více epické a daleko naturálnější.
Jednou je to souhrn fejetonů, tak je to zkrátka souhrn fejetonů, brečet tady nad formou je pak dost liché.
Čapek se nesnaží, osvětlit, co je to Bůh (absolutno) a ani si vůbec nemysím, že ho tak sám chápal. Spíš bych v jeho humanistickém duchu chápal pointu, že vše je o toleranci, a tisíc lidí může věřit tisíci různým věcem. Absolutno bylo v tomto případě jen prostředek této myšlenky. Výmluvně je to vše uvedeno v kapitole Na tichomořském atolu.
Tak si říkám, že je možná dobře, že pan Čapek absolutno nepochopil a neprocítil jako někteří místní čtenáři, asi by mě to pak nebavilo :)
100 mil před Jiráskem. Jde o historický obraz ne historický román, ten rozdíl mi přijde hlavně v tom zobrazení každodennosti. Je to delší ale čtivé, žádné archaismy nebo něco, neruší.
(SPOILER) Celou dobu se příběh stupňuje a čekáte famózní závěr. Ten však namísto řešení idealistického nebo poučného přijde s řešením naprosto světským a materiálním, o kterém tu nechci psát. Pro mě největší zklamání od Paula Coelha
Pro mě jen velice průměrná kniha, kdy se Coelho snaží dostát svému stylu. Spousta pompézních myšlenek, které si jsou často protichůdné. Přijde mi, že Paulo ve svých novějších knihách prostě naseká pár hezkých, pár -v kontextu- stěží pochopitelných a pár přirovnávajících myšlenek, opře se o nějaké příběhy čerpané odjinud v zdánlivé souvislosti a celé to oplete příběhem, přesně jako v Záhiru.
Máj hnul nejen českou literaturou, ale českou kulturou takovým způsobem, že mu může být úplně fuk, co si o něm moderní nenároční čtenáři myslí. Znáte takové to: "kdyby nebylo to, nebylo by ani ono?" Tak tady to platí ně-ko-li-ka-násobně. Asi nemá smysl tady dštít síru, stejně nikoho nepřesvědčím o své pravdě, zrovna jako nepřesvědčí nikdo mě o Májové nudnosti/balastu/otřesnosti/whatever...
Jen tolik, že u mě jsou všichni, kdo dali Máji méně než 3*** (a dost možná bych tam zahrnul i ty hodnotící 3***), buď
a) jednoduší čtenáři
b) klikači povinné četby
c) čtenáři, neznalí kontextu soudobé "české" literatury, mající svůj záběr jinde (těch je, alespoň doufám, většina)
no anebo d) prostě prachsprostí ignoranti (úzce souvisí s bodem c) či trollové.