norrasun komentáře u knih
Tajemství přelouskáno za jeden večer, venku podzimně lilo a vítr dul, což umocnilo čtenářský zážitek. Příběh se rozvíjí pomalu, hrdinka dostává od domu dost zabrat, nikdo jí samozřejmě nevěří, ale ona se nevzdává, pátrá a pomalu odhaluje, co vlastně se okolo ní děje.
Má druhá knížka od této autorky, dalším se určitě vyhýbat nebudu.
Kresba úžasná, i příběh mě zaujal, ale ta interakce mezi hrdiny mi přišla dost nezábavná, místy až trapná. Deadpool i Spiderman samostatně mě baví, jejich společným dobrodružstvím a romancím se ale do budoucna vyhnu.
Povídky mám obecně ráda, a tahle čtveřice je opravdu povedená. Četlo se to samo.
"Každý prvek, který se stále opakuje, se nakonec promění v tapetu na pozadí, ať už jsou to květiny, anebo mrtvoly" - z povídky Déšť.
Mé nadšení odstartované Černou dírou pokračuje. Kresba je mi strašně sympatická, styl, jakým spolu postavy hovoří, taky. A ten pocit, když vám začne celý ten zamotaný příběh dávat smysl, to je radost až na kost.
Uznávám, že se kniha poněkud lišila od toho, na co jsem od této autorky zvyklá, ale v tomhle případě jde o příjemné překvapení. Zajímavé dějové zvraty a vcelku nečekaný závěr. Bavil mě příběh neurotického pitomce Toma, pár takových lidí znám, i když teda zdaleka ne takhle extrémních.
Hodně sugestivní, napínavé, zlověstné, dokonce jsem chvílemi musela knihu odkládat. Ale já jsem hrozná měkota, vůbec dost špatně snáším manipulaci a na druhou stranu bezmoc oběti zvlášť v takové míře, jakou tady autorka věrně předkládá.
Klasická detektivka, napsaná živě a čtivě, čtenář se ani na moment neztrácí v ději, který má spád. Mě navíc pobavily scény ze soukromého života vyšetřovatelů.
Joker si bere své město zpět a krev přitom stříká všude kolem. Za mě úplná spokojenost po výtvarné stránce, i co se týče příběhu, nechybí ani ujetý 'Jokerovský' humor.
Jelikož mi byly před přečtením známy pouze základní fakta ohledně výpravy, považuju z tohoto hlediska knihu jako přínosné čtivo.
Propojení se spisovatelčiným osobním příběhem mě nijak výrazně neiritovalo, i když by se bez něj dílo obešlo, to je bez debat.
Výstižný komentář ke knize píše Vesmich.
Knížku jsem četla kdysi dávno, náhodně jsem po ní sáhla v knihovně. Celý příběh a způsob vyprávění mě tehdy doslova strhnul. Když jsem se ke knize po letech vrátila, měla na mě stejný účinek..já tu naivitu a iluze a celé to tápání mladé paní de Winterové dost chápu..spíš mám dojem, že pan manžel jí to moc neulehčuje..
Taky bych to jako detektivku neoznačila, spíš jako psychologický román s prvky thrilleru nebo tak něco. Vše se točí kolem jakési neurčité záhady v domově pro seniory, dále nahlédneme do osobního a milostného života hlavní hrdinky. Knížka je dobře napsaná a jaksi budí stále zájem číst dál, což považuju u literatury za dost zásadní. Zajímavá zápletka, dramatické rozuzlení, pět hvězd.
Já jsem se bavila, a to velmi. Kraťoučké příběhy o rozmanitých podobách milostných a vztahových situací mezi ženami a muži. Téma v literatuře nastotisíckrát ze všech možných stran a úhlů probírané, tady podané čtivou, stručnou a místy až komickou formou.
Román pro holky a ženy, s nápadem a humorem. Takže v rámci žánru plný počet hvězd.
Holmese bych tam tedy nehledala, ještě že mě upozornil přebal. Ale to je jedno. Problematika Losangeleských gangů mě obecně nijak zvlášť nezajímá, ke knize jsem se dostala náhodou, ale nelituju vůbec. Zábavná jízda ulicemi LA, doprovázená svižnými, vtipnými dialogy. Hlavní detektivní zápletku doplňuje životní příběh hlavního hrdiny prostřednictvím pasáží, věnované jeho poněkud diskutabilní minulosti.
Tahle knížka má prostě šťávu! A jistě na tom nemalou zásluhu má i skvělý překlad pana Popela.
Tak bohužel, příběh poslušné "nádoby na dítě" a vůbec způsob, jakým je tato knížka napsaná, mi vůbec nesedl. Zdlouhavé, našlehané popisy snad úplně všeho nad (pro mě) únosnou mez..komu bych ji doporučila, nevím.
Ano, připojuju se k oslavným komentářům zde. Zkrátka, zabodnete zrak na první a odtrhnete jej až na poslední stránce.
Místy poetická, někde lehce nahořklá, ale trefila se mi do nálady dokonale. Styl, jakým autor píše, mi sedí, přečteno za jedno odpoledne.
Tak nevím, příběh mě nějak nevtáhl, možná trochu i vinou překladu, který mi přišel místy trochu kostrbatý. Pokud se mi dostane knížka po půl roce zas do ruky, patrně si ani nevybavím, o čem byla.
Mně osobně tohle sedmisetstránkové veledílo přišlo straš-li-vě roz-vláč-né, z postav mě výrazněji zaujala jediná, a to záporný hrdina Morgan Sloat. Je tam řada zajímavých pasáží, nicméně celkově jsem se při čtení dost nudila. Ovšem je dost dobře možné, že jsem tomuto typu literatury poněkud odrostla, a proto se mě knížka výrazněji nedotkla.
Já mám komiksy ráda, přečetla jsem jich ranec, a musím říct, že mě Nebel nadchnul. Příběhem, prostředím i postavama. Zkrátka, věc se podařila.