nikaxxx komentáře u knih

No! Nesbø je Nesbø. Jeho detektivky jsou propracované, napínavé, nervy drásající a v neposlední řadě skvěle napsané. To je také důvodem, proč jsem Nůž přečetla jedním dechem, navzdory tomu, že (dle mého subjektivního názoru) nepatří k nejlepším dílům série.
Příběh mě šokoval hned na začátku a samozřejmě na konci … Nesbø se nebojí zatočit se čtenářsky oblíbenými postavami série…
Teď jsem jen zvědavá, kam Harryho vržené kostky zanesou. Vzhledem k tomu, že o Harryho osudu bude rozhodovat Nesbø, neočekávám nic jiného, než neočekávatelné …

14 14.01.2020

"Není úniku" je podle mě typem knihy, kterou si člověk přečte (poměrně s chutí) a za pár týdnů už přemýšlí, o čem že to vůbec bylo...
Některé dějové zvraty byly předvídatelné, jiné překvapující a mnoho z nich bylo prakticky nereálných. Tolik náhod, no, více postavám přiřkl autor do osudu "krajíc namazaným nahoru"... :).

6 04.09.2020

Podobu jsem přečetla s nadšením. Knihy této autorky se mi moc líbí a nemůžu se dočkat až vyjde další, nicméně ... nesouhlasím s tm, že Podoba je lepší než V lesích :-). Obě knihy mají zajímavou zápletku, čtivě zpracovanou a nepředvídatelný konec. Ale řekla bych, že V lesích děj tak nějak "víc odsejpal". Zatímco tady se děj točí víceméně pořád v kruhu ...
Ale příběh je to perfektní :-).

6 21.01.2012

Zřejmě na seznam oblíbených autorů přibylo další jméno. Kniha mě pohltila, a to i přesto, že nepatří k žánru, po kterém bych sama od sebe sáhla. Napínavá zápletka, zajímavý (neotřelý) styl psaní a trocha ironie dělá z knihy bestseller v mé "knihovně". Nemohla jsem se odtrhnout a občas naivně uvěřila, že jsem nad autorkou zvítězila a odhalila pravdu dřív...ke konci knihy už jsem ale četla s otevřenou pusou. Určitě sáhnu hned po další...

5 15.07.2017

Po přečteních zdejších komentářů, jsem se do čtení vrhla s nadšením, které ale postupně vyprchávalo. Nechci napsat, že se mi kniha nelíbila, to zase ne. Četla jsem od Kinga už spoustu věcí, ale do Osvícení mi dělalo problém se začíst. A tím začíst myslím dobrou polovinu knížky. Nevím proč, ale tenhle příběh mě ne a ne strhnout. Knihu jsem neodložila jen díky tomu, že ji napsal pan S. King. A na konci jsem byla moc ráda. V druhé polovině se věci začaly dávat víc do pohybu a mě kniha konečně pohltila. Já beru první polovinu spíš jako nutnou předehru vedoucí k úžasnému konci :-).

Od knihy jsem neměla velká očekávání, ale vyrazila mi dech!
Příběh, který zachycuje děsivé a bohužel skutečností inspirované události, je čtivě napsaný a pohltil mě okamžitě, od prvních stránek, až jsem se musela nutit číst pomaleji a vše pozorně vstřebávat. Hlavní hrdinové získali mé sympatie, Franka musela snést hodně životních ran a přesto dokázala jít dál a dokonce bojovat. Té dvojici jsem prostě fandila, i když trochu detailnější popis jejich vyvíjejícího se vztahu bych snesla...

4 23.03.2020

Pravděpodobně nejsem úplně cílovou skupinou "Spasitele". Musím se přiznat, že nemít knihu půjčenou a doporučenou od kamaráda, přes první strany se nepřelouskám a odkládám. Takhle jsem si ale pořád říkala: "Kdy už to začne být dobrý?"
A jsem moc ráda, že jsem vytrvala a pročetla se až k místu, kde mě příběh začal zajímat, bavit a probouzet mou zvědavost.
Od čtení mě (hlavně zpočátku) odrazovalo mnoho dlouhých technických a vědeckých pasáží, se kterými jsem se jednoduše musela smířit, pokud jsem chtěla zjistit, jak to s Gracem dopadne. A nejen s ním. A to jsem zjistit chtěla.
... a jo, také mě příběh dokázal dojmout.

3 09.12.2022

Několik dní jsem přemýšlela, jaký dojem ve mně kniha vlastně zanechala...
Je jasné, že ani po přečtení "Veselí" se Radka Třeštíková nestane mojí oblíbenou autorkou, přesto mě (ve druhé polovině) příběh dokázal pohltit a rozlítostnit - zkrátka zahrál na citlivou strunu.
Přesto, nemůžu hodnotit více, jak třemi hvězdičkami. Styl autorčina psaní mi není sympatický a byť měl být příběh příběhem "ze života", většina děje mě nedokázala zaujmout a bavit. A co jsem opravdu hodně postrádala, bylo nějaké zakončení...
Hodnotím sice průměrně, ale i tak je pro mě tato kniha autorčinou nejlepší (z těch, co jsem přelouskala) a věřím, že si dokáže najít nadšené čtenáře.

3 02.09.2020

Upřímně řečeno, knihu bych vůbec nečetla, kdyby vnitřní popisek (i obálka) nenasliboval zcela jiný příběh, než se ve skutečnosti uvnitř nacházel…
S únikovými hrami nemá kniha společného prakticky nic, což mě hodně zklamalo. Čtveřice ambiciózních a krajně nesympatických postav, pohybujících se ve světě investičních bankéřů a řešících pouze peníze, je po celou dobu zavřená na jednom místě a šifry jsou pomalu tím posledním, co by je zajímalo.
Ani styl, kterým je kniha napsaná, mě příliš nezaujal. Vadilo mi věčné omílání jedné a té samé informace stále dokonale a časté opakování jmen. Naopak kladně hodnotím střídání pohledů různých postav a děj zhruba od poloviny knihy, kdy se do popředí dostává příběh Lucy. Právě díky němu si dokázala kniha konečně získat mou pozornost, na chvíli navodit napětí a vysloužit si dvě hvězdičky.
Bohužel, samotný závěr postrádá „wow efekt“, který u thrilleru považuji za nezbytnost. A to i díky rozsáhlé první kapitole, která hned na začátku prozradí, jak to vlastně dopadne…

3 06.06.2020

Typická jednohubka – slupnete ji na jedno polknutí a okamžitě máte chuť na další.
Kniha přináší velmi reálný pohled na rodinu alkoholičky – díky krátkým „zápiskům“ všech členů rodiny je pohled kompletní a často jde o pěkně mrazivé čtení.
Dokážu si knihu představit i jako výrazně obsáhlejší drama , ve kterém děj neběží tak rychlým tempem a čtenář má více času na poznání hlavních postav, může s nimi jejich (drobné) radosti a (velké) strasti více prožít. Zajímalo by mě například, jak se měl Honzík na dovolené s babičkou daleko od matky.
Ale. Kniha měla být o boji s alkoholem, podala příběh netradičním (a zajímavým) stylem, zanechala poslání, které měla zanechat a ještě ke všemu je čtivá.

3 31.08.2019

Kniha se mi dostala do rukou víceméně náhodou a dobrých pět měsíců ležela na poličce, aniž bych vůbec pomyslela na její otevření. Došlo na ni jen díky pocitu provinilosti - po téměř půl roce by bylo přece záhodno knihu vrátit majitelce …
A příjemně mě překvapila. Příběhem jsem proplula velmi rychle, další vývoj nelehkých životních osudů (především) Alžběty a Anežky mě zajímal, a tak jsem brala knihu do ruky při každé možné příležitosti.
Jednání postav bylo uvěřitelné, lidské – žádní přehnaní hrdinové bez lidských slabostí a naopak. To mi bylo sympatické. Určitě si přečtu další autorčiny knihy.
Proč jsem ale nemohla dát pět hvězdiček:
Začátek knihy (příběh Anny) mě příliš neoslovil a jen si gratuluji, že jsem knihu neodložila a zkusila vydržet.
Příliš patetický – až neuvěřitelný – konec mě zklamal. Zázraky se sice dějí, ale …! Příběh by ve mně zanechal silnější dojem, kdyby jeho konec nebyl ve stylu "... šťastně až na věky."

3 12.08.2019

Na Okamžiky štěstí jsem se strašně těšila, a to i navzdory tomu, že knihy Patrika Hartla nečtu vyloženě jedním dechem. Lákala mě vidina jednoho příběhu, popisovaného různými pohledy. Mou představu (a velká očekávání) ale bohužel kniha nenaplnila.
Na doporučení kamarádky jsem začala příběhem Veroniky, který mi vydržel opravdu dlouho. Zrychlené popisy, kde při otočení stránky příběh poskočí o několik měsíců (či let) dopředu, nejsou nic pro mě. V jednu chvíli jsem už ani nedoufala, že bych Veroničin životní příběh dočetla, ale povedlo se.
Hodnocení knihy zachraňuje Jáchym. Jeho příběh mě zaujal mnohem víc - nicméně onen očekávaný prožitek z propojení dvou různých pohledů se nedostavil.

3 27.06.2019

Tentokrát musím bohužel plavat proti proudu. Knihu jsem přečetla, nicméně to vyžadovalo hodně disciplíny. Příběh mě nechytl, vůbec. Hlavní detektiv Servaz mi byl přímo nesympatický (jak ten člověk vůbec může dělat detektiva?), neoslovila mě ani dějová linka s psycholožkou Diane. Sáhodlouhé (a mnohdy vychvalované) popisy zimní krajiny mě jen nutily přeskakovat celé odstavce. Od knihy, na kterou jsem slyšela i četla tolik pozitivním komentářů a recenzí, jsem čekala mnohem víc.

3 18.07.2017

Knížka, kterou rozhodně nezačínejte číst v době, kdy máte na práci něco neodkladného a důležitého. Neodtrhnete se od ní!
Já ji začala číst ve zkouškovém obobí, což nebyl nejlepší nápad. Vyměnit ji za učení? Nemožný. Jít spát v rozumnou hodinu? Nemožný.

Díky téhle knížce znám Stephena Kinga. A jsem jí za to neskutečně vděčná. Strhla mě, jako dlouho před tím (i potom) žádná knížka. Je v ní dostatek prostoru na to, abyste určité postavy začaly milovat nebo nenávidět. Kolikrát jsem měla chuť nalistovat pár stran dopředu a rychle se dozvědět, co se stane, abych se mohla přestat nervovat. Stephen King rozhodně nikoho nešetřil.
"Nenáviděla" jsem autorovi náznaky na konci kapitolek, typu: "Když ho spatřila přístě, byl po smrti", protože mi nedovolovaly knihu odložit. Musela jsem číst pořád dál a dál ... během těch něḱolika večerů a nocí jsem nebyla schopna dělat cokoli jiného, natož spát. Užívala jsem si každou stránku. Kéž by takových románů bylo víc.

I přes to, že jsem od Kinga četla několik dalších románů (včetně vychvalovaného To) Pod kupolí zůstává na prvním místě.

3 18.10.2011

Mám tuto autorku moc ráda, několika knihami mě doslova nadchla! Tahle k nim bohužel nepatří. Ano, dokázala ve mě vyvolat zvědavost - zajímalo mě co se stalo na té zatracené grilovačce, ale ... pomerně dlouhou dobu se v knize vlastně vůbec nic nedělo. Děj se vlekl, byl rozlezlý ... pro mě bohužel velké zklamání. Budu se ale těšit na další knihu této autorky a doufat, že se mi více trefí do čtenářských představ.

2 17.02.2018

Kniha, kterou naprosto stačí vystihnout jedinou větou: Jedna z nejlepších Kingovek.

2 29.07.2015

Skvěle napsaná detektivka, do které se začtete snad od první stránky. Téma útěku a skrývání je detailně rozepsané a (pro mě skoro neuvěřitelné) nenudí ani chvilku. Vždy, když si řeknete: "tak, teď to bude už dokola totéž", stane se něco, co vás překvapí :-).

Knížka, po které jsem sáhla spíš z nutnosti (bylo málo času na výběr, nebylo co číst a tak dále). I když jsem po přečtení obsahu čekala něco malinko jiného, zklamaná jsem nebyla. Naopak, od té doby Deavera vyhledávám :-). Nicméně problém s tím, co budu číst vyřešila jen na pár dnů :-).

Žluté oči krokodýlů – několik měsíců jsem čekala na tu správnou „náladu“, než se pokusím začíst. Jaké bylo moje překvapení, když mě knížka po pár stránkách nadchla a dokonale vtáhla do děje. Bohužel zhruba v polovině nadšení opadlo, děj začal být zdlouhavý, nezajímavý, a to až natolik, že jsem některé řádky jen rychle přejížděla očima, jiné ani to ne a rovnou je přeskočila. Nicméně začátek mě natolik navnadil, že jsem prostě byla zvědavá, jak to celé dopadne a knížku jsem neodložila. Poslední třetinu už jsem opět spokojeně hltala a možná i přehodnotila své rozhodnutí, učiněné v polovině, neshánět další díl. Kdo ví, třeba jednou – až opět bude ta správná nálada.
Bavila mě dějová linka Joséphine, mnohem víc ale (o poznání méně rozvedený) příběh její dcery Hortense. Zajímal mě vývoj dění okolo Šéfa i tajemné jednání Irisina manžela. Co by mi v románu naopak vůbec nechybělo, je popis života a práce na krokodýlí farmě a souhlasím s předchozími komentáři – tajemství kamarádky Shirley už bylo trochu moc.
Nakonec hodnotím třemi hvězdičkami: jednu a půl strhávám za rozvleklou prostřední část příběhu a druhou půlku hvězdičky za velké množství chyb a překlepů, které (chtě nechtě) kazí celkový dojem.

1 16.08.2020

Po mých předchozích zkušenostech s knihami pana Hartla (Okamžiky štěstí a Prvok, Šampón …) jsem si autora založila do pomyslné složky „není můj šálek kávy“. Po přečtení Nejlepšího víkendu jsem ale na vážkách. Příběh se četl příjemně lehce, měla jsem příležitost poznat hodně hlavních postav, se kterými se dalo jak sympatizovat, tak na ně nevěřícně hledět skrz prsty. Střídání jejich životních pohledů a událostí mi vyhovovalo.
Jedná se opravdu o hezké letní čtení, které dokáže vyvolat zvědavost i úsměv na tváři. Za mě určitě nejlepší Hartlova kniha, ačkoli pět hvězdiček dát nemůžu - už jen kvůli nadužívání sprostších výrazů a nevěr, ale to už k „Hartlovkám“ (bohužel) patří ...

1 26.08.2019

Staříka jsem si (po velmi dlouhé úvaze) vzala na dovolenou. I přes obavu, že mě knížka nezaujme, protože se nejedná o mě blízký žánr. Už po prvních stránkách jsem staříkovi propadla a celý jeho životní příběh zhltla během pár dní. Jde sice o šílený a neuvěřitelný sled událostí, nicméně plný vtipných situací a hlodů, na které budu dlouho vzpomínat. Nechybí ani ironický humor, který mi naopak blízký je :-). Zaujal mě styl psaní autora. Další zastávka - Analfabetka!

1 29.07.2015