New-radus komentáře u knih
Tuhle knihu jsem odložila snad 3x a četla ji vyloženě na sílu. Miluju Paříž, její atmosféru, nicméně tohle bylo jak dobový telefonní seznam spisovatelů. Příběh se podivně táhnul, až se konečně něco dělo, tak se to zase nějak vytratilo. Snad jen překvapivý konec byl fajn.
Poměrně příjemná seberozvojová kniha, u které se člověk trošku zamyslí, trošku zasní. Stylem připomíná Les, čtyři otázky, život a já nebo taky Tři dny, dvě ženy, jedna opice a smysl života. Neseděly mi mimozemské civilizace a tento tím, že mi tolik připomínala jiné dvě knihy, ubírám jednu hvězdičku.
Perfektní letní oddechovka. Navíc si myslím, že se každá v některé z postav poznáme. Doufám, že dojde také ke zjišťování.
Tak tohle mě fakt neoslovilo. Těšila jsem se na svěží povídky v kulisách různých zemí a dočkala jsem se pár zhrzených úchylných slohových cvičení.
Opravdu příjemné letní čtení pro holky kolem třicítky. :-) Potřebovala jsem nějakou oddechovku, která mě vtáhne do děje a stalo se tak. Přečetla jsem ji na jeden zátah a obětovala značnou část spánku.
Nutno říci, že se na knihu dívám jinou optikou, protože pracuji v oboru sociální práce, svého času dokonce na sociálně právní ochraně dětí (OSPOD). Stejně jako sociálním službám dala novou podobu transformace, bylo by dobré projít podobným procesem jak v zařízeních pro ohrožené děti, tak na OSPODech.
Kniha perfektně popisuje prostředí zařízení pro děti, představuje silné příběhy a ukazuje, co se bohužel za zdmi děcáků a ZDVOPů děje. Ano, autor se tváří jako jediný správňák, ale dost mu to věřím. Také jsem ve své praxi narazila na šéfa, který prostě dělal věci jinak, nebál se jít hlavou proti zdi. Takže... Kéž by takových lidí bylo více.
Další kniha, u níž jsem měla pocit, jako bych byla hlavní hrdinkou já sama. Přečetla jsem ji za jediný den. Jednu hvězdičku odebírám za převzetí Pěti jazyků lásky. Klidně stačilo originální pojetí subjektivní perspektivy.
Další kniha, která působí jako bakalářka. Bohužel pro lajky příliš zatížená filozofií, pro lidi, co mají vhled do tématu je to zase příliš plytké. Kola rovnováhy používá roky např. diář Srdce ženy a umí je podat mnohem poutavěji. Vzorové vyplnění cvičení navíc může dost ovlivňovat. Bohužel nepotěšilo.
Nejsem nejspíš cílová skupina, protože střední i vysokou mám už dávno za sebou... Ale potřebovala jsem se teď na něčem rozečíst a tahle kniha mě nějak přitáhla svou obálkou. První třetinu jsem chtěla vzdát, ale pak... Nechala jsem se pohltit. Jako bych omládla o 15 let a stala se součástí příběhu. Skvělé! Doporučuju třeba na dovolenou, jen tak, k oddechu.
Dostala jsem na ni tip po přečtení knihy Les, čtyři otázky, život a já. A musím říct, že mi nesedla tolik. Rozhodně má co říct. Neurověda mi není cizí, některé myšlenky se mnou velmi zarezonovaly, ale nepřišel nějak "wow" efekt. Poněkud mě řešilo putování žen, které mě vždycky jakoby vyrušilo z přemýšlení o předávaných poznatcích. I tak je ale kniha moc fajn a možná se do ní za čas pustím znovu. Proto ****.
Přečteno za dva dny, ačkoliv jsem si knihu chtěla šetřit a nechat na sebe otázky postupně působit. No, nešlo to. Podobně jako hlavní hrdinka jsem se těšila, až se zase "setkám" se starou dámou.
Kniha je vhodná pro úplné začátečníky, kteří o čakrách jen někde slyšeli nebo chodí na jógu a chtějí dostat jasnou, stručnou, ucelenou informaci příjemnou formou.
Nadšená jsem byla pouze z první povídky, tam mi ani nevadila ta "boží tendence". Ale v dalších povídkách to bylo tak násilné, škrobené, že jsem myslela, že knihu nedočtu.
Jsem příručkový typ a tuhle knihu ráda zařadím do své knihovničky, abych se k ní zase mohla vrátit. Skvěle a mile napsaná, perfektně ozdrojovaná. Plná spousty zajímavých myšlenek.
Bohužel jsem tuto knihu dostala jako dárek k narození dcery. Dočetla jsem asi do půlky a už hodnou chvíli leží a čeká až ji zase otevřu. No, neotevřu. Popravdě lituju každé minuty, kterou jsem těmto řádkům věnovala. Myslím, že v dnešní době opravdu máme na výběr, jestli se chceme nebo nechceme stát matkami. Není nutné jít přes sebe a pak o tom psát, jak je to všechno na h***.
Nejspíš jsem měla malinko jiné očekávání. Ale kniha je příjemná. Za mě ideální otevřít ji jen tak na některé stránce a přečíst jednu kapitolku.
Kniha mě naprosto zklamala. Další z těch, které jsou jako bakalářská práce. Deníky jsou evidentně lacině vykonstruované, nejsou žádným anonymizovaným případem. Navíc je to dost subjektivní pohled muže na mateřství. Největší tragédií je kapitola o šestinedělí. Počínaje rádoby vtipem o ženě, která neumí dělit šesti, konče náhledem na odmítání sexu po šestinedělí, kde žena působí jako frigida zblblá hormony. Ani čárka o zraněních a hojení, prostě typicky mužský svět "vydržel jsem 6 týdnů a mám nárok".
Kniha je rozhodně zajímavá pro někoho, kdo uvažuje, že by se pustil do nějakého vlastního podnikání. Pro mě (ale asi je to dost subjektivní) měla kolísající úroveň. Někde za půlkou jsem si říkala, že ji odlžím nedočtenou, ale pak mě další kapitola zase chytla.
Perfektní! Přečetla jsem řadu knížek o seberozvoji, o ezoterických naukách, ale tohle mě teda úplně dostalo. Krásně vysvětlení systém výpočtů a podrobné charakteristiky, které sedí. Navíc napsáno příjemně a systematicky.
Za mě bohužel. Kniha mě absolutně nebavila. Po dlouhé době něco, co jsem četla několik měsíců a stále čekala, že se konečně něčeho dočkám a bohužel marně.