niknikita komentáře u knih
Už dlouho se mi nestalo, abych po přečtení knihy měla pocit smutku a beznaděje.
Ty tři hvězdičky jsem dala tak trochu z protekce, protože jinak mám knihy Anny Gavaldy ráda. Tentokrát ale nic moc...
Přesně tohle jsem potřebovala. Bylo tady napětí, romantika, tajemné dědictví rodu a navíc exotická krajina ...naprosto mne tento příběh pohltil /a to jsem nechtěla být patetická/.
Nedočetla jsem...nějak nemůžu uvěřit, že to napsala stejná autorka jako P.S.Miluji tě.
Knihy Yoy Fieldingové se čtou lehce, ale to je známá věc. Tentokrát jsem se neubránila pocitům, které znám na vlastní kůži - tak trochu příběh ze života, naštěstí bez příliš dramatických zvratů a konců.
Moje první setkání s Otou Ulčem a určitě nebude poslední. Možná někomu může překážet autorův trochu košatý slovník, ale já jsem ocenila hlavně fakta. A ta jsou naprosto jedinečný zážitek.
Tak nevím, ale nějak jsem se v tom příběhu plácala a protože to podsatné řekla už Evaevelína, nerada bych se opakovala.
Možná by se našlo slůvko kritiky k délce příběhu, ale téma je tak silné, že ostatní není důležité.
Asi mám slabost pro takového spisovatele, jakým je Johannes Mario Simmel.
Musím ocenit formu psaní do krátkých kapitol, ale nejen proto pro mne Svědkyně ohně od Lars Kepler byl příjemný zážitek - pokud se tak dá hovořit o docela temném příběhu.
Opravdu jsem si tuto knížku hezky užila. Už proto, že jsem se vrátila o hodně roků nazpět a tak díky, že jsem mohla jejím prostřednictvím znovu navštívit Orlando.
Inteligentní a vtipné dialogy mne nalákaly, abych si přečetla i další příběhy od Johna Greena.
Páni, to zas byla naprostá bomba...a nakonec ještě překvapivá exploze jako hrom. Klaním se literárnímu slohu a fantazii paní Fieldingové.
Můj oblíbený spisovatel opět nezklamal. Mistrně namixoval lásku s napínavým příběhem, který nijak nelichotí chamtivé lidské společnosti, jejíž jsme součástí. Navíc je děj knihy situovaný převážně na jih Francie a to jsem ocenila jako příjemný bonus.
Občas není na škodu, nahlédnout do svého nitra a prostřednictvím této autorky to jde docela dobře. Je tady spousta pravdy podepřená příběhy lidí, které se staly, nebo mohly stát.
Nemůžu uvěřit tomu, že jsem se prolistovala až do konce takovou červenou knihovnou :-o, ufff. Přitom stačilo, přečíst si posledních pět stránek a měla bych jasno. Moje první a poslední Danielle Steel - není to můj styl.
Hodně romantické a americké, jak už řekla hanča 34, takže ani není co dodat. Přiznám se, že jsem čekala víc od svého oblíbeného autora...
Kdybych dala na název nebo obálku, nikdy bych po téhle knize nesáhla. Julii Garwood ale čtu moc ráda, tak teď nevím, co moje hodnocení ovlivnilo :-O. Každopádně je to příjemná oddechovka.
Jak podotkla amysa "odpouštění rodinných propletenců" je tentokrát na místě, ale bylo jich mnohem víc než jsem dokázala snést. Asi proto se mi v tomto příběhu moc nezalíbilo a přitom mám autorčiny knihy ráda.
...ani jsem nedočetla. Stačilo těch pár "zelených stránek" - takže za mne nula hvězdiček
Není to zrovna učebnice dějepisu, ale mne čtení bavilo. Bylo to přehledné a mnohem srozumitelnější než seriál, tak proč nepochválit :-)
Tak nevím...je to červená knihovna 21.století, nebo pohádka pro velký holky? Každopádně jsem se odreagovala a přesně tohle jsem očekávala.