Nielada komentáře u knih
Ta kniha se mi moc líbí. Je přečtena za malou chvilku, ale zanechá dojem na dlouho. Jednoduchý text a na každé straně krásné ilustrace, silný příběh i poselství. Moc doporučuji pro děti třeba už od devíti let, ale i pro starší a dospělé. Podle předmluvy jsem pochopila, že se příběh skutečně stal. Ať tak či onak, přečtěte si to:-)
Tento komiks navazuje na Rodinné tajemství, a tak jako první díl, je i tento skvělý. Moc doporučuji pro všechny děti z druhého stupně, ale klidně i pro dospělé. Zatímco Rodinné tajemství představilo osudy holandské dívky za druhé světové války, Hledání se zaměřilo na její židovskou kamarádku a dozvídáme se tak druhou stranu příběhu. Oba díly v sobě nesou silné poselství o historii, kterou by měli znát všichni, aby se náhodou nestala současností.
Tahle kniha není úplně obyčejná kniha. Už jenom pro to, kým byl její autor. Napsal ji 13ti letý chlapec (možná i mladší) a když ve věku 16ti let zemřel v Osvětimi, byl to pouze jeden z jeho pěti napsaných románů, který se dochoval celý. Petr Ginz byl nadaný hoch - zajímal se o přírodní vědy, literaturu, jazyky a mnoho dalších věcí. Návštěva z pravěku v sobě nese stopy poněkud dětského psaní a je výrazně ovlivněna stylem Julese Verna. Dnešní čtenáři by jistě uvítali moderní jazyk, protože ten původní je poněkud zastaralý a hůře se čte. Nevadí. Kniha určitě stojí za přečtení - když už ne celá, tak jen ta předmluva a doslov stojí za to. Chystám se na knihu Princ se žlutou hvězdou, která je celá věnovaná autorovi, a také na Deník mého bratra, který vyšel s komentáři Petrovy stále žijící sestry.
Zlodějka knih se mi opravdu moc líbila. Ačkoliv jsem s vlekým očekáváním viděla dříve film, který na mě působil poněkud mdle, při čtení jsem místy téměř nedýchala. Atmosféra filmu i knihy se shoduje, ale jak už to tak bývá, ta kniha je prostě lepší a silnější. Sílu příběhu, kde se to hemží postavami, které si musíte zamilovat, umocňuje netypický úhel pohledu vypravěče - smrti. Také fakt, že se v ději skáče a vy se často dozvíte, jak to skončí, dříve než je příběh odvyprávěn, vám nabízí možnost nahlédnout na události s nadhledem - jakoby shora tak, jak se na ně dívá "smrt". Když dojde na nejhorší, nejste už tolik šokováni, máte možnost se připravit a také jinak ohodnotit jednotlivé okamžiky. Téma války prožité v nacistickém Německu v super podání, viděno nečernobíle. Vypravěčský styl senzační. Nemám co vytknout ani co dodat. Mohu jen doporučit.
Kniha má podle mého názoru několik velkých plus a zároveň velkých minus. Kladně hodnotím tématickou šíři příběhu - není to jen povídání o holocaustu, ale autorka se snažila o komplexní vylíčení osudů lidí na obou stránách, zajímavé je např. téma Sibiře a návratu po válce domů. Líbila se mi i zajímavá kompizice knihy, která zvyšuje napětí a očekávání. ALE! Souhlasím s tím, že je kniha velmi nevyvážená. Některé úseky jsou nesmírně napínavé a poutavé, bohužel se mi zdá, že převažují části, které postrádají hloubku. Autorka často jen nadhodí motiv, aby ho vzápětí opustila a rychle přeskočila na něco dalšího. Možná je to právě tou šířkou záběru - nebyl čas na propracování postav, míst a atmosféry. Místy jsem skutečně trpěla, připadalo mi, že čtu zápisky šikovné školačky, která si přečetla nějaké knihy, a teď na jejich základě píše svůj příběh. Působilo to ploše a někdy nerealisticky. Buď to měl být román alespoň na dva díly, nebo stačila povídka o silné postavě - loutkaři z ghetta. Asi škoda, že tuhle knihu nenapsal někdo jiný. Nicméně, pokud si ji přečtou hlavně mladší čtenáři (ne děti!), pro které to bude jedno z prvních setkání s tímto tématem, mohli by být nadšeni a hodně se toho dozvědět. V tomto směru knihu doporučuji. Pokud jste zažraní do tohoto tématu a hodně jste toho přečetli, asi uděláte lépe, když si vyberte něco jiného.
Kniha se mi líbila od začátku do konce. Oceňuji nejenom pěknou grafiku, ale také historické vsuvky v průběhu celého příběhu, které jej doplňují a skvělou jednoduchou zkratkou vysvětlují vývoj válečných událostí stejně jako postupu omezování svobod židovských obyvatel až k samotnému "konečnému řešení".
Je to jistě skvělý úvod k přečtení samotného deníku, už ho mám připravený...
Je to mimořádná kniha, ve které se propojilo skvělé téma se silnou hlavní postavou a výborným vypravěčským stylem autora - novináře. Ze čtení mám tak silný zážitek, že ani nevím, o čem psát. O poslání knih v našich životech a jejich smyslu ve chvílích, které dalece překračují hranice normálnosti a unesitelnosti? O hlavní hrdince a těch dalších, kteří si zachovali lidskost i v nejtěžších chvílích, které snad mohou člověka potkat? O lidech, které známe blaze či neblaze z historie a přesto se o nich dozvídáme v nových souvislostech? Vypravěčský styl mi naprosto vyhovoval, ty nejhorší věci líčil popisně, i když velmi silně a moc ráda bych některé pasáže zapomněla. Mnohé bych si ale ráda naopak zapamatovala, protože stojí za to. Tak jako celá kniha. Udivuje mě, že je u nás vcelku neznámá, ačkoliv je hlavní postavou Češka. Na obalu jsem si přečetla, že ve Španělsku patří mezi nejčtenější romány. Tak si moc přeju, aby to tak bylo i u nás.
Kniha je vlastně takovým převedením Malého prince do současnosti. Řekla bych, že pro dětského čtenáře je oproti Malému princi srozumitelnější. Není to kniha pro každého či pro každé dítě, užijí si ji hlavně čtenáři, kteří si při čtení rádi popřemýšlejí. Mně osobně se moc líbila, oceňuji půvab vyprávění i jemný jazykový humor.
Skvělá kniha, vyšla již v několika jazycích. Všem, kdo četli Deník, vřele doporučuji a naopak! V knize ja daleko více ilustrací a maleb, než v deníku. Doporučuji do škol - názorně ukazuje, jak se žilo v Terzíně a jak se "nežilo" v Osvětimi.
Jsem Iloně Borské vděčná za knihu o neobyčejné Češce .- vynikající lékařce Vlastě Kálalové, o které málokdo ví. Jako Češi si potřebujeme uvědomovat, že z našeho národa vyšlo mnoho statečných, neobyčejných lidí, kteří byli ochotni do konce sil bojovat za svou věc. Škoda jen, že život je nespravedlivý a mnohdy připraví těm nejúžasnějším to nejtěžší. Ale já doufám, že si to v životě "potom" vyberou...
Kniha je skvělá. Když si uvědomíme, že jsou to deníkové záznamy dívky ve věku 9 až 16 let, to je něco, to je sloh! Paní Helga Weissová (Hošková) byla již v tomto věku nejen zdatnou malířkou, což dosvědčují realistické obrázky, ale také vynikající spisovatelkou, jak je vidět na přímočarém, prostém stylu vyprávění. Moc doporučuji knihu Maluj, co vidíš, ve které člověk najde zřejmě všechny autorčiny kresby. Zajímavé je, že v deníku neuvedla, jak tato druhá kniha přišla ke svému názvu - když poslala tatínkovi na jeho stranu ghetta obrázek - jak děti staví sněhuláka, poslal jí vzkaz "Maluj, co vidíš," A tak se z malého dítěte rázem stala dospělá žena.
Deník doporučuji a souhlasím s JessyPittem - nakupte ho do škol! (klidně i do základních)
Právě jsem dočetla tento deník a ačkoliv to není pro mě první kniha s tímto tématem, velmi se mě dotkla. Během čtení jsem se občas hůře soustředila kvůli nepřesným formulacím, občasným výpadkům v ději a zkratkovitosti. Ale co - vždyť je to autentický deník, který psal 15ti letý chlapec o strašných čtyřech rocích svého života, kdy prošel neuvěřitelnými krutostmi a ztratil oba své rodiče. Takže jaképak literárno, tohle je reálný život. A o to je to silnější. Když vám na konci dojde, že tohle všechno zažil kluk, který by v současnosti chodil do devítky a řešil, kam na střední.... Je toho moc a je to opravdu nepředstavitelné a nepochopitelné, i když o tom čtete a posloucháte. Moc panu Krausovi fandím...
Kniha s okouzlující atmosférou staré Anglie. Při jejím čtení toužíte procházet se po rozlehlých vřesovištích a větrem si nechat pročistit hlavu, ponořit se do mlžných oparů a vystoupit z nich přímo u tajemného starobylého přepychového domu či prosté chalupy plné zdravých malých Angličanů:-)
Nejdříve mě trochu zklamalo, že je to pouze zkrácená verze originálu, ale po přečtení rozumím tomu, proč to tak je. Neobvyklý příběh se chvílemi rozvíjí poněkud rozvláčně a tak trochu nudí. Ovšem vzápětí naštěstí přijde vždy silná část, která čtenáře nadchne a postrčí děj dopředu.
Knihu velmi doporučuji kvůli hodnotám, kterými je nabita.Líbí se mi hezká směs psychologického vykreslení dětských postav, reality a pohádkovosti. Těším se na další autorčiny počiny.
Skvělý komiks, který seznámí děti s válečnou historií jedné nizozemské rodiny. Pro Čechy určitě zajímavý pohled a srvnání s událostmi ve vlastní zemi. Kromě tématu přátelství dvou děvčat, z nichž jedna má za otce kolaboranta s nacisty a druhá je Židovka, se komiksový příběh zaobírá stručným přehledem událostí druhé světové války. Je to silný příběh a výborné zpracování, idelání pro děti nad 10 let. A vyplatí se přečíst do konce - pointa je skvělá.
Byla to moje "první kniha pro dospělé" a tak jako k první lásce k ní mám naprosto speciální vztah. A nutno podotknout, že mnohem lepší, než k té první lásce :-) Je to stále moje srdcovka.
To je New York, To je Paříž, To je Londýn, To je Austrálie....To je nádhera!
Knihy vtipně zachycují atmosféru měst či dokonce kontinentu pomocí minimálního počtu slov a maximálního obrazového materiálu. Všechno to dýchá trochu starodávnou atmosférou jistě i vzhledem k roku, kdy vyšly poprvé. Baví dospělé, baví děti a mě baví pořád dokola. Jsem hrdá, že jejich autorem je Čech, i když bohužel pro spoustu lidí neznámý. Snad v tomto ohledu přichází změna.
Naprosto špičková kniha o umění!!! Ačkoliv je pro děti (asi spíše trochu starší), neudržela jsem se a musela jsem číst a číst a číst. Jsou v ní skvěle vysvětleny základní poznatky o malířství, umění, uměleckých směrech, o tom, jak to chodí v galerii... Až půjdu příště do galerie, moc bych si přála, aby mě doprovázeli autoři knihy.
Prosím, napište ještě něco :-)
Kniha se mi líbila od začátku do konce. Oceňuji jemné a citlivé vylíčení strastí i radostí života nevidomých lidí. Kniha nepůsobí pochmurně, jak jsem se ze začátku obávala. Hlavní hrdinka není žádná "chudinka", ale statečná, milá holčička, setkání s ní vás obohatí, dojme i rozesměje. Poetický příběh nabízí spoustu možností k přemýšlení. Mám pocit, že je kniha perketně srozumitelná pro děti tak od osmi let, obzvláště pro ty přemýšlivější.
No a ty ilustrace, to je prostě krása. Barevné obrázky střídají náčrty v černošedých odstínech, které navozují vnímání nevidomých lidí.
Tuhle knihu moc doporučuji.
Právě jsem knihu dočetla a zůstal ve mně silný zážitek. Musím souhlasit s tím, že se prolínají náročné popisné, vysvětlující pasáže s částmi naprosto napínavými a strhujícími. Při čtení těch popisných pasáží jsem však byla vděčná za to, že knihu psal člověk, který nahlédl pod pokličku a rozumí vnitřnímu politickému fungování Severní Koreje. Moc zajímavá mi přišla skutečnost, že autor knihy byl a je básník a věnoval se i vysvětlování postavení kultury a spisovatelů, ale také například tomu, že "milovaný vůdce" vám mluví do všeho, včetně toho, jak můžete a nesmíte používat slova. Příběh je silný a knihu bych doporučila každému, komu se zdá, že ten komunismus nebyl zas tak špatný. Po přečtení vám dojde, jak to vypadá, když to někdo dovede do extrému.
Za samotnou knihu bych dala 5 hvězdiček, ale za vydání asi tak tři, protože je ostuda, kolik chyb v něm bylo. Když si ale představíte, že jste na útěku jako hlavní hrdina, tak prostě není čas zabývat se nějakými těmi chybičkami, je to nepodstatné:-)
Tuto knihu jsem četla pouze letmo. Na první pohled mě zaujala grafická stránka, vtipné ilustrace s komentáři a pocit, že skutečně pročítáte deník. Naprosto mě ale odrovnalo, když jsem zjistila, že jedna z dívek nemá maminku, zato dva tatínky. Tak to je na mě moc.