nevermore3 komentáře u knih

Naprosto úchvatná a přitom tak nenápadná, temně laděná sbírka (pro mě neobsahuje žádnou "slabší" báseň). Je to možná trochu k zamyšlení, že ji tady má k tomuto dni přečtenou pouhopouhých 53 lidí. Ale co..

2 17.11.2022

Docela průměrná četba se zbytečně vyhroceným happyendem. Řekl bych, že tak do dvou třetin ok, ale pak se objeví záměrné postavy (klaun Franta), účelové situace a posledních pár kapitol už nemá imho žádnou větší motivaci.

Přesto se mi pár myšlenek líbilo, nebo mi aspoň stály za zapamatování.

- Skutečné umění se rodí vždycky z lidského zármutku. -
- Všechny ženský jsou divný, když jim dáš všechno opustí tě, a když jim nedáš vůbec nic, milují tě až za hrob. - :)

17.11.2022

...a bude hůř je nešťastná kniha. Není to vlastně nic jiného, než sonda do party duševních slabochů a primitivů, která by se nechytila pravděpodobně ani mimo kom. režim. Kdybych nevěděl, která bije, skoro bych spíš sympatizoval s režimem, než s takovým budižkničemu jako je "hrdina" Olin. Takže tím spíš mně tato kniha vadí v tom, že leckdo, kdo bude po právu zhnusen hlavními postavami si pomyslí, že ty máničky byly vlastně všechny stejný, a ještě že proti nim ti komunisti tak brojili. Chudáci Plastici a zejména!! Blue Effect (s takovým sympošem jako je Radim Hladík v čele), že se o ně tyto postavičky otírají...Takhle by to působilo na mě, kdybych byl nezasvěcený čtenář a bral v potaz jen dílo bez znalosti historických souvislostí. No vážně, vždyť ztělesněním totality a útlaku minulého režimu jsou v románu pouze policajti, kteří se snad jako jediného prohřešku dopouští přemrštěného násilí - zrovna tak jako zbytek postav. Vážně potom tato kniha primárně předkládá, jak odporný byl život za Husáka? Ani bych neřekl. Už jen za to bych strhnul řadu bodů v hodnocení.

Další je ten primitivní účelový styl, kterým je celý román psán. Jak píše Vladimír Prokop: "... kultivovaný čtenář okamžitě pozná, že veškeré drastické a sexuálně explicitní motivy se v románu vyskytují jen proto, aby za každou cenu čtenáře šokovaly a udržely jeho pozornost. Dílo, jehož prvky jsou účelově manipulovány tak, aby zapůsobily co nejsilněji (aniž by fungovaly jakožto integrální součást umělcem přesvědčivě evokovaného světa), je neupřímné, ba dokonce lživé. Je to pouhý kýč."

A tady ty řeči o zrcadle doby, atd. ty sem zkrátka nepatří.
Když mám rozebrat jednotlivé knihy, musím říct, že první část je pro mě zaručeně nejhorší (v tom všem, co popisuju výše), druhá nejnudnější, a třetí (která se od prvních dvou liší) asi nejskousnutelnější. Když tady ale vidím, že ostatním čtenářům přijde třetí část nejslabší a dále vidím 84%, nerozumim. Vážně. Všechny % nad 55 jsou podle mě navíc. A dost možná že už nad 45.

4 17.11.2022

Po vynikajícím Neviditelném jsem se dostal i k Té třetí a zlouskat se mi ji povedlo za 3 dny. Myslím, že lepšího psychologa negativních hlavních postav, než je Havlíček, bychom u nás hledali těžko. Proč je ale zrovna "Ta třetí" tak zapadlá, netuším. Jinak bych snad jen všem doporučil někdy nečíst ty anotace na rubu knihy, po pravdě nikdy jsem nechápal, proč tam v kostce převypráví kompletní příběh i se závěrem. Zas*aný spoilery. :/

3 17.11.2022

Další tvář Karla Čapka, neméně přínosná. Kéž by názory podobné těm jeho mělo co nejvíce lidí. Snaha o pochopení nebo aspoň tolerování ostatních názorů, směrů,... Humanista každým coulem :) V tomto souboru je i tolik známá odpověď Proč nejsem komunistou. Stejně tak je však velice zajímavou kapitola O nacionalismu, socialismu anebo pesimismu. Přečtěte si to, jestli můžete.

2 17.11.2022

Machar at his best! Vzhledem k tomu, že jde o kompilační titul jsem se ke Confiteoru rozepsal pod samostatným profilem díla.

17.11.2022

K tomu, aby se mi kniha líbila na plný počet, mi chybí 2 základní předpoklady. Potřeboval bych a) být holka b) mít tak o 10 let méně :) Nejčastěji se řeší sňatky nebo to, kdo si co o kom myslí. Nevím, buď jsem na to už starej anebo čtu ve špatnou dobu.

Myšlenka, která se mi vryla nejvíce, byla vyřčena paradoxně až pár stránek před koncem:
"Ohlížej se nazpět jen tehdy, přináší-li ti to potěšení."

Přesto tam ty 4**** dám.

8 17.11.2022

Byl jsem neskonale překvapen Macharovou tíživou výpovědí. To je mistr depky. Confiteor I. od okouzlení, přes vztah, až po skutečně hořké milostné verše. Až jsem se divil.

Elegie:
"Tak šinu žitím se vln nudy pod přívalem,
jak živá mrtvola, kam ony zakývnou,
a prázdnou radostí i se svým starým žalem
jest mi ten všední svět jen rakví protivnou..."

Confiteor II Skvělá "Po smrti", kdy Machar slyší obžalobu na svůj život z úst žen, které měl a zejména báseň "Aspostrofa":

"Ne rád vás nemám, Ač jsem touhou
k vám hnán jak větrem bludný list,
den bez vás věčnostími dlouhou-
však zře vás-cítím nenávist.
...
Znám propast pod příkrých skal svahem-
tam rád bych jednu hlavu vmet...
a zachvěl se a výskl blahem-
pak v děsném stesku za ní slet!"

Takto bych mohl citovat znamenité úryvky ještě dlouho, raději doporučím celou sbírku... Za Confiteor III.: Sloky polemické, První akt dramatu, Hvězdám nebo Smutný večer.

Nemůžu jinak než dát plný počet. Confiteor nemůže zestárnout.

2 17.11.2022

Pro mě překvapivě velice dobrá sbírka, plná smrti, deprese a zmaru. 1 půlka se mi líbila víc (zejména básně Cestou, Naposled a Pohřbím ji v neděli), 2. půlka zase obsahuje notoricky známé básně jako Curriculum Vitae nebo Píšou mi psaní). Šrámek je pro mě mistr vystižení pohaslého momentu. -

"Něco se stalo, souvislost mizí.
Půlnoční krásá v poledne děsí."!

17.11.2022

mno... příběhy Weil vykreslil silné, ale úroveň kolísala. Trochu mi vadila pasáž, kdy jeden fotograf pořizoval snímky, které: "...sloužily jako doklady života nezaměstnaných ve státě, jenž se vychloubal demokracií [PRVNÍ REPUBLIKA]. Komunističtí poslanci je předkládali v parlamentě....atd." To tam prostě nemohlo v tom románu chybět ;) Stejně tak závěr o mocné Sovětské armádě, která jako jediná (jediná zmíněná, jak jinak) nakonec přinesla štěstí a radost, když zapichovala vlajky se srpem a kladivem. Pff.

17.11.2022

Dnes v době wordpressu apod, již značně překonané.

Ale jinak myslím, že příručka je napsána dostatečně srozumitelně. Ale dal bych vale paní korektorce, protože tolik překlepů a pitomostí (někdy dokonce i v ukázkách zdrojových kódů!), to je vážně na pováženou. Překlepy jsou někdy i docela vtipné např. učené znaky namísto znaky určené, nebo na str. 174 ZRAKOVÉ entity, místo entity znakové.

Rád bych panu Domesovi navrhnul, že mu příště korekturu textu klidně rád udělám (a věřím tomu, že za polovinu toho, co dal. ;)

17.11.2022

(SPOILER) Čtivé, to ano, ale...

V první řadě zhodnotím styl, který mi ne úplně vyhovoval. Tučný text, kurziva - budiž, ale cpát do románu smajlíky :-( a :-) - to je opravdu zbytné.
Stejně tak břídilské vyjadřování typu:
"Nedivím se, že mladý děcka závislý na PÍSÍČKÁCH jsou vybledlý jak 100 let starý prostěradla." - toto mi vážně neimponuje. Slova jako komp, písíčko a vůbec tzv. obecná čeština v koncovkách pro navození "atmošky", já si nemůžu pomoct, ale připadne mi to v knize rušivý. Myslíc české webové stránky, autorka svorně (jak puberťačka) napíše "na našem netu" atd. ...Náš net... (ty vole co to je)...

A teď k obsahu, čili bacha na částečný (ale ne úplný) SPOILER. Hlavní postava, která měla být pro čtenáře zpodobněním dominy, byla hlavně sadistka. Dominantní ženu si hravě dokážu představit i bez sebemenších sadistických sklonů, to ale neplati v této knize, kde mi přijde, že spíš než o ponižení, šlo Madam Heleně o bolest a vlastní pocit nadvlády. To už je záměr příběhu autorky, jasně, chápu, ale když se pak dostane kniha do ruky člověku, který svět BDSM nezná (ne, že bych ho sám nějak lépe znal), dostaví se pravděpodobně zhrození a zhnusení.

Všichni tito by měli být předem upozorněni, že román Otrok je extrémně vyhrocený, hlavní postava je psychicky narušená osoba, žádná domina, ale prachsprostá sadistka, která je sobecká, nejde jí o vyrovnávání submisivity a dominance dvou lidí, ale čistě o její prospěch. O svého otroka se zajímá vlastně jen z egoistických důvodů, a to si myslím, že není běžné, nebo by aspoň nemělo být.

Sečteno podtrženo: za čtivost body nahoru; za všechno ostatní, co uvádím výše, zase dolů

5 17.11.2022

Chápu kritiku. Přihodím svoje polínko.

Celestinské proroctví je zajímavé poselství, stejně jako veškerá náboženství, jak udělat z člověka lepšího člověka. Brilantních myšlenek je tu fůra. Ale... Podle mě úplně nefunguje ten formát, kterým je to psáno. Zkrátka snažit se udělat román z toho, že mám nějaké hezké teorie, se mi nezdá úplně šťastné. Příběh jako takový je, při vší úctě, dost blbý a PRAMÁLO poutavý. Takřka vůbec mě nezajímaly postavy, včetně té hlavní, děj nebo tak, škoda mluvit. O to tu ale asi v první řadě nejde. Navíc Redfield jako spisovatel nemá podle mě hvězdné kvality. Třeba mizerný popis situací, krajin, lidí atd., málo přímé řeči proti několikastránkovým popisům filozofických, kostrbatých vývodů, to se prostě nečte dobře. Mně ne.

..."Mareta na svých 5 let působí určitě vyvinutě", řekl jsem.
Karla se zamračila a řekla: "Neříkej to mně, řekni to jí."
"Ach, ano." Podíval jsem se na dítě. "Chováš se velice dospěle, Mareto." ... Nevim no.

Ale na druhou stranu třeba
+ Čím víc krásy dokážeme vidět, tím víc se vyvíjíme." !!!! No, to je super ne? ;)

Pro mě osobně je Celestinské proroctví zkrátka jedna z nejrozporuplnějších knih, jakou jsem četl v poslední době. Balancuje mezi 2* a 3*

2 17.11.2022

Podobojí je unikátní počin české literatury, žádný román s podobnou strukturou jsem dosud nečetl. Myšlenku propojení světa živých se světem mrtvých však vidím trošku jinak a po pravdě s řadou věcí (jako sdílení věcí, vzájemná interakce atd.) se nemůžu ztotožnit. V knize téměř neexistuje přímá řeč a první kapitolky (tedy svět živých) mi přišly podstatně lepší než zbytek knihy, který už mi ke konci začal připadat poněkud zdlouhavý (i přes celkovou krátkost) a fádní. Vím, že se jedná o dílo klasické, vyzdvihované, přesto si dovolím hodnotit po pocitové stránce...

1 17.11.2022

Za mě opravdu působivé dílo. Mám rád negativní až cynické hlavní hrdiny. Stejně tak popisů prostředí takového tónu se mi v knize dostalo bezpočet.
Ač si o Řezáčovi jinak myslím své, tento román se mi zkrátka líbil velmi. Zejména pasáž, kdy hlavní pletichář nalíčí past na pobožnou tetu a účetního nebo část s vylíčením koncertu - geniálně napsané. "Jak bude mladý virtuos přijat tím netykavčitým pražským obecenstvem, jemuž pro jistotu spílá už raději předem.... Několik lidí tu a tam zatleská. Není v tom nepřátelství nebo lhostejnost, jen trochu upjatosti kolektiva, které chce proklamovat svou vzácnost a oznámit napřed, že na ně si jen tak někdo s něčím nepřijde!" :)

2 17.11.2022

Pro mě k dnešnímu dni zatím asi nejslabší Nerudova sbírka. Až moc národu, až moc národu.

2 17.11.2022

Svěží sbírka. Vtipná je zejména báseň o Češích, jak je Karel IV. hodnotí.

"Však jaká země - taký lid!
Vás kdyby učit chtěli všichni svatí,
zda všimnou si jich Češi paličatí -
buď svatý rád, když není bit!"
:)

5 17.11.2022

Nedá se říct, že forma by 100% vyhovovala všem, někde jsou obtížnější, jinde zase opakující se pasáže, nicméně nikomu se nic nestane, když si tuto knihu přečte. i kdyby byl bytostný pragmatik, tak alespoň pro zajímavost.

1 17.11.2022

Bílá nemoc pro mě není top3 od Káji, ale přesto je díky souvislostem, které dílko provázely, velmi velmi důležitá.

5 17.11.2022

Úžasný soubor. Následující tři jsou mé nejoblíbenější.

Českých knížek hubitelé lítí,
plesnivina, moli, Jezoviti. :)

Když ti Pánbůh za tvých houslí zvuky,
místo dvou dát ráčí čtyry ruky!
To ti přeju k svátku, na mou duši!
by sis mohl, když hráš, zacpat uši.

Mohamed dovolil: "Můžeš míti
mnoho žen, však víno nepij žádné"-
přesvědčen, že víc než jednu míti
střízlivému nenapadne.

5 17.11.2022