Nicoletta1681
komentáře u knih
Pokrevní cejch
Tracy Deonn
Pokračování mýtonošů mě téměř hned dostalo do svého světa. Tempo bylo pomalejší a někdy se mi zdálo, že se až zbytečně děj motá v kruhu.
Upřímně mě na celé knize nejvíce bavil vývoj vztahu mezi Bree a Selem (a ano jsem tým Sel, takže možná to bylo i pro to).
Pokrevní cejch byl pro mě prostě druhý díl série, který prostě bývá slabší a bavil mě jen pro napětí mezi Selem a Bree, ale to neznamená, že nesáhnu pro další díl, protože ho budu netrpělivě vyhlížet, ať už právě pro ty dva anebo pro ten otevřený konec.
Potrhaná křídla
Ruta Sepetys
Příběh knihy je hodně originální svým prostředím a celou situací hlavní hrdinky, která není vůbec hloupá, ale i přesto jde na konci knihy vidět její vývoj a změna jejího myšlení. Musím říct, že příběh mě téměř hned vtáhl do děje a do prostředí New Orleans až jsem někdy dokázala slyšet hluk z ulic.
Ale i přesto, že příběh je dobře vymyšlený, jde poznat, že jde o jednu z prvních knih autorky. Kniha je psaná kratšími větami, nejsou tam nějaké rozsáhlé vnitřní monology a i rozuzlení je takové plytké a víceméně jednoduché, což je asi tak jediné, co mě na knize mrzí.
Tohle byla má druhá kniha, kterou jsem od autorky četla, a musím říct, že ani teď nezklamala a její příběh ve mně zanechal opět stopu.
Mlčící fontány
Ruta Sepetys
Tato kniha odkrývá pravdu, kterou celý svět nevěděl přes 50 let. Ukazuje nám Španělsko skrz oči mladých lidí, které jsou z naprosto odlišných poměrů a přece všichni touží po stejném - pravdě.
Celý děj mě tak vtáhl do situace, že jsem ze stránek cítila dusno a ruch Madridu a prožívala s hrdiny jejich příběh od první do poslední věty. Líbí se mi, jak mezi kapitolami jsou zařazeny různé úryvky z novin, rozhovorů aj. a takto čtenáři dokazují, že tohle se opravdu stalo a s přidáním letopočtů i jak dlouho trvalo, než se tyhle informace dostaly na povrch.
Také mě zaujalo, jak nám autorka představuje příběh z různých pohledů, které mají úplně jiné přesvědčení.
Příběh se mi opravdu líbil, naučil mě toho spoustu o historii i o Španělsku samotném. Konec se mi zdál o něco více přemrštěný než by měl dopadnout, ale po všech těch událostí a strastech si to hrdinové této knihy zaslouží.
(Že)nám
Bára Vencálková
Krásná slova, která se ženou souzní, která ji popisují a která ji podporují. Jsem vděčná za to, že jsem ty slova četla a že jsem se v nich našla.
Pygmalión
George Bernard Shaw
Pygmalion je krásná hra o tom, že člověk když chc, dokáže změnit jak sebe, tak celý svůj život. Líbí se mi rozdílné charaktery postav a jejich vývoj (u některých není). Mrzí mě že končí tak jak končí, ale na druhou stranu i to je šťastný konec.
Nikdynoc
Jay Kristoff
Jakože co si budem - prvních cca 100 stran bylo hrozných. Nevěděla jsem která bije, co je realita a co ne, jak sakra fungují její stíny, popis místa taky nic moc a o písečných krakenech se ani nezmiňuji. Takže první část knihy za mě fakt špatná. Ale poté, co už se dostali do Rudé církve se to naštěstí obrátilo. Výuka, postavy a místo mě zaujaly, pořád se něco dělo, pořád musela být jak Mia tak čtenář ve střehu. O tom, jak jsem si zamilovala Trica a jak moc jsem si oblíbila postavu knihovníka, ani nemluvě . Jen musím přiznat, že někdy se mi zdálo že Mia tak trochu neví, kde má její charakter meze, ale to jen minimálně, chápu, že se s tím vším tak trochu vypořádává. Konec je úplně překvapivý, i když si sami sobě říkáte, proč vás to jen nenapadlo. Jsem zvědavá na druhý díl i přesto, že mi tam pár postav bude chybět.
Renegáti
Marissa Meyer
Jakože prvních 100 stran takové seznamovací a až poté se začalo něco dít. Ze začátku jsem měla problém si uvědomit kdo je kdo a ještě k tomu ty přezdívky. Jinak poté už to šlo skoro jedním dechem a konec... Jakoze cože? Chci vědět jak proč sakra! :D
Přítel Stesk
Zuzana Nováková (p)
Kniha se příjemně četla, rychle jsem se vžila do pohledu malé Viktorie a jejího světa. I kapitoly, které nebyly dopisy dodávaly dějí spád a kousky, které doplnili celou situaci.
Musím uznat, že je zde hezky popsán vztah Viktorie a matky Heleny a jejich neporozumění, které je zde vykresleno tak, že je problém očividný.
Dále jde trochu poznat vývoj Viktorie s přibívajícím věkem, ale za mě by tento aspekt mohl být více propracovaný.
Celkově se mi kniha líbila, ale nijak mě nezasáhla, snad to bude otevřeným koncem anebo příběhem, který je sice emotivní, ale podle mě nevydal ze sebe vše, jen pouhý nástin
Pomsta & rozbřesk
Renée Ahdieh
Do téhle knihy jsem šla s opravdu malým očekáváním - podle ostatních recenzí to neměl být úplný poklad, spis naopak. A možná proto, že jsem knize moc šancí nedávala, mě příjemně překvapila.
Ano, má své nedostatky, jako třeba některá psychologie postav, trochu urychlený a místy lehce vyřešený děj, ale i přesto jsem tyhle chyby dokázala upozadit a knihu si užít.
Líbí se mi styl autorky a jejího psaní. Jde vidět, že kniha je starší a proto jsou tam některé věci, které v dnešní young adult už prostě nefrčí a jsou vnímány jako klišé, ale s tím člověk musí počítat a já jsem se naopak ráda po delší době vrátila zpátky k těm starším praktikám young adult.
Chtěla jsem si přečíst nějakou opravdu romantickou knihu a tohle mi mé přání splnilo - romantická linka vlastně drží celou knihu a některé scény jsou autorkou popsány opravdu krásně.
Jediné co mi nesedělo do této knihy, byly trochu už odvážné scény, které chápu, že tam musely skrz situaci být, ale mohli být popsány trochu šetrněji. Přišlo mi, jako by si samotná autorka s tím nevěděla rady.
Ale celkově mám z knihy dobrý pocit, jen si člověk musí uvědomit, kdy je kniha napsaná a pro koho má kniha být. Nějaké chyby k knize jsou, ale není to žádná katastrofa.
Meta
Pavel Bareš
Kniha rozebírající téma, které by se rozhodně mělo řešit více než řešené je. Ale zároveň kniha řešící spoustu dalších životních situací, které nejsou hezké a za které se lidé stydí, ale které se dějí. Normálně a v mnohých rodinách. A tahle kniha je způsob lidem ukázat, že v tom nejsou sami.I když je normální si to myslet. Klobouk dolů za zpracování příběhu, za realistické prostředí, postavy, situace a popisy, které ty nereálné části zobrazují tak, že si je naprosto přesně dokážeme představit (i když to není někdy zrovna hezký “pohled”).
Královna ničeho
Holly Black
Co si budeme, tahle série je skvělá. Má propracovaný svět, který má svá pravidla, má postavy, které jsou odlišné a nejsou bezduché a tím nám dávají mnoho důvodů proč si je oblíbit a naopak, zápletka je také dobře vymyšlená, že čtenáře zajímá, jak si hlavní hrdinka s tím poradí a hlavně je to celé psané tak, že už i čtenář začíná pokaždé, když se objeví nějaké světlé místo, přemýšlet, v čem je háček a kde je ta zrada, co číhá v tomhle světě na každém rohu. A to mě nejspíše na tom všem bavilo nejvíce. To intrikářství, které s celého příběhu sálá.
K poslednímu dílu mám ale pár výtek, které možná jsou ale zapříčiněn tím, že už jsem vždy v příběhu hledala tu skulinku nebo už zmíněnou zradu. Kvůli tomu pro mě konec nebyl nijak překvapující, protože řešení problému mi tak nějak došlo samo. Zároveň jsem trochu byla zklamaná z chování Cardana, který je celou dobu odtažitý, intrikářský a vy celou dobu vlastně nevíte, co cítí, a najednou ve třetím díle je milý, má city a vše myslí tak, jak řekl. Ten skok ve změně chování mě trochu zklamal, ale byla jsem ráda, že i Jude se to zdálo podezřelé a naivně se mu hned nevrhla okolo krku. Jinak třetí díl byl pro mě trochu slabší než dva předešlé, ale to nic nemění na faktu, že jsem si ho skvěle užila.
Doufám, že v ČR vyjdou další knihy, které mě vezmou zpět do tohohle skvělého světa, kde nic není takové jak se zdá a kde víly rozhodně nejsou hodné bytosti.
Navždycky
Nofreeusernames (p)
Musím říct, že jsem toho trochu bála. Přece jen není možné, aby příběh, který se dal vyjádřit pár smskami, dal napsat skoro na 300 stran. A upřímně jsem ráda za to překvapení ^^
Tahle kniha je taková ta na zlepšení nálady, kdy se smějete u blbých situacích, které tady jsou, u nerdovských vtipů (teda, jestli je pochopíte) a sarkastických poznámek nebo u šílených nápadů, co postavy vymyslely.
Knihu jsem přečetla za jeden večer a upřímně je to takové pohlezení na duši. Jsou zde okamžiky, které byste si taky chtěli prožít a pak ty okamžiky, které té hlavní hrdince ale vůbec nezávidíte a sami si přiznáte, že byste nevěděli kudy kam.
Takže Navždycky doporučuji těm, kteří potřebují zvednout náladu a cítit trochu té romantiky a smíchu z přiblbých poznámek a z narážek z různých filmů:)
A co si budem, takový příběh se vždycky hodí mít v knihovničce jako jistotu, že když je vám pod psa, tohle vás na jistotu vždycky rozveselí:)
Zlodějská přísaha
Mary E. Pearson
Upřímně řečeno, jsem se druhého dílu bála. Přece jen tady je ta romantická linka celkem zásadní a když 1. Díl skončil tak, jak skončil, tak jsem si říkala, jestli to nebude už takové vaření z vody. Ale ne! Autorka to vyřešila parádním způsobem, že vy prostě musíte číst a vědět, jak to Teda je.
Musím přiznat, že ze začátku jsem měla velký zmatek z tolika jmen a snažila se rozeznat ty nové mezi těmi, které bych už měla znát z minulého dílu.
Musím říct, že zápletka se mi líbila, vše dávalo smysl, bylo tam překvapení a zvrat a konec....
Konec je podle mě takovým uzavřením celého světa a je to takový konec jak pro sérii Zlodějského tance, tak pro sérii Kroniky pozůstalých. Možná je to takové moc růžové, ale po tom všem, co se tam odehrálo, je to taková odměna, protože nevím jak ostatní, ale ve mě budou tyhle příběhy z tohoto světa ještě chvilku žít i bez zdrcujícího konce:)
Podlý král
Holly Black
Tohle byla jízda. Líbí se mi krutost a intrikářství tohoto světa, této knihy, že vždy, když na něco dojde, přemýšlíte, co všechno by mohl být háček, kde je ta skrytá podpásovka a stejně nakonec budete tak vyjevení, že stále nebudete věřit, co se to právě událo. Postavy jsou jako v prvním díle parádně napsané, jsem ráda za vývoj u Taryn, protože není možné aby byl někdo pořád tak lehkomyslný a naivní. A také je tady část, kde má romantická duše jasá, ale na konci jste tak zmatení z toho všeho, že vlastně nevíte, jestli to byla pravda nebo ne. A proto... Potřebuji další díl!
Krutý princ
Holly Black
Musím říct, že jsem po dlouhé době četla něco o vílách, takže mě jsem žila v představě, že víly jsou hodné, ale zlomyslné. Nejsou hodné a jsou hodně zlomyslné. A tato knížka je tím největším důkazem. Ale zároveň je i důkazem toho, že i lidé dokáží být takoví. A to je se mi na tom líbí. Jak autorky zachytila, že člověk v zemi víl je brán jako červ, ale i přesto se hlavní hrdinka dostala tak daleko. Musím říct, že i přesto, že první část knihy je spíš seznámení se světem atd., pořád se celé knížka četla sama. Bavilo mě poznávat chování víl, jejich způsoby a zájmy a zároveň zjišťovat pravou zápletku a nakonec být unešená z toho, jak to byl vlastně úžasně vymyšlený plán. Těším se na další díl a na to, jakým směrem se ten velký plán bude ubýrat.
Zrádné srdce
Mary E. Pearson
Tak tohle byla pecka. Bavilo mě to víc než první díl. Hrozně jsem si zamilovala Kadena. S Liou jsem prožívala každý pocit, každý vzdor v ní. Opravdu tohle mě dostalo. Konec mě úplně odzbrojil, měla jsem slzy v očích. Jsem zvědavá jak se situace dal vyvine. Jaký osud je připraven pro Liu s Rafem, ale hlavně pro Kadena a Vendu.
Protivníci
Marissa Meyer
Upřímně řečeno, nejdůležitější části knihy je začátek a konec. Prostřední část knihy je spíš výplň a vůbec mě nebavila. Nevěděla jsem, co Adrian zamýšlí, co právě cítí k Nově, co se Sentinelem a naopak co Nova a její alterego Nightmare má v plánu. A upřímně to nevěděli ani 9ni sami. Což vůbec není na škodu, jen se mi to zdálo dlouhé a furt opakující se. Konec dojem z knihy o mnoho zlepšil, takže i přes to všechno jsem zvědavá na vyvrcholení:)
Teteliště zmrdů
Milan Kozelka
Vtipně a úderně napsaná reakce na situace, která v zemi panovala. Čtenář by měl znát, co se dělo v čase, na který autor reaguje, ale i když neznáte všechny souvislosti, narážky snadno pochopíte. Největší kouzlo textu je v tom, že s obměnou jmen by mohl fungovat v každé době.
Semeniště zmrdů
Milan Kozelka
Vtipně a úderně napsaná reakce na situace, která v zemi panovala. Čtenář by měl znát, co se dělo v čase, na který autor reaguje, ale i když neznáte všechny souvislosti, narážky snadno pochopíte. Největší kouzlo textu je v tom, že s obměnou jmen by mohl fungovat v každé době.
Magie havranů
Margaret Rogerson
Tato kniha mě zaujala svým tématem a nápadem, ale upřímně mohu říct, že z tohoto odvětví příběhů jsem četla už i lepší kousky.
Přišlo mi, že hlavním nedostatkem je vývoj postav, kdy hlavní hrdinka se chová na jednu stranu přiměřeně na svůj věk, na druhou stranu se chová vyspěleji, což je v příběhu i často zmiňováno, ale pak se dostane do situace, kdy svou vyrovnanost a vyspělost jako by vůbec neměla. Ale více mi nesedělo chování hlavního hrdiny, který na to, že mu má být přes tisíc let, se v některých věcech chová dost nevyspěle a unáhleně, což mi trochu kazilo dojem toho moudrého a obávaného prince, kterým by měl být.
Dalším nedostatkem, který i nejspíš má svůj podíl v tom prvním, je uspěchaný děj. Chápu, že ve stand-alone se občas děj musí trochu osekat, ale tady byly vybrány části, které skrývaly vývoj vztahu mezi hlavními hrdiny, což mi přišlo jako velká škoda. A pak je tady konec, který je na jednu stranu velmi rozsáhlý a na druhou zase uspěchaný. A k jeho neuvěřitelnosti se nejspíše nebudu ani moc vyjadřovat.
Naopak musím říct, že styl autorky se mi líbil - svižný text s hezkými popisy, které navozovaly tu správnou atmosféru.
Dále musím moc pochválit autorku za vystavění světa a všech detailů a pravidel, co světu dala.
Celkově knihu nehodnotím špatně, protože přece jen jsem ji dočetla do konce a opravdu mě zajímalo, jak příběh dopadne a celkově mě kniha i bavila. Ale i tak po přečtení knihy vím, že znova se k ní nejspíše nevrátím.
