Norri komentáře u knih

Mýty jsem kdysi jenom ochutnal v prvních dvou dílech, takže jsem si tuto knihu nemohl užít do všech detailů a plných emocí. Nejsem ani odborník na crossovery, ale myslím si, že tento se povedl. Nevím teda, jak moc velký dopad měla tato kniha na svět Mýtů, ale pravděpodobně se v dalším díle ukázalo, že se to někomu jenom zdálo. Myslím si ale, že děj oba světy docela úspěšně propojil a dostala se tam atmosféra obou. Navíc kniha končí pro svět Mezi Řádky možná zásadní událostí. A možná taky ne.

Co se týká Mýtů, tak jim patří hlavní dějová linka. Musím říct, že mě toto naskočení do velmi pokročilého příběhu moc nebralo. Sérii Mezi Řádky zase patří obvyklý motiv - někdo Tomovi Taylorovi dokazuje, že je něco, co on si nepřipouští a tvrdí, že s Tommym nemá nic společného. Za mě je to krok zpátky. Měl jsem za to, že si to už srovnal. Celkově z tohoto dílu moc nadšený nejsem. Jedna věc mě na této knize ale opravdu bavila. Je to kresba Deana Ormstona. Bylo to jenom pár stránek, ale i to mě potěšilo.

2 09.10.2022

Myslím, že tahle série je příliš dlouhá. Vysvětlím... Není pochyb, že je to chytrá série. Je docela náročná na přemýšlení, pokud tedy člověk nechce jen klouzat po povrchu a chce opravdu pochopit to, co je mu předkládáno. Ideální je, když ji čtěte celou najednou, protože potom nezapomenete detaily z minula. Ale když ji čtete najednou, tak při její náročnosti z ní začnete být brzy unavení. Unavení ze všech těch prohlášení, které často pořádně nedávají smysl. Začnete mít pocit, že po povrchu klouže autor a vy se jenom marně snažíte pochopit jeho kouřovou clonu.

Po zlomové události v šesté knize se Miku Careymu podařilo dodat v sedmé knize příběhu novou energii. Mám pocit, že se, hlavně v této knize, podařilo dodat vyprávění mnohem větší dávku hororové atmosféry, než kdy dříve. A to mě baví. Jenže pak se opět ukáží stáří známí, kteří už zemřeli, a se kterými jsem už nepočítal, a já jsem znovu získal pocit, že jsem zapadnul po kolena do starého bahna a že jsem zase na spirále, se kterou už jsem se rozloučil.

1 08.10.2022

Události z minulé knihy mají nečekané celosvětové následky a Mike Carey začíná vyprávět pokračování příběhu na nečekaném místě a s nečekanými lidmi. V první půlce této knizy je Tom Taylor pouze vedlejší postava. Někdo o kom se mluví. Jsou zde ale úplně jiné postavy. Je to australská policista Didge a týpek, který se objevil na konci minulé knihy a který také spatřil velrybu - Daniel Armitage. Celý příběh tím dostal úplně novou energii. Předtím jsem měl pocit, že se ten příběh neustále motal v kruhu. Nebo spíše se spirále, abych mu nekřivdil. Ale tady jsme najednou někde jinde a celé to vidíme z úplně jiného úhlu. Dějí se tady věci, které jsme předtím neviděli. Ke konci se to k Tomovi samozřejmě vrátí, ale ta nová energie ze začátku tam zůstala. Jo, tohle je docela povedený díl. Překvapivý a zábavný.

07.10.2022

Uf, tam je toho tolik… Tato kniha je dějově příšerně roztříštěná. Hlavní linka je roztrhaná na několik kusů a je proložená mnoha příběhy z minulosti, ale také jedním vedlejším příběhem ze současnosti. Bylo asi nutné to takto roztříštit, protože jedině tak bylo možné odvyprávět takto komplexní příběh. V minulosti zavítáme nejen do minulosti Wilsona Taylora, ale dozvíme se také o minulosti Pullmana a šílené loutkářky Rauschové. Zavítáme do první světové války i do biblických časů Abela a Kaina. Zúčastníme se dokonce dobrodružství legendárního Gilgameše. Nejednou se zde opět setkáme s velrybou, neboť ta má v příběhu, jak už jistě tušíte, velmi speciální roli. Mike Carey zde totiž odhalí skutečné kořeny celého příběhu a zákulisí vší té magie. Může se zdát, že zde byla naplněna mise celé této série, ale evidentně to tak není. Cliffhangery na konci jsou a do konce zbývá ještě pět knih. Vyvrcholení děje této knihy není úplně jasné a vysvětlující, takže v dalších knihách ještě pořád bude co vyprávět. Je zajímavé, jak Mike Carey i v této sérii rezonuje na podobných vlnách jako v Luciferovi. Ostatně hodně toho má tato série společného i se Sandmanem a jeho Snem tisíce koček.

2 07.10.2022

Tohle je hodně dobrý díl. U předchozích knih jsem si říkal, jak chce Mike Carey pokračovat a jestli se nebude opakovat. Zapomněl jsem, že vždycky se dá jít i do minulosti. Zde to Carey udělal velmi chytře. V téměř detektivním pátrání se vypravil do minulosti, která toho hodně prozrazuje o okolnostech Tomova zrození a také se dotýká alternativní historie vzniku komiksových superhrdinů. Hodně mě baví, jak si Carey se všemi těmi příběhy pohrává. Základní zákonitosti celé série jsou už více méně jasné a teď jen stačí sledovat příběh, postupně s hrdiny odhalovat záhady a tajemství minulosti, a s napětím sledovat, jak to celé dopadne.

1 02.10.2022

Číst komiksy Pavla Čecha je jako číst básničky. Mají svoji zvláštní poetiku. Jak v textu, tak i v obrazech. Fungují jako pohlazení po duši, probouzí dětskou zvědavost a víru v tajemno. Voní dobrodružstvím a nebezpečím, které kluky navždy změní.

Už několik dní převracím v hlavě slova, kterými se snažím "Velké dobrodružství Pepíka Střechy" co nejlépe vystihnout. Těch napsaných a zase smazaných vět… Je to nádherná kniha. To že je krásně namalovaná, to je u Pavla Čecha naprostá samozřejmost. Zatím jsem ji četl jenom jednou a vím, že až se do ní pustím příště, tak najdu spoustu nových detailů. Jeho cit pro detaily by se dal opěvovat na každé stránce každé jeho knihy.

Silná je i příběhová část této knihy. Je o hledání odvahy a překonávání strachu. Je o nalezení spřízněné duše, se kterou se rádi pustíte i do dobrodružství, o kterém jste se do té doby maximálně četli anebo snili. Je o první platonické lásce, kvůli které bez váhání skočíte i do králičí nory. Je ale také o lásce ke knihám a příběhům. Realita s fantazií se v ní prolíná takovým způsobem, že není možné určit, kde jedno končí a druhé začíná. Celý příběh doprovází úvahy a životní moudra, které jsme už sice všichni slyšeli stokrát, ale to nic nemění na jejich pravdivosti a Pavel Čech je navíc umí moc pěkně podat.

Ale abych jenom nekriticky nechválil, tak musím přiznat, že nevím, jak se mám srovnat s otevřeným koncem příběhu. Mám za něj být rád, že si mohu konec sám domyslet, anebo je v pořádku, že chci víc? Mám v hlavě asi milion otázek a žádná odpověď nepřišla. Mám pocit, že to skončilo tak najednou, že to ve mě ani nestačilo vyvolat nějaké silnější emoce, jako třeba "Tajemství ostrova za prkennou ohradou" anebo “Dědečkové”. To mi na té knize chybí asi nejvíce. Ale třeba to tam najdu příště. I tak si Pepík Střecha zaslouží nejvyšší hodnocení.

5 22.09.2022

Tři vánoční speciály a všechny mají víceméně povedenou kresbou. Snad jen ten druhý má tu kresbu až příliš noirovou a tmavou. Ale neměl jsem s ní v zásadě problém. Nějaké výtky bych měl i ke kresbě prvního příběhu, ale tam to může jit za scenáristou. Po výtvarné stránce je tato kniha povedená. Co se týká scénářů, tak tam je ta situace horší. Naštěstí to má vzestupnou tendenci.

První příběh se jmenuje "Vánoce v rudé". Člověk si ani neuvědomí, jak dobře Ennis toho Punishera dělal, dokud nedostane tohle. Přímočará akce, která má řadu chyb a nesmyslů. Tak například na prvních třech stránkách Punisher oddělá čtyři mafiány, ale na čtvrté stránce už se počítá s pěti. Souboje jsou sledem póz, které dohromady vůbec nefungují. Jinde zase Punisher stojí s protivníkem čelem k sobě, sypou do sebe zásobníky a ani jeden se netrefí. Asi Matrix. Podobných nesmyslů je tam plno. Až mě to skoro uráželo.

Druhý příběh "Seznam" je už o něco lepší. Ale jeho těžká noirová atmosféra je děsně pomalá. Trošku směšně působí Punisherova údržba seznamu padouchů, ale jinak se to docela dá.

Kniha končí naštěstí tím nejlepším - Aaronem a jeho krátkým příběhem s dlouhým názvem, který si už nepamatuji. Je to rychlé, je to brutální, je to vtipné a parafrázuje to ten nejslavnější vánoční příběh. Tohle mě bavilo. Aaron této knize zachránil prdel před úplným debaklem.

1 20.09.2022

Musím říct, že jsem trošku zklamaný. Ani vlastně nevím, co jsem od tohoto nultého dílu čekal, ale určitě ne tuhle nesourodou sbírku povídek. Ve výsledku to ale vůbec není špatné.
První příběh nás přivádí na základnu Valley Forge ve vietnamské džungli. Chtělo by se říci, že rozvádí to, co jsme dostali v knize "Valley Forge, Valley Forge" ve formě úryvků z fiktivní knihy. Avšak komiksový příběh "Zrození" vznikl jako první a až podle něj vznikly ony knižní stránky. To je poměrně zajímavé, protože více mě bavila ta textová forma. Možná proto, že jsem ji četl jako první a ten celkový obraz tam vznikal postupně ze střípků v rozhovorech. V komiksu "Zrození" je to všechno najednou a působí to jako komiksová adaptace. Musím říct, že mě to nebavilo. I proto, že jsem věděl, jak to dopadne. Jediné, co je zde zajímavého, je to, že Frank Castle byl zabijácký psychopat už před masakrem ve Valley Forge. Kresba je zde pěkná, ale Frank vypadá na každém obrázku jinak a to mi dost vadilo.

Druhý příběh "Tygr" se odkazuje ke stejnojmenné básni Williama Blaka. Vrací se k Frankově dětství, ve kterém získala první obrysy jeho nenávist k mafii a zřejmě také jeho sklony k nezbytným definitivním řešením. Kresba mě moc nebavila.
Příběh "Cela", to je úplně jiné kafe. Má skvělou atmosféru i kresbu. Účty musí být splaceny a Franka s jeho osobní vendetu nezastaví vůbec nic. Ani nejstřeženější vězení.
Nezastaví ho dokonce ani totální jaderná válka. Vždycky totiž zbývá ještě někdo, kdo si zaslouží zemřít. Povídku "Konec" si střihl Richard Corben a pro mě je to jeden z jeho nejlepších komiksů.

1 19.09.2022

Těžko se mi hledají slova. Tohle je Punisher s přesahem. Tohle je hybridní komiks, který kombinuje komiks s Punisherem (ve vedlejší roli) s úryvky z knihy o válce ve Vietnamu. A všechno to dohromady dokonale funguje. Tentokrát nedojde na vystřelování mozků z hlavy. Ani na rozvěšování střev na stromy. Tentokrát se Frank Castle i jeho protivníci snaží nezabíjet. Přesto je to strhující. Je to o vojenských záležitostech. Jde o historii i budoucnost. Jde o zbytečnost válek i o nezbytnost. Je to o vystřízlivění z amerického snu. Z obsahu této knihy asi budu ještě pár dní cítit hořkost. Ne z její kvality, ale z jejího poselství. Není to nic, co by mě překvapilo, ale přesto to vždy vyvolá stejné pocity.

Oceňuji, o kolik více práce si Ennis musel dát s touto knihou oproti předchozím dílům. Kromě scénáře musel sepsat všechny ty stránky té fiktivní knihy o vietnamské válce. Musím uznat, že to působí velmi věrohodně, tyhle zaznamenavé příběhy v knize. Spokojený jsem byl i s kresbou, ale zpočátku jsem měl pocit, že to už nemá stejnou kvalitu jako předchozí díly.

3 18.09.2022

Ti, kdo si stěžovali na obytné finále s Barracudou, se můžou radovat. Tahle děsivá monstrózní mlátička se vrátila, aby zemřela pořádně a se všemi patřičnými efekty. Otázka je, co to bude stát Franka Castla. Barracuda totiž přišel na to, jak se Frankovi dostat pod kůži. Nejde o nic tak trapného, jako je znesvěcení hrobu, které ho jenom nase*e. Tentokrát je to opravdu něco, co Punishera vyděsí. Tentokrát bude Punisher skoro uchcávat strachy. "Dlouhá chladná tma" je asi nejemotivnėjší a zároveň nejbrutálnější díl celé série. Ennis nám ukáže, co i po tolika letech stále Franka trápí a žene vpřed. Ukáže nám, že nejhorší jsou noční můry, do kterých se ráno probudíte. A taky že Frank Castle není uvnitř tak mrtvý, jak sám sobě nalhává. Tohle je zkrátka hodně drsný příběh.

Co se týká výtvarné stránky, tak mě moc nebavila kresba Howarda Chaykina v prvním sešitě. Hlavně jeho kresba hlav je hodně jiná. Když se to poté při otočení stránky najednou změnilo na osvědčenou a pěknou kresbu Gorana Parlova, tak mě to vyloženě potěšilo.

2 16.09.2022

Ačkoliv se na první pohled může zdát, že se Ennis neustále opakuje, a i já jsem měl na zpočátku série ten pocit, tak to tak není. Je potřeba si přiznat, že je Punisher dost jednoúčelová postava. Je stvořený k tomu, aby masakroval zm*dy. Ale Ennis se v rámci možností snaží jeho příběhy obměňovat. Takže kromě protivníků mění i lokace a způsob vyprávění. Ve Vdovách je Punisher regulérně vedlejší postavou. Hlavními postavami jsou zde mafiánské paničky. Nebo lépe řečeno mafiánské vdovy. Tato kniha je sondou do života takovýchto existencí.

Zpočátku jsem měl pocit, že ten příběh vůbec nefunguje. Ačkoliv obsahoval více postav, všem se věnoval a dával jim nějakou hloubku, tak to nebylo ono. Moc tomu nepomáhalo ani to, že příběh není vyprávěný úplně chronologický a nebylo vždy úplně zřejmé, kde zrovna vyprávění je. Potom se ale příběh rozjel a začalo to být zábavné. Dobrá je i dějová linka vyšetřujícího detektiva. I tak je ale tato kniha slabší než předchozí díly. Sice oceňuji Ennisovu snahu přistoupit k tomu vyprávění jinak, ale bylo to děsně ukecané a ty hádající se ženské mě brzy začaly s*át.

Kresba a barvy jsou opět prvotřídní. Tahle série má štěstí na dobré výtvarníky.

1 14.09.2022

"Muž z kamene" navazuje na "Matičku Rus" a na "Dole je nahoře, černá je bílá". Takže máme zpátky ruského Generála Zacharova i O'Brienovou. Navíc si Punisher udělá výlet do Afghánistánu. To znamená více vojenský příběh, než masakrování gangsterů a mafiánů. Frank Castle zde opět nemá tolik prostoru, kolik obvykle mívá v New Yorku (to zní celkem neuvěřitelně v afghánských horách, že?), ale mi to docela vyhovuje. Mám rád, když příběh sleduje víc osob a jejich cesty se pak sbíhají a kříží. Obvykle pak bývají záporáci plastičtější a vy je můžete více nenávidět. Tuhle knihu jsem si opravdu užil. Bylo to jako sledovat dobrý špionážní film. A to i díky skvělé kresbě a barvám.

1 13.09.2022

Další povedený díl. Ne tak jako třeba Otrokáři, ale povedený. Rozjezd byl sice pomalejší, ale potom to nabralo grády a děj se příjemně zkomplikoval. Jenom se teda divím, že tentokrát se Punisher nevyhýbal civilním obětem. A nebylo jich málo. Překročil určitou hranici, která ho dělila od těch špatných. Zatím těžko říct, jestli se to nějak projeví v dalších dílech, anebo jestli se to jenom přejde mlčením.
Výtvarné stránky se ujal jiný tým, ale je to pořád dobré.

1 12.09.2022

Tak tenhle Punisher je naprosto boží! Začíná to za deště a má to fajnovou noirovou atmosféru, která mi dala vzpomenou na Sin City. Otrokáři mají perfektní a velmi emotivní příběh. Dokonale vás to vtáhne do děje a vy jste spolu s Punisherem nasraní mocným spravedlivým hněvem. Tak moc, že máte chuť Frankovi nabíjet zbraně. Velký podíl na tom mají povedení záporáci. Z jejich krutosti a bezcitnosti se vám bude vařit krev. Ale můžete si být jistí, že Frank Castle vás nezklame a dokonale naplní vaší touhu po jejich brutálním potrestání. Tento příběh je skvělý také proto, že nesleduje jenom Punishera a jeho protivníky, ale také policisty, kteří se k tomu na začátku připletli. K tomu si přidejte dokonalou kresbu Leandra Fernandeze a barvy Dana Browna a můžete si být jistí, že tohle je jeden z nejlepších punisherovských komiksů.

"A když skončila, věděl jsem, že fůra lidí bude muset umřít."

1 11.09.2022

Punisher je zpátky z dovolené v Rusku a mafián Clavella se ho rozhodl vyprovokovat. A rozpoutá se peklo... Nová zápletka, stejný průběh i konec. Krev je všude a čtenář je spokojen. Nepřináší to nic nového, je to stále to samé dokola, ale já jsem se bavil. A to je asi to hlavní. Jsem rád, že se vrátila O'Brienová. Já jsem věděl, že ta ženská má potenciál.

1 10.09.2022

“Třístovka” Franka Millera je pohádka o skutečné události, zatímco “Trojka” Kierona Gillena je historická rekonstrukce smyšleného příběhu. Miller dal mýtu o hrdých a statečných Sparťanech formu. Kieron vrací všechny Millerovy fanoušky na zem. A nejenom je. Přestože se v médiích pravidelně objevují články, které se snaží přiblížit skutečnou historickou realitu Sparty, tak mýtus o statečných a hrdých Sparťanech stále žije. A není se čemu divit. Lidi hrdiny potřebují. Když vám pak Kieron tento mýtus rozbíjí, tak to trošku bolí.

“Trojka” je příběh otroků - heilótů. Je to příběh, který se snaží přiblížit historickou realitu Sparty nějakých sto let po bitvě u Thermophyl. Nesnaží se ale na Spartu naházet špínu a obvinit ji z otrokářství. Nemoralizuje. Nesnižuje statečnost Sparťanů u Horkých bran. Jen se snaží být historicky přesná. Zkušenost říká, že snaha o historickou přesnost bývá často i nudná. To ale není případ “Trojky”. Není to dlouhý a komplikovaný příběh. Řekl bych, že je naopak krátký a přímočarý. Anebo mi zatraceně rychle utekl. Tento příběh o třech uprchlých otrocích, po jejichž stopách se vydává král s třístovkou bojovníků je zkrátka dobře napsaný. Jednoduchá a krvavá zápletka, která má dobře podané politické pozadí a dobře vykreslené postavy. Historické reálie jsou čtenáři podávány nenásilně a často i dost nenápadně. Kompletní informaci pak čtenář dostane až v dodatcích a ve velmi obsáhlých bonusech na konci knihy a není tak zdržován během komiksu.
O kresbě se nebudu nijak víc rozepisovat. Zpočátku jsem si musel zvyknout, ale potom si to sedlo a líbila se mi.

Bonusy posouvají tuto knihu úplně někam jinam, než byste čekali. Už to není jen historický komiks, ale je to populárně naučná kniha o Spartě. Kieron Gillen na knize spolupracoval s několika historiky, zvláště pak s profesorem Stephenem Hodkinsonem z Nottinghamské univerzity - jedním z největších odborníků na Spartu vůbec. Kromě konzultací v průběhu psaní scénáře s ním vedl Gillen také dlouhé rozhovory o historii Sparty a o jejich heilótech. Přepisy těchto rozhovorů jsou přidány do knihy. Profesor Hodkinson také napsal dlouhou esej nejen o Spartě obecně, ale také o historii celého spartského mýtu a o jeho zneužívání v historii i současnosti. I tato esej je v bonusech. Stejně tak jako text o doporučené literatuře v češtině od doktora Nývlta z Akademie věd. Obálky a skicář už jsou jen malou závěrečnou částí těchto obsáhlých bonusů. Potěšila mě i časová osa s historií Sparty, ke které jsem se během čtení několikrát vracel.

8 10.09.2022

Boží! Punisher a plukovník Fury společně. To je dvojka, kterou prostě chcete. Furyho mám fakt rád. Je to nekorektní sexistický parchant, který má všechny na háku, ale na jeho slovo je spoleh. To je ten správný hrdina pro dnešní dobu. No zkrátka jeho přítomnost v příběhu mě fakt potěšila. K tomu si přidejte fakt, že je to špionážní thriller jako kráva. Je tam tajná akce v Rusku, jaderné silo, proradní američtí generálové a jeden ruský generál, který není úplně vylízaný idiot. A taky jeden z nejšílenějších plánu Franka Castla. No a v neposlední řadě skvělá kresba Dougieho. Tohle jsem si hodně užil.

2 04.09.2022

Parádní nářez! Příběh pro Punishera nemusí být silný, ale musí být dobře napsaný. A to Irská kuchyně je. Vyprávění má správné tempo a zážitek je tak téměř filmový. Kresba Leandra Fernandeze je skvělá.

1 04.09.2022

Jsem docela překvapený. Kdysi jsem to koupil na Aukru a moc jsem od toho nečekal. Kniha obsahuje tři příběhy, přičemž ten první, A zrodila se čarodějka, je z roku 1975. Je to poměrně ukecané, ale je to Conan, je to Howard, a tam ty květnaté kecy kolem prostě patří. Navíc je tam populární Conanovo ukřižování se zakousnutím supa. Já jsem se dobře bavil. Navíc kresba Johna Buscemy je božská a je dobře, že to Barlow vydal ve velkém formátu. Škoda jen, že tisku místy chybí ostrost a kontrast.

4 02.09.2022

Velmi povedené povídky, které vás ohromí svou fantazií, dojmou vás, překvapí a v neposlední řadě i pobaví. Popravdě, moc jsem od té knihy nečekal. Čekal jsem jen ždímání zavedené značky. Jsem ale překvapený, jak moc je to dobré. Povedl se i crossover se světem Sandmana. Je dobře, že tato kniha stojí zcela samostatně, protože si toho z původní série moc nepamatuju. Stačí ji tak vzít a bez obav se začíst.

6 01.09.2022